Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Čína trumfla Američany, má nejvýkonnější superpočítač

USA

  15:56

Nestane se z technologické přetahované fenomén podobný rusko-americkým závodům o první přistání na Měsíci?

V nejnovějším vydání žebříčku Top500.org je nejvýše počítač Tianhe-2. Mají jej v Číně. foto: © repro Top500.orgČeská pozice

Mléčná dráha 2. Neboli Tianhe-2 (Tchien-che 2). Takové poetické jméno má hora železa a hardwaru, která je nově nejrychlejším, a tedy i nejvýkonnějším superpočítačovým systémem planety.

Dokládá to nejnovější umístění v renomovaném žebříčku Top500.org, který byl zveřejněn v pondělí. Tchien-che 2 vyvinula a postavila Národní univerzita obranných technologií jako následníka první „Mléčné dráhy“, které s výkonem 2,5 petaflopsů (což je 1015 operací za sekundu) patřilo světové prvenství v roce 2010. Ale nikoliv na dlouho.

Objevil se totiž Titan (systém Cray XK7), který vybudovali Američané v Oak Ridge National Laboratory. Ten má k dnešku výpočetní výkon 17,59 petaflopsů, nicméně vývoj je v oblasti takzvaného superpočítání neuvěřitelně rychlý. Mléčná dráha 2, která bude naplno spuštěna koncem roku, vykazuje skoro dvojnásobnou hodnotu – 33,86 petaflopsů! Technologická přetahovaná o světové prvenství se už prakticky omezila jen na USA a Čínu: třetí je americký komplex Sequoia s výkonem 17,17 petaflopsů, až čtvrtý japonský RIKEN.

„Většina prvků systému Tchien-che 2 byla vyvinuta v Číně, pouze užívají částí Intel v hlavním osazení počítače,“ uvedl v tiskové zprávě informatik Jack Dongarra z University of Tennessee, který spolu s kolegy tento žebříček sestavuje. „Propojení, operační systém, front-end procesory i software jsou především čínské,“ upozorňuje Dongarra, jehož domácí původ „superkompu“ zaujal. Mléčná dráha 2 má 3,12 milionu výpočetních jader.

Zajímavosti z nejnovějšího žebříčku Top500:

  • 26 superpočítačů má výkon vyšší jednoho petaflopsu (minule 23).
  • Nejvýkonnější počítač v Evropě (7. na světě) mají Němci v Jülichu.
  • Nejvíce (80,4 procent) procesorů dodává systémům Intel.
  • Poslední superpočítač, který se dostal do nového Top500, byl před půl rokem na 322. místě.
  • Hypotetický „souhrnný výkon“ první pětistovky činí 223 petaflopsů/sekundu (minule 162 petaflopsů/sekundu).
  • Více než polovina superpočítačů je v USA (252 systémů), následuje Asie se 119 počítači (Čína 66, Japonsko 30) a Evropa se 112 počítači (nejvíce ve Velké Británii 29).
Podobné závody jako v cestě na Měsíc?

Co se dá z čínského posunu v žebříčku vyčíst? Říše středu byla dlouho vysmívána jako „továrna světa“ a například z kopií čínské vojenské techniky si tropily žerty i děti. Stejného posměchu se dostávalo i čínské vědě. Časy se pozvolna mění. Jak nedávno upozornila ČESKÁ POZICE, mezi 21 „nejžhavějšími“ světovými vědci jsou dle studie Thomson Reuters čtyři Číňané bádající doma v Číně. A tři z nich se věnují vývoji materiálů.

Širší význam „superpočítačového lídra“ z nejnovějšího žebříčku Top500, jenž je od roku 1993 publikován každý půlrok, není třeba přeceňovat. Nicméně jde o další doklad, že přehlížet technologický rozvoj v Číně není vhodné. Jak loni uvedl magazín Wired, prestižní hon na nejvýkonnější superpočítač planety začíná v mnohém připomínat rusko-americké závody, kdo první doletí k Měsíci. Řečeno v nadsázce: Kdo teď doletí až za Mléčnou dráhu?

Políčeno na absolutní vrchol mají USA. Armádní výzkumná divize DARPA, jejíž ztřeštěné nápady ČESKÁ POZICE rovněž představila, plánuje do roku 2018 vyvinout megapočítač, který by přešel z řádu petaflopsů na další úroveň: chce dobýt exaflopsový milník. I dnešní americké systémy mají jednu výhodu: jsou mnohem méně energeticky náročné než čínský premiant. Titan i Sequoia spotřebují v přepočtu na jednotky výkonu méně proudu, což ale čínské „závodníky“ jistě nijak netrápí.