Může být chytrá i popelnice na rohu ulice? Proč ne. Například v Praze, Brně a ve Zlíně už fungují na některých místech odpadkové nádoby, které jsou schopné vyhozené věci lisovat, a vejde se tak do nich až čtyřikrát více odpadků než do běžné popelnice. Když jsou plné, vyšlou díky zabudované SIM kartě informace o svém stavu a popeláři je přijedou vysypat.
Mezi takzvaná chytrá řešení, jež se stávají investičními hity domácích měst, lze ale zařadit mnohem více novinek, které obce zvažují nebo již testují. Figurují mezi nimi rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, senzory volných parkovacích míst, inteligentní osvětlení veřejných míst i zastávky hromadné dopravy s aktuálními informacemi o spojích, kultuře nebo počasí.
V Praze, Brně a ve Zlíně už fungují na některých místech odpadkové nádoby, které jsou schopné vyhozené věci lisovat, a vejde se tak do nich až čtyřikrát více odpadků než do běžné popelnice. |
V neposlední řadě sem patří také pohodlné odbavování cestujících v MHD pomocí bezkontaktních technologií. U těch je pak cílem do budoucna umožnit občanům platit tak, aby vyřešili všechny své platby za služby, které ve městě využívají, bezhotovostně.
„Potřeba těchto investic je dána demografickými a ekonomickými trendy - narůstá počet obyvatel měst a mění se i dopravní, ekologické, sociální a komunikační požadavky,“ upozorňuje Milan Hašek, šéf úseku veřejného a neziskového sektoru České spořitelny, která zavádění chytrých řešení do měst financuje.
Rostoucí poptávku municipalit podle něj nejlépe charakterizuje odhadovaná suma 100 miliard korun, kterou mají česká a moravská města a obce investovat do chytrých řešení do roku 2019.
Investiční příležitost
Chytrým řešením nahrává i programovací období evropských fondů na roky 2014 až 2020, které na rozdíl od toho předchozího nepreferuje „betonové“ investice, ale právě útraty za moderní technologie. Příležitost čerpat na projekty dotace z EU může investiční aktivitu měst dále podpořit.
Celosvětově pak odhady hovoří o tom, že investice do „smart city“ projektů dosáhnou do roku 2019 astronomické částky 1,56 bilionu dolarů (38 bilionů korun).
Obrovský finanční potenciál projektů pochopitelně láká investory. Svědčí o tom například zájem ze strany nejen bank, jako je Česká spořitelna, ČSOB a další, ale i karetních společností MasterCard nebo Visa.
Například největší tuzemská banka podle počtu klientů Česká spořitelna chce v příštích týdnech přijít s projektem Chytré město, který cílí na 132 sídel s více než deseti tisíci obyvateli. Banka plánuje municipalitám pomoct s financováním projektů, poskytnout jim poradenství s dotacemi a v některých případech by ráda nabídla i vlastní vyzkoušená řešení.
Celosvětově odhady hovoří o tom, že investice do „smart city“ projektů dosáhnou do roku 2019 astronomické částky 1,56 bilionu dolarů. |
„V Praze jsme například umožnili cestujícím odbavování v MHD prostřednictvím platebních terminálů. Bezkontaktní platby v hromadné přepravě jsme zpřístupnili i v regionální dopravě v Moravskoslezském kraji. V Praze, Brně nebo ve Zlíně se můžeme setkat s chytrými popelnicemi, které lisují odpad a po naplnění vysílají signál, že je potřebné je vyprázdnit. I jejich rozmisťování je součástí projektu smart city,“ vyjmenovává Hašek.
Potenciál chytrých měst vidí i další hráči na trhu. „Aktuálně nás v tomto ohledu nejvíce zajímají oblasti veřejné dopravy, parkování, masové zábavy či vstupenek. Příležitosti poskytuje i státní správa,“ uvádí příklady Martina Slavíková z ČSOB.
Kromě již existujících řešení plateb v městské hromadné dopravě, která využívají v Brně, Plzni či nově v Chomutově a Olomouci, chce ČSOB na začátku léta spustit projekt virtuálních jízdenek v ostravské MHD.
S kartou na hokej
Příležitost pro využití chytrých řešení ve městech vidí banka i v případě trávení volného času. „Například pardubická Dynamo karta (bezkontaktní platební karta určená především pro fanoušky stejnojmenného hokejového klubu – pozn. red.) nahrazuje permanentku, takže fanoušci mohou na hokej chodit jen se svou platební kartou,“ doplňuje Slavíková.
Největší potenciál má však zatím doprava. „To, co my nejvíce podporujeme, je doprava a platba,“ připouští šéf společnosti MasterCard Miroslav Lukeš.
Odbavování v MHD má podle něj tři vývojové fáze. První je platba kartou na terminálu, který tiskne jízdenku. Takový systém dnes funguje například v Plzni. Druhá fáze, která jízdenku odbourává, je pak v provozu například na Jesenicku. Na 14 autobusových linkách v regionu je dnes možné nejen zaplatit bezkontaktně kartou, ale ke kartě lze i přiřadit časový kupon. Poslední fází je pak podle Lukeše stav, kdy k jízdě postačí zaplacení přes aplikaci v mobilu. Na spuštění takového systému dnes pracuje Plzeň, která jako první v republice umožnila lidem platit bezkontaktně ve všech vozech MHD. Jen za posledního tři čtvrtě roku se přes terminály ve vozech plzeňské hromadné dopravy uskutečnilo na 367 tisíc transakcí v objemu 5,3 milionu korun.
