Profesor Reimund Neugebauer, prezident Fraunhoferovy společnosti, v rozhovoru mimo jiné říká: „V Německu je mnoho institutů, které spojují vědecké a společenské otázky – a nabízejí řešení. Za Fraunhoferovu společnost mohu jmenovat zejména oblast mikroelektroniky, kde jsme vyvinuli třeba audiostandard MP3. Jedním z aktuálně nejúspěšnějších projektů je extrémně tenoučká kamera, vyvinutá podle přírodního vzoru, napodobením hmyzího oka. Díky naší kameře, jež funguje jako „oko hmyzu“, budeme moci tloušťku mobilů výrazně snížit.“
LIDOVÉ NOVINY: Jaká je filozofie Fraunhofer-Gesellschaft, že jste v inovacích a vývoji tak proslavení?
NEUGEBAUER: Fraunhoferova společnost v Německu má misi využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky, poznatky a výsledky výzkumu pro inovace – ve prospěch společnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky... Jedním z našich cílů je zacházet též se zdroji udržitelným způsobem, šetřit je.
LIDOVÉ NOVINY: Na rozdíl od Max-Planckovy společnosti, jež je zaměřena na základní výzkum, se věnujete výzkumu takzvaně aplikovanému. Máte 67 ústavů s pestrým zaměřením. Které z nich se dají označit, řekněme, za nejúspěšnější, „nejdůležitější“?
Fraunhoferova společnost v Německu má misi využívat ve spolupráci s firmami nové myšlenky, poznatky a výsledky výzkumu pro inovace – ve prospěch společnosti a pro posílení německé i evropské ekonomiky |
NEUGEBAUER: Instituty nelze dělit na důležité a nedůležité. Každý z nich má svou hlavní kompetenci ve vědě, v konkrétních disciplínách a ve specifických metodách...
LIDOVÉ NOVINY: Rozumím, ale šlo mi spíše o to, jak víme třeba z české Akademie věd – byť jde hlavně o základní výzkum –, jestli některé ústavy jsou výkonnější, třeba měřeno v příjmech z licencí.
NEUGEBAUER: V Německu je mnoho institutů, které spojují vědecké a společenské otázky – a nabízejí řešení. Za Fraunhoferovu společnost mohu jmenovat zejména oblast mikroelektroniky, kde jsme vyvinuli třeba audiostandard MP3, což byl velký úspěch, a to i z pohledu příjmů z licencí. Podobným příkladem je oblast videotechniky: naše společnost se významně podílela na vývoji známého videostandardu (MPEG-4).
Další významnou oblastí jsou takzvané life-sciences a biotechnologie. Zde se snažíme pokrývat celý procesní řetězec – od diagnostiky přes vývoj účinných látek až po první fáze klinických testů – a v každém kroku přitom, pokud možno, spolupracujeme s průmyslem. Tak se podílíme na vývoji účinných látek pro boj s rakovinou, artrózou nebo i dalšími civilizačními chorobami.
Fraunhoferova společnost spolu se 60 firmami vyvinula první pilotní výrobní továrnu pro autoprůmysl, ve které jsme při výrobě karoserií snížili spotřebu energie a vstupních zdrojů o 30 procent |
V neposlední řadě bych chtěl zmínit výrobní techniku a jeden příklad: Fraunhoferova společnost spolu se 60 firmami vyvinula první pilotní výrobní továrnu pro autoprůmysl, ve které jsme při výrobě karoserií snížili spotřebu energie a vstupních zdrojů o 30 procent.
LIDOVÉ NOVINY: Máte nějakou novinku?
NEUGEBAUER: Jedním z aktuálně nejúspěšnějších projektů je extrémně tenoučká kamera, vyvinutá podle přírodního vzoru, napodobením hmyzího oka. Její výhody se jasně ukazují v mobilních telefonech, jejichž tloušťka bývá dnes určována minimálním odstupem čoček ve fotoaparátu. Ale díky naší kameře, jež funguje jako „oko hmyzu“, budeme moci tloušťku mobilů výrazně snížit, takže budou brzy možná tenké jen jako dvě kreditní karty položené na sebe.
LIDOVÉ NOVINY: Vaše ústavy mají dohromady 24 tisíc odborných pracovníků. Jak vůbec hledáte nejlepší výzkumníky, kteří se zaměřují na inovace a průmyslově orientovaný výzkum?
