Lidovky.cz

Čínské pohledy je třeba konfrontovat s našimi a evropskými

  10:52
„Mně a mým spolupracovníkům vzkázal vlivný člen akademické obce z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy počátkem listopadu: dejte něco na rektora Tomáše Zimu a vaše ,kauza‘ bude upozaděna,“ konstatuje v rozhovoru Miloš Balabán, na konci loňského roku hlavní postava kauzy ohledně fungování a financování Česko-čínského centra UK.

Miloš Balabán, bezpečnostní analytik. foto: Foto: Ondřej Hošt, Lupa.cz

V říjnu 2019 se dostala do mediální pozornosti Univerzita Karlova (UK). Nejprve kvůli přijetí sponzorského daru od firmy Home Credit, jejímž údajně morálně problematickým podnikáním byl obchod s nouzí. Vzhledem k jejímu působení v Číně pak média přenesla pozornost na činnost Česko-čínského centra UK.

Akademici na rozdíl od vojáků spolu sice mluví i přes ostnaté dráty a západní univerzity s čínskými spolupracují k oboustrannému prospěchu, ale mediální diskurs u nás se nese v duchu studené války s tím, že Čína ohrožuje zájmy a bezpečnost České republiky, takže jakékoliv styky s ní jsou rizikové.

Ústředními postavami této kauzy jsou Tomáš Zima, rektor UK, a Miloš Balabán, dnes již bývalý tajemník Česko-čínského centra a vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd (SBP FSV UK), bezpečnostní analytik a výzkumný pracovník, který v rozhovoru mimo jiné říká: „Zastavilo se nebo výrazně zkomplikovalo řešení řady výzkumných projektů, které mohly být přínosné nejen pro FSV, ale i pro některé státní instituce. Kromě jiného to pro fakultu představuje i nemalou finanční ztrátu.“

ČESKÁ POZICE: Koncem minulého roku jste se stal hlavní postavou kauzy ohledně fungování a financování Česko-čínského centra na Univerzitě Karlově. Jeho činnost byla v návaznosti na Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) nazvána rizikovou a jeho financování s podporou velvyslanectví Číny netransparentní. Česko-čínské centrum UK pak rektor IK Tomáš Zima zrušil. Ke kauze jste se veřejně nevyjadřoval. Nenastal ten čas právě teď?

Naše „kauza“ byla pouze jedním z nástrojů k dosažení hlavního cíle – rezignaci rektora UK Tomáše Zimy, který nevyloučil prezidentskou kandidaturu, a nechal se na podzim slyšet, že se proti němu něco chystá v souvislosti s 30. výročím 17. listopadu

BALABÁN: Ano, nastal, protože je třeba některé věci uvést na pravou míru. Naše „kauza“, jak jste ji nazval, byla pouze jedním z nástrojů k dosažení hlavního cíle – rezignaci rektora UK Tomáše Zimy, který nevyloučil prezidentskou kandidaturu, a nechal se na podzim slyšet, že se proti němu něco chystá v souvislosti s 30. výročím 17. listopadu.

Uzavření smlouvy s Home Creditem počátkem října se pak stalo spouštěčem kampaně některých médií. K té by ale došlo i bez Home Creditu, protože mně a mým spolupracovníkům vzkázal vlivný člen akademické obce z FSV UK počátkem listopadu: dejte nám něco na Zimu a vaše „kauza“ bude upozaděna.Vypovídá to více než výmluvně nejen o stavu vztahů na univerzitě a komentáře asi netřeba.

ČESKÁ POZICE: Proč bylo založeno Česko-čínské centrum?

BALABÁN: Česko-čínské centrum vzniklo na základě rozhodnutí rektora Zimy před čtyřmi lety jako platforma pro spolupráci s Čínou a čínskými univerzitami, podobně jako na mnoha západoevropských univerzitách. Usoudil, že je třeba postavit spolupráci s Čínou na širší bázi a oslovil mě, zda bych se na dobrovolné bázi neujal jeho organizační a obsahové náplně. Zřejmě na základě úspěšného vedení Střediska bezpečnostní politiky (SBP) na FSV UK, jehož výsledky znal.

