Ze své první zahraniční cesty se právě vrátil nový čínský premiér Li Kche-čchiang (v tomto postu je od letošního března). Zkombinoval čtyři destinace: Indii, Pákistán, Švýcarsko a Německo. To se stalo prvním členským státem Evropské unie, do nějž Li jako premiér zavítal.
I když před návštěvou Německa ve druhé polovině minulého týdne zkritizoval EU za přípravu antidumpingových opatření proti čínským producentům solárních panelů a telekomunikačních zařízení, jeho dojem z Německa to negativně neovlivnilo. Číňané si totiž s Němci rozumějí. A navíc obdivují německé hospodářství.
Německo je největším obchodním partnerem Číny v Evropě a jejich hospodářské vazby jsou nejúspěšnější oblastí vztahů Číny a EU:
- Německý vývoz do Číny loni dosáhl téměř 67 miliard eur a Čína je pro Německo druhou destinací po USA, kam mimo EU exportuje nejvíce zboží.
- Čína vyvezla do Německa za více než 77 miliard eur. Čínský obchod s Německem tvoří téměř třetinu z jeho celkového objemu mezi Čínou a EU.
- Z Německa pocházela čtvrtina unijních investic, jež loni směřovaly do Čínské lidové republiky (ČLR).
- Co do počtu investičních projektů, v Německu patří Číně třetí příčka za USA a Švýcarskem. Číňané považují Německo za vstupní bránu do Evropy.
- Loni dosáhl vzájemný obchod Číny a Německy necelých 144 miliard eur, což odpovídá 580násobku stavu z roku 1972, kdy obě země navázaly diplomatické vztahy.
Oblíbené symboly
Číňané s oblibou ve všem hledají symboliku. Mezinárodní vztahy nejsou výjimkou. Jsou citliví na jakékoliv gesto, které by mohlo být vyloženo jako neúcta či pohrdání. A jejich vztahy s Německem v uplynulých letech jsou bohaté na symboly úcty a respektu. Když v létě 2010 přijela do Číny německá kancléřka Angela Merkelová, tehdejší čínský premiér Wen Ťia-pao ji osobně doprovázel na výletě do historického města Si-an, kde oslavila 56. narozeniny. Wen tehdy uspořádal slavnostní snídani, na kterou jí přinesl tradiční čínské sladkosti.
Odhlédneme-li od evropských států, Čína byla jedinou zemí, kterou loni Merkelová navštívila dvakrát ČínaOdhlédneme-li od evropských států, Čína byla jedinou zemí, kterou loni Merkelová navštívila dvakrát. V srpnu přiletěla do Pekingu s devíti ministry a více než stovkou podnikatelů. Němci se do Evropy vraceli spokojeni, v Číně podepsali 18 smluv včetně kontraktu podporujícího vzájemné investice a spolupráci v oblasti energetiky a technologií. Navíc Čína objednala 50 airbusů vyráběných společně čtyřmi členskými zeměmi EU – Německem, Francií, Británií a Španělskem. Výše tohoto kontraktu přesáhla 3,5 miliardy dolarů, více než tři miliardy dolarů mají hodnotu zbývající smlouvy.
Uplynulý víkend přivítala Angela Merkelová čínského premiéra Li Kche-čchianga v Mesebergském paláci, asi 60 kilometrů severně od Berlína. Deník China Daily poznamenal, že této pocty se dostává jen vybraným státníkům. Mezi nimi byl i Liův předchůdce Wen Ťia-pao. A Angela Merkelová byla první zahraniční političkou, která pogratulovala Li Kche-čchiangovi po nástupu do premiérské funkce.
Některé příčiny dobrých vztahů
Co je dle Číňanů příčinou toho, že si němečtí a čínští politici vyjadřují úctu a ekonomické ukazatele čínsko-německého obchodu každoročně lámou rekordy? Nejde jen o to, že se Německo zastalo Číny ve sporu s EU týkajícím se vývozu solárních panelů. Čínská média napsala, že Německo může být pro EU dobrým příkladem, jak řešit problémy – místo sankcí dialog.
