Čína vyrazila na nákupy do východní Evropy. Česko zatím míjí.

Čínští investoři přislíbili, že v regionu střední a východní Evropy utratí v nejbližších letech deset miliard dolarů.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Jak zní nejčastější věta Číňana, který vejde do obchodu? Zabalte mi to všechno! Koupěchtiví zákazníci z Číny jsou všude na světě vítaní, protože mají plné kapsy peněz. Totéž platí pro čínské investory. O jejich přízeň se přetahují i země střední a východní Evropy. Česko však zatím zaostává.

Na konci dubna podnikl evropské turné čínský premiér Wen Ťia-pao, na začátku května ho v Evropě vystřídal vicepremiér Li Kche-čchiang. Kromě obvyklých formálních proslovů, jak je důležité posilovat vztahy mezi evropskými zeměmi a Čínou, se objevila zásadní byznysová zpráva: Číňané hodlají v nejbližších letech investovat v regionu střední a východní Evropy deset miliard dolarů.

Za oblasti, kam mají peníze směřovat, Číňané označili infrastrukturu, technologie a ekologii. Přislíbená částka je důkazem, že Čína má zájem o Evropu, ale spíše se chce zaměřit na reálnou ekonomiku než utápět peníze za nákup dluhů problémových zemí eurozóny. Čínské nákupy ve střední a východní Evropě již odstartovaly.

Fiasko neodradilo

Začněme Polskem, kam zavítal čínský premiér. Poláci mají plány na výstavbu dálniční sítě a železničních koridorů. Číňané sestaví skupinu expertů na dopravní infrastrukturu, která bude vyhledávat podnikatelské příležitosti.

Číňané nezanevřeli na výstavbu komunikací v Polsku, přestože jejich první pokus proniknout na evropský stavební trh dopadl fiaskem. Čínská státní firma Covec zvítězila před třemi lety v tendru na výstavbu dvou úseků dálnice A2. Vítězství Číňanů vyvolávalo od počátku kontroverzní reakce. Stavební firmy především poukazovaly na dumpingovou cenu.

Polská vláda se snaží, aby se z její země stal výchozí bod pro čínské investice do střední a východní EvropyKrátce po začátku stavebních prací se Covec dostal do problémů s likviditou. Firma byla v prodlení s úhradou faktur lokálním subdodavatelům. Namísto vozovky zbylo po Číňanech jen rozsáhlé pískoviště. „Pokud se chtějí Číňané podílet na evropském trhu infrastruktury, měli by se samozřejmě naučit, jak zde pracovat,“ citovala agentura AFP varšavského ekonoma Witolda Orlowskiho. „Zdá se, že byli přesvědčeni, že se zde hraje podobná hra, jakou se naučili v Africe,“ dodal Orlowski.

Přes špatnou zkušenost se jak Číňané, tak Poláci dokázali přenést. Polská média nyní spekulují, že se Shanghai Eletric Group uchází o výstavbu a provoz nové uhelné elektrárny za téměř 1,2 miliardy eur. A připomeňme, že již v lednu společnost LiuGong odkoupila polského výrobce buldozerů HSW i s distribuční sítí za 56 milionů eur.

Polská vláda se snaží – a při schůzce s Wen Ťia-paem to premiér Donald Tusk potvrdil – aby se z její země stal „hub“, tedy jakýsi výchozí bod pro čínské investice do střední a východní Evropy. V tomto ohledu bude muset Polsko hodně přidat, aby svůj cíl splnilo. Jasnou jedničkou v regionu je totiž pro Číňany Maďarsko. Tamní čínské aktivity zahrnují dlouhý seznam položek.

Jedničkou je Maďarsko

Jen namátkou: v Budapešti otevřela již v roce 2003 pobočku Bank of China, koncem března letošního roku přibyla její druhá kancelář. Pobočky v Maďarsku slouží Číňanům jako předmostí pro střední a východní Evropu. Dle údajů banky dosáhlo loni maďarské zastoupení zisku bezmála 5,5 milionu dolarů. Bank of China je dle tržní kapitalizace sedmou největší bankou na světě.

