Zahraniční výrobci se předhánějí v tom, kdo koncovým uživatelům nabídne hardware s nižší spotřebou, lepší recyklovatelností či menším znečištěním přírody při jeho výrobě. Koncem minulého roku se do světa Green IT zapojili i dva Češi, Zdeněk Maršál a Petr Hromádko. Jejich společnost Greendata provozuje v Praze tři datová centra pod značkou Greenhousing, která jsou postavena na myšlence co největší ekologické odpovědnosti.
Ty nejlepší věci na světě se kolikrát rodí ze hry. Ze hry se zrodil i projekt podnikatelů Hromádka a Maršála. „Ajťáci“ se poprvé setkali on-line, když oba „pařili“ strategickou gamesu Age of Empires. „Z Petra se vyklubal guru v oboru IT a ze mne člověk, který neumí moc dobře hrát internetové strategie,“ vzpomíná Maršál, jenž svému kolegovi dodnes nemůže zapomenout hordu bojových slonů, které na něj vždy posílal. Jelikož mladí nadšenci chtěli soutěžit, jak říkají, „na větším písečku“, založili společně s dalšími spřízněnými hráči síť pe3ny.net. Z komunitního projektu se časem vyklubal jeden z předních poskytovatelů širokopásmového připojení k internetu v Praze a okolí s několika tisíci zákazníků.
Přes bar k serverům
Když pak duo v oblíbeném baru hledalo další možnost, jak své podnikání rozvinout, napadlo je budování a následné provozování serveroven, tedy nervových center internetu, z nichž si operátoři tahají obsah na internet. „Datacenter je v Praze přibližně deset a ukazuje se, že je to velmi slušný byznys, protože ať se v Praze vybuduje jakýkoliv telehouse, tak je okamžitě plný,“ míní Hromádko s tím, že se jedná o jeden z nejrychleji rostoucích segmentů v oboru IT.
Od samého začátku však bylo jasné, že pokud se projekt má realizovat, tak pouze v duchu zeleného IT, což znamená snahu o využívání informačních a komunikačních technologií s ohledem na životní prostředí. V popředí současné debaty kolem takzvaného Green IT jsou pak především dvě témata:
- Spotřeba energie během výroby a užívání hardwaru, tedy počítačů, monitorů, tiskáren, mobilních telefonů a podobně.
- Spotřeba materiálů, přičemž se řeší hlavně užívání škodlivých látek jako brom a olovo během výrobního procesu.
Zelené IT znamená snahu o využívání informačních a komunikačních technologií s ohledem na životní prostředí„V souvislosti se silně medializovanou debatou kolem globálního oteplování a změn klimatu se do hledáčku kritiků dostal i IT průmysl,“ vysvětluje Maršál a podotýká, že existuje hned několik studií, jež upozorňují na skutečnost, že se emise CO2 vyprodukované IT vyrovnají emisím mezinárodní letecké dopravy.
Razantní vývoj branže s informačními a komunikačními technologiemi, jejíž produkty dnes ovlivňují téměř všechny aspekty našich životů, rovněž znamená neustále rostoucí poptávku po energii jak samotného průmyslu, tak i koncových spotřebitelů. Přičemž u IT ani tak nezáleží na tom, jakým způsobem do našeho životního prostředí zasahuje dnes, nýbrž to, jakou roli bude hrát zítra. „Automobilky ani železárny se v příštích letech pravděpodobně nezdvojnásobí, ale počet datacenter každým rokem roste minimálně o 20 procent a rozhodně nekopíruje růst ekonomiky. IT roste i v dobách, kdy ekonomika klesá. Trend emisí je tedy velmi nepříznivý,“ uvádí Hromádko. Právě tento negativní trend se odvětví IT v poslední době snaží zastavit.
Německé sdružení BITKOM publikovalo v uplynulých letech k zelenému IT hned několik studií a zároveň odstartovalo řadu iniciativ, jež by situaci měly vylepšit. Již v roce 2008 bylo zelené IT centrálním tématem největšího světového veletrhu informačních technologií CeBIT. Jeden z lídrů v oboru informačních technologií, newyorská IBM, odstartovala Project Big Green, jenž má za úkol nárůst efektivnosti při spotřebě energie v serverovnách. Společnost Fujitsu Siemens Computers – v tomto ohledu velmi pokroková – představila svůj první zelený počítač již v roce 1993.
Zelení zatím nejsou
Analytický odbor skupiny Deutsche Bank Group přesto nedávno konstatoval, že současná opatření Green IT zatím nevedou k pozitivní celkové bilanci. Se stále rostoucím počtem přístrojů výrazně stoupá spotřeba elektřiny a surovin a pojem Green IT je dle něj zcela zavádějící.
