Lidovky.cz

Chceme dostat stavební řízení na úroveň vyspělých demokratických zemí

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. foto:  Michal Sváček, MAFRA

„Dnes než přijde stavebník na stavební úřad, musí oběhat až 48 razítek orgánů, přičemž stanoviska pro ně jsou často protichůdná,“ říká v rozhovoru ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
  10:36

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v rozhovoru mimo jiné říká: „Chceme úřady donutit k interakci. Úředníci si sednou za jeden stůl a všichni se vyjádří. Bude tak jistota, že ti, kdo chrání veřejné zájmy, dokumentaci prodiskutují. Buď dospějí k závěru, že projekt postavit lze, nebo že jsou nutné určité úpravy. To si musejí vyříkat odborníci na veřejné zájmy. V tom je ohromný přínos nového stavebního zákona.“

LIDOVÉ NOVINY: Česko dnes dle délky stavebního řízení patří mezi nejhorší státy světa a umisťuje se na chvostu žebříčku. Za jak dlouho by měl stavebník získat stavební povolení, pokud bude schválen nový stavební zákon?

DOSTÁLOVÁ: Stavební řízení by se mělo výrazně zkrátit, chceme se dostat na úroveň vyspělých demokratických zemí, kde je běžné, že všichni stavebníci zhruba do roku vědí, zda mohou, či nemohou zahájit stavbu. U nás je situace velmi špatná. Když mluvím se zástupci ministerstva dopravy nebo průmyslu, říkají mi, že vyřídit povolení pro velké infrastrukturní stavby trvá i 13 let. Podívejme se na Pražský okruh, konkrétně na úsek u Běchovic. Jen kvůli zdlouhavému povolovacímu procesu stál projekt navíc 1,5 miliardy korun, a to se ještě nezačalo stavět. Stále nemáme povolení.

LIDOVÉ NOVINY: Lze vyčíslit, jaké jsou náklady zdlouhavého povolování staveb?

Když mluvím se zástupci ministerstva dopravy nebo průmyslu, říkají mi, že vyřídit povolení pro velké infrastrukturní stavby trvá i 13 let. Podívejme se na Pražský okruh, konkrétně na úsek u Běchovic. Jen kvůli zdlouhavému povolovacímu procesu stál projekt navíc 1,5 miliardy korun, a to se ještě nezačalo stavět. Stále nemáme povolení.

DOSTÁLOVÁ: Profesor Michal Mejstřík z Karlovy univerzity spočítal, že kvůli protahování povolovacího procesu se stavby ročně prodražují o 7,1 miliardy korun. Na silniční stavby z této částky připadá 2,6 miliardy korun, na železniční pak 1,4 miliardy korun. To jsou ohromné částky.

LIDOVÉ NOVINY: Všichni investoři, a to se týká i malých staveb, poukazují na to, že dnes jsou v zákoně sice stanoveny lhůty, během nichž se musejí úřady vyjádřit, jenže nejsou stanoveny sankce, proto je nikdo nedodržuje.

DOSTÁLOVÁ: Je to paradoxní situace. Když občan vůči státu něco v termínu nesplní, musí zaplatit pokutu a příště si to rozmyslí. Ale když stát vůči občanovi nedodržuje své správní lhůty, nic se neděje. To je velmi nespravedlivé. Musíme umět donutit úředníky, aby dodržovali zákonem stanovené lhůty. Proto zavádíme fikci souhlasu pro dotčené orgány, které vydávají ke stavebním záměrům závazná stanoviska. Chceme, aby se mělo za to, že když uplyne lhůta a dotčený orgán se nevyjádří, nemá žádné připomínky a souhlasí. Nezbytné je ale změnit především procesy.

LIDOVÉ NOVINY: V čem má tato změna spočívat?

DOSTÁLOVÁ: Dnes než přijde stavebník na stavební úřad, musí oběhat až 48 razítek těchto dotčených orgánů, mezi něž patří například památkáři, hasiči, hygiena nebo životní prostředí. A každý úřad mluví jen sám za sebe. Stanoviska pro jednotlivá razítka jsou často protichůdná. Jiné stanovisko mají památkáři, jiné hasiči. Investor, aby získal od úřadů souhlas, mění projektovou dokumentaci a finální verzi vlastně nikdo nevidí. Památkářům slíbí něco a něco jiného zase hasičům. Dnešní situace je daleko nebezpečnější než to, co by mělo nastat po změně zákona.

Je to paradoxní situace. Když občan vůči státu něco v termínu nesplní, musí zaplatit pokutu a příště si to rozmyslí. Ale když stát vůči občanovi nedodržuje své správní lhůty, nic se neděje. To je velmi nespravedlivé.

