Chytrý zákazník bude třeba i prodávat energii

„Dosud distributor jen přenáší energii, do budoucna může poskytovat služby,“ říká René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku.

René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku. | foto: Foto Michal ŠulaMAFRA
René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku.

Trh s energetikou čekají radikální proměny, především pro zákazníka. Dosud je zvyklý na pasivní roli, podívá se, za kolik kdo nabízí, a pak jen kupuje. Takzvaný zimní balíček, čtyři unijní nařízení a čtyři směrnice, jednoznačné role ruší. Spotřebitel si bude i vyrábět, či dokonce prodávat do sítě. Výhoda je, že si každá domácnost může sama řídit, kolik energie a z čeho použije.

Nástrahou je, že to vyžaduje mnohem vyšší informovanost o oboru, než dnes lidi běžně mají, a také vstupní investice do chytrého domu. René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, v rozhovoru mimo jiné říká: „Valí se toho docela dost najednou, proto vyzýváme ke střízlivosti. Nejde stavět vzdušné zámky, a že ono to nějak dopadne. Protože vždycky to v konečném důsledku zaplatí zákazník.“

LIDOVÉ NOVINY: Opravdu trh bude chtít, aby si zákazník optimalizoval spotřebu, čili ušetřil?

Nejsem si jistý, že většina české populace, když dostane například fakturu, je schopná se v ní vyznat, ačkoli evropským pravidlům jednoznačně odpovídá. Je otázkou, zda to zákazník chce. Většinu zajímá spíše náklad na jednotku energií, kterou bere, a roční náklad. Ale že se to skládá z deseti položek a jak vypadá jeho energetický mix, to zákazníka kolikrát vůbec nezajímá.

NEDĚLA: Taková představa vyplývá z evropské legislativy. Na druhou stranu si nejsem jistý, že většina české populace, když dostane například fakturu, je schopná se v ní vyznat, ačkoli evropským pravidlům jednoznačně odpovídá. Je otázkou, zda to zákazník chce. Většinu zajímá spíše náklad na jednotku energií, kterou bere, a roční náklad. Ale že se to skládá z deseti položek a jak vypadá jeho energetický mix, to zákazníka kolikrát vůbec nezajímá.

Je to stejné jako s požadavkem zavedení chytrých měřidel. Na jednu stranu máte měřidlo, které stojí řádově pár tisíc nebo stovek korun, a najednou byste měla mít měřidlo za deset tisíc, a pro vás je přidaná hodnota v obou případech stejná – víte, kolik jste za rok spotřebovala. Každopádně pokud se bavíme o chytrých řešeních, bez měření to opravdu nelze.

LIDOVÉ NOVINY: Uleví se i správci sítě? Nebude tam muset kapacitu stejně držet, kdybych si vzpomněla, že hrnec potřebuju umytý hned?

NEDĚLA: Distributor garantuje pouze nasmlouvanou kapacitu, což je maximální výkon v kilowattech, kterou zákazník může odebrat. Pokud si ji snížíte, uleví se mu, pokud překročíte, platíte penále, případně se vám odpojí jistič. Existuje analýza, že pokud jsou odběry kolem šesti až osmi megawatthodin za rok, právě od těchto hodnot se už vyplatí regulovat si to, o čem jsem mluvil. A to není domácnost, tam je průměr dvě až 2,5 megawatthodiny za rok.

LIDOVÉ NOVINY: Těch šest megawatthodin je menší, střední výrobna?

Distributor garantuje pouze nasmlouvanou kapacitu, což je maximální výkon v kilowattech, kterou zákazník může odebrat. Pokud si ji snížíte, uleví se mu, pokud překročíte, platíte penále, případně se vám odpojí jistič.

