Cigarety přestaly mladým vonět. Nejsou dostatečně cool

Závažná zdravotní rizika spojená s cigaretami mládež od jejich kouření dlouhá léta neodrazovala. Teď se to mění. Důvodem menšího zájmu o cigarety však není zvýšený touha teenagerů chránit své zdraví, ale to, že kouření mezi nimi vyšlo z módy. Přestalo být jedním ze symbolů dospělosti. Jejich životní styl se změnil.

Kouření (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kouření (ilustrační foto). | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Kouření (ilustrační foto).

Třináctiletá Františka ze sedmé třídy pražské základní školy kouření cigaret odsuzuje. „Nevím o nikom, kdo by u nás kouřil. Ani z osmáků, kteří s námi byli na lyžáku, je nikdo neměl,“ tvrdí. Už to totiž podle ní není „cool“.

Z českých restaurací zmizely popelníky téměř před dvěma lety. A třebaže zákaz kouření v uzavřených místnostech stále rozděluje veřejnost, z celospolečenské otázky se stává spíše jen generační záležitost. Mladí totiž zákaz akceptují téměř jednoznačně.

Jak zjistila nová celosvětová studie užívání tabáku mezi třinácti a 15letými žáky, kterou u nás provedla Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, zákaz kouření uvnitř veřejných prostor podporuje na 83 procent z nich. A 49 procent je dokonce pro zákaz kouření i na venkovních veřejných místech, jako jsou restaurační zahrádky či koncerty pod širým nebem. „Začíná jim připadat, že klasické kouření není trendy. A jakmile to přestává být módní, je vyhráno. Protože pokud se apeluje jenom na zdravotní dopady, je to těžké – lidi do 35 let nezajímají,“ uvedla Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu.

Souvislost mezi kouřením a rakovinou plic je nezpochybnitelná. Tuto diagnózu si každoročně vyslechne na 6800 lidí a asi 5500 ročně v důsledku nemoci zemře. „Až 90 procent nádorů plic má na svědomí kouření, aktivní či pasivní. Nejúčinnější cestou, jak mortalitu a výskyt smrtelného onemocnění snížit, je nekouřit,“ říká lékařka Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině.

Nejsou to obavy z rakoviny, ale spíše ztráta módní aury, co má hlavní zásluhu na tom, že podíl kuřáků mezi žáky základních škol v posledních letech významně klesl. Zatímco ještě v roce 2002 kouřil cigarety každý třetí žák na základní škole, v roce 2016 už užíval nějaký tabákový výrobek jen každý pátý, přičemž „pouze“ 15 procent kouřilo cigarety.

Nejsou to však obavy z rakoviny, ale spíše ztráta módní aury, co má hlavní zásluhu na tom, že podíl kuřáků mezi žáky základních škol v posledních letech významně klesl. Zatímco ještě v roce 2002 kouřil cigarety každý třetí žák na základní škole, v roce 2016 už užíval nějaký tabákový výrobek jen každý pátý, přičemž „pouze“ 15 procent kouřilo cigarety. „Mladí pokládali cigarety za jeden ze symbolů dospělosti a to se podařilo rozbít. Změnil se totiž i životní styl. Oni teď potřebují mít neustále volné ruce na práci s mobilem. Takže už nemohou mít v jedné ruce půllitr a v druhé cigaretu,“ dodala Nejedlá.

Tento pokles je přitom důležitý i kvůli tomu, že nejvíce kuřáků je mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let. Dospívající totiž mají přirozenou touhu experimentovat a zároveň jsou nejvíce náchylní k závislostem. Odborníci v této souvislosti mluví o tom, že v moderních společnostech nejvíce chybějí iniciační rituály, kterými se z mladistvého člověka stává dospělý.

Pokud jde o kuřáky, kterým už bylo 15 let, i jejich počet v posledních letech znatelně klesá, což dokládají výzkumy Státního zdravotního ústavu. Od roku 2012 do roku 2017 jejich počet v populaci klesl z 31 na 25 procent, což však stále představuje zhruba 2,5 milionu kuřáků.

Do těchto čísel ovšem spadají i příležitostní kuřáci. Pokud bychom brali v potaz pouze ty, kteří kouří denně, pak v roce 2017 jich bylo jen 18 procent, tedy asi 1,9 milionu. Za posledních šest let přitom jejich podíl klesl o pět procentních bodů. Platí zároveň, že častěji kouří muži než ženy. A muži také vykouří víc cigaret. Denně v průměru 14, zatímco ženy deset.

