Čeští politici se změny exekučního systému bojí

Zatímco české ministerstvo spravedlnosti se zatím k velké reformě exekucí neodhodlalo, slovenská ministryně Lucia Žitňanská za pouhý půlrok od loňských voleb prosadila odvážné změny, které začnou platit od dubna.

Exekuce - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Exekuce - ilustrační foto | foto: Lidové noviny
Exekuce - ilustrační foto

Slovenský exekuční systém se roky potýkal se stejnými problémy jako český – 326 soukromých exekutorů vedlo konkurenční boj o přízeň velkých věřitelů a vymáhalo peníze od stále zadluženějších lidí. V pětimilionové zemi šlo o 3,6 milionu exekucí, jen o půl milionu méně než ve dvojnásobně velkém Česku. Ale zatímco u nás se ministerstvo spravedlnosti zatím k velké reformě neodhodlalo, slovenská ministryně Lucia Žitňanská za pouhý půlrok od loňských voleb prosadila velmi odvážné změny, které začnou platit již od dubna.

„Musel přijít zásadní řez, protože situace v exekucích už byla neúnosná. Exekuční trh je velmi disproporčně rozdělen. V roce 2015 napadalo na soudy zhruba 550 tisíc nových návrhů na pověření výkonem exekuce. Z nich si 33 procent rozdělilo pouze devět exekutorů,“ řekla v nedávném rozhovoru pro LN. Také v Česku existují velké rozdíly mezi zdejšími 150 exekutory – 20 největších ovládá přibližně polovinu trhu a desítky jich živoří s pár stovkami případů ročně.

Podpora českých exekutorů i veřejnosti

Zástupci slovenského ministerstva spravedlnosti a tamní exekutorské komory nedávno prezentovali změny v Poslanecké sněmovně. „Deset let jsme volali po tom, aby výběr exekutora nebyl na vůli věřitele, ale aby jej zajišťoval nezávislý soud náhodným výběrem mezi exekutory v bydlišti či sídle dlužníka. Elektronický systém věci rovnoměrně a spravedlivě rozdělí mezi všechny exekutory v daném kraji,“ popsal LN Miroslav Paller, šéf Slovenské komory exekutorů. Namísto jednoho spolupracujícího exekutora bude pro firmy či stát jejich pohledávku vymáhat exekutor náhodně určený.

Podobnou změnu jako na Slovensku podporují také čeští exekutoři. Za uplynulé dva roky si nechali zpracovat dva průzkumy veřejného mínění, podle kterých by reformu exekučního systému uvítala i veřejnost.

Opatření má především zpřetrhat vazby mezi velkými věřiteli a exekutory, kteří jsou na nich existenčně závislí. Reforma má také ulehčit soudům, některé rozhodovací pravomoci totiž přejdou na exekutory. Místo 56 okresních soudů bude od dubna vymáhací agendu řešit jediný specializovaný soud v Banské Bystrici, plně elektronizovaný. Dalším bodem reformy je koncentrace exekucí proti jednomu dlužníkovi u jednoho exekutora, což má vymáhání zlevnit.

Podobnou změnu podporují také čeští exekutoři. Za uplynulé dva roky si nechali zpracovat dva průzkumy veřejného mínění, podle kterých by reformu exekučního systému uvítala i veřejnost. „Dvě třetiny lidí se domnívají, že by výběr exekutora měl probíhat nezávisle na vůli věřitele či dlužníka. Pouze 13 procent respondentů je pro současný systém, kdy si věřitel vybírá exekutora podle svého uvážení,“ říká Pavla Fučíková, prezidentka Exekutorské komory ČR, s odkazem na loňský průzkum agentury Ipsos.

Schizofrenní situace

Podobně vyšel i dotazník NMS Market Research ze září 2015. „Studie ukázala, že současný systém nevyhovuje polovině lidí, zejména těm s osobní zkušeností s exekucí. Změnu chtějí dvě třetiny Čechů,“ popisuje Petr Kučera z exekutorské Platformy pro teritorialitu, která si výzkum objednala. Podle ní by zavedení teritoriality zajistilo nezávislost a nestrannost exekutorů. Konkrétní návrh v Česku sice existuje, ale leží v Poslanecké sněmovně. Senát jej předložil před téměř dvěma lety a od té doby čeká na první čtení.

Poněkud schizofrenní situaci ve vládě ukazuje i to, že zavedení teritoriality je součástí akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 až 2020, který v listopadu loňského roku schválila vláda.

„Ve sněmovně chybí vůle exekuční reformu projednat. Blokují to ČSSD i ANO, přestože vláda má teritorialitu v programovém prohlášení,“ říká poslanec Karel Fiedler (Úsvit). Vláda dokonce k senátnímu návrhu v létě 2015 vydala souhlasné stanovisko, ale proti vůli hnutí ANO, včetně ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

„Z teritoriality se stal určitý fetiš, který podle jejích zastánců vyřeší všechny problémy exekučního řízení. Tak to ale podle mě není. Aktuálně připravujeme rozsáhlou novelu exekučního řádu, která by řadu problémů měla vyřešit,“ říká Pelikán. Vývoj na Slovensku ale bedlivě sleduje. Poněkud schizofrenní situaci ve vládě ukazuje i to, že zavedení teritoriality je součástí akčního plánu Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 až 2020, který v listopadu loňského roku schválila vláda.

