Chceme se vůbec připojit k silnému jádru Evropské unie?

Podaří-li se euro zachránit, bude zde silné jádro a poté země na periferii, které ztratí možnost rozhodovat nejen o osudu eurozóny.

Ratingová agentura Standard & Poor‘s vyslala v pondělí evropským politikům jasný signál – pokud se nedohodnete na zásadním prohloubení politické integrace, snížíme nejúspěšnějším evropským ekonomikám jejich rating. Pokud by se tak stalo, mohl by to být jeden z posledních hřebíčků do rakve eurozóny.

Katastrofický scénář ekonomů z NERV pro rozpad eurozóny pak ukazuje, že je kritickým zájmem České republiky, aby se eurozóna stabilizovala. NERV v něm počítá s až 14procentním propad české ekonomiky, což by znamenalo zvýšení státního schodku na 250 až 500 miliard korun. Musely by následovat drastické škrty a zvýšení daní, které by zasáhlo peněženku každého českého občana...

Hlubší politická integrace je zřejmě posledním možným řešením, jak tomuto hororovému scénáři předejít. Co bude ona hlubší integrace znamenat pro Českou republiku? Dosud zveřejněné plány dua Merkelová-Sarkozy jasně ukazují, že pokud se všech 27 států EU nedohodne, vytvoří se silné jádro pouze ze států eurozóny. Ačkoliv konkrétní plány zatím nebyly zveřejněny, je jasné, že bude zavedena přísná kontrola národních rozpočtů z Bruselu, aby se zamezilo nezodpovědnému zadlužování a v mnoha zemích i rozkrádání státních financí.

To se samozřejmě nebude mnohým líbit, zejména zkorumpovaným politikům, jimž by EU mohla kazit jejich „soukromé vládnutí“. Ti se budou snažit, aby pravidla z Bruselu byla pouze rámcová a oni si tak pořád ponechali rozhodování o obsahu jednotlivých kapitol rozpočtu. Vše pod rouškou zachování „národní suverenity“. Samotné zpřísnění fiskální disciplíny ale stačit nebude.

Čeští politici mlčí. Ačkoliv máme rekordní dva tajemníky pro evropské záležitosti, jasnou vizi nepřinesl ani jeden.

Německý ekonom a člen německé nezávislé ekonomické „Rady moudrých“ Peter Bofinger vidí jako nutnou součást záchrany eura i zapojení Evropské centrální banky a následně také zavedení eurobondů. Pokud trhy nedostanou od Německa jasné záruky, což doposud kancléřka Merkelová odmítá, je riziko rozpadu eurozóny podle Bofingera veliké. Nicméně do konce tohoto týdne se ještě mnohé může změnit.    

Mocenská mapa Evropy se překresluje. Podaří-li se euro zachránit, bude zde silné jádro EU a poté země na periferii, které ztratí možnost rozhodovat nejen o osudu eurozóny. Dost pravděpodobně totiž přijdou i o faktický vliv na rozhodování o dalších evropských politikách jako například o podobě jednotného evropského trhu. Merkelová však naznačila, že se i země mimo eurozónu budou moci k tomuto jádru připojit a vymanit se tak z periferie. Zejména Polsko si dlouhodobě buduje takovou pozici, aby se k němu mohlo připojit.

Co však bude s Českou republikou? Čeští politici mlčí. Ačkoliv máme rekordní dva tajemníky pro evropské záležitosti, jasnou vizi nepřinesl ani jeden. Veřejná diskuse se nevede. Slyšet jsou tak jen tradiční euroskeptické hlasy. Přitom v těchto dnech se rozhoduje o tom, jestli si udržíme alespoň nějaký vliv a budeme moci dále rozhodovat o podobě evropských politik, nebo se definitivně zařadíme se na periferii. Paradoxně v situaci, kdy by státy jako Německo byly rády, kdybychom se do silného jádra zapojili.

Počet příspěvků: 2, poslední 13.12.2011 04:58 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.