Rektor Tomáš Zima usoudil, že je třeba postavit spolupráci s Čínou na širší bázi a oslovil mě, zda bych se na dobrovolné bázi neujal jeho organizační a obsahové náplně. Zřejmě na základě úspěšného vedení Střediska bezpečnostní politiky na FSV UK, jehož výsledky znal.

Nebylo to ale jen kvůli tomu – v jeho rámci jsem se dlouhodobě věnoval i čínské zahraniční a bezpečnostní politice. Do vzniku centra byl v podstatě jedinou platformou zkoumání současné Číny na UK projekt Sinopsis, který deklaroval, že je společným projektem zapsaného spolku AcaMedia a dnes již bývalého Ústavu Dálného východu FF UK.

Pod vedením profesorky Olgy Lomové se jej dobrovolně účastnilo několik pracovníků ústavu. Univerzita tudíž k Sinopsisu neměla oficiálně přímý vztah. Výhodou Sinopsisu byla ale podpora z vnějšku, mimo jiné vlivné americké nadace National Endowment for Democracy.

ČESKÁ POZICE: Jak vznikla idea pořádat česko-čínské konference?

BALABÁN: Rektor Zima jako předseda Rady Česko-čínského centra UK spolu s jejími členy, zástupci čtyř fakult – sociálních věd, pedagogické, právnické a filozofické –, souhlasil s mou koncepcí, aby se osou činnosti staly výroční konference centra, na kterých by se mohlo otevřeně diskutovat o vývoji Číny, klíčových politických a ekonomických otázkách spolupráce Evropské unie, Číny a Česka, a to i v geopolitickém kontextu.

Rektor Zima souhlasil s mou koncepcí, aby se osou činnosti staly výroční konference centra, na kterých by se mohlo otevřeně diskutovat o vývoji Číny, klíčových politických a ekonomických otázkách spolupráce Evropské unie, Číny a Česka, a to i v geopolitickém kontextu

To se podařilo naplnit i díky účasti významných čínských, českých, britských, nizozemských, ruských a izraelských akademiků, představitelů nevládních organizací, politiků, diplomatů i zástupců byznysu.

ČESKÁ POZICE: Objevil se ale argument, že podle některých sinologů šlo o propagandistické akce k podpoře čínského režimu, přičemž se poukazovalo i na varování BIS před čínským vlivovým pronikáním do Evropy.

BALABÁN: To musím odmítnout – vylučovalo to i složení účastníků konferencí, kde byla i řada renomovaných osobností z Česka včetně Univerzity Karlovy, které by si nenechaly líbit, že by mohly být nástrojem něčí propagandy. Spíš mohla vadit střízlivost a věcnost diskuse o evropsko-čínských a česko-čínských vztazích, hodnocení stoupajícího globálního vlivu Číny. Bylo dobré si vyslechnout i čínské pohledy a konfrontovat je s našimi a evropskými, i když se liší. Nevyhýbaly se ani vysoce aktuálním tématům.

To byl i případ poslední konference loni v září Výzvy digitální budoucnosti, kde jsme diskutovali o nových technologických výzvách, digitální ekonomice i umělé inteligenci. A vidět za jedním stolem naživo diskutovat těžké váhy v těchto oborech – profesora Hoose z univerzity v Leidenu a profesora Wena z pekingské Tsinghua univerzity bylo velmi zajímavé. Kdo má zájem, může se o průběhu konferencí přesvědčit, pokud si poslechne audiozáznamy z nich – jsou k dispozici.

ČESKÁ POZICE: Byly konference jedinou náplní centra?

Konference měly být nástrojem, jak zintenzívnit spolupráci s čínskými univerzitami a výzkumnými institucemi, což by se mohlo stát základem další úspěšné spolupráce, případně některých společných výzkumných projektů. O nich se hovořilo i při řadě bilaterálních jednání.

