Počátkem února představil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba za účasti premiéra Petra Nečase (oba ODS) svou vizi, jak pomoci českým exportérům v pronikání na zahraniční trhy. Podpora by se podle něj měla orientovat do 12 prioritních zemí a vývozcům by mělo asistovat až 70 obchodních misí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ve světě. Problém je v tom, že Kuba o své koncepci předem nejednal s ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Přitom představy šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga (TOP 09) o zastupování českých zájmů ve světě se od záměrů MPO diametrálně liší.
V meziresortním připomínkovém řízení, v němž se nyní Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020nachází, formulovalo ministerstvo zahraničí ke Kubově koncepci několik zásadních připomínek. Teď proto hrozí, že ani po dvou letech od skončení platnosti poslední exportní strategie (na roky 2006 až 2010) nebude mít Česko jasnou vizi, jak domácím vývozcům pomoci.
V diplomatickém zákulisí se navíc spekuluje o tom, že si Kuba novým návrhem připravuje půdu pro vytvoření jakési „cestovní kanceláře“, přes niž by mohl v budoucnu na ambasády vysílat politické spřízněnce. Ministr průmyslu však svou vizi ČESKÉ POZICI popsal jinak: „Přicházíme s modelem posílení ekonomické diplomacie a nabízíme lidi se znalostí byznysu. Tomu přeci musí každý ministr zahraničních věcí pouze zatleskat. Vůbec nepředpokládám, že bychom se kvůli tomu měli dostat do nějakého sporu.“
Co vadí diplomatům?
S tím se však Kuba přepočítal. Diplomatům se nelíbí už jen fakt, že s nimi coby s garanty vztahů Česka s vnějším světem o dokumentu nikdo podrobně nejednal. A v rámci meziresortního připomínkového řízení vyjádřili i řadu dalších výtek. ČESKÁ POZICE přináší výběr těch nejdůležitějších:
- MZV požaduje, aby seznamy prioritních zemí (Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam) byly stanovovány po dohodě s MZV, byly součástí strategie (seznam zemí sice Kuba s Nečasem prezentovali, avšak v samotném textu koncepce nejsou obsaženy) a jejich výčet byl každé tři roky aktualizován.
- Podle MZV je nezbytné dodržet zásady komplementarity, tedy vzájemného doplňování služeb, které stát poskytuje exportérům, namísto jejich zdvojování a překrývání.
- Ministerstvu zahraničí v textu exportní strategie dále chybí konkrétní postupy pro její naplnění, například „projektové karty“ a „akční plán pro export a internacionalizaci“, které strategie sice zmiňuje, ale nejsou v ní obsaženy. Tyto dokumenty jsou přitom důležité, protože stanovují konkrétní úkoly, odpovědnosti, gestory a kritéria hodnocení.
- Dle názoru českých diplomatů strategie bagatelizuje roli MZV při poskytování služeb českým vývozcům, což prý neodpovídá praxi. Resort zahraničí uvádí konkrétní příklady: řídí síť více než stovky zastupitelských úřadů, je akcionářem České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), podporuje účast českých firem na zahraničních výstavách a veletrzích a spolupořádá České technologické dny.
ČESKÁ POZICE zjišťovala, proč nebyly ve strategii uvedeny prioritní země, které ministr Kuba s premiérem Nečasem prezentovali na únorové tiskové konferenci. Podle vyjádření MPO byl seznam původně zařazen do přílohy, na základě připomínek byl ale nakonec zapracován do samotné strategie.
Svaz průmyslu očekává, že prioritním exportním oblastem přizpůsobí politici své zahraniční cestyK absenci akčního plánu ministerstvo doplnilo: „Veškeré projekty akčního plánu jsou uvedeny v samotné strategii. Podobně jako ve strategii mezinárodní konkurenceschopnosti jsou jednotlivé projekty uvedeny samostatně, jelikož podrobné rozpracování projektů včetně spolupracujících subjektů a popisů je prováděcím dokumentem,“ napsalo v odpovědi na zaslané dotazy.
K exportní strategii má dvě zásadní připomínky i Svaz průmyslu a dopravy, jenž se spolu s Hospodářskou komorou na její přípravě podílel. „Považuje za nezbytné, aby MPO intenzivně jednalo s MZV, aby nevznikaly zbytečné třenice a kompetenční spory. Očekávám rovněž, že vládní činitelé, poslanci a senátoři přizpůsobí své zahraniční cesty prioritním exportním destinacím a budou do svých delegací zvát i podnikatele,“ uvedl pro ČESKOU POZICI předseda svazu Jaroslav Hanák.