NEDĚLA: Zhruba, ale domácnost určitě ne. Na diagramu třeba uvidíte, že třikrát za rok máte velký odběr, který byste mohli mít někdy jindy, tak si to technicky přenastavíte. Nyní si musíte držet maximum, i když ho dosáhnete třeba jen jednou ročně, chytré měřidlo vám umožní to identifikovat, technicky optimalizovat si to musíte vy. A to bude rozdíl, kde dokážete ušetřit. Distributor vám nemusí rezervovat tolik kapacity, tudíž se na linku může připojit další odběrné místo. Hypoteticky by mohlo dojít k úspoře nákladů, ale jen u těch větších odběrů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak budou ze změny benefitovat domácnosti?

NEDĚLA: Běžná domácnost si může už teď zavést chytré měřidlo, pokud ho chce. Aby z toho nyní profitovala, taková možnost není. Do budoucna ano, zejména pokud budou zavedeny dynamické tarify, jak se o nich hovoří – to znamená proměnlivé v rámci času a ve vztahu k pohybu ceny silové elektřiny na burze.

Pokud budete mít měřidlo a chytrou domácnost, distributor takový tarif nabídne, můžete si ji teoreticky ovládat jen v nejnižších tarifech. V prvních letech to ale bude spíš o tom, že si chytrá měření budou pořizovat fandové do chytrých řešení, pro běžného občana to bude spíše přehršel informací, s nimiž nedokáže pracovat.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že implementace předbíhá připravenost trhu a zákazníků? Nebo až jí naběhne účinnost, připraveni budeme?

Na diagramu třeba uvidíte, že třikrát za rok máte velký odběr, který byste mohli mít někdy jindy, tak si to technicky přenastavíte. Nyní si musíte držet maximum, i když ho dosáhnete třeba jen jednou ročně, chytré měřidlo vám umožní to identifikovat, technicky optimalizovat si to musíte vy. A to bude rozdíl, kde dokážete ušetřit.

NEDĚLA: Český zákazník je velmi konzervativní, takže ho v tomto případě legislativa předběhne. Ale budou tu odlišní jednotlivci, protože zimní balíček hovoří i o nových účastnících trhu. Zákazník už nebude jen zákazník, chytrý zákazník bude třeba i prodávat energii. Dnes je to tak, že když chcete podnikat v energetice, potřebujete licenci od Energetického regulačního úřadu.

Na výrobnu do deseti kilowatt licenci mít nemusíte, tam je jednodušší připojení, ale zase nemůžete nabízet na trh. Do budoucna aktivní zákazník může nabízet služby. Bude mít třeba akumulační baterii a bude moci síti nabídnout, že když bude potřebovat, může jeho baterku využít k nabití.

LIDOVÉ NOVINY: A jak to vychází z pohledu investic? Kolik zhruba to bude celé stát?

NEDĚLA: Velmi složitá otázka. Počítali jsme, na kolik nás vyjde splnění cílů podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Včetně energetické účinnosti to vycházelo na tři biliony. Jeden bilion jsou obnovitelné zdroje, kde většina nákladů je historicky schválená podpora a ta bude ještě deset let dobíhat. Dva biliony korun připadají na energetickou účinnost, kde jeden z článku výslovně stanovuje, jak velká úspora má být dosažená v hrubé konečné spotřebě.

Pokud budete mít měřidlo a chytrou domácnost, distributor takový tarif nabídne, můžete si ji teoreticky ovládat jen v nejnižších tarifech. V prvních letech to ale bude spíš o tom, že si chytrá měření budou pořizovat fandové do chytrých řešení, pro běžného občana to bude spíše přehršel informací, s nimiž nedokáže pracovat.

Tam je největším faktorem rozvoj – když roste HDP, roste spotřeba energií. Je zřejmé, jaké by bylo nejjednodušší řešení, ale to nikdo nechce. Náklady budou obrovské, jenom správce sítě ČEPS ve svém desetiletém plánu počítá s investicemi kolem 40 až 50 miliard korun. Národní plán pro chytré sítě, který zahrnuje chytrá měřidla a akumulace, odhaduje cenu kolem sta miliard v horizontu asi deseti let. Když se přidá uhlíková neutralita, bude to mnohem víc.

LIDOVÉ NOVINY: Unese to rozpočet i s dalšími investicemi do jiných oblastí?