Největšími žrouty energie jsou právě serverovny. Studie německého institutu, kterou zadalo spolkové ministerstvo životního prostředí, ukázala, že spotřeba energie německých serveroven v letech 2000 až 2006 se více než zdvojnásobila na 8,7 terawatthodiny. To přibližně odpovídá roční produkci tří středně velkých uhelných elektráren. V roce 2008 spotřeba činila již 10,1 terawatthodiny. A autoři předpokládají, že se spotřeba do roku 2013 opět alespoň zdvojnásobí – pokud majitelé zůstanou u současných provozních praktik.
Podle expertů by se spotřeba současných datových center dala s pomocí zeleného přístupu o 50 procent zredukovat
Analýza Stanfordovy univerzity zase objevila, že spotřeba energie všech amerických serverů dosahuje 2,6 milionu kilowatthodin, což odpovídá 0,6 procenta spotřeby elekrické energie USA. Připočítá-li se k tomuto číslu ještě energie spotřebovaná na infrastrukturu kolem serveroven, dostaneme se na 1,2 procenta. Jen v USA tedy servery pohání pět elektráren o výkonu 1000 megawattů. Přičemž je známé, že servery jsou průměrně vytíženy pouze z deseti až dvaceti procent a 35 až 50 procent energie sežere jejich chlazení. Experti zároveň podotýkají, že by se spotřeba současných datových center s pomocí zeleného přístupu dala o 50 procent zredukovat.
Zeštíhlovací kůra
A přesně na tomto místě se Zdeněk Maršál a Petr Hromádko rozhodli vstoupit do hry. Jako odstrašující příklad uvádějí jedno nejmenované datové centrum na Praze 10, které už nemůže růst. Kdyby totiž náhodou došlo k výpadku elektřiny a ono centrum muselo uvést do provozu své záložní zdroje – dieselové agregáty, okamžitě by v této části metropole byly překročeny emisní limity. Za obzvlášť horkých letních dní mají tamní zaměstnanci volno, poněvadž datacentrum s chutí spořádá i elektřinu, která jindy popohání jejich počítače, kávovary, ledničky, lampičky a podobně.
„Rozhodli jsme se všechno zeštíhlit, udělat méně náročné. Když se budují tradiční telehousy, někam se nalijí tuny betonu, natáhnou se tam desítky kilometrů mědi a cpe se do toho horem dolem elektřina s tím, že stejné množství to pak zase musí zchladit,“ líčí současnou českou vizi o budování serveroven Hromádko. Společnost Greendata se proto inspirovala nízkonákladovými leteckými společnostmi.
Ekologické i ekonomické
Již v minulosti se ukázalo, že ne každý cestující potřebuje na letu z Prahy do Londýna oběd na porcelánovém servisu. Ani Greendata lidem neservíruje služby na porcelánu, ale udržují standardy (stejně jako se třeba společnost Ryanair řídí pokyny úřadu pro civilní letectví). „Běžně se výkonem strašně plýtvá, kolikrát se využívá jen z deseti procent. V tom jsme lepší. Máme servery, které málo topí, tudíž se musejí málo chladit. Na chlazení v největší možné míře využíváme venkovní vzduch. Hardware vybíráme tak, aby jeho energetická spotřeba byla co nejnižší,“ popisuje zelenou stezku Maršál.
Ekologické často znamená i ekonomické a ceny za jejich služby se pohybují pod tržním průměrem
Společně s partnerem navíc došli k poznání, že ekologické často znamená i ekonomické a ceny za jejich služby se pohybují pod tržním průměrem. Reaguje tak na hlasy kritiků: často se totiž setkává s předsudky, které lidé běžně vůči „zeleným“ věcem mají. „Myslí si, že když jsme zelení, tak budeme i drazí anebo vysavačem nějakých dotací. My ale žádné granty nedostáváme, jednoduše spotřebováváme méně zdrojů, ať už materiálových či lidských. Tím pádem jsme i levnější,“ vysvětluje Maršál.
Jejich způsob podnikání je náročný a od mladých byznysmenů vyžaduje mít každý krok předem dobře promyšlený. Ostatně kolikrát je to podobné hraní Age of Empires. Stejně jako ve virtuálním království se rozrůstá i podnikání Maršála a Hromádka. Přibyl blog, na němž zveřejňují články k environmentální problematice, deset procent čistého zisku vždy investují do zajímavých zelených projektů. „Chceme lidi také něco naučit, něco jim sdělit, mít sami ze sebe dobrý pocit, ne celý den sledovat Excel a jásat, že peníze už se sypou,“ shodují se oba.
Související článek: