Společnost ČEZ má štěstí v neštěstí. Kvůli neplánovaným odstávkám tří ze čtyř bloků jaderné elektrárny v Dukovanech ztrácí miliardy. Největší česká energetická firma, v níž ovládá většinu stát, přesto hlásí, že udrží výši čistého zisku (očištěného o mimořádné účetní vlivy) za celý rok na úrovni 27 miliard korun.
Stane se tak díky říjnovému rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, podle něhož má stát společnosti vrátit 3,8 miliardy korun, které odvedla jako darovací daň z emisních povolenek v letech 2011–2012. Podle dřívějšího rozhodnutí evropského soudu totiž daň nebyla v souladu s právem EU.
Jiný obrázek ovšem skýtá pohled na očekávanou výši provozního zisku EBITDA. Tady už je vcelku jasně vidět nevyužitý potenciál, který mají na svědomí kromě odstávek Dukovan také letošní neplánovaná přerušení výroby jaderné elektrárny v Temelíně a pomalejší náběh nových či modernizovaných bloků uhelných elektráren v Ledvicích a Prunéřově. ČEZ původně očekával výši EBITDA na úrovni 70 miliard korun, ještě v srpnu to bylo 68 miliard a nyní se tento předpoklad scvrkl na 64 miliard.
Selhal lidský faktor
Dukovany, kde ČEZ vyšetřuje mimo jiné příčinu praskliny na svaru u potrubí napájecí vody parogenerátorů, ale znamenají pro energetickou firmu zdaleka největší problém. Jak z ekonomického, tak z prestižního důvodu – zpochybněna je kompetentnost ČEZ jako provozovatele atomových bloků. Šéfka jaderného dozoru Dana Drábová v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny uvedla, že společnost to přehnala s outsourcingem – tedy s najímáním externích firem pro důležité činnosti v elektrárnách.
Dukovanská elektrárna jede od září na čtvrt plynu. V odstavených blocích je nutné zkontrolovat rentgenové snímky u svarů na potrubí, doplnit je a opravit případné další trhliny. |
K problému se vyjádřil také generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Šlo podle něj „o selhání lidského faktoru“. Beneš také upozorňoval, že ČEZ nepředal externím firmám kontrolní činnost jako takovou. Energetická firma podle něj zkoumá příčiny problémů a uvažuje o změnách v nastavení celého systému, aby se potíže v budoucnu neopakovaly.
Z krátkodobějšího ekonomického hlediska je nyní důležité, jak dlouho ještě budou tři bloky Dukovan odstaveny. Elektrárna jede od září na čtvrt plynu. V odstavených blocích je nutné zkontrolovat rentgenové snímky u svarů na potrubí, doplnit je a opravit případné další trhliny. Daniel Beneš věří, že minimálně dva bloky budou v provozu do konce roku.
Další štěstí v neštěstí pro ČEZ spočívá v tom, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost navzdory problémům nyní nezpochybňuje prodloužení povolení k provozu pro první dukovanský blok. To je klíčová záležitost – po 30 letech existence elektrárny toto povolení u prvního bloku vyprší letos, u dalších bloků v příštích dvou letech.
Vedení ČEZ se nyní pokouší alespoň vyslat příznivou zprávu pro akcionáře. Schopnost udržet čistý zisk na předpokládané úrovni naznačuje, že by v příštím roce mohla být dividenda na podobné úrovni jako letos – tedy kolem čtyřiceti korun za akcii.
Daniel Beneš se snažil tento vzkaz podpořit také údaji o stále slušné úrovni provozního cashflow (hotovostních toků) – navzdory klesajícím cenám elektřiny a ukončení smlouvy o prodeji elektřiny s Crédit Agricole. Zatímco loni byl cashflow na úrovni 71 miliard korun, letos to podle očekávání ČEZ bude 69 miliard. Mezi pozitivními vlivy je i v tomto případě klíčové vrácení části darovací daně z emisních povolenek a provozní úspory.
ČEZ upřesnil informace o malém personálním zemětřesení. Firma byla fakticky rozdělena do dvou částí – jedna se má věnovat provozu, druhá rozvoji. |
Pokud jde o výsledky za první tři čtvrtletí, mezi příznivé faktory patří růst množství distribuované elektřiny koncovým zákazníkům (+3%), stejně jako prodané elektřiny (+ 9 %) a plynu (+ 29 %) koncovým zákazníkům. Na druhé straně je nutné dál počítat s poklesem cen těchto komodit.
ČEZ také upřesnil informace o malém personálním zemětřesení. Firma byla fakticky rozdělena do dvou částí – jedna se má věnovat provozu (výrobě, financím, správě aktiv), druhá rozvoji (včetně tzv. nové energetiky, obchodu, vnějších vztahů a regulace).
Nejvyššími manažery kromě Daniela Beneše budou Martin Novák, který se stal lídrem týmu provoz, a nově také Tomáš Pleskač jako lídr týmu rozvoj. Podle informací LN tak Beneš do jisté míry potlačil ambice manažerů jako Pavel Cyrani a Ivo Hlaváč, kteří však zůstávají v širším vedení.
