Lidovky.cz

Čínská investiční ofenzíva v Polsku

Evropa

  21:49

Čínské firmy se chystají investovat do polské dopravní infrastruktury a energetiky téměř deset miliard eur.

Číňané jsou připraveni formou privátně veřejného projektu (PPP) navrhnout, zhotovit a financovat chybějící části dálnice A2 z Varšavy až k východní polské hranici. foto: © Aureliusz Marek PędziwolČeská pozice

Dosavadní účast čínských investorů v Polsku vypadá spíš skromně. To by se však mohlo rychle a dramaticky změnit. Číňané již začínají cestovat po Polsku s nabitými peněženkami.

„Tento rok bude ve znamení čínských investic,“ informoval polský hospodářský deník Puls Biznesu již před třemi lety. Polská agentura pro informace a zahraniční investice (PAIiIZ) však vydala zprávu, že v roce 2008 investovali Číňané v Polsku jen 97 milionů eur. Tím celková hodnota čínských přímých investic dosáhla 238 milionů eur.

V roce 2009 však nastal odliv těchto investic ve výši 145 milionu eur, současně však byly provedeny projekty za 38 milionů eur. Zůstaly čínské investice jen za 131 milionů eur – necelé promile zahraničních investic v Polsku. Začátkem podzimu 2010 však znovu oznamoval Puls Biznesu výraznou změnu v čínských investicích.

Dálnice a železnice

Pokud jsou relevantní nejnovější informace varšavského deníku Rzeczpospolita, mohla by se situace brzy dramaticky změnit. Jen koncern China Overseas Engineering Group (Covec) dostal údajně od čínských bank garance ve výši pěti miliard eur na financování infrastruktury v Polsku. Začátkem března Číňané v dopise polskému ministru pro infrastrukturu Cezaru Grabarczykovi napsali, že jsou připraveni formou privátně veřejného projektu (PPP) navrhnout, zhotovit a financovat chybějící části dálnice A1 mezi městy Tuszyn a Czenstochowa i A2 z Varšavy až k východní hranici.

Varšavská primátorka Hanna Gronkiewiczová-Waltzová jim zase nabídla prodloužit do důležitých předměstí druhou linku metra, která se záhy začne budovat v centru města. Číňané chtějí investovat i do polských vlakových kolejí. Jsou ochotni vybudovat plánovanou železniční rychlodráhu „Y“ na trase Varšava–Vratislav–Poznaň.

K čínským nabídkám se ministr Grabarczyk dosud nevyjádřil. Dle polských médií však v rozhovorech s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) hledá resort řešení, která by umožnila dosáhnout na privátní peníze, aniž by se zvyšoval státní dluh.

Polský problém s čínskými investicemi nespočívá v tom, že je jich mnoho, ale že je jich málo

Koncern Covec je již v Polsku přítomen. Po neúspěchu v první veřejné soutěži vypsané na podzemní dráhu ve Varšavě zvítězil ve výběrových řízeních na dvě dílčí trasy západní dálnice A2 o délce 50 kilometrů. Číňané se spokojili s necelou polovinou toho, co polská vláda očekávala. I jejich konkurenti nabízeli pod cenou, ale „pouze“ o 30, a nikoli o 52 procent. A nyní Číňanům předhazují dumping a odmítají s koncernem Covec spolupracovat, a proto musel přivézt 350 dělníků z Číny.

Uhelné elektrárny

Nejen polské sinice a železnice jsou pro čínské firmy zajímavé. Dalších patnáct miliard zlotých (téměř čtyři miliardy eur) jsou Číňané připravení investovat do polské energetiky. Západní koncerny se zdráhají kvůli kvótám oxidu uhličitého investovat do polských uhelných elektráren, Číňané s tím však problémy nemají.

Deník Rzeczpospolita informoval, že společnost China National Electric Equiment Corporation hodlá společně s koncernem Covec postavit plánované bloky v elektrárnách Kozienice (ze skupiny Enea) a Jaworzno (Tauron). Společnost Shanghai Electric Group by zase spolufinancovala z 85 procent investice do elektrárny Ostroleka (Energa), jejichž výše se odhaduje na 1,5 miliardy eur. Číňané nespouštějí z očí ani další polské uhelné elektrárny.

Spíš málo než mnoho

Čínská investiční ofenzíva znepokojuje především polské firmy silničního stavitelství, jež jsou většinou dceřinými společnostmi zahraničních koncernů z členských států Evropské unie. V rozhovoru pro deník Reczpospolita označil prezident odvětvové komory OIDG Wojciech Malusi nápad polské vlády pozvat do Polska Číňany za „pochybný“. A požadoval nastavit pro čínské firmy stejné podmínky, jaké platí pro polské firmy – pracovní doba, bezpečnost práce, hygiena, minimální mzda.

Šéf agentury PAIiIZ Slawomir Majman zastává jiný názor: „V soutěži o čínský kapitál jsme se opozdili.“ Polský problém s čínskými investicemi nespočívá v tom, že je jich mnoho, ale že je jich málo.

Související článek: Čínská firma Covec zavádí na polském trhu normalitu

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.