ČEZ sází na rostoucí byznys nových energetických služeb

ČEZ větří miliardový byznys kolem nových energetických služeb. Firmám nenabízí energii, což je jeho hlavní podnikání, ale naopak její úsporu. Loni na nich utržil 7,4 miliardy korun, dvojnásobek toho, co o rok dřív. Jde sice jen o zlomek příjmů společnosti, do budoucna ale čeká výrazný růst.

Evropa si stanovila ambiciózní cíle dalšího snížení spotřeby energie do roku 2030. Jen v Česku se podle analýzy firmy Enviros bude muset investovat 500 miliard až bilion korun, většina z toho z veřejných rozpočtů. Podle jiných odhadů to může být ještě více. A právě na tyto peníze si chce ČEZ sáhnout.

Nový pilíř podnikání, který se soustředí pod dceřinou firmou ČEZ ESCO, buduje energetický obr krok za krokem a neomezuje se jen na Česko. Loni získal významný podíl na polském trhu akvizicí firmy Metrolog, stejně tak i vNěmecku koupí společnosti Elevian. Ta pracuje pro několik tamních automobilek, nově řeší energetiku centrály BMW. ČEZ vidí budoucnost i v Rumunsku.

Právě akvizice mají táhnout expanzi i letos, ale i přirozený růst by měl být v řádu desítek procent. Na energetických službách už v ČEZ pracuje 3400 lidí, z toho 1800 v zahraničí.

50 až 70 miliard ročně

Princip byznysu je v tom, že se firmám, obcím a veřejné správě nabízejí moderní energetická řešení, která pomáhají šetřit energii a snižovat náklady. Obvykle se platí přímo ze skutečných úspor a pro zákazníky tak neznamenají náklady navíc.

„Tento trh ženou kupředu tři faktory. Zákazník, který začíná požadovat nová řešení, technologický pokrok v energetice globální i evropské klimatické závazky,“ popisuje šéf ČEZ ESCO Kamil Čermák. Pokud chtějí jednotlivé státy tyto ekologické cíle splnit, právě energetické služby jim to mohou umožnit. „Potenciál celého trhu odhadujeme v Česku na 50 až 70 miliard korun ročně,“ předpokládá Čermák. Podle něj je firma v Česku a na Slovensku v energetických službách jedničkou a expanduje na další trhy střední Evropy.

Vždy ale záleží, jak se trh energetických tržeb definuje. ČEZ rozhodně čelí silné konkurenci. Naskočit na rostoucí byznys se snaží řada firem. Aktivní jsou koncerny jako Siemens, Veolia či Honeywell, stranou nestojí ani energetické firmy typu E.ON. V každé zemi jsou pak desítky menších inženýrských společností, které tyto služby také nabízejí. „Projekty na zvyšování efektivity ve spotřebě energií jsou pro nás mimořádně zajímavé. Do budoucna chceme zvětšovat v tomto sektoru svůj podíl na trhu,“ říká Jaromír Němec, vedoucí energetických služeb společnosti E.ON Energie.

Sektoru věří i Ivo Slavotínek, šéf Asociace poskytovatelů energetických služeb. „Do budoucna tento trh bude určitě růst,“ říká. „Energetika teď prochází největší revolucí za poslední desítky let. Co ještě nedávalo před časem ekonomicky smysl, je dnes už rentabilní,“ přibližuje Čermák. Zmiňuje pak solární elektrárny, ve kterých jsou technologie o řád levnější stejně jako u baterií. „Samozřejmě je to způsobeno i obrovskými dotacemi, které do těchto řešení po celém světě šly. Ale realita je taková, že řada těchto technologií je dnes komerčně smysluplných i bez dotace,“ vysvětluje Čermák.

Více dotací

Příkladem uskutečněných projektů je budova Národního divadla, kde instalovaná zařízení fungují již deset let. Vybudovala je firma Enesa, která se později stala součástí ČEZ. Provedená opatření pomohla divadlu ušetřit, spotřeba plynu v budově klesla na polovinu a řešení se zaplatilo právě z úspor.

Pokud však bude chtít Česká republika splnit cíle Evropské unie pro další snížení skleníkových plynů, bude muset podobných projektů vznikat mnohem více, hlavně v průmyslu, dopravě a u domácností. A řada z nich už nebude dávat ekonomický smysl bez dotací.

Podle Svazu průmyslu a dopravy je bez podpory státu uskutečnitelná jen zhruba polovina požadavků Evropské unie. Opatření budou muset být stále složitější. Ta nejjednodušší s jasnou a levnou úsporou už se obvykle provedla v uplynulých letech.