Mezi Budapeští a Pekingem funguje přímé letecké spojení, které provozují Hainan Airlines. Těsně před koncem roku 2010 byla v Budapešti otevřena i první právní kancelář s čínskou majetkovou účastí ve střední Evropě Yingke-Várnai. Před sedmi lety vznikla první škola, kde se vyučuje v maďarštině a v čínštině a kterou sponzoruje čínská vláda.

Pobočky v Maďarsku slouží Číňanům jako předmostí pro střední a východní EvropuČínský premiér Wen Ťia-pao navštívil Maďarsko v polovině loňského roku, minulý týden tam zavítal vicepremiér Li Kche-čchiang. A je jisté, že čínské investice v Maďarsku se v nejbližší době opět zvýší. Společnost China Civil Engineering Construction podepsala memorandum týkající se výstavby 20kilometrové rychlodráhy, která spojí centrum Budapešti s letištěm. Pro tento projekt ale zatím není zajištěno financování.   

Telekomunikační gigant Huawei potvrdil, že v Maďarsku vybuduje logistické centrum a vytvoří víc než tisíc pracovních míst. Již loni firma oznámila, že v Maďarsku postaví výrobní středisko. Huawei je doposud největším čínským investorem v Evropě. Na kontinentu zaměstnává víc než sedm tisíc lidí.

Posílit pozici v Maďarsku se chystá i konkurence Huawei, společnost ZTE. Vybuduje zákaznické provozní centrum, odkud bude poskytovat služby evropským klientům. Evropské plány ZTE se však neomezují jen na Maďarsko. Firma chce posílit své zastoupení v Evropě. Portfolio ZTE zahrnuje zařízení pro telekomunikační infrastrukturu, chytré telefony a telekomunikační řešení pro veřejnou sféru i podnikatele.

Lepší Evropa než USA

Firma ZTE byla založena v roce 1985 v jihočínském Šenčenu. Dnes je čtvrtým největším producentem mobilních telefonů na světě a pátým největším výrobcem telekomunikačních zařízení. Deník China Daily uvádí, že loni dosáhly tržby ze zahraničních aktivit ZTE téměř 7,5 miliardy dolarů, což je víc než polovina celkových tržeb firmy.

Zaměření na Evropu má pro ZTE zřejmý důvod. V USA je – kvůli politickým obavám – téměř nemožné, aby ZTE spolupracovala s tamními nejdůležitějšími telekomunikačními operátory. „Evropský trh je otevřenější a přátelštější k zahraničním telekomunikačním hráčům,“ konstatoval pro China Daily ředitel komunikace ZTE Taj Šu.

V žádných plánech čínských investorů, které již byly zveřejněny, Česká republika zatím nefigurovalaTaké Česko by rádo získalo část z čínských investic určených pro střední a východní Evropu. Lobbovat se pokusil i český premiér Petr Nečas, který se předminulý týden krátce setkal ve Varšavě s čínským premiérem Wen Ťia-paem. Pravdou však je, že v žádných plánech čínských investorů, které již byly zveřejněny, Česká republika zatím nefigurovala.

Oceňme Nečasovu snahu. Jenže český premiér nemá zrovna lehkou pozici. Koncem loňského roku zavítal do Prahy dalajláma a setkal se s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Byť šéf TOP 09 zdůrazňuje, že šlo o soukromou schůzku, pro Číňany je ministr zahraničí symbolem zahraniční politiky státu, proto je setkání Schwarzenberga s dalajlámou rozhodně nenechalo v klidu.

Číňané nezapomněli ani na Mirka Topolánka. V létě 2008, v době, kdy byl českým premiérem, oznamoval svou účast na olympiádě v Pekingu s tibetskou vlaječkou na klopě saka. Pokud budeme v zahraniční politice vůči Číně pokračovat v tomto stylu, nemůžeme očekávat vstřícnost ani z druhé strany.

