Před více než deseti lety, 8. července 2008, podepsali tehdejší ministři zahraničí USA a České republiky Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg dohodu o vybudování radaru v Česku v rámci protiraketového systému. Po měsících vyjednávání získávala výstavba radaru v Brdech a protiraketové základny v sousedním Polsku konkrétní obrysy.
Na přísně střežené Schrieverově letecké základně v Coloradu tehdy američtí specialisté hrstce českých představitelů a novinářů jako prvním cizincům ukázaly ostrý test protiraketové obrany. Pamatuji si záběry balistické střely s kamerami na trupu odpálené z Aljašky, jak se vzdaluje od Země a nakonec opouští atmosféru. A také, že jsme si do operační místnosti nesměli vzít ani tužky.
Proti tomuto deštníku proti raketám se tvrdě postavilo Rusko. Jeho představitelé v médiích proklamativně hovořili o rozmisťování ruských raket a jejich zaměřování na „cíl“ v Česku. Kritikou nešetřili ani čeští odpůrci radaru. A tehdejší americký prezident Barack Obama plán protiraketové obrany po „revizi“ zrušil. Protiraketová základna v Polsku však má být dokončena příští či přespříští rok, radarová stanice namísto brdských lesů vznikla v Turecku a další protiraketová základna v Rumunsku.
Čelení hrozbě
Nyní Američané přicházejí s novou revizí protiraketové obrany. Americký prezident Donald Trump představil plán, který počítá s rozmístěním nových senzorů ve vesmíru, použitím výkonných laserů, bezpilotních letounů i s nárůstem počtu raket ke zničení balistických střel. USA tím chtějí čelit hrozbě íránských a severokorejských raket a nových zbraní Ruska a Číny.
Americká revize protiraketové obrany přichází po osmi letech. USA jí chtějí čelit hrozbě íránských a severokorejských raket a nových zbraní Ruska a Číny. |
„Naše strategie je založena na jediném prvořadém cíli: detekovat a zničit každý typ raketového útoku proti jakémukoli americkému objektu, ať už před nebo po startu. Pokud jde o obranu USA, nedáme nikomu šanci, budeme konat,“ prohlásil Trump. Ve více než stostránkovém dokument se konstatuje, že protiraketová obrana se stává stále důležitější, protože některé státy se více a silněji vyzbrojují. A uvádí: „Zvyšují schopnost provést smrtící útoky a zaměřují se na vývoj střel dlouhého doletu, které mohou zasáhnout cíle v USA.“
Americká revize protiraketové obrany přichází po osmi letech a za hrozby už neoznačuje jen „darebácké státy“, jako je Korejská lidově demokratická republika (KLDR) a Írán, ale i Rusko a Čínu. „Konkurenti, jako je Severní Korea, Rusko, Čína a Írán, zvyšují počet, přesnost a sofistikovanost svých raket. Více než 20 zemí používá balistické střely nebo vyvíjejí hypersonické střely, které mohou letět pětkrát rychleji, než je rychlost zvuku,“ říká se v dokumentu.
Dopad na obranné rozpočty
Trump při představování plánu americké protiraketové obrany pro následující roky uvedl šest priorit, jež se odrazí v příštích obranných rozpočtech, a prohlásil, že pro něho jako prezidenta je prvořadým úkolem obrana své země. V první řadě USA navýší téměř o polovinu počet interceptorů – raket ke zničení balistických raket – ze současných čtyřiačtyřiceti na čtyřiašedesát. Z podzemních sil odpalované rakety jsou umístěny na základně Fort Greely na Aljašce a na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii.
Trump při představování plánu americké protiraketové obrany pro následující roky uvedl šest priorit, jež se odrazí v příštích obranných rozpočtech, a prohlásil, že pro něho jako prezidenta je prvořadým úkolem obrana své země |
Druhou prioritou má podle Trumpa být vývoj a testování nových technologií protiraketové obrany, jako jsou citlivější senzory a radary k odhalování odpalu raket a jejich sledování. Za třetí prioritu označil Trump vývoj efektivní obrany proti pokročilým klouzavými a hypersonickým zbraním. Čtvrtá priorita se týká financování prvků protiraketové obrany ve vesmíru. Plán připouští nebezpečí militarizace vesmíru, a proto předpokládá další výzkum a studie.
