Čínské probuzení z burzovního snu

Nakupujte, nakupujte, nakupujte! Tak lákaly novinové články obyčejné Číňany, aby si pořídili akcie na burze. Miliony tomuto vábení, které bylo podpořeno vládním ujišťováním, podlehly. Jenže na začátku léta přišlo vystřízlivění. Ceny čínských akcií se prudce propadly, od poloviny června o více než 40 procent. Vláda sice rychle zareagovala léčebným balíčkem, ale otázkou stále zůstává, co s akciovým trhem v Číně bude dál.

Názory ekonomů se různí. V jednom se však shodují. V krátkodobém horizontu je obchodování s akciemi v Číně pro zkušené hráče.

Součást reforem

V pevninské Číně fungují dvě burzy: v Šanghaji a v Šenčenu, které byly založeny na počátku 90. let. Dáme-li je dohromady ještě s hongkongskou burzou, pak je co do objemu tržní kapitalizace na světě předčí pouze newyorská burza. V Šanghaji se obchoduje s cennými papíry 1041 firem, v Šenčenu 1420 společností. Založení burz v Číně bylo součástí ekonomických reforem. Měly asistovat při reformách a privatizaci čínských státních podniků a být jednou ze základních složek finančního systému. Očekávalo se, že podpoří efektivnější alokaci finančních zdrojů mezi firmami.

Čínské burzy Burzy v Šanghaji a v Hongkongu. Burza v Šen-čenu Založena: 1. prosince 1990 Tržní kapitalizace: 2,2 bilionu dolarů Index: Shenzhen Stock Exchange Composite Index

Burzy a nákup akcií se staly symbolem čínské konzumní společnosti. Občané se mohli cítit bohatší, pokud vlastnili nějaký cenný papír. Často se o tom, že obyčejní Číňané měli možnost obchodovat na burze, hovoří také jako o čínském snu. Jenže ekonomické předpoklady a očekávání toho, jakou úlohu mají burzy plnit, zůstaly v mnohém jen v teoretické rovině. Burzy v Čínské lidové republice jsou pod vlivem častých vládních intervencí.

A pak je tu i další odlišnost od západních burz. „Čínský akciový trh se liší od ostatních tím, že kapitálový účet ještě není plně otevřen, takže domácí investoři nemohou volně nakupovat akcie v zahraničí a cizinci nemohou volně kupovat čínské akcie, pouze prostřednictvím kvalifikovaných domácích nebo zahraničních investorů,“ uvedl pro Index Andrew Sheng, který je mimo jiné hlavním poradcem Čínské komise pro regulaci bank a členem mezinárodního poradenského sboru suverénního fondu China Investment Corporation. V roce 2013 ho časopis Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Burza místo kasina

Zatímco na západních burzách převládají mezi obchodujícími institucionální investoři, v Číně tvoří drtivou většinu, více než osmdesátiprocentní, drobní investoři. Na nákup akcií nepohlížejí jako na dlouhodobou investici, ale jako na krátkodobou spekulaci.

Obchodují i několikrát denně. Mají často jen omezené ponětí o tom, co vlastně kupují. Průzkum financí čínských domácností, který na konci loňského roku provedla prestižní čínská Southwestern University of Finance and Economics, ukázal, že dvě třetiny nových investorů nedokončily střední školu. Akcie nakupovali dělníci, zemědělci, ženy v domácnosti, penzisti.

Nezřídka lidé kvůli obchodování na burze, které často uskutečňovali prostřednictvím vypůjčených peněz, opustili i své zaměstnání. Dle statistických údajů si akcie pořídilo zhruba 50 milionů domácností, které za akcie utratily 10 až 15 procent svého jmění.

Chování Číňanů při obchodování s cennými papíry připomínalo stádo. Pokud začal někdo prodávat, ostatní si mysleli, že má lepší informace, a následovali ho. To samé se dělo v případě nákupů. Obchody se neřídily skutečnou hodnotou, ale sentimentem. Pro některé drobné investory sloužila burza jako náhrada za hazardní hry, jež jsou v pevninské Číně zakázané.