BALABÁN: Určitě ne. Měly být nástrojem, jak zintenzívnit spolupráci s čínskými univerzitami a výzkumnými institucemi, což by se mohlo stát základem další úspěšné spolupráce, případně některých společných výzkumných projektů. O nich se hovořilo i při řadě bilaterálních jednání. Za úspěch považuji třeba uzavření memoranda o porozumění mezi UK a Beijing Normal University. A konference nepochybně pomohly k mimořádně úspěšnému projektu letních škol pro čínské studenty v letech 2018 a 2019.

V roce 2018 se zúčastnilo 28 studentů, v následujícím roce 40 ze čtyř čínských univerzit. Valná většina z nich byla nejen poprvé u nás, ale i v Evropě, a mohlo pro ně být přínosné seznámit se s politickými, ekonomickými, sociálními reáliemi Česka jako člena EU, s naší barvitou historií i s tím, jak funguje náš politický systém, který se od čínského velmi liší. A to vše nejen prostřednictvím přednášek mnoha renomovaných odborníků, ale i návštěvou a diskusemi v Parlamentu a na ministerstvech zahraničí a průmyslu a obchodu.

Mimochodem, čínští studenti tyto návštěvy velmi oceňovali, protože v Číně to není zvykem. Letní škola se proto stala i „náborem“ pro potenciální zájemce z řad čínských studentů o studium na UK, ostatně někteří studenti se již k tomu ozvali. Uvidíme, zda tomu tak bude i po zrušení centra.

ČESKÁ POZICE: To, co popisujete, je ideální způsob, jak čínské studenty seznámit s naším pojetím lidských práv a demokracie, tedy pozitivně ovlivnit právě je, což je opak toho, co bylo centru vyčítáno. V čem tedy viděli kritici činnosti centra nebezpečí?

S činností centra byly propojeny i dva kurzy k současné čínské politice, mimo jiné k projektu Hedvábné stezky. Právě ty byly předmětem silné kritiky jako „propagandistické“.

BALABÁN: S činností centra byly propojeny i dva kurzy k současné čínské politice, mimo jiné k projektu Hedvábné stezky. Právě ty byly předmětem silné kritiky jako „propagandistické“. V jejich případě ovšem platí to samé jako v případě konferencí. Studenti měli různý pohled na čínskou realitu, což se odrazilo i v případových studiích, které psali a jejichž obsah záležel zcela na nich. Podstatné je, že byli schopní na faktech založeného samostatného úsudku o čínských reáliích, čínské zahraniční a bezpečnostní politice.

To je věc velmi důležitá pro budoucnost. Pozitivem může být, že několik studentů mi po kurzu řeklo, že se chtějí věnovat Číně i profesně včetně studia čínštiny. Po těchto dvou kurzech jsem si uvědomil, že je sporné, zda je UK v současnosti schopná generovat dostatek budoucích expertů, kteří umějí nejen čínsky, ale dostatečně rozumí i čínským politickým a ekonomickým reáliím. A že je budeme potřebovat, je nepochybné.

A to, že některá média uváděla, že vyslání nejlepších studentů z kurzu na týdenní studijní pobyt do Číny za peníze velvyslanectví Čínské lidové republiky (ČLR) představuje bezpečnostní hrozbu, mě udivilo. To tak málo věříme studentům UK, že si nedovedou udělat vlastní úsudek o viděném a slyšeném? Navíc podpora výjezdů studentů do zahraničí podložená i úspěšným absolvováním odborného kurzu o politice dané země není neobvyklá u řady velvyslanectví v ČR. Je zřejmé, že kdyby šlo o stejnou podporu jiného státu Evropy, severní Ameriky či Asie, žádnou pozornost by to nevyvolalo.

Po těchto dvou kurzech jsem si uvědomil, že je sporné, zda je UK v současnosti schopná generovat dostatek budoucích expertů, kteří umějí nejen čínsky, ale dostatečně rozumí i čínským politickým a ekonomickým reáliím. A že je budeme potřebovat, je nepochybné.

Jsem také rád, že jsme v Česko-čínském centru UK dotáhli do konce i projekt vydání první české učebnice čínštiny pro děti, která vyšla v nakladatelství Karolinum. V Radě centra za to zprvu odpovídala profesorka Lomová, dnes vedoucí katedry sinologie na FF UK, která od rektora Zimy na projekt obdržela i finanční podporu. Za dokončení učebnice ale patří především dík autorovi Vítu Papouškovi, který dlouhodobě žije a pracuje v Číně.

ČESKÁ POZICE: Činnost Česko-čínského centra ale byla nad rámec vaší hlavní pracovní náplně – vedení a zajištění činnosti Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK. Dalo se to zvládnout?

BALABÁN: Ano, to je pravda. Činnost v centru nebyla pokryta žádným stálým úvazkem na UK, byla to takříkajíc práce navíc. Oslovil jsem ale své spolupracovníky v SBP, kteří vyjádřili ochotu mi pomoci. Znamenalo to být v práci od nevidím do nevidím. Bez toho by ale nešlo plnit několik velkých výzkumných projektů, a navíc organizovat každoročně dvě další bezpečnostní konference na jaře a na podzim. Dávalo to ale smysl – všechny konference byly užitečnou zpětnou vazbou i pro naše výzkumné projekty.

ČESKÁ POZICE: I vaše bezpečnostní konference byly v minulých měsících propírány jako lobbisticko-podnikatelský záměr.

BALABÁN: Bohužel nikdo si nedal moc práce s fakty. Konference se konaly pravidelně od roku 2008, proběhlo jich do minulého roku celkem dvacet jedna. Troufám si tvrdit i na základě hodnocení zvnějšku, že se staly místem otevřené expertní diskuse o celém spektru problémů současné globální a evropské politiky, ekonomiky a bezpečnosti, postavení EU a Česka na globální úrovni, o environmentálních a technologických výzvách i o možných poučeních z naší historie.

To, že některá média uváděla, že vyslání nejlepších studentů z kurzu na týdenní studijní pobyt do Číny za peníze velvyslanectví Čínské lidové republiky představuje bezpečnostní hrozbu, mě udivilo. To tak málo věříme studentům UK, že si nedovedou udělat vlastní úsudek o viděném a slyšeném?

Probíhaly za účasti našich politiků, diplomatů, poslanců, akademiků, vedoucích pracovníků ministerstev, zástupců komerční sféry, domácích i zahraničních expertů. Nad jejich konáním pravidelně přebíral záštitu rektor UK, zúčastňovali se jich i přední akademici univerzity. Konference byly i příležitostí prezentovat výsledky řady našich výzkumných projektů a vždy byly otevřené všem, kteří o ně měli zájem.

ČESKÁ POZICE: Nestalo se Achillovou patou všech konferencí jejich financování? V tomto ohledu zaznívala i vážná obvinění na vaši adresu.

BALABÁN: O počtu bezpečnostních konferencí jsem již hovořil, když k nim připočítáme čtyři čínské, dospějeme k číslu 25 za jedenáct let. Každý, kdo organizuje mezinárodní konference, a to byly všechny, ví, jak je náročná obsahová a organizační příprava. Zejména, když se každé účastní 150 až 200 lidí, zhruba 25 vystupujících, včetně několika zahraničních a musíte zabezpečit catering, tlumočení a další logistiku s konferencí spojenou.

Nemáte-li na ně zdroje uvnitř univerzity, musíte se obrátit na zdroje externí, protože konference se zadarmo udělat nemohou, jak se jednou rektor Zima trefně vyjádřil. Platí to pro oba typy konferencí – čínské i bezpečnostní. Na konto čínských konferencí je třeba říci, že Česko-čínské centrum, byť zřízené UK, nikdy nedisponovalo žádným rozpočtem z UK, a rektor o tom ani neuvažoval. Takže se nabízeli sponzoři – především české společnosti podnikající na čínském trhu.

