Lidovky.cz

ČEZ se znovu rozhlíží v zahraničí

Slovensko

  14:13
Elektrárenská firma čelí poklesu zisku a obává se ztráty svého postavení jako silné evropské firmy. Pokud má ČEZ i ve vzdálenější budoucnosti vydělávat peníze svým akcionářům včetně českého státu, musí se poohlédnout také po elektrárnách v zahraničí. Mimo jiné proto, že česká vláda sice podporuje stavbu dalších jaderných reaktorů, fakticky je ale její postoj vlažný.

Po kritizovaném balkánském „dobrodružství“ dnes vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem zdůrazňuje, že se hodlá zaměřit na stabilní, důvěryhodné a známé trhy. foto: ČTK

Bývalý šéf ČEZ Martin Roman ještě zhruba před čtyřmi lety prohlašoval: Jsme lídrem ve střední a jihovýchodní Evropě a chtěli bychom jím zůstat. Pochybností o úspěšnosti aktivit a nákupů české energetické jedničky na Balkáně ale přibývalo. A iniciativu ve firmě, kterou většinově ovládá stát, tehdy přebíral premiér Petr Nečas. ČEZ se musí soustředit hlavně na Česko, prohlašoval.

Konec jednoho tabu

Od té doby se Česko skutečně opět stalo středobodem veškeré strategie firmy. Další nákupy aktiv v zahraničí se staly „nepopulárními“. Dnes už to ale přestává platit – plány na velké akvizice v zahraničí přestávají být tabu. Důvod? Pokud se ČEZ omezí jen na českou kotlinu, hrozí mu do budoucna propad z hlediska velikosti. „Chceme si udržet pozici mezi deseti největšími energetikami v Evropě a využít významných synergií při provozování aktiv,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Největším hitem by z pohledu ČEZ byly slovenské vodní elektrárny – atraktivní po všech stránkách, z hlediska ekonomického, ekologického i pružnosti

Jinými slovy – pokud má ČEZ i ve vzdálenější budoucnosti vydělávat peníze svým akcionářům včetně českého státu, musí se poohlédnout také po elektrárnách v zahraničí. Mimo jiné proto, že česká vláda sice podporuje stavbu dalších jaderných reaktorů, fakticky je ale její postoj vlažný.

Volání po zahraničních akvizicích může být slyšet o to víc, že zaznívá v době, kdy ČEZ čelí silnému propadu zisků. Za tři čtvrtletí letošního roku činil jeho čistý zisk 19,6 miliardy, tedy o 38 procent méně než loni. Hlavním důvodem je pokles ceny tržní elektřiny, za což do značné míry může napojení Česka na německý trh. Zatímco Němci vrhají na trh dotované obnovitelné zdroje – ty jsou sice velmi drahé, ale mají levný provoz –, prakticky už se nevyplácí investovat do ničeho jiného.

Mezi „rozletem“ za české hranice podle Martina Romana a podle Daniela Beneše je velký rozdíl

Hrozba, že se energetické firmy ocitnou v propadlišti dějin, se tak týká jak německých společností, tak ČEZ. Němci mohou hledat spásu ve stavbě větrných parků na moři, což ČEZ dosud odmítal. Kromě větrníků na pevnině, které ho asi „nevytrhnou“, tak nejspíš bude dál sázet na jádro a uhlí. Největším hitem by z jeho pohledu ale byly slovenské vodní elektrárny – atraktivní po všech stránkách, z hlediska ekonomického, ekologického i pružnosti, kterou zajišťují tím, že mohou vyrábět elektřinu na rozdíl od fotovoltaiky či větrníků, kdykoliv je potřeba.

Mezi „rozletem“ za české hranice podle Martina Romana a podle Daniela Beneše je nicméně velký rozdíl. Ten ovšem nemusí vyplývat z rozdílů mezi oběma muži, ale spíše z celkového kontextu. Po kritizovaném balkánském „dobrodružství“ dnes vedení ČEZ zdůrazňuje, že se hodlá zaměřit na stabilní, důvěryhodné a známé trhy. Je jasné, že nyní jde především o sousední země jako Slovensko, Polsko a Německo. Beneš opakuje, že by jeho firmu zajímaly společnosti typu Slovenských elektráren (SE) či polské elektrárenské společnosti Energa.