Podnikatelské příležitosti pro Číňany ale v Česku jsou. Letos na podzim by se měla konat aukce volných frekvencí pro mobilní služby, která dle odhadů vynese až deset miliard korun. Již víc než rok se spekuluje, že se mezi zájemci objeví i firmy z Číny. Nejčastěji je zmiňována společnost China Mobile, největší světový mobilní operátor. A další čínské společnosti ZTE či Huawei (obě již na českém trhu působí) by se mohly zapojit jako dodavatelé technologií pro výstavbu sítí.

Bártovy námluvy

A pak je tu také infrastruktura. Pokusy přilákat čínské stavební firmy do Česka se pokoušel bývalý ministr dopravy Vít Bárta. Inspiroval se v Polsku. Bártovy námluvy s Číňany sice začaly se slávou, skončily však ve ztracenu. ČESKÁ POZICE zaslala dotazy ministerstvu dopravy, zda v současné době jedná s Číňany o účasti jejich firem ve výběrových řízeních. „S čínskou stranou probíhala jednání za exministra Bárty, poté se žádná další jednání nevedla,“ odpověděla Andrea Volaříková z tiskového oddělení ministerstva dopravy. „Resort má zájem stavět formou PPP projektů. Možnost přihlásit se do výběrového řízení budou mít všechny subjekty, tedy i ty zahraniční. Záležet bude na konkrétních podmínkách, které jednotlivé subjekty nabídnou,“ dodala Volaříková.

Dle analýzy Euro-China Investment Report 2011-2012, kterou zpracovala Antwerp Management School, tvoří pětici evropských zemí s největším přílivem čínských investic Lucembursko, Rusko, Německo, Švédsko a Velká Británie. Pokud se podíváme na zastoupení čínských firem v Evropě, pak nejvíce jich je soustředěno v Rusku, Německu, Maďarsku, Rumunsku a ve Velké Británii. Nechme se překvapit, jak s těmito žebříčky zamíchá deset miliard dolarů, které hodlají Číňané utratit ve střední a východní Evropě.

Dosavadní čínské projekty v Česku

FirmaVýše investicePředmět podnikání
CITIC Marmes Bicycles Společný podnik na výrobu jízdních kol čínské státní společnosti Citic Tianjin a české společnosti Marmes založený v září 2007 v Lanškrouně. Původní plány na výstavbu nového závodu se však neuskutečnily a v létě 2010 firma skončila v likvidaci.
Changhong660 milionů korunV březnu 2006 byl položen základní kámen továrny na barevné televize s plochou obrazovkou v Nymburce. Jde zřejmě o dosud největší čínskou investici v ČR.
Shanghai Mailing Aquarius 450 milionů korun Čínská potravinářská společnost ve spolupráci s firmou Gastro Sunwick postavila v roce 2007 závod na výrobu čínského luncheon meatu, vepřového ve vlastní šťávě a klasické šunky v plechovém obalu. 
Huawei, ZTE Čínští telekomunikační giganti založili v ČR zastoupení a spolupracují s českými telefonními (mobilní i pevné linky) a datovými operátory na řadě projektů.
NoarkFirma zabývající se vývojem, výrobou a distribucí elektrotechnických přístrojů a komponentů má v Česku evropskou centrálu. Zvažuje oddělení pro výzkum a vývoj.
Shanxi Yuncheng Plating GroupV Nymburce vyrábí kotouče pro tiskařské stroje.
Shandong Linyi Yuli Foodnuts přes 50 milionů korun Vklad do pražírny oříšků KK Foodstuffs.
Beijing Fight Company 12 milionů korun Koupě provozu na výrobu křišťálového skla v Novém Boru.

Pramen: www.businessinfo.cz (oficiální portál pro podnikání a export)