Čínské investice v Česku: Zatím daleko za očekáváním

V pondělí 15. října večer začalo recepcí v Černínském paláci třídenní Česko-čínské obchodní fórum, setkání byznysmenů a politiků. Ještě před jednáním fóra se prezident České republiky Miloš Zeman setkal s šéfem čínské státní společnosti CITIC, Čchang Čen-mingem, která se u nás stává po firmě CEFC hlavním investičním tahounem. A jednali o investicích Číňanů v České republice.

Mezi nové projekty, které tu CITIC zvažuje, patří vybudování nové strojírenské továrny, porozhlíží se ale i po dalších příležitostech, konkrétní obrysy plánu ale zatím nejsou známy. Prezident Zeman před dvěma lety, kdy do Prahy zavítal čínský prezident Si Ťin-pching, uvedl, že investice Číny v Česku dosáhnou 95 miliard korun. Ukazuje se ale, že plány byly až příliš velkolepé. Nepomohla ani vstřícnost některých politiků v čele se samotným českým prezidentem vůči Číně. Investice do Česka v avizovaném objemu zatím nepřitekly.

Až čtyřiadvacátá

Na dotaz LN, čím je dáno, že zůstaly za očekáváním, mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odpověděl: „Klíčové je, že se česko-čínské ekonomické vztahy rozvíjejí a zintenzivňují.“ Miloš Zeman se s šéfem CITIC Čchang Čen-mingem setkal již v dubnu, kdy přijeli vrcholní manažeři firmy uklidňovat situaci poté, co se největší čínský investor v tuzemsku, skupina CEFC, dostal do finančních potíží. Ty CITIC vyřešil jeho převzetím.

Vezmeme-li jakoukoliv statistiku mapující zahraniční investice, vyplývá z ní, že se objem proinvestovaného čínského kapitálu v Česku v uplynulých letech zvýšil. Pokud ale porovnáme Čínu s dalšími zeměmi, na předních místech v žebříčcích top investorů ji nenajdeme. Čína je přitom druhou největší ekonomikou světa. „Hodnota čínských investic v Česku tvoří méně než procento celkového stavu přímých investic u nás,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

V celkovém pořadí CzechInvestem dojednaných investic od roku 1993 do roku 2017 zaujímá Čína až 24. příčku. Zaostává tak za dalšími asijskými zeměmi, jako je Japonsko či Jižní Korea, ale i za evropskými investory, jako je Německo či Nizozemsko. „CzechInvest dosud do České republiky dojednal z Číny 18 investičních záměrů v souhrnné výši 6,7 miliardy korun, které zde vytvořily či vytvoří bezmála tři tisíce nových pracovních míst,“ říká Petra Sivová, mluvčí CzechInvestu. Podle ní na prvních pozicích žebříčku jsou investoři z Německa, Japonska a USA.

Kontrola vlivu

CzechInvest v současnosti jedná se zhruba desítkou čínských společností, které se rozhlížejí v Česku ohledně investic. Jde o společnosti z oblasti výroby elektroniky, automobilového průmyslu a pokročilého chemického průmyslu. Česká národní banka sleduje toky veškerých přímých investic z dané země. Konkrétně z Číny byl dle ČNB v roce 2014 příliv přímých investic nulový, v roce 2015 to bylo necelých sedm miliard. Historického maxima bylo dosaženo v roce 2016, kdy do Česka přiteklo z Číny 12,5 miliardy korun.

Centrální banka odhaduje, že za loňský rok šlo o necelých šest miliard korun. Je ale nutné upozornit, že pokud zde investuje nějaký čínský subjekt a na transakci si půjčí u tuzemské banky, obchod se do statistik ČNB nezaznamená. Pavel Sobíšek v souvislosti s čínskými investicemi upozorňuje na dvě věci. První je, že je z velké části tvoří půjčky. Druhým faktem je, že v kumulaci vykazují ztrátu, nikoliv zisk. „V tom jsou čínské investice podobné aktivitám offshorových společností, jejichž prostřednictvím investoři zpravidla investují v Česku nikoliv proto, aby zde vykázali zisk,“ vysvětluje Pavel Sobíšek.

Pohnutkou může být třeba snaha dostat se za každou cenu na trh Evropské unie. A je tu i obava, že prostřednictvím investic Číňané posilují svůj vliv. Německý Mercator Institute for China Studies letos v únoru zveřejnil studii mapující snahy o pronikání čínského vlivu do Evropy. To se projevuje dle autorů studie jednak otevřeně – formou investic a půjček –, jednak i skrytě – na úrovni zpravodajské činnosti. Autoři studie proto vyzývají Evropu, aby vyvinula flexibilní nástroje ke kontrole investic.