Činnost v centru nebyla pokryta žádným stálým úvazkem na UK, byla to takříkajíc práce navíc. Oslovil jsem ale své spolupracovníky v SBP, kteří vyjádřili ochotu mi pomoci. Znamenalo to být v práci od nevidím do nevidím. Bez toho by ale nešlo plnit několik velkých výzkumných projektů, a navíc organizovat každoročně dvě další bezpečnostní konference na jaře a na podzim.

Možnost podpory se řešila i s velvyslanectvím ČLR, rektor Zima o tom mimo jiné komunikoval s bývalou velvyslankyní ČLR v ČR Ma Kche-čching. Na jedné recepci na velvyslanectví ČLR v červenci 2017 se o tom vedla živá debata a rektor v ní apeloval na velvyslankyni, že by velvyslanectví mělo mít na podpoře větší zájem.

Faktem je, že třeba příprava a uskutečnění konferencí vyžaduje finance a tým lidí – Česko-čínské centrum ale žádné zaměstnance s pracovními úvazky nemělo, jak jsem již uvedl. Pomohli tedy moji spolupracovníci na SBP a jejich práce nad rámec jejich sjednaných úvazků byla částečně pokryta prostřednictvím tolik propíraného SBP, s.r.o., které bylo založeno společně s mými třemi kolegy v roce 2015.

Podpora velvyslanectví ČLR poskytnuta byla, ale musím odmítnout argumenty o skrytém financování – velvyslanectví bylo uvedeno viditelně jako partner konference na programech všech česko-čínských konferencí. Vstup velvyslanectví jako partnera podporujícího konferenci nebyl rozporován na žádném jednání Rady Česko-čínského centra ani rektorem, ani ostatními členy Rady. Musím ale dodat, že velvyslanectví ani další sponzoři nezasahovali do přípravy programů konferencí, jejich obsahu nebo výběru vystupujících.

Nemáte-li zdroje uvnitř univerzity, musíte se obrátit na zdroje externí, protože konference se zadarmo udělat nemohou, jak se jednou rektor Zima trefně vyjádřil. Platí to pro oba typy konferencí – čínské i bezpečnostní.

Co se týče bezpečnostních konferencí, jejich finanční zajištění bylo obdobné. Příprava a organizace konferencí byly časově velmi náročné a z větší části nebyly opět pokryty pracovními úvazky na FSV UK. Z tohoto důvodu byly práce na přípravě a organizaci konferencí zajišťovány nad rámec a mimo jejich rámec.

Univerzita i fakulta, respektive její funkcionáři, konference považovali za standard, nezpochybnili jejich formát, naopak je často vyzdvihovali jako příklad, jak komunikovat s veřejností a osobně se jich rádi účastnili. A nikdy se o způsob jejich financování nezajímali, někteří o něm ovšem věděli. Takže se divím tomu, jak se mnozí dnes pohoršují.

Podstatné je, že nebyly zneužity finanční prostředky univerzity a fakulty, naopak trvám na tom, že v jejich prospěch byla odvedena práce na vysoce profesionální úrovni. To prokázalo i forenzní šetření renomované firmy Grant Thornton Advisory u společnosti Multilateral Consulting & Analysis, která je nástupcem SBP, s.r.o. Rozumím ale tomu, že dnes chce univerzita nastavit jasná pravidla pro podporu svých aktivit z mimouniverzitních zdrojů, která dosud stanovena nejsou.

Podpora velvyslanectví ČLR poskytnuta byla, ale musím odmítnout argumenty o skrytém financování – velvyslanectví bylo uvedeno viditelně jako partner konference na programech všech česko-čínských konferencí

Tady mi dovolte malou odbočku. SBP jako čistě výzkumné pracoviště si na veškerý provoz, jako jsou mzdy, vybavení kanceláří, nájem, nákup IT techniky až po nákup obyčejné propisky, muselo samo získat prostředky z podaných a uskutečněných projektů v grantových řízeních. Od fakulty jsme žádné finanční prostředky nikdy neobdrželi, naopak, za správu projektů jsme jí v loňském roce odvedli více než 800 tisíc korun.