NEDĚLA: Snažíme se Evropské komisi vysvětlovat, že je hezké, když některé členské státy chtějí být ambicióznější a zvedat cíle, paradoxně jsou to často ty, jež cíle neplní. Jako jedna z mála zemí plníme téměř všechno, jen energetickou účinnost ne, a říkáme: opatrně, pozvolna. Brusel po nás chce vyšší ambice, ale ví, že jsme průmyslová země, takže nás to bude stát víc peněz, než je v Evropě průměr.

Vědí, že nemáme zdroje typu moře nebo větrné elektrárny mimo pevninu, jež jsou využitelnější než ty na pevnině, nebo že plné využití fotovoltaiky v Česku je jen okolo 1200 hodin za rok. Zároveň vědí, že s platy jsme pod průměrem EU, takže lidi na to nemají. Valí se toho docela dost najednou, proto vyzýváme ke střízlivosti. Nejde stavět vzdušné zámky, a že ono to nějak dopadne. Protože vždycky to v konečném důsledku zaplatí zákazník, vždycky.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měl vypadat střízlivý přístup?

Počítali jsme, na kolik nás vyjde splnění cílů podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Včetně energetické účinnosti to vycházelo na tři biliony. Jeden bilion jsou obnovitelné zdroje, kde většina nákladů je historicky schválená podpora a ta bude ještě deset let dobíhat. Dva biliony korun připadají na energetickou účinnost.

NEDĚLA: Když něco podporovat, pak nefinančně, být co nejvíc protržní. Zjednodušit administrativu, povolovací procesy, připojování, obchodování. Když to bude snazší, bude to vstřícnější na spotřebu peněz i času. Dát si cíle za mnoho miliard a rozpočítat je na deset milionů lidí, oni to nějak přežijí, to není správná cesta.

LIDOVÉ NOVINY: Odkud se poskládají zdroje na investice, aby to neplatil jen koncový zákazník?

NEDĚLA: Něco jde z evropských prostředků, něco z národních. Tady to budou primárně naše vnitřní operační programy, ten na ministerstvu průmyslu bude zaměřen na malé a střední podnikatele, na ministerstvu životního prostředí bude pokračovat Nová zelená úsporám, což bude pro domácnosti a fyzické osoby. Zároveň Českomoravská záruční a rozvojová banka či Státní fond životního prostředí by mohly poskytovat bezúročné finanční půjčky, jsou tu výnosy z povolenek, u nichž se diskutuje o vytvoření modernizačního fondu. A nemalé peníze budou třeba ze soukromých zdrojů.

LIDOVÉ NOVINY: Soukromníci to ale asi promítnou přímo do ceny?

NEDĚLA: Když se bavíme o regulovaném byznysu, je zřejmé, že ano. Když o firmách, které se budou snažit pochytřit, vyrábět produkty, pak také ano. Ale pak jsou třeba soukromé investice typu, že si někdo staví dům, a nechce na něj dotaci, ten nikam nic nepromítá. Je to jeho individuální náklad, investice se mu vrátí v úsporách.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se můžeme jako republika dostat na vyšší podíl obnovitelných zdrojů? Sám jste říkal, že větru a slunce není dost.

Jako jedna z mála zemí plníme téměř všechno, jen energetickou účinnost ne, a říkáme: opatrně, pozvolna. Brusel po nás chce vyšší ambice, ale ví, že jsme průmyslová země, takže nás to bude stát víc peněz, než je v Evropě průměr.

NEDĚLA: To jsou zrovna dva zdroje, které tu mají nějaký potenciál. U větru je poměrně velký, ale řada vhodných lokalit se nachází v chráněné krajině, takže vlastní proveditelnost záměru je velmi složitá. U fotovoltaiky je obrovský potenciál na domech rodinných i bytových, nákupních centrech, výrobních halách, skladech, tam je zatím dostatek prostoru. Problém, jenž tu ve finále vznikne, není v procentu, jestli má být vyšší a ještě vyšší.