Obrovský finanční potenciál projektů pochopitelně láká investory. Svědčí o tom zájem ze strany bank i karetních společností MasterCard nebo Visa. |
„Zajímáme se o mobilní aplikaci do smartphonů, která by umožnila koupi jízdenky, a pracujeme na ní. Předpokládáme, že pilotní projekt bychom měli mít odzkoušený do konce roku,“ říká Michal Kraus, předseda představenstva Plzeňského městského dopravního podniku.
„Jde nám o to, aby telefon ve finále mohl fungovat jako náhrada karty, tedy aby se mohl klient u platebního zařízení odbavit bez čehokoliv dalšího,“ říká Martin Chval, ředitel úseku divize Plzeňská karta.
Do konce roku by měl mít dopravní podnik aplikaci, přes kterou by si šlo koupit například jízdenku. Možnost bezkontaktních plateb, tedy placení přiložením telefonu k terminálu, má následovat. „Doufáme, že by to mohlo být někdy v průběhu roku 2017,“ dodává Chval.
Odhalí i parkování načerno
Jedním z průkopníků vize chytrého města je Brno, které zřejmě hledí nejdále. „Koncept jsme si rozdělili do tří oblastí. První jsou chytré zdroje, tam patří doprava, energetika, rozvoj a budování města. Další je chytrá kvalita života, kam patří vzdělávání, nabídka služeb a další sociální záležitost,“ říká radní města Jaroslav Kacer a dodává: „Poslední je chytrá veřejná správa, což představuje efektivní komunikaci s občany. Nám jde v prvé řadě o změnu přístupu, kdy je věci třeba řešit nově a využívat nových technologií.“
Brno má v současnosti několik pilotních projektů, které zvažuje spustit či už k nim přistoupilo. „Například testujeme parkovací senzory, jak a kdy stojí na Rooseveltově ulici auta. Sledujeme obsazenost, která se porovnává s daty z parkovacích automatů. Zjišťujeme tak počty lidí, kteří parkují načerno,“ říká Kacer.
Důležitá je podle radního takzvaná modularita, tedy aby jednotlivá řešení fungovala jako stavebnice. Pokud se například ukáže, že existuje lepší řešení, neměl by pro město být problém takovou technologii s nepříliš velkými náklady změnit.
Chytrá dopravní řešení v českých městechJeseník a okolí Na 14 autobusových linkách spojujících město Jeseník s přilehlými obcemi je možné ve vozidle platit jednotlivé jízdné bezkontaktní platební kartou a přiřadit k této kartě časový kupon. Jesenicko se stalo prvním regionem v České republice, kde je podobný způsob odbavení zaváděn. Veškeré úkony spojené s platbou či nahráním kuponu mohou cestující provést se svojí dosavadní bezkontaktní platební kartou. Stačí ji zaregistrovat v kanceláři či na webu dopravce a následně si k této kartě přiřadit časový kupon. BusLine Společnost BusLine ve spolupráci s MasterCard, ČSOB a EMTest ČR zavádí od března možnost bezkontaktního placení jízdného v meziměstských autobusech. Jedná se například o spoje Praha – Harrachov, Liberec – Hradec Králové – Brno, Jablonec nad Nisou – Praha či Praha – Litoměřice. Brno Na podzim 2014 rozmístil Dopravní podnik města Brna v kooperaci s MasterCard, ČSOB a firmou Mikroelektronika v rámci pilotního projektu na zastávkách Hlavní nádraží a Malinovského náměstí celkem tři automaty s možností bezkontaktní platby. Od června 2015 mohou cestující také bezkontaktně platit na lince 76: Hlavní nádraží - Letiště a zpět. Liberec V roce 2014 byla v Liberci zavedena akceptace bezkontaktních plateb v jízdenkovém automatu. Po ukončení pilotního provozu zde v roce 2015 byla možnost platit bezkontaktní platební kartou rozšířena na všech zhruba 30 tramvajových vozidel na linkách 2 a 3. Během roku 2015 bylo bezkontaktně provedeno více než 35 000 nákupů jízdenek a ke konci roku se průměrný měsíční počet plateb pohyboval kolem 5500. Příměstská linka Praha – Kutná Hora Autobusová linka 381 z Prahy do Kutné Hory se v září 2015 stala první příměstskou linkou v České republice, kde mohou cestující pohodlně zaplatit jízdenku bezkontaktní kartou přímo v autobuse. Plzeň Prvním městem České republiky, které cestujícím umožnilo platit bezkontaktně ve všech vozech MHD, se stala Plzeň. Celkový počet bezkontaktních transakcí od dubna do konce roku 2015 dosáhl více než 367 000. Více než 27 000 držitelů bezkontaktních platebních karet nakoupilo jízdenky za 5,3milionu korun. Karlovarský kraj Společnost Autobusy Karlovy Vary zavedla od konce února platbu v autobusech pomocí bezkontaktní bankovní karty. Systém bude fungovat v městech Sokolov a Cheb a později v celém Karlovarském kraji. |