Barometr popularity

Akciový trh se stal barometrem popularity režimu. Vláda se snažila využívat média, aby pozitivně ovlivňovala image čínských burz. Ale nešlo jen o média. Deník Financial Times na začátku července přinesl reportáž o chystané promoci studentů prestižní pekingské Tsinghua University, o níž se hovoří jako o čínském MIT. Studenti měli při slavnostní ceremonii proklamovat slogan: „Oživte akcie typu A ku prospěchu lidu“. Dle South China Morning Post upravila univerzita následující den po zveřejnění článku slogan na: „Skutky jsou více než slova, převezměte odpovědnost, buďte inovativní, jednejte ku prospěchu lidí“. Univerzita prohlásila, že prvotní znění byl vtip navržený studenty a nebyl schválen fakultou.

Provládní Ženmin ž’pao, Lidový deník, označoval čínské akcie za „zlatou bezrizikovou příležitost“. Když v dubnu dosáhl Shanghai Composite Index 4000 bodů, v deníku byl zveřejněn komentář, v němž se konstatovalo, že jde „pouze o start býčího trhu“. A bublina? Tou jsou dle komentátora tulipány a bitcoiny. Akcie nabízejí skvělé investiční příležitosti.

Hlavním nástrojem, jak se vláda snažila přilákat co největší množství investorů, a tak i zvyšovat cenu akcií, bylo uvolnění pravidel pro margin trading, tedy obchodování s využitím úvěrů. Vláda oficiálně povolila margin trading v roce 2010. Dle údajů The Wall Street Journal vzrostl objem těchto obchodů za posledních pět let z 65 miliard amerických dolarů na 355 miliard dolarů. Fakt, že se ceny čínských akcií šplhaly stále výš, zatímco ekonomika zpomalovala, dlouho nikoho příliš neznepokojoval.

„Výnos z akciového trhu ve vyspělých ekonomikách, jako jsou USA, Velká Británie, Japonsko, Jižní Korea nebo Tchajwan, a velkých rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Jihoafrická republika a Brazílie, slouží jako významný prediktor růstu HDP v následujícím roce,“ tvrdí analýza Shanghai Advanced Institute of Finance. V případě Číny je však korelace mnohem nižší a statisticky nevypovídající.

Začátek pádu

Ceny čínských akcií začaly prudce padat v červnu. K zas hájení výprodeje přispěla vlna nových akciových emisí, obavy ze zpřísnění pravidel pro výpůjčky k nákupům akcií, nejistota ohledně domácí měnové politiky a snaha vybrat si dosažené zisky před koncem pololetí. Státní instituce na paniku okamžitě zareagovaly a v průběhu letních měsíců přišly s řadou opatření. Čínská komise pro regulaci cenných papírů zakázala short selling, kdy investor prodává cenný papír, který nevlastní a který si půjčí od jiného investora, v očekávání zpětného nákupu cenného papíru za nižší cenu.

Pozastaveny byly primární úpisy akcií. Brokerské domy se zavázaly koupit akcie v miliardových objemech, aby pomohly uklidnit paniku na trhu. Na obchody jim půjčila státní China Securities Finance Corporation. Státní společnosti dostaly pokyn nakupovat vlastní papíry. Komise nařídila finančním institucím, aby navýšily podíl ve firmách nejhůře zasažených poklesem, a velkým akcionářům s podílem pět procent a vyšším zakázala po dobu šesti měsíců prodávat akcie.

Komise dále vytvořila tržní stabilizační fond s téměř 20 miliardami dolarů a přislí14. bila, že bude sama nakupovat akcie do doby, než index Šanghajské burzy překročí hranici 4500 bodů. Začátkem září CNN s odkazem na Goldman Sachs konstatovala, že Peking za uzdravování burz utratil 236 miliard dolarů.

„Burzy nepotřebují masivní finanční podporu vlády, pouze za výjimečných okolností. Investoři by si měli být vědomi rizika spojeného s obchody na burzách. Existují nicméně případy, kdy vlády intervencemi na trhu stabilizovaly paniku a tržní otřesy,“ komentoval pro Index Andrew Sheng.