Chceme úřady donutit k interakci. Úředníci si sednou za jeden stůl a všichni se vyjádří. Bude tak jistota, že ti, kdo chrání veřejné zájmy, dokumentaci prodiskutují. Buď dospějí k závěru, že projekt postavit lze, nebo že jsou nutné určité úpravy. To si musejí vyříkat odborníci na veřejné zájmy. V tom je ohromný přínos nového stavebního zákona. Jak k tomu dnes přijde investor, že má k sobě rovnat protichůdné názory jednotlivých úřadů?

LIDOVÉ NOVINY: Nehrozí, že ke komplikovanějším stavbám, pro jejichž posouzení je třeba více času, se objektivně nestihnou všichni vyjádřit, ale na základě fikce souhlasu takový projekt získá povolení?

DOSTÁLOVÁ: Pokud jde o ochranu veřejných zájmů, chceme maximální integraci. To znamená, aby byla integrována pod stavební úřad. Jednotliví aktéři, ať jde o hygienu, správu sítí, či vodní zdroje, se budou vyjadřovat k jednomu razítku. Pro ně žádná fikce souhlasu stanovena není. Zároveň ale i stavební úřad musí dodržovat lhůtu. Není možné, aby tam měsíce ležela dokumentace. Proto když se stavební úřad nevyjádří do stanovené lhůty 30, ve složitějších případech 60 dnů, věc pro nečinnost převezme krajská stavební správa.

LIDOVÉ NOVINY: Ustoupila jste Svazu měst a obcí a zachováte stavební úřady v obcích s rozšířenou působností. Nad nimi mají být státem řízené krajské úřady a centrála. Co pro samotné řízení bude tento ústupek znamenat?

DOSTÁLOVÁ: Stále si myslím, že nejlepším modelem by bylo u stavebního zákona oddělení státní správy a samosprávy a kompetence v oblasti stavebního práva ponechat pouze státu, jak jsme to původně navrhovali. Říkám to ale otevřeně, z původního maximalistického návrhu jsme museli udělat kompromis a stavební úřady v obcích ponechat. I tak ale nadřízený úřad uvidí, že jsou někde nečinní, a může se ptát, z jakých důvodů. Píšou mi lidé, stěžují si, že na povolení k rodinnému domu už čekají osmnáct měsíců.

I stavební úřad musí dodržovat lhůtu. Není možné, aby tam měsíce ležela dokumentace. Proto když se stavební úřad nevyjádří do stanovené lhůty 30, ve složitějších případech 60 dnů, věc pro nečinnost převezme krajská stavební správa.

Dohoda se Svazem měst a obcí se týká toho, aby byla služba co nejblíže občanům. Prvoinstanční úřady zůstanou v přenesené působnosti na obcích. Týkat se to ale bude jen místně příslušných staveb, nikoliv těch velkých. Pokud nebude úřad nečinný, lidé nebudou čekat více než 30 dní na povolení pro rodinný domek. V opačném případě věc přebere krajská stavební správa, jež řízení dokončí.

LIDOVÉ NOVINY: Je vám vytýkáno, že jste jako partnera pro přípravu návrhu zákona vybrala Hospodářskou komoru. Proč?

DOSTÁLOVÁ: Kdo jiný může nastavit zrcadlo? Žádný úředník státu ve finále nestaví byty. Stavějí je stavaři, kteří nám musejí říci, jak to v praxi chodí. Chtěla jsem si vybrat organizaci, která je krytá zákonem – a to je pouze Agrární komora a Hospodářská komora. Navíc legislativní pravidla vlády říkají, že návrh zákona musím projednat s odbornou veřejností. A kdo je pro mě větší odborná veřejnost než Hospodářská komora, která zaštiťuje všechny subjekty z oboru stavebnictví?

LIDOVÉ NOVINY: Ostré výhrady k návrhu měli také památkáři. Dohodli jste s nimi nějaký kompromis?

DOSTÁLOVÁ: Památkáři začali před časem tvrdit, že budeme stavět mrakodrapy na Karlově mostě, takový nesmysl. Ministerstvo přece není vlastníkem památek. Pokud by se mělo něco stavět nebo demolovat, musel by to chtít vlastník památek. Takže ani bourání, ani stavění mrakodrapů na Karlově mostě nepřipadá v úvahu.

Prvoinstanční úřady zůstanou v přenesené působnosti na obcích. Týkat se to ale bude jen místně příslušných staveb, nikoliv těch velkých. Pokud nebude úřad nečinný, lidé nebudou čekat více než 30 dní na povolení pro rodinný domek. V opačném případě věc přebere krajská stavební správa, jež řízení dokončí.