NEUGEBAUER: Výběr u nás probíhá systematicky. Na národní i mezinárodní úrovni hledáme jak studenty, tak doktorandy. Na národní úrovni je každý Fraunhoferův institut napojen na univerzitu. Díky tomu jsme neustále blízko studentům. Ti se mohou v rámci svých studentských prací účastnit našich projektů a úspěšné studenty i absolventy můžeme již brzy napojovat na naše instituty...
Když najdeme někoho pro nás oborově zajímavého, dáme mu k dispozici financování, výzkumnou skupinu i vybavení, aby u nás mohl rozvíjet svou vědeckou oblast. Tím celosvětově zvyšujeme svoji atraktivitu. |
Pro postdoktorandy zase máme program „Attract“, kterým se snažíme přilákat vynikající vědce nejen z Německa, ale zejména ze zahraničí. Jde o to, že když najdeme někoho pro nás oborově zajímavého, dáme mu k dispozici financování, výzkumnou skupinu i vybavení, aby u nás mohl rozvíjet svou vědeckou oblast. Tím celosvětově zvyšujeme svoji atraktivitu.
LIDOVÉ NOVINY: Bádat u „Fraunhofera“ je asi dost atraktivní džob...
NEUGEBAUER: V Německu probíhají každoročně průzkumy, kdo je v různých oblastech nejoblíbenějším zaměstnavatelem. A Fraunhoferova společnost se v těchto žebříčcích vždy umisťuje velice dobře; například u inženýrů jsme stejně oblíbení jako automobilky a firmy typu Siemens či Bosch.
LIDOVÉ NOVINY: To je působivé. Znáte nějakou českou stopu? Víte, kolik u vás pracuje zhruba Čechů?
NEUGEBAUER: K tomu bohužel nemám čísla. Řeknu ale jinou zajímavost. Ačkoliv jsem prezidentem výzkumné společnosti s 24 tisíci zaměstnanci, stále se podílím na vedení studijního programu, který společně provozuje Technická univerzita Chemnitz a Vysoké učení technické Brno. Zabývá se výrobními systémy a jde o první českoněmecký studijní program, který Fraunhoferův institut obráběcích strojů a tvarovací techniky – který jsem dříve vedl – založil už někdy před deseti lety.
LIDOVÉ NOVINY: Na brněnském VUT jste dostal roku 2007 čestný doktorát, v roce 2014 pak další na pražském ČVUT. Jaké máte vztahy s českými kolegy, a to nejen ve svém oboru – v mechatronice?
V Německu probíhají každoročně průzkumy, kdo je v různých oblastech nejoblíbenějším zaměstnavatelem. A Fraunhoferova společnost se v těchto žebříčcích vždy umisťuje velice dobře. |
NEUGEBAUER: Dlouho jsem působil jako profesor v Chemnitzu a spolupracoval s brněnským VUT. Vedli jsme diplomové práce českých i německých studentů. Výborné vztahy mám i s pražským ČVUT, především se strojní fakultou. A to už více než 30 let, z doby, kdy jsem působil v Drážďanech. V obou městech mám mnoho přátel, pravidelně se navštěvujeme a jeden z mých hlavních inženýrů v institutu obráběcích strojů promoval v Česku i v Německu.
LIDOVÉ NOVINY: Fraunhoferova společnost už má mezinárodní zastoupení v USA, Evropě i v Asii. Je možné, že se nějakého podobného dočkáme také v Česku?
NEUGEBAUER: Fraunhoferova společnost má dceřiné společnosti v Evropě, USA a v Chile. V USA provozujeme sedm center, jak výzkumným jednotkám v cizině říkáme. V Evropě máme své „dceřinky“ ve Švédsku, Velké Británii, Itálii, v Portugalsku a v Rakousku, přičemž každá země má jedno centrum; jen v Rakousku jsou dvě. Každá dcera dostává základní financování z dané země.
Fraunhoferova společnost má dceřiné společnosti v Evropě, USA a v Chile |
Kromě centra získávají příjmy přes projekty s tamním průmyslem nebo z veřejných zakázek – model financování je týž jako u Fraunhofera v Německu. V Asii je to ale jinak. Tam má společnost své representative offices, kanceláře, jež podporují propojení s místním výzkumem a spolupráci. Kromě toho máme v Asii také svoje project centers, centra, která jsou zřizována pro spolupráci vědců na konkrétních projektech – a na dobu určitou.
