Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Chaos v podpoře zelených zdrojů: Co chce Brusel? A co Praha?

Evropa

  22:41

Zpochybněna je řada plánů na pokračování podpory, včetně úlev pro velké firmy, jimž se měl účet za obnovitelnou energii snížit.

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Po Praze se šíří spekulace, že Brusel není spokojen s českým způsobem podpory obnovitelných zdrojů. Prý hrozí, že kvůli tomu budou muset příjemci podpory vracet peníze nebo stát zaplatí vysoké pokuty.

Takové úvahy jsou minimálně velmi předčasné, a i kdyby se teoreticky potvrdily, podobné „tresty“ by byly jen zlomkem částky – celkově v řádu stovek miliard korun –, kterou Češi na podporu fotovoltaik a dalších zelených elektráren vynakládají a ještě budou muset vynaložit. Spíše se zdá, že šíření paniky je součástí boje mezi politicko-ekonomickými skupinami přímo v Česku.

Bruselská „inventura“

Za podobným „vířením“ by ale nemělo zůstat stranou pozornosti něco jiného: ani Brusel, ani Praha v současné době nemají zcela jasno v tom, jak s podporou obnovitelných zdrojů pokračovat. Čeká se na příslušná rozhodnutí, která se dotknou i majitelů dávno zprovozněných zdrojů – v českém případě zvláště fotovoltaických panelů.

Překvapení už může vyvolávat ta míra rizika, do kterého Češi šli, když kývli na platnost zákona o podporovaných zdrojích bez posvěcení Bruselu

Z hlediska příjemců podpory, ale i těch, kdo ji v konečném důsledku platí – ať už jsou to domácnosti či firmy jako spotřebitelé elektřiny, nebo přímo daňoví poplatníci –, je tu chaos. Nikdo neví, co bude dál.

Evropská komise v Bruselu, jejíž jedno generální ředitelství (DG Competition) je také antimonopolním orgánem EU, si v současné době dělá „inventuru“ a přemýšlí, jak dál pokračovat při schvalování veřejné podpory právě v oblasti energetiky a obnovitelných zdrojů.

Praha, jejíž ministerstvo průmyslu přišlo s určitými představami do budoucna, zase čelí problému, který s tím souvisí. Brusel dosud nenotifikoval ani český zákon o podporovaných zdrojích, který už letos začal platit. Ministerstvo průmyslu se realisticky rozhodlo, že s dalšími plánovanými změnami počká. Překvapení už koneckonců může vyvolávat ta míra rizika, do kterého Češi šli, když kývli na platnost posledního zákona bez posvěcení Bruselu. A tím, že už Česko připravuje další změny, které také musejí odpovídat evropským pravidlům, se vše dále zamotává.

Sporné úlevy pro průmysl

Změn, které ministerstvo průmyslu anoncovalo, je více. Kupříkladu hodlá od příštího roku 2014 zastavit veškerou podporu pro nové instalace obnovitelných zdrojů. Z hlediska Bruselu ale bude problémem zejména snaha přerozdělit náklady na už slíbenou podporu existujících zelených elektráren. Úřad Martina Kuby hodlá ulevit velkým spotřebitelům energie a původně navrhoval, aby nárok na sníženou cenu měly velké firmy, jejichž spotřeba přesahuje úroveň deseti gigawatthodin za rok. O to víc by pak museli zaplatit daňoví poplatníci – ze státního rozpočtu by šly navíc zhruba dvě miliardy korun ročně. Podle kritiků by to ale znamenalo nerovné podmínky na trhu.

Z hlediska Bruselu bude problémem snaha přerozdělit náklady na už slíbenou podporu zelených elektráren v Česku a ulevit v platbách velkým firmámZ hlediska zájmů české ekonomiky byl nicméně záměr ministerstva průmyslu vcelku pochopitelný – český energeticky náročný průmysl zatěžují výdaje na obnovitelné zdroje stále více a ztrácí kvůli tomu v mezinárodní konkurenci. Úleva pro velké zdroje navíc není českým výmyslem, ale zcela kopíruje německý model.

Tady se ovšem dostáváme ke kamenu úrazu. Právě německý model začala detailněji zkoumat Evropská komise a vše nasvědčuje tomu, že k němu má velké výhrady. I v samotném Německu už padl soudní výrok – zatím nepravomocný –, podle kterého je tamní model diskriminační.

České ministerstvo průmyslu si zřejmě problém uvědomuje a své představy koriguje. Jenže jeho návrhy jsou tak jako tak spíše prvním nástřelem, ke všemu se budou muset vyjádřit i další resorty včetně klíčového ministerstva financí, vláda i poslanci. Tohle vše má následovat až poté, co skončí složité „vyjasňování“ mezi Prahou a Bruselem ohledně současného zákona. A to se podle informací ČESKÉ POZICE protahuje. Těžko říct, zda za to mohou stále nové otázky pro Kubův úřad z Bruselu, nebo zda spíše česká strana příliš nedokáže vysvětlit svá stanoviska. Nejspíš to bude kombinace obojího.

