Vrcholní představitelé členských států NATO vyšší váhové kategorie obětují po nedávném chemickém útoku na damašské předměstí drahocenný politický kapitál na oltář chystaného spojeneckého zásahu v Sýrii. Praha však zaujala alibistickou pozici chytré horákyně. Díky ní se vyhne otravnému zvažování různých pro a proti vojenské intervence a zároveň elegantně předejde výtkám z pohodlné bojácnosti, respektive z poplatnosti Moskvě.
V souvislosti s konfliktem v Sýrii navrhuje prezident Miloš Zeman vyslat české vojáky do diplomatického závětří mise OSN na Golanských výšinách na izraelsko-syrské hranici (UNDOF). „Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN, a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách,“ prohlásil prezident Zeman při setkání s českými velvyslanci na Pražském hradě. „Vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění toho bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit prestiž České republiky.“
Dát před účastí v invazi spojenců přednost „mírové misi“ (zavádějící termín vzhledem k dosavadnímu neuzavření syrsko-izraelského míru) neznamená, že by čeští vojáci nešli s kůží na trh. Jak v Českém rozhlase upozornil komentátor Jan Fingerland, jednotky UNDOF ztratily za dobu své činnosti už desítky mužů. Navíc, vzhledem k proměněné bezpečnostní situaci v Sýrii za uplynulé dva roky vyšlo najevo, že jednotky UNDOF nemají nejen mandát, ale ani palebnou sílu, aby ochránily samy sebe.
Islamističtí povstalci nedávno unesli skupinu filipínských modrých přileb, což přimělo ke stažení vlastních jednotek nejen Rakousko, jež v narážce na vzniklé „bezpečnostní vakuum“ zřejmě mínil Zeman (mluvil však o Švýcarsku), ale i Chorvatsko a Japonsko. „Pokud tam naše vojáky pošleme, musíme vzít na vědomí, že posíláme nahé do trní,“ varuje Fingerland.
Natěšení šíitští dobrovolníci
Jestliže už nyní jde o riskantní podnik, co teprve po spojenecké invazi? Napětí podél syrsko-izraelské hranice narůstá. Velitel elitní íránské Revoluční gardy Mohammed Ali Džafarí minulou středu prohlásil, že v případě vnější intervence se „plameny války neomezí jen na Sýrii“ a že útok na Sýrii by vedl ke „zničení Izraele“.
Mise UNDOF se sice může nyní jevit jako prozíravý úkrok stranou od kontroverzní spojenecké intervence, ale Golany se brzy můžou ocitnout v centru děníIzrael své ozbrojené síly na severu země uvedl do stavu zvýšené pohotovosti a zrušil opuštáky – do příhraničních Golanských výšin se prý přesunul nezvykle vysoký počet izraelských vojáků. Íránská tisková agentura Fars ve čtvrtek večer oznámila, že skupina mladých íránských dobrovolníků mezitím zažádala o vyslání na syrskou stranu Golanských výšin k boji proti Izraeli.
Jinými slovy, mise UNDOF se sice může nyní jevit jako prozíravý úkrok stranou od kontroverzní spojenecké intervence, jenže Golanské výšiny se brzy můžou ocitnout v centru dění. Blízkovýchodní experti se shodují, že kdyby Sýrie či její spojenci v odvetě za útok západních mocností napadli Izrael a židovský stát na jejich útok odpověděl silou, hrozba rozpoutání širšího regionálního konfliktu podstatně vzroste.
Jenže je také možné, že Miloš Zeman svůj smělý nápad natolik dalekosáhle nepromýšlel a že má mnohem prozaičtější pozadí. Brzy totiž pojede do Izraele na oficiální návštěvu – poprvé od doby, kdy tam před lety zabodoval přirovnáním Jásira Arafata k Hitlerovi. Kvůli tomu si Zemana v Izraeli pamatují – místní tisk nyní zaznamenal i jeho výroky o vyslání českých vojáků na Golanské výšiny. „Nepochybně mu pomohou připravit půdu pro velmi vřelé přijetí, bez ohledu na to, že příští česká vláda třeba vůbec žádné české jednotky na Golany nepošle,“ předpovídá komentátor Fingerland.
Stavět na současném renomé
V případě střídání vlád je však třeba zmínit souvislost mezi Zemanovým přáním „výrazně zvýšit prestiž České republiky“ a kontinuitou naší zahraniční politiky. Česká, respektive československá armáda si už před více než 20 lety vydobyla mezi spojenci skvělé renomé svou protichemickou jednotkou. V kontextu současné syrské krize by měla výjimečnou příležitost se opět zaskvět.
Letos na začátku roku náčelník amerického generálního štábu Martin Dempsey potvrdil, že USA jsou s Českem kvůli případnému zajištění chemických zbraní v Sýrii v kontaktu
Předchozí vláda si toho byla vědoma. Když se loni začalo uvažovat o tom, že právě nasazení chemických zbraní by mohlo spojence přimět k intervenci v syrském občanském konfliktu, nabídla se Praha, že by do případné mise opět vyslala vojáky z liberecké 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany. Na začátku letošního roku potvrdil náčelník amerického generálního štábu Martin Dempsey, že jsou USA s Českem kvůli případnému zajištění chemických zbraní v Sýrii v kontaktu. Zároveň ovšem připomněl, že scénáře možné intervence nepočítají s vysláním pozemních sil. Zajištění skladišť s chemickými zbraněmi by bylo aktuální, až pokud Asadův režim padne.
Bez ohledu na to, jak by česká politická reprezentace zvážila pro a proti spojenecké intervence v Sýrii, lze předpokládat, že Pentagon čas vyměřený Asadově vládě notně zkrátí. Následné zajištění chemických zbraní bude určitě relevantnější úkol než sekundování modropřilbatému kontingentu Fidžijců, Nepálců a jiných živých štítů. Mezinárodní prestiži České republiky ale rozhodně nepřidá, když její prezident zdůrazňuje, že operace na Golanských výšinách je financována z fondů OSN a „nezatěžuje tedy český rozpočet“.