Pro a proti

Myšlenka exekutorské teritoriality tvrdě naráží zejména u bank, splátkových firem a obcí. „Teritorialita umrtví konkurenci a motivaci exekutorů, aby své služby zlepšovali. Vrátilo by nás to před rok 2001, kdy byli exekutoři státní a vymahatelnost byla takřka nulová. Teritorialita není lékem na nic. Pomůže jen malým exekutorům, kterým zajistí stálý příjem, ale všem ostatním by uškodila. Včetně dlužníků, kterým by nepřinesla vůbec nic,“ řekl Filip Hanzlík, zástupce výkonného ředitele České bankovní asociace.

Myšlenka exekutorské teritoriality tvrdě naráží zejména u bank, splátkových firem a obcí. Některé nevládní organizace ale teritorialitu stejně jako Exekutorská komora ČR podporují.

Proti návrhu se vyjádřil i Zdeněk Mandík, šéf právníků Svazu měst a obcí: „Mnoho dlužníků nemá v obci trvalý pobyt, typicky u pohledávek dopravních podniků. Dnes obec spolupracuje s jedním exekutorem (řada obcí si nyní vybírá stále stejného exekutora, se kterým má dobrou zkušenost – pozn. red.), nově by musela komunikovat se 150, každý pracuje jinak, každý má jinou pověst.“

Některé nevládní organizace ale teritorialitu stejně jako Exekutorská komora ČR podporují. „Narušila by klientelistické vazby mezi věřiteli a exekutory, které vedou k extrémní soutěži, ta se projevuje vysokou dravostí exekutorů vůči dlužníkům. Došlo by i ke snížení zátěže pro zaměstnavatele, kteří jsou běžně atakováni třeba pěti exekutory požadujícími součinnost. To vede k nižší ochotě firem zaměstnávat lidi s exekucí,“ říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.

Zpřetrhají se klientelistické vazby

Stejně jako si nemůžete vybrat svého soudce ani policistu, tak si Slováci od dubna nebudou moci vybrat exekutora, který vymůže jejich dluh, popisuje reformu Miroslav Paller, prezident slovenské komory exekutorů.

LIDOVÉ NOVINY: Co považujete za stěžejní bod velké reformy exekucí, která začne platit od 1. dubna?

PALLER: Klíčové je elektronické přidělování exekucí na krajském principu podle sídla nebo bydliště dlužníka. Prosazoval jsem to deset let, konečně se nám to podařilo. Nemůžete si vybrat svého soudce, svého policajta, daňového kontrolora a nyní už ani exekutora.

Je to nejlepší nástroj proti korupci a klientelismu v exekucích. Přetrhnou se tím vazby mezi exekutory a věřiteli. Je to transparentní krok, který exekutory přiblíží ostatním částem justičního systému a garantuje jejich nezávislost. Řízení se též zlevní, exekutoři nebudou muset cestovat přes celou republiku.

LIDOVÉ NOVINY: Hlavním problémem současného systému byly vazby exekutorů na velké věřitele, jako jsou banky a splátkové společnosti?

PALLER: Existovala skupina exekutorů, kteří nevymáhali nepeněžitá plnění, nedělali vyklízení nemovitostí a výživné. Dělali jen „lukrativní“ věci. To není správné. Navíc byla obrovská disproporce mezi velikostí exekučních kanceláří. Devět největších (z 326 – pozn. red.) vymáhalo třetinu exekucí.

Když je průměrný nápad na exekutora v kraji 900 věcí ročně a jeden exekutorský úřad jich má 45 tisíc a druhý řeší za rok pouhé dvě exekuční kauzy, pak to je divný nepoměr. Není vzdělanější či schopnější, ale má vazby na velké věřitele, kteří mu diktují podmínky, za nichž bude jejich pohledávky vymáhat. Jeden náš kolega dělá jen pro jednu nebankovní společnost a takřka všechny stížnosti a mediální kauzy o exekucích jsou kvůli němu.

LIDOVÉ NOVINY: Je to exekutor Rudolf Krutý, kvůli němuž se exekuční reformě říká Lex Krutý?

PALLER: Ano, je to on. Splátková společnost Pohotovost poskytuje úvěry s úrokem 0,2 procenta denně, což je 96 procent ročně. Navíc má „svůj“ soukromý rozhodčí soud, který sídlí na stejné adrese jako Krutého exekutorský úřad. Je to ukázka propojení věřitele a exekutora, který reforma zásadně naruší. Z těchto kruhů byl proti reformě velmi tvrdý odpor, ale nakonec ji parlament schválil ústavní většinou.

LIDOVÉ NOVINY: Jak bude nově rozdělena práce mezi slovenské exekutory?

Každý bude mít zcela rovnoměrný a spravedlivý podíl na exekučních věcech v kraji, kde působí. Jsou určité rozdíly mezi kraji. V Bratislavě na jednoho exekutora připadá 700 věcí ročně, ale statisticky vzato tam jsou velmi bonitní pohledávky.

Naopak v Prešovském kraji vychází na každého exekutora 2200 věcí ročně, ale jde primárně o hodně malé pohledávky. Navíc jsou tam takzvané hladové doliny, kde máte převážně romské obyvatelstvo, které má mnoho exekucí, a nikdy z něho nevymůžete ani euro. Mezi kraji se ale exekutoři budou moci přesouvat jen se souhlasem ministerstva spravedlnosti.

Počet příspěvků: 2, poslední 31.3.2017 11:50 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.