S památkáři jsme se dohodli, že památky typu UNESCO, národní kulturní památky či rezervace představují natolik chráněný a výsostný zájem státu, že pro stavební povolení bude nadále nutné závazné stanovisko památkové péče. Ale i památkáři budou muset dodržovat lhůty. To znamená, že pokud se nevyjádří do stanovené lhůty, bere se, že nemají připomínky.

LIDOVÉ NOVINY: Lze říct, že tato fikce ve vztahu k památkářům je nejzásadnější změnou oproti současnému stavu?

DOSTÁLOVÁ: Ano. Dnes každý stavebník říká, že pro památkáře 12 měsíců není nic. Je pravda, že nyní se památkový úřad vyjadřuje pomalu ke každé stavbě. Dle návrhu už ale budou památkáři samostatně řešit jen vyjmenovaný okruh památek. Ostatní objekty budou spadat do integrovaného řízení u stavebního úřadu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy se návrh zákona dostane do sněmovny?

DOSTÁLOVÁ: Teď ho mají na stole legislativci ministerstva, pak půjde do legislativní rady vlády. Chtěla bych, aby návrh během července či srpna přijala vláda a do sněmovny by přišel v září.

LIDOVÉ NOVINY: Neobáváte se, že během schvalovacího procesu se návrh ještě významně změní?

Chtěla jsem si vybrat organizaci, která je krytá zákonem – a to je pouze Agrární komora a Hospodářská komora. Navíc legislativní pravidla vlády říkají, že návrh zákona musím projednat s odbornou veřejností. A kdo je pro mě větší odborná veřejnost než Hospodářská komora, která zaštiťuje všechny subjekty z oboru stavebnictví?

DOSTÁLOVÁ: Toho se obávám. Lidé mají protichůdné názory a zákon nelze připravit, aby byl sladěn se všemi. Snažíme se o komfortní zákon, aby byl dynamický, rychlý, hodný 21. století. Očekávám, že narazím ve sněmovně. Pořád ale věřím, že všichni současný stav berou za natolik vážný, že zvítězí zdravý rozum.

LIDOVÉ NOVINY: Mnohokrát jste zopakovala, že nový stavební zákon by měl pomoci ekonomice po pandemii. V čem konkrétně?

DOSTÁLOVÁ: Všichni víme, že nejlépe lze krizi překlenout investováním. Za Karla IV. se stavěly hladové zdi. My nemusíme stavět žádné hladové zdi. Máme mnoho projektů, připravili jsme Národní investiční plán. Narážíme ale na realitu. Získat povolení trvá tři čtyři roky v tom lepším případě. Proto vybíráme ze zásobníků projektů, které mají stavební povolení.

Jen já mám na ministerstvu pro místní rozvoj převis poptávky za zhruba devět miliard korun. Těmito projekty rychle odstartujeme. Pokud bychom začali připravovat nové projekty podle současného stavebního zákona, mohly by se začít provádět nejdříve až v roce 2027. To je pro mě absolutně nepřijatelné, proto to tak ženu dopředu.

LIDOVÉ NOVINY: Praha se potýká s nedostatkem cenově dostupných bytů. Developeři tvrdí, že je to především kvůli zdlouhavému povolovacímu procesu. Když se přijme nový zákon, budou byty dostupnější?

Památkáři začali před časem tvrdit, že budeme stavět mrakodrapy na Karlově mostě, takový nesmysl. Ministerstvo přece není vlastníkem památek. Pokud by se mělo něco stavět nebo demolovat, musel by to chtít vlastník památek. Takže ani bourání, ani stavění mrakodrapů na Karlově mostě nepřipadá v úvahu.

DOSTÁLOVÁ: Poptávka po bydlení v Praze odpovídá ročně výstavbě zhruba deseti tisíc bytů. Nepovolujeme jich ani polovinu. Byty jsou tedy nedostatkové zboží. To táhne ceny nahoru. Naším cílem je uvolnit pravidla pro povolování, aby bytové domy nečekaly pět šest let, než se schválí. Musejí se stavět rychleji. Je ale nutné také odblokovat pozemky v Praze, protože na mnoha z nich je stavební uzávěra. Měla by se rozšířit i nabídka bytů. Nejde jen o developerské byty, ale i městskou a družstevní výstavbu. Chceme mladým lidem dávat velmi výhodnou půjčku, téměř bezúročnou, kterou by splatili družstevní podíl.

LIDOVÉ NOVINY: Paradoxem dneška je, že schvalování je sice zdlouhavé, povolení ale získá spousta kontroverzních projektů, které by razítko získat neměly. Neobáváte se, že takových projektů projde nakonec víc?