LIDOVÉ NOVINY: A šance pro Česko, že u nás vznikne Fraunhoferova pobočka nebo třeba kancelář?
NEUGEBAUER: V zásadě je založení kontaktní kanceláře nebo dceřiné společnosti možné v každé industrializované hi-tech zemi, mezi něž určitě patří i Česká republika. Nicméně primárním předpokladem je navázat nejdříve úspěšnou a intenzivní spolupráci na projektové úrovni. Naším cílem je zintenzivnit spolupráci mezi naší společností a českým výzkumem.
Nyní má spolupráce s českou ekonomikou objem asi 1,2 milionu eur (33 milionů korun) ročně, což určitě můžeme navýšit |
Pokud se nám podaří dosáhnout toho, aby čeští a němečtí vědci dlouhodobě a strategicky spolupracovali na viditelných projektech s českým a německým hospodářským odvětvím a aby byli úspěšní i v rámci evropských projektů, může to být základem pro místní zastoupení Fraunhoferovy společnosti: třeba formou projektového centra. Nyní má spolupráce s českou ekonomikou objem asi 1,2 milionu eur (33 milionů korun) ročně, což určitě můžeme navýšit.
LIDOVÉ NOVINY: Jsou pro vás nějaké obory zvláště zajímavé: kybernetika, strojírenství či biotechnologie?
NEUGEBAUER: S panem velvyslancem i s děkanem Strojní fakulty ČVUT jsme se tu bavili o tom, jak probíhá spolupráce a jaká existují partnerství. Ta první témata, první náznaky se týkaly zejména oblastí chytrých materiálů, chytré výroby, infrastruktur a smart cities (koncept „inteligentních“měst). Letos v říjnu plánujeme navíc uspořádat na německém velvyslanectví Den Fraunhoferovy společnosti, abychom identifikovali konkrétní nový potenciál pro spolupráci.
LIDOVÉ NOVINY: V Česku vzniklo 48 nových výzkumných center z fondů EU. Vnímáte jejich potenciál?
Letos v říjnu plánujeme navíc uspořádat na německém velvyslanectví Den Fraunhoferovy společnosti, abychom identifikovali konkrétní nový potenciál pro spolupráci |
NEUGEBAUER: Některá znám – například centra v Brně nebo v Liberci, kde se věnují výzkumu zpracování textilu, takže vím o jejich značném potenciálu. Zároveň je známo, že Česká republika je v inovativní kultuře velice podobná Německu, čímž jsou dány předpoklady pro možnou spolupráci. Takže ano, potenciál tu jistě je, ale je vždy potřeba hodnotit případ od případu.
LIDOVÉ NOVINY: Studoval jste v Drážďanech, pracoval v Chemnitzu. Jak se změnila kvalita výzkumu a výuky právě v oblastech někdejší NDR, východního Německa?
NEUGEBAUER: Nemyslím si, že ještě existuje významný rozdíl mezi západními a východními univerzitami v Německu. Obě univerzity, z nichž pocházím, jsou velmi kvalitní. Když se podíváte na TU Drážďany, ta patří k elitním univerzitám v rámci národní iniciativy excelence, stejně tak TU Chemnitz má klastr excelence v oblasti nových materiálů. A obecně: ve studentských výsledcích, které se testují, se v rámci spolkových zemí na prvních dvou místech pravidelně střídají studenti ze Saska a z Bavorska.
LIDOVÉ NOVINY: Máte ještě čas bádat? Učíte?
Nemyslím si, že ještě existuje významný rozdíl mezi západními a východními univerzitami v Německu |
NEUGEBAUER: Věnuji se dvěma oblastem. Na strategické úrovni vedu s pěti vědci think tank – zabýváme se identifikací velkých technických výzev a vyvozujeme, na jakých projektech by se mělo pracovat – například v návaznosti na takzvaný průmysl 4.0, informační technologie a energetiku...
Mám rovněž 70 doktorandů na TU Chemnitz. Před pár týdny jsem byl opět u tří doktorských zkoušek – šlo o simulační modely u nelineárních materiálových systémů, ve druhém případě o techniku kaskádového řízení a ve třetím o teorii plasticity ve tvarovací technice. Jsou to dost složité věci – u zkoušek bylo sto vědců, takže v takové společnosti si nemůžete ustřihnout ostudu.
Fraunhoferova společnost propojuje vědění s průmyslovým využitímZačalo to v Mnichově 26. března 1949. Tehdy vznikla Fraunhoferova společnost, jež si do názvu vetkla jméno bavorského optika a vynálezce Josepha von Fraunhofera. Jejím úkolem bylo a je propojovat vědění s průmyslovým využitím, čemuž se 67 let po založení věnuje 67 oborových výzkumných ústavů po celém Německu. Instituty se například zaměřují na aplikovanou optiku, bezpečnostní technologie, biomedicínské inženýrství, komunikační systémy, průmyslovou matematiku, lasery, elektroniku nebo výrobní a dopravní technologie. Z logiky věci jsou blízké hi-tech firmám. „Máme s Fraunhoferem několik společných projektů, jež jsou pro nás prestižní,“ říká Petr Konvalinka, rektor ČVUT, čímž dokládá, jaký zvuk společnost má. Jedinečný způsob financování „Fraunhoferova společnost je pro mne důkazem, že je možné systematické pojetí výzkumu v oblasti aplikací,“ řekl LN Ivo Vondrák, rektor Vysoké školy báňské v Ostravě. Podle něho může být Fraunhoferova společnost vzorem Česku ve spolupráci s průmyslem, ale i v tom, že vynikající výzkum se nemá zúročit pouze v top vědeckých článcích, ale i v inovacích. Tomu napomáhá jedinečný způsob financování – někdy dokonce nazývaný jako „Fraunhofer model“. Způsob, kdy firmy přidávají k veřejným penězům a grantům svá eura, kvitoval v nedávném rozhovoru LN i Michael Valášek, děkan Strojní fakulty ČVUT. „V podstatě je to tak, že téměř třetinu peněz získáváme v rámci základního financování z veřejných prostředků, přičemž 90 procent je od spolkové vlády a desetina od spolkových zemí, v nichž dané instituty sídlí,“ vysvětluje prezident společnosti Reimund Neugebauer. Druhá třetina pochází z dotačních prostředků, ať již od spolkové vlády, spolkových zemí, nebo z Evropské unie, kde si příjemci konkurují s ostatními výzkumnými organizacemi, univerzitami i privátními subjekty. A třetí třetina financování přichází přímo z ekonomiky. „Objem prostředků na výzkum tak činí ročně 1,8 miliardy eur, náš celkový roční rozpočet pak 2,1 miliardy eur,“ upřesnil pro LN šéf Fraunhofer-Gesellschaft. Perfektní napojení na praxi To je zhruba 60 miliard korun čili asi dvojnásobek státního rozpočtu na celou českou vědu ročně. Je to dost, nebo by německý obr potřeboval ještě víc? „Kdybych byl zcela spokojen, šel bych samozřejmě do důchodu,“ usmívá se při odpovědi Neugebauer, zatímco si pochvaluje nejen systém financování německé vědy, ale i takzvaný pakt pro výzkum, který mají všechny výzkumné organizace uzavřený se spolkovou vládou. Ten už zaručil plynulé navyšování rozpočtů o pět procent za uplynulých pět let a na dalších pět let navyšování o tři procenta. Německou „nadaci“ pro aplikovaný výzkum chválí též profesor Miroslav Václavík z VÚTS Liberec, jenž s jedním Fraunhoferovým ústavem v Chemnitzu spolupracuje. V novém Centru rozvoje strojírenského výzkumu (CRSV) v Liberci jsou dva experti z Fraunhoferu ve výzkumné radě. „Fraunhofer si můžeme vzít za vorbild, za příklad, když to tak v Německu po desítky let funguje,“ dodává Václavík, jenž také působí v Technologické agentuře ČR. „Fraunhofer je špičková vědeckovýzkumná organizace, která má perfektní napojení na praxi. A to je v Česku pořád slabinou, již je třeba zlepšit,“ míní Karel Rais, emeritní rektor VUT Brno. |
Profesor Reimund Neugebauer (62)
|