Že by začátek obchodní války? Evropská unie se připravuje na střet s čínskými technologickými giganty – firmami Huawei a ZTE. Dle informací britského deníku Financial Times má EU dostatek „velmi spolehlivých důkazů“, že společnosti profitují z nelegální podpory poskytnuté čínskou vládou. Je pravděpodobné, že pokud EU provede proti čínským producentům opatření, Číňané si to nenechají líbit.
Evropská unie nebude mít „lehkého“ soupeře. Huawei je druhým největším producentem telekomunikačních zařízení na světě, ZTE pátým. Huawei založil v roce 1988 Ren Čeng-fej, který byl předtím důstojníkem Čínské lidové armády. Na rozjezd firmy měl k dispozici necelých deset tisíc eur.
Později však společnost Huawei získala zakázky na telekomunikační vybavení pro čínskou vládu. Další expanzi napomohlo v roce 1994 Clintonovo uvolnění regulace exportu vyspělých technologií a know-how. V roce 1997 začal Huawei spolupracovat s Motorolou na vývoji telekomunikačních technologií a následně navázal kontakty s firmami Lucent, Intel, Microsoft a AT&T.
Firma ZTE byla založena v roce 1985 stejně jako Huawei v jihočínském Šenčenu. Dnes je čtvrtým největším producentem mobilních telefonů na světě a pátým největším výrobcem telekomunikačních zařízení. Deník China Daily uvádí, že loni dosáhly tržby ze zahraničních aktivit ZTE téměř 7,5 miliardy dolarů, což je víc než polovina celkových tržeb firmy.
Začátek již v červnu
Deník Financial Times uvedl nejmenovaný zdroj, dle něhož by mohla EU zahájit řízení proti oběma firmám již začátkem příštího měsíce. Pokud by unie byla ve sporu úspěšná a skutečně prokázala nelegální podporu, mohla by zatížit produkty od Huawei a ZTE represivními cly. Právě podpora od čínské vlády má údajně umožňovat firmám prodávat na trzích EU své produkty za dumpingové ceny.
EU versus Huawei a ZTE je vůbec prvním případem, kdy jádrem sporu není dovoz spotřebního zboží s nízkou přidanou hodnotou, ale podnikání high-tech firem. Ani jeden z obou čínských producentů se k situaci v EU zatím nevyjádřil.
Deník Financial Times uvedl nejmenovaný zdroj, dle něhož by mohla EU zahájit řízení proti oběma firmám již začátkem příštího měsíce
Paradoxní je, že EU chce vystoupit proti čínským společnostem, které nedávno zveřejnily velkolepé podnikatelské plány v Evropě. Připomeňme, že telekomunikační gigant Huawei potvrdil, že v Maďarsku vybuduje logistické centrum a vytvoří víc než tisíc pracovních míst. Již loni firma oznámila, že v této zemi vybuduje výrobní středisko. Huawei je dosud největším čínským investorem v Evropě a zaměstnává v ní víc než sedm tisíc lidí.
Svou pozici v Maďarsku se chystá posílit i společnost ZTE. Vybuduje v něm zákaznické provozní centrum, odkud bude poskytovat služby evropským klientům. Evropské projekty ZTE se však neomezují jen na Maďarsko. Firma chce posílit své zastoupení v Evropě. Portfolio ZTE zahrnuje zařízení pro telekomunikační infrastrukturu, chytré telefony a telekomunikační řešení pro veřejnou sféru i podnikatele.
Příležitosti pro Huawei a ZTE nabízí i Česko. Letos na podzim by se měla konat aukce volných frekvencí pro mobilní služby, která dle odhadů vynese až deset miliard korun. Již víc než rok se spekuluje, že se mezi zájemci objeví i firmy z Číny. Jak již dříve informovala ČESKÁ POZICE, nejčastěji je zmiňována společnost China Mobile, největší světový mobilní operátor. A ZTE či Huawei, které již na českém trhu působí, by se mohly zapojit jako dodavatelé technologií pro výstavbu sítí.
Vlídná Evropa?
Začátkem května zástupce ZTE vysvětloval, proč se hodlá firma zaměřit na Evropu. Přitom si postěžoval, že v USA je – kvůli politickým obavám – téměř nemožné, aby firma spolupracovala s tamními nejdůležitějšími telekomunikačními operátory. „Evropský trh je otevřenější a přátelštější k zahraničním telekomunikačním hráčům,“ konstatoval pro China Daily ředitel komunikace ZTE Taj Šu.
O tom, že čínské firmy nejsou všude vítány, vědí Huawei i ZTE své. Naposled čelily nepříjemnostem v Austrálii a také v USA. Dle některých západních lídrů jsou totiž obě společnosti více méně pekingskými špehy.
Eurokomisař pro obchod Karel De Gucht si již v minulosti stěžoval, že Čína dotuje „téměř všechno“, a proto lze jen obtížně čínským firmám konkurovatNapříklad Austrálie nedávno diskvalifikovala nabídku Huawei na zakázku v hodnotě 38 miliard dolarů. V tendru se společnosti ucházely o vybudování vysokorychlostní širokopásmové sítě. Huawei ale ze soutěže vypadl kvůli bezpečnostním rizikům. Firmě nepomohl ani bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer, který sedí v představenstvu australské pobočky Huawei. Downer označil bezpečnostní důvody pro diskvalifikaci nabídky za „absurdní“.
Australané se zachovali obdobně jako Američané, kteří vyřadili nabídku Huawei na spolupráci při modernizaci telekomunikační sítě. Oficiální důvody tohoto rozhodnutí nebyly zveřejněny, i v tomto případě se však zmiňují bezpečnostní rizika. ZTE byla odmítnuta před rokem, kdy se chtěla podílet na budování 4G sítě pro společnost Sprint, třetího největšího mobilního operátora v USA.
O nedovolené vládní podpoře pro Huawei a ZTE se v EU hovořilo již loni v únoru. Úředníci tehdy poukazovali na úvěr v objemu 30 miliard dolarů, kterou Huawei zaručila China Development Bank. Firma se však ohradila, že nešlo o úvěr pro ni samotnou, ale pro klienty, kteří si pořizovali její produkty. ZTE zase v roce 2009 získala úvěr ve výši 15 miliard dolarů od China Development Bank a dalších deset miliard dolarů od China Export-Import Bank.
Čínská podpora, evropská podpora
Čínská vláda loni v únoru kontrovala, že pokud EU provede opatření proti Huawei nebo ZTE, použije materiály, jež dokazují, že unie poskytuje dotace telekomunikačním firmám, čímž prý porušuje pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Spor Číny a EU skončil loni ve ztracenu.
Dnes je však situace odlišná. Agentura Reuters upozorňuje na prohlášení eurokomisaře pro obchod Karla De Guchta ze začátku května. Dle něho EU plánuje novou obranu proti podporám a dumpingu obchodních partnerů. A mezi zeměmi, kterých se má nová strategie týkat, jmenoval Čínu. De Gucht si již v minulosti stěžoval, že Čína dotuje „téměř všechno“, a proto lze jen obtížně čínským firmám konkurovat.