ČESKÁ POZICE: Padla ale i obvinění, že Středisko bezpečnostní politiky si konáním bezpečnostních konferencí vytvářelo cestu k přidělování výzkumných projektů, například bezpečnostního výzkumu.

BALABÁN: To je absurdní. Všechny větší projekty, a nejen bezpečnostního výzkumu, které jsme za existenci SBP od roku 2005 uskutečnili, a bylo jich čtrnáct, byly řádně vysoutěženy ve veřejných soutěžích jak na národní, tak evropské úrovni. Takto může mluvit pouze někdo, kdo o pravidlech a procedurách přidělování výzkumných projektů nic neví, respektive vědět nechce, a vypouští jen neopodstatněná obvinění.

Výsledky projektů také výrazně oceňovala státní správa – konkrétně ministerstva obrany a vnitra, Hasičský záchranný sbor ČR. Platí to například o projektu Adaptace bezpečnostního systému ČR na měnící se ekonomickou, sociální, demografickou a geopolitickou realitu z let 2013 až 2015, na kterém jsme spolupracovali s ministerstvem obrany, HZS ČR a Policií ČR.

Univerzita i fakulta, respektive její funkcionáři, konference považovali za standard, nezpochybnili jejich formát, naopak je často vyzdvihovali jako příklad, jak komunikovat s veřejností a osobně se jich rádi účastnili. A nikdy se o způsob jejich financování nezajímali, někteří o něm ovšem věděli. Takže se divím tomu, jak se mnozí dnes pohoršují.

Loni jsme dokončili další čtyřletý velký projekt Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů, jehož hlavním cílem bylo určit mechanismy, podle kterých by bylo možné tento proces efektivně a relativně levně identifikovat. Z mapy Evropy lze vyčíst, že takový výzkum má pro naší zahraniční a bezpečnostní politiku nemalý význam. A rozhodně jsme jej nedělali „od stolu“.

Součástí projektu byl i rozsáhlý terénní výzkum v Ázerbájdžánu, Arménii, Gruzii, Moldavsku, v Ukrajině a na Kypru, všude, kde existují teritoria „zamrzlých konfliktů“. Dostali jsme se i přímo na ně, například opakovaně do Náhorního Karabachu nebo Podněstří. Musím ocenit vstřícnost ministerstva zahraničních věcí, které nám při uskutečnění projektu poskytlo podporu, i profesionalitu našich diplomatů, se kterou jsme se na několika místech střetli. Věřím, že výsledky projektu budou přínosné nejen pro resort zahraničí.

ČESKÁ POZICE: Navzdory tomu se objevila tvrzení, že nejste správní nositelé výzkumných projektů řešících i poměrně citlivou bezpečnostní problematiku, a to právě s ohledem na vaši spolupráci s Čínou v rámci Česko-čínského centra UK. Dokonce se objevila otázka, zda nemůžete kvůli tomu představovat bezpečnostní riziko a poukazovalo se i na varování BIS.

BALABÁN: Opět platí, že jde o nepodložená tvrzení. Sám jsem se divil, jak někdo může na základě několika divokých spekulací vytvořit obraz „rizikového pracoviště“ pro bezpečnost ČR. Uvedu jen jeden z mnoha argumentů, který to může uvést na pravou míru:

Všechny větší projekty, a nejen bezpečnostního výzkumu, které jsme za existenci SBP od roku 2005 uskutečnili, a bylo jich čtrnáct, byly řádně vysoutěženy ve veřejných soutěžích jak na národní, tak evropské úrovni

Myslí si někdo, že by na konferenci Bezpečné Česko v bezpečné Evropě, kterou SBP organizovalo v květnu 2019, přijali pozvání do jednoho diskusního panelu všichni tři ředitelé českých zpravodajských služeb, pokud bychom měli být ti „rizikoví“? Že by si takříkajíc neprověřili, kam jdou a s kým o účasti jednají? Mimochodem, považuji za velký úspěch, že se na konferenci v takové sestavě sešli – asi poprvé od roku 1990.

