Čínská ekonomika v poslední dekádě rostla sedmkrát rychleji než americká. Podle některých expertů by hrubý domácí produkt Říše středu měl do deseti let předběhnout HDP Spojených států. Čína spotřebuje 53 procent světové produkce cementu, 48 procent železné rudy, 47 procent uhlí a většinu všech dalších důležitých komodit. Do roku 2025 Čína postaví tolik mrakodrapů, že by jimi mohla naplnit deset měst o velikosti New Yorku. Číňané každou sekundu vykouří padesát tisíc cigaret.
Rychlost a velikost ekonomického růstu Číny jsou nevídané, byť i Čína stojí před novými ekonomickými výzvami, jako je riziko inflace. S ekonomickou metamorfózou přichází i nové sebevědomí, které tento týden předvedla v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel náměstkyně čínského ministra zahraničních věcí Fu Jing.
Plýtvající, stagnující, namyšlený
„Čínský růst vytáhl nespočet lidí z bídy. Musíte si připustit, že mohou existovat i odlišné politické systémy. Západní země si myslí, že mají jediný funkční systém, jenže jak teď ukazuje poslední finanční krize, i ony mají občas problémy. Západ se stal velmi namyšleným. Na konci dne vám samotná demokracie chléb na stůl nepřinese. To je realita,“ míní v rozhovoru reprezentantka Čínské lidové republiky, která zároveň odmítá nedostatek transparentnosti tamního režimu. Podle Fu Jing mají v současné chvíli problémy především západní země a politici v Pekingu se snaží pochopit, jak je možné, že tolik vlád udělalo tolik chyb.
Podle studie amerického Paw Research Center se 87 procent obyvatel Číny domnívá, že je země na správné cestě
Fu Jing přitom cituje například studii amerického Paw Research Center, podle níž se 87 procent obyvatel Číny domnívá, že je země na správné cestě. Něco podobného by se prý například o Americe říct nedalo. Že by se Číňané mohli „nakazit“ infekcí arabských revolucí, je prý proto stejně pravděpodobné, jako že se jí nakazí Evropané či Američané.
Náměstkyně přebrala otěže rozhovoru a na otázky novinářky odpovídala protiotázkami. „Proč politické strany neplní své závazky?“, „Proč utrácejí o tolik víc, než mají?“, „Stagnuje západ od konce studené války?“, „Anebo se stal jen namyšleným?“
Čína dnes vlastní americké dluhopisy v celkové hodnotě 1,165 bilionu dolarů a evropské ve výši 700 miliard dolarů. Ekonomicky je nejlidnatější stát světa již dnes velmocí. Fu Jing tvrdí, že je nutné reformovat současnou světovou strukturu, která byla zkonstruována po druhé světové válce ku prospěchu jedné miliardy lidí vyspělého světa. Čína ale prý není jedinou rostoucí zemí. Roste Brazílie, Indie i části Afriky. „V budoucnosti se do procesu rozšířené industrializace zapojí tři až čtyři miliardy lidí.“ Takový proces však musí být postupný a nesmí být vynucený válkou či konflikty.
Stereotypy studené války
Přesto Peking nedávno stroze oznámil, že jeho první letadlová loď vyplula k testovací plavbě na širém moři. Svým rivalům ve východní Asii i Washingtonu tím Čína jasně vzkázala, že hodlá své zájmy v Pacifiku hájit i za cenu použití síly. Obavy jsou ale prý zbytečné. „Vaše starosti o čínskou armádu jsou zatemněny stereotypy myšlení ze studené války. Cítíte se v bezpečí, když mají letadlové lodě vaši spojenci jako USA a Francie. Vadí vám ale, když má Čína také jednu,“ obhajuje čínské vyzbrojování Fu Jing.
Číňané se necítí být nadřazení. Nadřazení není to slovo, které by Číňané použili, jsou totiž velmi skromní.
Na otázku, zda Pákistán poskytl ke zkoumání Číně americkou helikoptéru, která byla sestřelena během operace proti Usámovi bin Ládinovi, Fu Jing odpovídá, že je důležitější nejprve zodpovědět řadu jiných otázek: „Jsou Čína a Amerika nepřátelé?“, „Budeme spolu válčit?“, „Připravujeme se na válku?“ Čína to prý tak rozhodně nevidí. Přesto například americké zbrojní embargo nepovažuje za dvakrát kamarádské a znepokojuje ji.
Čínská lidová republika prý nemá v úmyslu ovládnout svět. „Ale jestli se budete nadále považovat za střed světa, budete si myslet, že vlastníte monopol na pravdu, správné názory a správné hodnoty, pak vám bude vždy nepříjemné, když zjistíte, že svět je různorodý. Existují rozdílné hodnoty a kultury. Žijeme v novém světě. Slezte se svého vysokého koně, z vrcholu světa a potkejte se s námi na hracím hřišti jako s rovnocennými, místo toho abyste formovali nového soupeře ve stylu studené války,“ vyzývá Fu Jing západní politiky ke konci rozhovoru a podotýká, že se Číňané necítí být nadřazení. Nadřazení není to slovo, které by Číňané použili, jsou totiž velmi skromní.