Potvrzený zájem

V případě SE se ve středu naplnila Benešova slova, dle nichž jde na rozdíl od Energy o „příležitost, která visí ve vzduchu“. ČEZ totiž potvrdil, že se hodlá ucházet o koupi dvoutřetinového podílu. Jak uvedla mluvčí Barbora Půlpánová, společnost odeslala vyjádření zájmu italské společnosti Enel, které nyní tento podíl patří. „Spojení ČEZ a Slovenských elektráren by přineslo synergické efekty při řešení provozu a rozvoje jaderných i vodních elektráren v obou zemích,“ uvedla česká firma v příslušném dopise.

ČEZ „vyjádřil potřebu detailní analýzy a řešení otevřených otázek spojených s výstavbou jaderné elektrárny Mochovce“

Zatím ale nejde o závaznou nabídku, státem většinově ovládaný ČEZ naopak „vyjádřil potřebu detailní analýzy a řešení otevřených otázek spojených s výstavbou jaderné elektrárny Mochovce“. Problémy kolem rozšiřování Mochovců a celkové prodražování stavby dalších dvou bloků vedly v minulých týdnech některé analytiky k dohadům, že cena celé slovenské firmy se ve skutečnosti pohybuje někde kolem nuly.

Z hlediska ČEZ jsou velmi zajímavé slovenské vodní elektrárny – jak již bylo řečeno, dokážou pružně regulovat svůj výkon a byly by významným přínosem pro posílení stability české energetické soustavy. Ani ČEZ se ale zjevně nehodlá pouštět do žádného velkého rizika ohledně dostavby Mochovců.

Celý problém by teoreticky mohla vyřešit trojstranná dohoda Enelu, ČEZ a slovenské vlády, která by ráda ve Slovenských elektrárnách navýšila svůj menšinový podíl. Z hlediska ČEZ by bylo ideální, kdyby se navíc jako dodavatel stavby zapojil ruský Rosatom. Vše ale nakonec může dopadnout i jinak – zadlužený Enel sice nutně potřebuje peníze, ale pokud zjistí, že na Slovensku očekávanou částku v řádu miliard eur nezíská, mohl by také prodat svá aktiva v některé jiné zemi.

Německo? Bez komentáře.

Stranou pozornosti ČEZ určitě nezůstává ani to, že své hnědouhelné elektrárny a doly v Německu hodlá prodat švédská firma Vattenfall. Na otázku, zda česká firma zvažuje jejich koupi, minulý týden odpověděl šéf ČEZ pro obchod a strategii Pavel Cyrani velmi vyhýbavě: „Nebudeme to komentovat.“

Němečtí ekologičtí aktivisté žádají švédské politiky, aby donutili Vattenfall „špinavé“ uhelné elektrárny uzavřít, nikoliv dál prodávat

Není divu. Jde o politicky velmi citlivou záležitost. Německý vicekancléř Sigmar Gabriel chce přesvědčit švédské politiky, aby donutili státem ovládaný Vattenfall ke změně názoru. Obává se totiž, že by prodej elektráren a dolů nakonec přinesl ztrátu pracovních míst. Němečtí ekologičtí aktivisté zase žádají švédské politiky, aby donutili Vattenfall „špinavé“ uhelné elektrárny uzavřít, nikoliv dál prodávat.

Daniel Beneš každopádně zůstává ve svých záměrech opatrný. Jakékoliv nové akvizice musejí dávat smysl z hlediska své velikosti i toho, jaké přinesou synergie – tedy jak přispějí k posílení celkové ekonomiky ČEZ. Beneš ale také upozorňuje, že na rozdíl od jiných evropských firem si ČEZ může nákupy pořád dovolit vzhledem k relativně nízkému zadlužení.

Výsledky ČEZ (za prvních devět měsíců)
údaj
v mld. Kč
rozdíl
oproti minulému roku
Provozní zisk EBITDA54,7-15 %
Čistý zisk19,6-38 %
Čistý dluh155,20 %
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.