Jde o vysílání diplomatů
Nynější konflikt mezi MPO a MZV není žádnou novinkou. Na konci roku 2010 ČESKÁ POZICE popsala, jak Karel Schwarzenberg vypoklonkoval bývalého ministra průmyslu Martina Kocourka (ODS), který chtěl do světa vysílat vlastní úředníky. Ministr zahraničí tehdy nepřistoupil na požadavek, aby MPO mohlo mluvit do výběru diplomatů, kteří by měli na českých ambasádách vést obchodně-ekonomické úseky. A odmítl využít i příspěvek MPO ve výši přibližně sta milionů korun na financování těchto úseků.
Dodáme ekonomicky vzdělané lidi z byznysu a zajistíme, aby byli zaplaceni, nabízí MPOSpor se nyní vrací, a to přes Kubova dřívější ujištění, že po MZV v podstatě nic nechce. „My říkáme MZV: Dodáme vám ekonomicky vzdělané lidi z byznysu a zajistíme, aby byli zaplaceni,“ řekl ČESKÉ POZICI ministr po prezentaci počátkem února. Na otázku, jestli by tito lidé měli mít i diplomatické krytí, odpověděl neurčitě: „To je otázka do diskuse. Musejí být součástí týmu vedoucího diplomata, stejně jako tam dnes patří například vojenští přidělenci.“ V pondělí 27. února již hovořil jasněji. „Potřebujeme hlavně kancelář na ambasádě. Pak se bavme o tom, jaký statut tomuto obchodnímu přidělenci chceme dát,“ řekl Kuba serveru Aktuálně.cz.
S touto představou však bude zřejmě problém. Podle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z vládních kruhů totiž mezinárodní právo sice respektuje působení vojenských přidělenců na ambasádách, nezná však pojem ekonomického přidělence. Kubova vize by navíc mohla novou ekonomickou diplomacii prodražit ve srovnání se současným stavem. „Pokud by vznikla síť ekonomických přidělenců s diplomatickými pasy, které by vysílalo MPO, muselo by se těmto lidem v zahraničí hradit ubytování, cestovné, náklady na rodinné příslušníky včetně školného, auto, vybavení bytu a další,“ řekl ČESKÉ POZICI úředník, který si nepřál být jmenován.
Doplnil i další sporné momenty návrhu: „Není vyřešeno, kdo by obchodní přidělence vybíral, jak by byli podřízeni šéfovi diplomatické mise, ani to, zda by prošli prověřováním Národního bezpečnostního úřadu.“ A právě tyto otázky vzbuzují nervozitu na ministerstvu zahraničí, jež v rámci vládních kompetencí za reprezentaci českého státu navenek odpovídá.
Zruší se CzechTrade?
Exportní strategie a plán na vybudování jednotné obchodní sítě, pokud úspěšně projdou vládou, budou mít ještě jeden dopad, a to na státní agentury CzechTrade a CzechInvest. První z nich poskytuje českým vývozcům služby a disponuje sítí 33 zahraničních kanceláří. CzechInvest se sedmi kancelářemi v cizině se zase snaží nalákat do Česka zahraniční investory. MPO, pod které spadají, dlouhodobě hovoří o nutnosti jejich sloučení.
Podle informací ČESKÉ POZICE se nyní MPO chystá – nehledě na fakt, že vláda dosud neschválila exportní strategii – převést zaměstnance zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest přímo pod MPO. Tím by posílila vliv sekce zahraničního obchodu na MPO, které šéfuje náměstek ministra průmyslu Milan Hovorka. Právě ona by v budoucnu mohla kontrolovat vysílání úředníků do ciziny.
MPO již podniklo první kroky ke sloučení zahraničních kanceláří CzechTrade a CzechInvest. Generální ředitel CzechTrade Ivan Jukl , jak zjistila ČESKÁ POZICE, dostal od ministra Kuby za úkol převést tabulková místa a zaměstnance v zahraničí pod MPO. Transakce by se měla uskutečnit do konce března.
Se slučováním státních agentur nicméně nesouhlasí někteří podnikatelé. „Integrovat instituce, které nemají nic společného, nebude mít efekt,“ prohlásil Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků. „Exportní strategie by měla jasně definovat, kdo bude odpovědný za řízení, kdo za controlling, jak budou vymezeny kompetence a odpovědnosti jednotlivých institucí. Toto v dokumentu chybí,“ uvedla asociace v připomínkách ke strategii exportu. Kritizovala i fakt, že materiál nebyl projednán s MZV. A nespokojená je asociace i s výčtem prioritních zemí.