Pro Čínu představuje vývoz solárních panelů nezanedbatelnou položkou. Objem jejich exportu se pohybuje okolo 21 miliard dolarů. Německo označilo plán na zavedení antidumpingových cel na solární panely z Číny za „hrubou chybu“. (Paradoxní je, že prvním, kdo poukázal na levné čínské panely, byla německá společnost Solarworld.)
Číňané nemají rádi chaos, přičemž hospodářský vývoj EU jim připomíná jízdu na horské drázeČíňané také nemají rádi chaos, přičemž hospodářský vývoj EU jim připomíná jízdu na horské dráze. Kancléřku Merkelovou však považují za političku, která dokáže řešit problémy. A především oceňují postoj Německa k recesi v EU. Čínský premiér Li ještě před svým příjezdem do Německa zveřejnil v deníku Die Welt článek, v němž mimo jiné konstatoval: „Doufáme, že EU úspěšně vyřeší problematiku dluhu a eurozóna dosáhne měnové stability. Oceňujeme, co udělalo Německo pro podporu hospodářské obnovy v Evropě. Když se bude dařit Německu, bude to dobré jak pro EU, tak pro Čínu.“ Někteří komentátoři tvrdí, že ve formování vztahů Číny a EU Berlín pomalu přebírá roli Bruselu.
Německý motor
Ku Süe-wu, ředitel Centra globálních studií v Bonu, pro agenturu Sin-chua uvedl, že Německo je motorem evropské ekonomiky a Čína zase hybatelem ekonomického růstu v asijsko-pacifickém regionu. Ku je přesvědčen, že růst evropské ekonomiky závisí na Německu: „Čím více získá Německo z ekonomických a obchodních vztahů s Čínou, tím více získá celá EU.“ Premiér Li v Německu prohlásil, že obě země by mohly vytvořit tým snů.
Čína i Německo jsou proexportně orientované země, a proto se vzájemně potřebují. Čína je největším asijským trhem, Německu patří evropské prvenství. Čína chce zvýšit úroveň svého hospodářství, k čemuž však potřebuje vyspělé technologie a inovace. A ty jí může Německo nabídnout.
„Vyspělá německá průmyslová výroba, know-how na úsporu energie a ochranu životního prostředí – to vše může podpořit vývoz technologií a produktů do Číny. Čínskou výhodou je zase pracovní síla a odvětví náročná na kapitál,“ uvedla pro agenturu Sin-chua Jen Ťin, zástupkyně ředitele Institutu mezinárodních studií na Pekingské univerzitě.
Deník China Daily podotýká, že ekonomiky obou zemí se doplňují. Dle čínské strany by Německo ve vzájemném obchodě mělo do budoucna ještě zvýšit podíl moderních technologií, naopak Čína by měla zlepšit ochranu duševního vlastnictví. Ekonomové jsou přesvědčeni, že je ještě dost prostoru pro rozvoj německo-čínského obchodu, který jak již bylo zmíněno, loni přesáhl 144 miliard dolarů. To ale představuje pouhá čtyři procenta z celkového obchodu Číny ve výši 3,8 bilionu dolarů.
Konkurence z Číny
V nejbližších letech budou čínská a německá ekonomika fungovat v symbióze. Za 20 let se ale Čína stane pro Německo konkurentem, nikoliv jako je tomu dnes, kdy je převážně odbytištěm pro německé produkty. A v některých oblastech již německé firmy nepříjemnou čínskou konkurenci pocítily – a nejsou to jen výrobci solárních panelů.
Dnes nic nenasvědčuje tomu, že by se přátelské vztahy Číny a Německa měly změnitDeník Financial Times upozorňuje na producenty telekomunikačních zařízení Huawei nebo ZTE. Německo-finský joint venture Nokia Siemens Networks musel kvůli čínské konkurenci v roce 2011 propustit na 17 tisíc zaměstnanců. Studie společnosti Goldman Sachs předpokládá, že podobný vývoj nastane například ve výrobě vysokorychlostních vlaků nebo generátorů větrné energie.
Nepředbíhejme však. Dnes totiž nic nenasvědčuje tomu, že by se přátelské vztahy Číny a Německa měly změnit. Čínský premiér Li Kche-čchiang pozval německou kancléřku Angelu Merkelovou na další návštěvu Pekingu. Ta pozvání přijala a dodala, že do Číny zavítá „co nejdříve to bude možné“.