Po oznámení prvních vládních opatření se propad cen akcií zastavil, posléze ale opět zamířily dolů. Nyní Shanghai Composite Index osciluje kolem hranice 3000 bodů, roční maximum přitom je 5178 bodů. Index burzy v Šenčenu se pohybuje kolem 1600 bodů, roční maximum je 3140 bodů.

A co dál?

Otázkou zůstává, co bude s burzami dále. „První dávka vládních opatření nebyla příliš efektivní. Vláda zkoušela využít tradičních nástrojů jako snížení úrokových měr, snížení transakčních nákladů cílem podpořit důvěru, jenže to nezafungovalo. Je nutné nejprve zastavit volný pád indexu a poté stabilizovat trh. Takže v určitém okamžiku řekl Peking dost,“ uvedl pro BBC Tchao Tung, hlavní ekonom v Credit Suisse. „Co se stane po těchto intervencích? Když bude index stabilizovaný nebo když se posune trochu nahoru, bude Peking pokračovat v nákupu akcií, aby udržel index na určité úrovni? Samozřejmě že Peking nemůže intervenovat na trhu donekonečna,“ dodává Tchao.

Část ekonomů varuje před tím, že propad na burze může v Číně odstartovat daleko vážnější krizi. Zaznívají ale i opačné názory. „Akciový trh je velmi malý, naprosto nepodstatný,“ konstatoval pro BBC Lung Čchen, čínský ekonom ve finanční společnosti Gavekal. „Zahrnuje pouze pět procent bohatství čínských domácností a trh je stále výše, než byl minulý rok,“ dodává Lung Čchen.

Vládní zásahy, pokud připustíme tento názor, lze daleko více než za hašení vážných ekonomických problémů považovat spíše za snahu předejít sociálním nepokojům. Někteří analytici tvrdí, že turbulence znamenají pro Čínu naději, že provede potřebné strukturální reformy, aby byl trh transparentnější a aby cenu akcií určovala poptávka a nabídka, nikoliv zásahy zvenčí.

Zaznívají ale i skeptické hlasy. Dle nich se trh posune k ještě větší kontrole a regulaci, nikoliv k větší transparentnosti.

Po bouři duha?

Zřejmě nejvíce doplatila na burzovní turbulence vyšší střední třída a relativně bohatí investoři. A malí investoři? Ti se prý s chutí brzy vrátí. „Tohle není poprvé v Číně, kdy se lidé bez finančního vzdělání chlubí svými dovednostmi vybírat akcie,“ říká profesor Z. John Zhang z University of Pennsylvania. „Trh je zkrátka příliš populární, než aby se zhroutil.“

„Na čínských burzách působí množství drobných investorů a jejich ztráty závisí na tom, jaké akcie koupili. Je třeba poznamenat, že když se Shanghai Composite Index posunul z 2000 na 4000 bodů, mnoho investorů nakupovalo v době, když byl index mezi 2000 a 3000 body. Takže ne všichni utrpěli ztrátu. Nějaké ztráty byly způsobeny tím, že investoři nakupovali na margin, tedy z půjčených peněz, a byli nuceni prodávat v době, když ceny padaly,“ říká Andrew Sheng.

Nejsou pochyby o tom, že se na čínské burzy vrátí i institucionální investoři. Zřejmě do svých kalkulací zahrnou rizikové faktory. „Globální investoři sází na dosavadní výsledky čínské vlády. Pokud chce vláda něco udělat, udělá to za každou cenu. Samozřejmě že tato hra není pro každého,“ dodává profesorka Minyuan Zhao z University of Pennsylvania.

Její kolega profesor Zhang tvrdí, že z dlouhodobého hlediska zůstává čínský akciový trh silný, z krátkodobé perspektivy je spíše pro hráče a spíše pro experty než pro amatéry. A co na paniku na burzách říká deník Žen-min ž’-pao? „Je po bouři, která se změní v duhu.“ Nechme se překvapit.