Změna přicházela pomalu

Historie zákazů kouření je přitom i v Česku už poměrně dlouhá. I když si to dnes už málokdo vybaví, první protikuřácký zákon platí od července 1989. Zakázal kouřit v MHD či ve vlaku, s výjimkou vyhrazených vozů. Částečně zakazoval také kouření v restauracích. Dýmit se smělo jen ve vyhrazených prostorách, a pokud nebyly, nesmělo se kouřit v době podávání snídaní, obědů a večeří.

V roce 2006 pak stát zcela zakázal kouření ve vlacích a také na zastávkách hromadné dopravy. V restauracích se mohlo kouřit ve zvláštních prostorách vyhrazených pro kuřáky, které byly příslušně označeny. V praxi ovšem stačilo, že majitel umístil v hospodě cedulku s nápisem „prostor pro kuřáky“.

První protikuřácký zákon platí od července 1989. Zakázal kouřit v MHD či ve vlaku, s výjimkou vyhrazených vozů. Částečně zakazoval také kouření v restauracích. Dýmit se smělo jen ve vyhrazených prostorách, a pokud nebyly, nesmělo se kouřit v době podávání snídaní, obědů a večeří.

A ani další novela – platná od července 2010 – žádnou zásadní změnu nepřinesla. Neprošel návrh na úplný zákaz kouření v restauracích, místo toho dostali majitelé podniku na výběr, jestli restaurace bude kuřácká, nekuřácká, nebo bude mít oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. U vstupu pak vždycky musela být tabulka označující typ podniku.

V bolestech se rodil i současný zákon. Ministerstvo zdravotnictví ho mělo hotový už v roce 2013, vláda ho nakonec schválila až o dva roky později. Když ho projednávala sněmovna, sešlo se k němu přes 200 pozměňovacích návrhů. Zákonodárci ho nakonec neodhlasovali, mimo jiné i kvůli tomu, že se poslanci ODS Marku Bendovi podařilo prosadit změnu, díky níž by mohly v restauracích vznikat kuřárny.

Vláda ovšem hned pět dnů nato poslala do sněmovny obdobný návrh, který ovšem zapracoval i některé poslanecké připomínky. Ten už sněmovna schválila a prezident Miloš Zeman podepsal. Zákaz pak prověřoval na základě stížnosti i Ústavní soud. Provedl sice dílčí změny, ale úplný zákaz kouření v restauracích ponechal v platnosti.

Nářky hospodských se statisticky nepotvrzují

Loni pak sněmovna projednávala návrh poslance Bendy, aby se rok platný zákon zmírnil. Stěžují si totiž na něj hlavně hostinští, kteří tvrdí, že jim kazí obchody. Jenže statistiky to nedokazují. Potvrdily sice, že každý pátý Čech chodí do hospody kvůli zákazu méně často než dřív, ale zároveň ukázaly, že stejný podíl lidí, tedy pětina, opět do hospod začala chodit nebo chodí častěji.

Zastánci zmírnění restrikce upozorňují na to, že kuřáci chodí kouřit před restaurace, kde obtěžují kouřem a hlukem obyvatele okolních domů a bytů.

Zastánci zmírnění restrikce také upozorňují na to, že kuřáci chodí kouřit před restaurace, kde obtěžují kouřem a hlukem obyvatele okolních domů a bytů. Jiné statistiky navíc uvádějí, že zákaz na kuřáky nezabral, protože neklesly prodeje tabákových výrobků. Někteří to také používají jako argument proti zákazu, jako kdyby jeho účelem nebyla primárně ochrana nekuřáků. Zatím každopádně není možné říci, jak moc se jeho vliv podepsal na statistikách kouření.

Přesto už loni lékaři spočítali, že se snížil počet hospitalizovaných u vybraných nemocí, na které může mít kouření okamžitý vliv. V nemocnicích bylo po přijetí zákazu o devět a půl tisíce lidí s kardiovaskulárními onemocněními a astmatem méně než ve srovnatelném období před zákazem.

Počet příspěvků: 3, poslední 25.3.2019 09:47 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.