Chytrá řešení pro domácnosti aneb Jak ušetřit na elektřině

Češi, kteří chtějí ušetřit na elektřině dobrým domácím hospodařením, mají teď v zásadě jednu možnost – zkusit se s distributorem dohodnout na střídavém přepínaní z vysokého tarifu na nízký. Je třeba splnit hrozen dalších podmínek, aby to dávalo smysl, například pořídit si pračku či myčku s možností odloženého startu.

Až bude většina domácností takto chytře vybavena a na změny se připraví i páteřní síť, chystá se Energetický regulační úřad spustit novinku: hodinovou sazbu. Z ní budou těžit nejen ti, kteří si energii větším či menším dílem vyrábějí sami, úspory přinese i domácnostem plně závislým na páteřní distribuční soustavě. Jen v nich musí mít pračku, která umí poslechnout měřič, když jí oznamuje, že zrovna teď je nejvýhodnější zapnout se.

To je vlastně podstata hodinového tarifu. Vyjmenuje pásma, kdy je pro páteřní síť dobré, aby jí zákazníci ulevili, za což je jim odměnou nižší cena za odebranou elektřinu. Když se to síti moc nehodí, cena je vyšší.

Nové podmínky

Dříve musel být chytrý majitel domu, aby vymyslel a ohlídal, jak co nejvíc snížit náklady na chod domácnosti a zvýšit si uživatelský komfort. Dnes už stačí chytrá domácnost, která to všechno udělá za člověka. Ten musí jen zaplatit. V tom je zároveň háček, proč se zatím inteligentní zařízení masově nerozšířila.

I když se na některá řešení dá vzít dotace, pořád to klade na peněženku nároky, jež mají za první číslovkou nepříjemně mnoho nul. Na trhu se ale začínají množit nabídky, čímž klesá cena, a do roku 2020 se očekává mnohonásobný nárůst počtu chytrých domácností. Nezbytný předpoklad – připojení k internetu – má už teď doma skoro každý.

Téma chytrých domácností souvisí s tolik diskutovanou změnou tarifní struktury cen za elektřinu. Systém se musí změnit, protože se změnil princip, kdo je spotřebitel a kdo dodavatel, už je to často jedna osoba. Před pár lety měl člověk k dispozici jenom státem provozovanou páteřní síť, do ní se hrnula energie především z uhelných a jaderných elektráren, a to bylo všechno. Od té doby se ale řada střech a polí zablyštěla odrazem fotovoltaických panelů a začalo být běžnější, že si domácnost částečně energii vyrábí sama.

Proto musí nová tarifní struktura zohlednit, že výroben už je mnohem více, roste soběstačnost, ale současně je nutné, aby byla síť stále stejně robustní (to znamená nákladná), kdyby vlastní „šťáva“ došla všem samovýrobcům v jeden moment. Nové podmínky vyžadují, aby chytrá domácnost byla až posledním bodem v řadě. Nejdříve musí být chytrá síť, která zvládne komunikovat s chytrými měřiči v domácnostech.

Chybějí zákazníci

„Jde o to, že když bude zrovna přebytek energie, protože bude třeba hodně svítit slunce, distribuční síť bude potřebovat odlehčit a začne pípat: Teď berte, teď máte energii zadarmo. Chytré měřiče to vyhodnotí, chytrá síť zajistí a chytré spotřebiče v domácnosti se samy zapnou. V tom je symbióza spotřebitele a distributora, že si najednou rychle pomohou, protože jinak přetížená síť spadne,“ vysvětluje předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Autopilotní domácnost už není příběh z vědecko-fantastické literatury. Trh roste, nabídka chytrých vychytávek také, ale pro masivní boom chybí v České republice ještě jedna nepostradatelná komponenta – zákazníci. „Většina zatím považuje chytrá řešení za zbytečnost, bez které se obejdou. Aby se produkt začal masově šířit, musí splnit několik věcí. Být jednoduchý na ovládání, umět se propojit s tím, co už má zákazník doma, a nestát moc peněz,“ popsal na květnové konferenci IQRF Aliance Jindřich Fremuth, ředitel zákaznické divize v O2.

Produkt musí projít takzvaným testem babičkou – pokud i ona zvládne zařízení nainstalovat a ovládat, je vyhráno. O2 aplikace a služby pro chytré domácnosti pilně vyvíjí a bylo by s podivem, kdyby ne. Jde o jednoho z největších poskytovatelů internetového připojení v ČR, takže disponuje dostatkem zákazníků, jimž může k routeru přidat další služby.

Nezbytné baterie

Vývojáři a obchodníci se shodují, že Češi si pořád pod pojmem chytrá domácnost neumějí nic moc představit. Rakouská firma Loxone, která svoje služby inzeruje i v češtině, kvůli tomu letos v červnu otevřela v městysu Kollerschlag ukázkový dům, kam si kdokoli může přijet představu utvořit. Celou domácnost řídí autopilot. Nastavuje ideální teplotu a vlhkost, přičemž rozlišuje, jestli se obyvatelé chystají spát, nebo pořádat večírek.

Elektronický klíč umí odemknout, či zamknout jen některé z dveří, na mobilní aplikaci se může majitel domu podívat, kdo zvoní, a přes mobil dveře i otevřít. Případně místnost zamknout, když bude v práci a bezpečnostní aplikace mu ukáže, jak se po ložnici potlouká lupič. Nebo ho tam dům rovnou zamkne a zavolá i policii. Chytrý dům si také sám vyrábí elektřinu ze solárních panelů, přebytky buď ukládá do baterie, nebo nabije elektromobil. Když má elektřiny málo, odloží zapnutí spotřebičů.

Baterie jsou nezbytností, aby bylo nakládání s vlastní elektřinou opravdu hospodárné, a do jejich nabídky v balíčku se střešními panely se už pustili velcí distributoři elektřiny ČEZ, E. ON a RWE. Koncem července připojil polostátní energetický gigant jako prvního na baterii Rostislava Čápa z Prahy. Celá akce vyšla na 450 tisíc korun, státní dotace pokryla sto tisíc, přičemž polovinu investice představují právě náklady na baterii. Jak poroste poptávka, cena by měla začít klesat.

Net metering

Aby se Češi rychle přiblížili efektivním a soběstačným domácnostem, je třeba také více rozvíjet takzvaný net metering. Cizí název popisuje situaci, kdy si majitel solárních panelů na střeše odloží do páteřní sítě přebytek, když zrovna nezvládá spotřebovat všechno, čím ho slunce zásobuje, a zase si odtamtud energii odebere, pokud mu momentálně chybí.

Od příštího roku tuto možnost ČEZ zavede pro svoje zákazníky. „Případné přetoky energie budeme řešit speciálním bonusem,“ uvedl mluvčí Roman Gazdík. To podporuje i Energetický regulační úřad, protože „samozásobovačům“ tak zůstane motivace, aby se od páteřní soustavy neodpojovali a podíleli se nadále na nákladech na její správu.