Pátou prioritou je odstranění „byrokratických překážek“, jež brání rychlému nasazení moderních technologií k protiraketové obraně. Za šestou prioritu Trump označil spolupráci se spojenci včetně sdílení informací o včasném varování a prodeje technologií, jež ochrání spojenecké země před raketami. Ve hře je tedy další rozmísťování a prodej protiraketových systémů Patriot, THAAD a Aegis. „Hlavním účelem revize je, aby protiraketová obrana odradila možný útok,“ prohlásil John Rood, politický náměstek ministra obrany USA.
Oprášení řady technických prvků
„Nejde o dramatický posun, ale spíše o upgrade systému, aby celá architektura protiraketové obrany byla schopná čelit hrozbám,“ konstatoval odborník na jaderné zbraně a odzbrojení Petr Suchý z Masarykovy univerzity v Brně. Řada technických prvků, které Pentagon nyní oprášil, se už totiž několikrát objevila v minulosti.
Řada technických prvků, které Pentagon nyní oprášil, se už několikrát objevila v minulosti, například laserům se Američané intenzivně věnovali v osmdesátých letech 20. století a poté za prezidenta George W. Bushe |
A připomněl, že například laserům se Američané intenzivně věnovali v osmdesátých letech 20. století a poté za prezidenta George W. Bushe. „Jde o snahy zlepšit schopnosti interceptorů a samotné intercepce v dalších fázích letu, například ve vzestupné po startu. Záleží, zda se tyto plány podaří dotáhnout do finální fáze, tedy k zavedení takových zbraní do operačního stavu,“ dodal Suchý.
Už v roce 2008, kdy se američtí představitelé snažili českým vrcholným politickým a vojenským velitelům ukázat, co vše jejich protiraketový deštník dokáže, testovala americká Agentura pro protiraketovou obranu společně s letectvem výkonné lasery na upravených dopravních letounech jako jednu z možností, jak nepřátelské balistické rakety ničit. Projekt však neměl nejvyšší finanční prioritu.
Vývoj senzorů ve vesmíru
Jedním z podnětů k revizi protiraketové obrany je podle Pentagonu vývoj ruských a čínských hypersonických střel dosahujících rychlosti více než pěti Machů – rychlosti zvuku. Severní Korea nedávno úspěšně vyzkoušela mezikontinentální balistické rakety Hwasong-13 a Hwasong-14, která by mohla zasáhnout některé části USA.
Revidovaná americká protiraketová obrana počítá s vývojem do deseti let senzorů umístěných ve vesmíru, které budou schopné detektovat odpal ruských a čínských hypersonických střel |
Rovněž posun vesmírného programu Íránu by podle revizního dokumentu mohl zkrátit vývoj k jeho mezikontinentálním raketám. „Írán disponuje největší silou balistických raket na Blízkém východě a modernizuje a rozšiřuje rozsah svých balistických raketových systémů,“ uvádí dokument.
Velkou pozornost věnuje dokument obavám z hypersonických střel, které mohou létat velmi nízko a rychle měnit směr, a proto je lze obtížně zaměřit. Revidovaná americká protiraketová obrana proto počítá s vývojem do deseti let senzorů umístěných ve vesmíru, které budou schopné detektovat jejich odpal. „Záměrem je v ideálním případě zachytit raketu v počáteční fázi letu a pak použít střely nebo lasery, jež by ji zničily v počáteční nebo střední fázi letu či alespoň v závěrečné fázi, kdy se zaměřuje na cíl,“ uvádí dokument.