Když se bavíme o cíli podílu, který je nyní stanoven na 22 procent, museli bychom ročně udělat tolik výroben, jako jich aktuálně existuje za celou dobu, co vznikaly. Takže problém bude v nedostatku elektrikářů, odborných firem. Rozhodně už ale nebude cesta provozní podpory pro velké fotovoltaické parky. Pokud nějaký vznikne, mělo by to být bez podpory státu, jako se to děje třeba v Německu. Jestli by do něčeho dotace měla jít, pak do komplexních řešení.

LIDOVÉ NOVINY: To je co?

NEDĚLA: Představme si třeba dům: vy si ho postavíte, zateplíte, pochytříte. Vyhodíte spotřebiče, co nejsou úsporné, pořídíte vlastní zdroj a akumulaci. Přínos pro stát a síť je v tom, že máte menší odběr, menší spotřebu, takže nám prokážete energetickou účinnost, kterou můžeme vykázat, a máte nějaký podíl obnovitelných zdrojů. To je ta správná cesta. Ne individuální zdroj někde na poli, jenž jen vyrábí energii.

LIDOVÉ NOVINY: Ale ani do budoucna se systém, aby byl stabilní, neobejde bez velkých základních zdrojů.

Jaderný zdroj splňuje kritéria produkce CO2 při výrobě, je téměř nulová, Česká republika má s touto technologií zkušenosti. Je tu riziko ve smyslu „co kdyby se náhodou něco stalo“ a také co s odpadem. Jsem ale přesvědčen, že brzy budou technologie, které budou umět odpad využít.

NEDĚLA: To ne, zejména v České republice. V roce 2024 se počítá s odstavením asi tří gigawatt uhelných elektráren, protože budou přísnější limity, v roce 2040 tady téměř nebude uhelný zdroj, krizový scénář uvažuje možná Ledvice a nějaké teplárny. To znamená, že proti tomu potřebujete mít zdroj v základním zatížení. Abyste jej mohla mít, existují tady tři varianty. Za prvé: nové uhlí. To vám nikdy nikdo nepovolí.

Za druhé: plynový zdroj. Velice zajímavá možnost, pět sedm let výstavba, ale jste stoprocentně závislí na dodávce plynu ze zahraničí, na meziroční ceně, takže velká hrozba. Za třetí: jádro. To si myslíme, že je v kombinaci s obnovitelnými zdroji ta správná možnost. Jaderný zdroj splňuje kritéria produkce CO2 při výrobě, je téměř nulová, Česká republika má s touto technologií zkušenosti. Je tu riziko ve smyslu „co kdyby se náhodou něco stalo“ a také co s odpadem. Jsem ale přesvědčen, že brzy budou technologie, které budou umět odpad využít.

LIDOVÉ NOVINY: Podle směrnice mají vznikat energetické komunity. Co si pod tím představit?

NEDĚLA: Myslíme si, že už je v Česku dávno máme. Jsou to třeba městské teplárny. Vezměte si třeba vesnici, která má bioplynku, kam se sváží odpad z celého okolí, naopak odsud se teplo rozvádí potrubím po celém okolí. O tom je ten trend – že i města budou částečně soběstačná. Na zavedení do zdejší legislativy spolupracujeme se samosprávami, aby to odpovídalo zdejším podmínkám.

LIDOVÉ NOVINY: Nejde to všechno proti naší centrální tepelné soustavě?

V energetice musíte mít několik centrálních zdrojů, které budou stabilizační, budou držet soustavu, a pak řadu menších. Jde to skloubit, stoprocentní decentralizaci udělat nemůžete.

NEDĚLA: Jak kde. Je to stejné jako se silnicí: je přece mnohem lepší, když budete mít mezi Prahou a Brnem velkou dálnici než 20 malých silnic vedle sebe. V energetice je to stejné: musíte mít několik centrálních zdrojů, které budou stabilizační, budou držet soustavu, a pak řadu menších. Jde to skloubit, stoprocentní decentralizaci udělat nemůžete.

Počet příspěvků: 1, poslední 10.1.2020 08:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.