V Německu prý závisí na obchodu s východoasijskou velmocí odhadem milion pracovních míst. Za této situace se vrcholným spolkovým politikům, jejichž popularita do značné míry závisí na domácí prosperitě, rozhodně vyplatí vzájemnou spolupráci co nejvíce podporovat.
Ne že by se miliardové kontrakty, na kterých ještě nezaschl inkoust, nedaly podepsat bez přítomnosti Angely Merkelové. Její návštěva měla ale bezpochyby silnou symbolickou hodnotu. Podtrhla dobrou úroveň vzájemných vztahů a obě strany potvrdily svůj přetrvávající zájem na pokračování „strategického dialogu“. Jeho součástí je – jak německá strana ráda zdůrazňuje – i snaha o to, aby se Čína nadále společensky i ekonomicky otevírala světu a dodržovala lidská práva.
Německo je pro Čínu nejdůležitějším obchodním partnerem v Evropě a to samé platí pro SRN ve vztahu k Asii. Obrat vzájemné hospodářské výměny řadí z německého pohledu Čínu na třetí místo hned za Francii a Nizozemsko. |
Na tenkém ledě
Německá kancléřka na rozdíl od řady jiných západních státníků toto „zrádné“ téma alespoň zmíní. Ve svém úterním projevu před čínskými vysokoškolskými studenty vyzdvihla důležitost kladení kritických otázek a prohlásila, že jen pluralistická společnost může úspěšně vytvářet budoucnost. Tváří v tvář čínským protějškům zdůraznila, že hospodářský rozvoj souvisí s rozvojem občanské společnosti.
Ale i ona ví, že se pohybuje na tenkém ledě a musí našlapovat opatrně. O konkrétních krocích v této oblasti je podle Merkelové třeba jednat potichu a s vyloučením veřejnosti.
Není divu, že mnozí vidí její kritické připomínky jen jako povinné rétorické cvičení, které čínští partneři shovívavě tolerují |
Není divu, že mnozí vidí její kritické připomínky jen jako povinné rétorické cvičení, které čínští partneři shovívavě tolerují. Kancléřce ale nelze upřít, že při své aktuální návštěvě otevřeně zmiňovala například i důležitost ochrany přírody a celou řadu nepříjemných praktických otázek, které ve spolupráci mezi SRN a Čínou vyvstávají. Patří mezi ně i omezení přístupu na čínský trh. Německé firmy si stěžují třeba na to, že jsou tlačeny do nevýhodných partnerství s komunistickými státními podniky, na korupci či na nerovné podmínky při soutěžích o státní zakázky.
Dalším sporným tématem zůstávají krádeže duševního vlastnictví a hospodářská špionáž z čínské strany, o níž se pravidelně zmiňují zprávy německých tajných služeb. Při zmínce o tomto bodu premiér Li Kche-čchiang nezaváhal a Čínu prohlásil rovněž za oběť kybernetických útoků, čímž německou kritickou hranu rázem otupil. Pomohlo mu rovněž to, že o výzvědné činnosti se Němcům zas až tak moc mluvit nechtělo.
Pobavený čínský premiér
Angelu Merkelovou totiž na cestě po Číně dostihla nemilá zpráva o dalším problému s nejbližším strategickým partnerem, Spojenými státy. V Německu se teprve snaží zjistit rozsah aktivit americké tajné služby NSA, která v minulých letech mimo jiné odposlouchávala i mobil samotné kancléřky. Nyní se objevilo vážné podezření, že se Američané nově pokusili získat tajné informace z parlamentního výboru, který má za úkol právě vyšetřování kauzy NSA.
Merkelová se do kritiky USA v Číně, která si na poli špionáže rozhodně žádné servítky nebere, přirozeně pouštět nechtěla. Nakonec jí ale nic jiného nezbylo a na tiskové konferenci musela přece jen nějaké stanovisko k aktivitám Obamovy administrativy zaujmout. Opatrně, ale pevně prohlásila, že pokud se podezření potvrdí, půjde o vážné porušení důvěry mezi spojenci. Čínskému premiérovi přitom podle zpravodajů německých médií hrál na tváři pobavený úsměv. Roztržka mezi Berlínem a Washingtonem by jeho zemi přirozeně jen prospěla.
V Číně se například prodá celosvětově každý třetí vůz automobilky Volkswagen, dvojnásobek toho, co před šesti lety |
Mohla by totiž ještě posílit německou ekonomickou závislost na Číně, která je již dnes podle některých analytiků nezdravá. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se zde například prodá celosvětově každý třetí (!) vůz automobilky Volkswagen, dvojnásobek toho, co před šesti lety. Jakákoli krize v Číně – růst jejíž ekonomiky v posledních letech už není dvojmístný, ale pohybuje se kolem sedmi osmi procent ročně – by tak pro Německo mohla mít nedozírné následky.
Samé skvělé příležitosti…
Usměvavá kancléřka, provázená početnou delegací kapitánů německého průmyslu, na sobě nedává znát, že by o těchto rizicích byť jen přemýšlela. Ona i její okolí pomíjejí zostřenou kontrolu čínské společnosti i rostoucí mocenské ambice Pekingu v regionu a jakoby viděli pouze samé skvělé příležitosti. Ty se pro německé firmy prý nabízejí zejména při výstavbě infrastruktury v nových průmyslových centrech, při budování vysokého školství, dopravních uzlů či efektivnějších a ekologičtějších elektráren.
„Dnes už se nedá vyřešit žádná globální otázka bez Číny nebo jejího přispění,“ prohlásila Merkelová před univerzitními studenty |
Ve všech těchto oblastech mohou Němci poskytnout potřebný kapitál i know how. Oproti západní konkurenci mají i tu výhodu, že jejich vztah k Číně není zatížen negativními historickými souvislostmi a že oba partneři kladou na rozvoj vzájemných styků dlouhodobě velký důraz.
Německo otevřeně uznává i roli nedemokratického pekingského režimu na mezinárodní scéně: „Dnes už se nedá vyřešit žádná globální otázka bez Číny nebo jejího přispění,“ prohlásila Merkelová před univerzitními studenty.
O velkých světových problémech, namátkou situaci na Ukrajině, válce v Sýrii či íránském jaderném programu, měla se svými čínskými protějšky jednat. O výsledcích těchto rozhovorů ale na společné tiskové konferenci kancléřky s čínským premiérem padla pouze zmínka v tom smyslu, že mezinárodní situace je „nestálá a navýsost komplikovaná“. Na rozdíl od uzavírání lukrativních dvojstranných obchodů, chtělo by se dodat.