Když se Řecko dostalo do problémů, trvalo měsíce, než mu Brusel odsouhlasil pomoc. Číňané byli akčnější. Po té, co agentura Moody’s snížila v červnu rating Řecka o čtyři stupně, již za několik hodin přišel Peking se záchranným investičním balíčkem v hodnotě několika miliard eur. A konstatování čínského vicepremiéra Čang Te-ťianga, že co se týče překonání finančních problémů, Čína důvěřuje Řecku, nervózní trhy uklidnilo.
Pozor! To, co trvalo Bruselu měsíce, zvládl Peking za několik dní.Řecko je pro Číňany jen jednou z evropských záchranných epizod. Nejlidnatější země světa dokázala globální krizi proměnit ve vlastní příležitost. Nabízí pomoc předluženým zemím, nakupuje vládní dluhopisy a zavazuje se poskytnout investice. Samozřejmě, že nejde o nezištnou podporu. Je bez diskusí, že význam Číny ve světě roste. A to se týká i Evropy. Zatímco růst 16 zemí eurozóny se příští rok zřejmě zpomalí z letošních 1,7 na 1,5 procenta, Mezinárodní měnový fond odhaduje, že čínské HDP přidá 9,6 procenta.
„Jsme připraveni přijmout konkrétní opatření a pomoci Portugalsku zvládnout finanční krizi,“ konstatoval čínský prezident Chu Ťin-tchao během cesty do Portugalska a Francie na začátku listopadu. Portugalci mohou Číňanům naprosto důvěřovat, že nezůstane jen u slovních proklamací. Vždyť Portugalsko není prvním státem v Evropě, který Peking zachraňuje.
Již v říjnu slíbil čínský premiér Wen Ťia-pao Řecku, že Čína bude nakupovat vládní dluhopisy. A navíc již Řecko profituje z čínských investic. Řecký premiér Theodoros Pangalos o spolupráci s Číňany hovoří v superlativech. „Nejsou jako lidé z Wall Street, kteří dělají finanční investice na papíře. Číňané obchodují s konkrétními věcmi. A tím skutečně pomohou řecké ekonomice,“ konstatoval Pangalos. Také další jihoevropská destinace, Španělsko, se pomoci Pekingu nezříká. Naopak. V létě nakoupili Číňané španělské dluhopisy za 400 milionů eur. A španělská vláda má zájem, aby Peking v nákupech pokračoval.
Čekání na pomoc
Portugalsko je sice v lepší situaci, než bylo Řecko, ale odměna, již platí investorům, kteří jsou ochotní kupovat státní dluhopisy, je vysoká. Portugalsko čekalo na podporu Číny, byť jen slovní. A doufalo, že díky tomu budou investoři optimističtěji pohlížet na to, že se mu podaří snížit zadluženost. Portugalso se pomoci dočkalo. S Čínou již uzavřelo několik kontraktů – z oblasti finančních služeb, logistiky, obnovitelné energie a turistiky. Zároveň se obě země dohodly, že do roku 2015 zdvojnásobí vzájemný obchod. Čínský prezident Chu Ťin-tchao navíc v listopadu v Lisabonu přislíbil, že bude podporovat domácí firmy, aby investovaly v Portugalsku.
V Evropě jsou sice čínské investice většinou hodnocené kladně, ale v Číně se nezřídka ozývá kritika
Čína vystupuje v Evropě nejen jako významný investor, ale pro evropské firmy je i odbytištěm. Jednou z nejúspěšnějších společností na čínském trhu je německý Volkswagen. Značka Audi, která patří do portfolia Volkswagenu, oznámila, že do roku 2012 chce v Číně prodat 300 tisíc vozů. To je víc než na německém trhu. Volkswagen plánuje, že v průběhu tří let investuje šest miliard eur do výstavby dvou nových továrních hal. Francouzský Airbus zase doufá, že se mu podaří získat velkou část z 300 miliard dolarů, které v průběhu 20 let hodlá Čína dát za nová letadla.
Evropské vydání deníku China Daily však upozorňuje, že závislost evropské ekonomiky na Číně se nesmí zveličovat. Celkový vývoz z Evropské unie do Číny v první polovině letošního roku dosáhl 53,5 miliardy eur. Tož odpovídá pouze 8,5 procentům jejího celkového exportu. Mezi státy však jsou podstatné rozdíly. Největší evropská ekonomika Německo vyvezla za první letošní půlrok do Číny zboží za 25,2 miliardy eur. To je 47 procenta z objemu, který směřoval do Číny z celé EU. Thomas Mayer, hlavní ekonom Deutsche Bank, pro list China Daily uvedl, že rostoucí export do Číny pomáhá Evropě překonat finanční krizi.
Pro Evropu bude důležité, poroste-li zájem Číňanů investovat. Čínská expanze je sice aktuálním tématem, ale pravdou také je, že objem přímých investic je relativně nízký. Dle listu China Daily dosáhl tento ukazatel v loňském roce pouhých 317 milionů eur, zatímco o rok dříve to byly více než dvě miliardy eur. Zřejmě nejsledovanější akvizicí Číňanů v Evropě je švédská automobilka Volvo, kterou převzal čínský výrobce osobních vozů Geely Holding Group.
Zaznívá i kritika
V Evropě jsou sice čínské investice většinou hodnocené kladně, ale v Číně se nezřídka ozývá kritika. Vláda je kritizovaná za ztráty z investic během krize, především v USA. Jenže Peking sází na to, že zisky, třebaže se ne vždy dají měřit penězi, budou nakonec podstatně vyšší než případné prodělky. Čínská vláda se domnívá, že využitím části devizových rezerv například na pomoc zadluženým evropským zemím se jí podaří umlčet nejhlasitější kritiky obchodní politiky a že aspoň částečně zmírní požadavky na urychlené posílení kurzu jüanu. Během cesty do Francie a Portugalska poskytl čínský prezident Chu Ťin-tchao rozhovor pro francouzský list Le Figaro.
Chu doufá, že se Evropa bude dívat pozitivně na rozvoj Číny a respektovat vývoj země odpovídající specifickým národním podmínkám. Čínský prezident také zdůraznil, že Čína nikdy nezasahuje do vnitřních záležitostí cizích států a nezneužívá své vůle vůči ostatním. To kdyby měly vlády evropských států chuť kritizovat dodržování lidských práv v Číně.
Navíc si Číňané za své otevřené peněženky zajišťují přístup na evropské trhy, k technologiím a know-how. A pak je tu ještě jedna záležitost, kterou by Číňané chtěli vyřešit. Peking se roky snaží o zrušení zbrojního embarga. Prvního zastánce v Evropě už mají – Španělsko.