Ruská reakce
Už v letech 2021 až 2022 chtějí USA podle plánu testovat nové prvky „vesmírné senzorové vrstvy“ protiraketové obrany. Podle šéfa Agentury pro protiraketovou obranu Samuela Greavese jde v případě hypersonických střel o obtížně odhalitelné cíle: „Musíme mít mnohem širší pokrytí. Proto je nejlepším přístupem síť družic na nízké oběžné dráze. Kolik jich bude a jaká bude jejich oběžná dráha, zjistíme. Začínáme letos.“
Ruské ministerstvo zahraniční vyzvalo Washington, aby své plány přehodnotil, jinak začnou nové závody ve zbrojení. Američané se prý snaží „militarizovat vesmír“ a vrátit k programu „Hvězdných válek“ jako za prezidenta Ronalda Reagana. |
Ke zničení balistických raket chtějí Američané nově používat bezpilotní letouny vyzbrojené výkonnými lasery i právě zaváděné stíhačky F-35 Lightning II. Podle náměstka ministra obrany pro výzkum Michaela Griffina jsou pro ně vyvíjeny nové zbraňové systémy včetně modifikovaných střel vzduch-vzduch schopných zneškodnit některé typy raket. „Jde o technologie, které chceme zkoumat, experimentovat s prototypy a testovat,“ uvedl Griffin. A dodal, že některé už za pár let.
Bezpilotní letouny a stíhačky označované „vzdušný záchyt“ bude podle náměstka amerického ministra obrany Rooda možné použít regionálně, například v případě severokorejské raketové hrozby. „Pro některé geografické oblasti je takové nasazení možné a nákladově efektivní, ať jde o senzorové nebo zbraňové nosiče,“ řekl Rood. A dodal: „Nechceme se dostat do situace, kdy by Severní Korea mohla reálně ohrožovat americké města.“
Reakci Moskvy na revizi americké protiraketové obrany bylo možné očekávat. Ruské ministerstvo zahraniční vyzvalo Washington, aby své plány přehodnotil, jinak začnou nové závody ve zbrojení. „Všechny předchozí pokusy Washingtonu dosáhnout převahy ve vojenské oblasti vždy vedly k růstu napětí,“ konstatovalo ministerstvo v prohlášení. Američané se prý snaží „militarizovat vesmír“ a vrátit k programu „Hvězdných válek“ jako za prezidenta Ronalda Reagana.
Česko propáslo šanciV dnešní politické situaci jsou úvahy, zda se Česká republika neměla před deseti lety stát součástí protiraketové obrany NATO, bezpředmětné, říká bezpečnostní expert Petr Suchý z Masarykovy univerzity. ČESKÁ POZICE: Posiluje nová revize protiraketovou obranu USA? SUCHÝ: Revizní dokument naznačuje snahy systém posílit. Ambice však nejsou nové, zejména důraz na vesmírné prvky. To už tady bylo v 80. letech i po konci studené války. Záleží na tom, co se z těchto plánů podaří Trumpově vládě uskutečnit. V tomto ohledu sehrají roli Kongres i finanční prostředky na vývoj, výzkum a případnou výrobu. ČESKÁ POZICE: Dokument po letech opět za hrozby označuje vedle KLDR a Íránu i Rusko a Čínu. SUCHÝ: Nepřekvapuje mě to. USA věnují pozornost několika trendům. Modernizace a zlepšování schopností Ruska a Číny v nových technologiích, například ve vývoji nosičů, je jedním z nich. Zároveň se zhoršují vztahy s těmito zeměmi, což se projevuje poklesem důvěry, a vede k erozi kontroly zbrojení. USA se to snaží reflektovat. ČESKÁ POZICE: Lze s odstupem času říct, že je škoda, že Česko není součástí deštníku? SUCHÝ: Česká republika před deseti lety propásla šanci zapojit se do architektury protiraketové obrany NATO. A protože nikdo není nenahraditelný, roli převzalo Polsko a Rumunsko. V dnešní politické situaci jsou takové úvahy bezpředmětné. |