DOSTÁLOVÁ: Nikoliv. Kontroverzní projekty nemají nic společného s délkou řízení. To se týká lidí. I proto si myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby byla jedna hierarchie státních stavebních úřadů. Dnes na úředníka, který se svým rozhodnutím ujede, nemá stát žádnou páku, protože by to bylo vměšování do samosprávy. Na malém městě se všichni znají, každý s někým kamarádí. Rozhodnutí stavebního úředníka proto může být ovlivněno.

LIDOVÉ NOVINY: Do kompetence vašeho resortu spadá také cestovní ruch. Evropská komise nedávno rozhodla, že cestovní kanceláře musejí za zrušení zájezdy vracet klientům hotovost. Vy jste ale chtěli, aby mohly kanceláře vydávat vouchery s roční platností. Co na rozhodnutí říkáte?

DOSTÁLOVÁ: Musím přiznat, že jsem rozčarovaná z jednání komise, protože jsme s ní návrh na pracovní úrovni komunikovali. Chci, aby komise posuzovala každou zemi zvlášť. My jsme jako jediní v návrhu zohlednili zranitelnou skupinu lidí. To jsou všichni, koho se nějak dotkla pandemie, tedy jsou doma na pracovních překážkách, jsou evidovaní na úřadu práce, pak to jsou samoživitelé a senioři a další. Jde o širokou skupinu lidí, kteří mají nárok odmítnout vouchery, a dostat hned peníze zpět.

Dnes každý stavebník říká, že pro památkáře 12 měsíců není nic. Je pravda, že nyní se památkový úřad vyjadřuje pomalu ke každé stavbě. Dle návrhu už ale budou památkáři samostatně řešit jen vyjmenovaný okruh památek. Ostatní objekty budou spadat do integrovaného řízení u stavebního úřadu.

Ti, kterých se krize nijak nedotkla, jako jsou všichni státní úředníci, veřejná správa a další, nemají žádný důvod, aby si dovolenou neodložili, a nepomohli tím odvětví cestovního ruchu. Podle mne je nad evropskou směrnicí princip proporcionality. Nemůžeme přece na úkor jedné skupiny zlikvidovat druhou. Lidé, kteří nejsou krizí postiženi, si jen dovolenou odloží, nepřijdou o peníze. Po uplynutí roční ochranné lhůty si mohou vybrat, zda pojedou na dovolenou, nebo budou chtít zpět peníze.

LIDOVÉ NOVINY: Ministerstvo chce připravit vouchery pro lidi, kteří budou trávit dovolenou v Česku. Je již zřejmé, jak budou vypadat a kdo se na nich bude podílet?

DOSTÁLOVÁ: Původně jsme to koncipovali tak, že se složí stát, zaměstnanec a zaměstnavatel. Poukázka měla mít hodnotu zhruba deset tisíc korun. Čtyři tisíce by zaplatil stát, zaměstnavatel by dal tři tisíce odpočitatelných z daní a zaměstnanec by doplatil zbytek nákladů na místě. Ozvali se ale zaměstnavatelé, že to tak nechtějí.

Průběžně si děláme průzkumy a sledujeme obsazenost v jednotlivých regionech. Ztotožňuji se s návrhem, že jsou-li například Lipno a Jeseníky dnes obsazené, nedává smysl tam posílat další lidi. Stát by se měl podívat, kde vypadla zahraniční klientela – to jsou jednoznačně velká města, Praha a Brno, a lázně – a motivovat lidi trávit dovolenou tam.

LIDOVÉ NOVINY: Počítáte nadále s příspěvkem zaměstnavatelů?

Snažíme se o komfortní zákon, aby byl dynamický, rychlý, hodný 21. století. Očekávám, že narazím ve sněmovně. Pořád ale věřím, že všichni současný stav berou za natolik vážný, že zvítězí zdravý rozum.

DOSTÁLOVÁ: Od toho asi ustoupíme. Nastartujeme ale nějaký systém, aby tady do budoucna tato možnost byla.

LIDOVÉ NOVINY: Dokdy bude vše okolo voucherů vyjasněno?

DOSTÁLOVÁ: Potřebujeme je na letní prázdniny. Probírali jsme tuto záležitost se členy NERV (Národní ekonomická rada vlády – pozn. red.). Říkáme tomu spotřební poukázky. Podporu chci směřovat konkrétně, nikoliv plošně. Lázeňství je naše národní bohatství. Aby nám začaly krachovat lázně, to si snad nikdo nepřeje.

Klára Dostálová (49)

  • Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze.
  • Po absolutoriu působila v privátním sektoru, poté nastoupila na Krajský úřad Královehradeckého kraje.
  • V roce 2014 se stala náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, o tři roky později byla jmenována ministryní (nestraník za ANO). Je zároveň i poslankyní.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.