Problém státní dotace

Současný český model podpory obnovitelných zdrojů má z pohledu Bruselu ještě jednu slabinu. Peníze na pomoc zeleným elektrárnám jdou částečně přímo ze státního rozpočtu. Jde o necelých dvanáct miliard korun ročně, které stát vydává nad rámec toho, co platí spotřebitelé v cenách elektřiny. Dotaci ze státního rozpočtu by navíc mohla ještě navýšit zmíněná úleva pro velké firmy.

Současný český model podpory má z pohledu Bruselu ještě jednu slabinu. Peníze na pomoc zeleným elektrárnám jdou částečně přímo ze státního rozpočtu.V březnovém dokumentu Evropské komise, který je určen pro další konzultace, Brusel vyjmenovává různé víceméně přijatelné formy veřejné podpory zelených zdrojů. Patří mezi ně i schéma garantovaných cen elektřiny, které v konečném důsledku zaplatí právě spotřebitelé – tedy převažující český mechanismus. O přímé dotaci ze státního rozpočtu se nemluví. A podle informací z více zdrojů je skutečně považována za problematickou.

Praha se nemůže vymlouvat ani na to, že dotace ze státního rozpočtu není ničím novým – Česko ji poskytovalo už dříve, před přijetím nového zákona. Zavedena byla v roce 2011 na základě novely z předchozího roku. Problém je, že si ji Česko nikdy nenechalo Bruselem posvětit.

Tato skutečnost dokonce vedla k úvahám, že by provozovatelé obnovitelných zdrojů mohli být donuceni tyto peníze ze státního rozpočtu vracet jako nedovolenou podporu. To by ovšem byl zcela absurdní postup. Nárok na jasně stanovenou podporu stanovil už zákon z roku 2005, příslušná novela z roku 2010 fakticky přinesla změnu pouze v tom, že část této podpory bude financována jiným způsobem – tedy právě přímo ze státního rozpočtu.

Absurdita scénáře vracení peněz vynikne ještě více, když se podíváme na to, kde vlastně stát peníze na dotaci ze státního rozpočtu bere. Z velké části je totiž financována výtěžkem z takzvané solární daně – neboli odvodu, kterým parlament dodatečně zatížil provozovatele fotovoltaických zdrojů. Stát by tak vlastně sebral solárníkům minimálně část peněz podruhé.

Spousta dalších otazníků

Vláda a parlament budou muset rozhodnout, zda chtějí obrat solárníky o další část již přislíbené podporyOtazníků, které posilují nejistotu celého trhu, je spousta. Vláda a parlament budou muset rozhodnout, zda chtějí obrat solárníky o další část již přislíbené podpory, i když za problematický fotovoltaický boom z let 2009 a 2010 jsou odpovědní politici. Pokud ano, je to možné učinit dvěma způsoby: navzdory dřívějším plánům dál pokračovat v solární dani, nebo spíše zkrátit dobu, po kterou měli provozovatelé fotovoltaik zaručený nárok na podporu, z dvaceti let na deset. Jednou z variant je i kombinace obou těchto opatření. Stát každopádně bude muset podle verdiktu Ústavního soudu respektovat kritérium maximálně patnáctileté návratnosti investic, ve způsobech jejího výpočtu se ale rozcházejí i státní úředníci.

V Bruselu si zase lámou hlavu například nad tím, že způsoby poskytování podpory v jednotlivých státech EU se liší, což podkopává jednotný evropský trh. Evropská komise si uvědomuje, že některá schémata byla příliš nákladná, zároveň ale varuje před náhlými změnami v podpoře, které by mohly podkopat důvěru investorů. To je mimochodem problém, který v Česku patří k těm opravdu nejpalčivějším…

Merkelová hodlá omezit podporu obnovitelných zdrojů proto, že se pak nevyplácejí investice do jiných elektráren, které jsou také potřebaA pak je tu celková změna atmosféry, kterou ani v Bruselu nemohou pominout. Zvláště když je podpořena signály z míst, která ignorovat prostě nelze. Německá kancléřka Angela Merkelová hodlá omezit podporu obnovitelných zdrojů mimo jiné proto, že se pak nevyplácí provozování jiných elektráren, které jsou ale také potřeba. Tedy narušení konkurenčního prostředí „par excellence“ – byť z pohledu antimonopolního v Bruselu zřejmě nikoliv, protože preference obnovitelných zdrojů je vědomá, v zájmu boje proti emisím skleníkových plynů.

Co všechno ale nakonec z počítačů bruselských a pražských úředníků vyleze, a co to bude znamenat už pro příští rok, se dnes mohou čeští provozovatelé elektráren nebo spotřebitelé energií spíše jen dohadovat.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!