ČESKÁ POZICE: Úspěch to byl, nicméně po tvrdé kritice i obviňování ze strany rektora UK i vedení FSV UK ohledně způsobu uskutečnění vašich aktivit musíte i s některými spolupracovníky z UK odejít.

BALABÁN: K financování jsem se již vyjádřil a musím zopakovat, že forenzní šetření, které jsme si nechali zpracovat od společnosti Grant Thornton Advisory, neobjevilo nic nezákonného. Nedošlo k žádnému zneužití finančních prostředků ani k žádným jiným nálezům. Co se týče postoje rektora a vedení FSV UK, mě a mé kolegy mrzí, že nezaznělo alespoň pár slov zastání, s ohledem na výsledky naší dosavadní práce a jejich přínosu pro univerzitu.

Vidím to tak, že ani rektor, ani děkanka nechtěli být vystaveni dalšímu tlaku některých akademiků, kteří záměrně okolo Česko-čínského centra a SBP rozdmýchávali hysterii, která mohla být i nástrojem k jiným cílům – o záměru donutit rektora k rezignaci jsem již mluvil. V případě děkanky mělo jít o oslabení její pozice.

ČESKÁ POZICE: Takto ale asi zmizí Středisko bezpečnostní politiky, výzkumné pracoviště, které plní důležitou funkci akademické oponentury v bezpečnostním systému země, což dokázalo i úspěšnými projekty bezpečnostního výzkumu. Nedá se tedy dospět k závěru, že někomu takové výzkumné pracoviště vadilo? A že šlo i o to, jak fakticky oslabit integritu bezpečnostního systému republiky, tedy opačně, než bylo mediálně hlásáno?

Loni jsme dokončili další čtyřletý velký projekt Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů, jehož hlavním cílem bylo určit mechanismy, podle kterých by bylo možné tento proces efektivně a relativně levně identifikovat. Z mapy Evropy lze vyčíst, že takový výzkum má pro naší zahraniční a bezpečnostní politiku nemalý význam. A rozhodně jsme jej nedělali „od stolu“.

BALABÁN: To v konfrontaci s tím, jak celá záležitost probíhala, nemohu vyloučit. V každém případě byl na univerzitě pod vnějším tlakem opuštěn střízlivý manažerský přístup, a naopak byly učiněny kroky, které mají za následek faktickou destrukci jediného výzkumného pracoviště, které se na FSV UK zabývá bezpečnostní politikou.

Zastavilo se nebo výrazně zkomplikovalo řešení řady výzkumných projektů, které mohly být přínosné nejen pro FSV, ale i pro některé státní instituce. Kromě jiného to pro fakultu představuje i nemalou finanční ztrátu. Vytvářet nové projekty nebo i výzkumné pracoviště bude nyní určitě nesmírně obtížné. Vím, o čem mluvím, protože budování SBP trvalo dlouhých 15 let.

Musím ale říci, že navzdory tomu, co se na naše konto v uplynulých měsících rozpoutalo a jakému nátlaku jsme byli vystaveni, dostali jsme spoustu podpůrných e-mailů, SMS zpráv a vyjádření od řady osobností nejen z bezpečnostní komunity, které naši práci znají a oceňují a velmi dobře chápou skutečné pozadí toho, co se odehrálo. To mě a mé kolegy, kteří nedobrovolně odcházejí od rozdělané práce, nabíjí energií do budoucna.

Miloš Balabán

  • Bezpečnostní analytik.
  • V letech 2005 až 2019 vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Institutu politologických studií FSV UK.
  • Iniciátor a organizátor Pražských bezpečnostních konferencí.
  • Ve své výzkumné činnosti se primárně věnuje transformaci globální moci a vlivu a roli Číny a dalších nezápadních aktérů v tomto procesu.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.