Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Český vývoz roste. V roce 2016 skoro za čtyři biliony korun

  10:25
Stát musí tuzemským firmám ve vlastním zájmu pomáhat hledat nová odbytiště. Proto české ministerstvo zahraničí přidalo na ekonomické diplomacii a čísla našeho exportu za loňský rok ukazují, že má výsledky.

Exportní boxy (ilustrační foto). foto: Shutterstock

Šanghajská čtvrť West Bund bývala opomíjeným přílepkem k centru města, ale v posledních letech se ji Číňané snaží proměnit v moderní část plnou kultury, která přitahuje domácí i zahraniční turisty. Ten český při expedici narazí na restauraci s příjemně domáckým názvem Krajánek. Předloni ji tam otevřel podnikatel Cohen Xia.

Šestadvacet let žil v České republice a po návratu domů se rozhodl své okouzlení nabídnout i ostatním. V jeho hospodě si hosté sednou na židle značky Ton, kochají se designem od českých návrhářů, vaří jim český šéfkuchař a pijí tři druhy pěnivého nápoje z vlastního mikropivovaru. Vedle toho ještě Xia do Číny dováží české přípravky na ošetření zemědělských strojů.

Nebývalá dohoda

Takové příběhy tuzemskému vývozu hodně pomáhají, ale tak výrazně exportní ekonomika, jako je ta zdejší, se nemůže spoléhat jen na to, že sem na zkušenou přijede dostatečně velké množství Cohenů Xia – vývoz je na úrovni skoro 83 procent českého HDP. To znamená dvě věci. Za prvé, že hospodářská kondice republiky bude vždycky velmi závislá na tom, jak se daří okolnímu světu, a za druhé, že v podpoře hledání nových odbytišť musí stát tuzemským firmám ve vlastním zájmu pomáhat.

Pozitivní bilanci přispělo něco, co je v českých končinách dost nebývalé – šest vládních úřadů se dokázalo dohodnout, že nechají plavat resortismus a dají dohromady své síly i peníze

Proto ministerstvo zahraničí výrazně přidalo na ekonomické diplomacii a čísla českého exportu za loňský rok ukazují, že má výsledky, protože tuzemský vývoz rostl rychleji než světový obchod. Celkově odsud za rok 2016 odjelo zboží a práce v hodnotě skoro čtyř bilionů. Pozitivní bilanci přispělo něco, co je v českých končinách dost nebývalé – šest vládních úřadů se dokázalo dohodnout, že nechají plavat resortismus a dají dohromady své síly i peníze. Díky tomu se významně vyhoupl rozpočet, který Česká republika na podporu vývozu dá.

V pilotním režimu se pět ministerstev a úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) spojilo už loni, meziroční nárůst prostředků na projekty byl z devíti na 16,1 milionu. A pro letošní rok je v balíku 41 milionů. „Sdružování prostředků na ekonomickou diplomacii je důležité, znamená nejen více peněz, ale také menší roztříštěnost českých proexportních aktivit v zahraničí,“ říká náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa.

Stejné hlavní vývozní destinace

Ministerstvo zahraničí v tomto partnerství zastává úlohu zastřešujícího koordinátora a v „lize na ochranu vývozu“ jsou ještě ministerstva obrany, zemědělství, průmyslu, pro místní rozvoj a zmíněný Bělobrádkův úřad. Prohánět podnikatelské mise nebo účasti na veletrzích přes zastupitelské úřady má výhodu v úsporách, protože velvyslanectví si mohou třeba pronájem plochy na výstavě, logistiku nebo tlumočení odečíst z daní, případně využít diplomatických slev.

Hlavní vývozní destinace se nemění. Tabulce odběratelů pořád vévodí Německo, Slovensko, Polsko, Velká Británie, Francie a na úrovni nadnárodních celků Evropská unie.

Loni se tahle třeba předváděly české hračky v Sydney, letos například vyrazí technologická expedice do Japonska. Povede ji světově uznávaná kapacita na robotiku a umělou inteligenci profesor Vladimír Mařík. Vedle pořádání výjezdů a setkávání s obchodními partnery dává Černínský palác prostřednictvím České rozvojové agentury dotace podnikům, které chtějí zkusit prorazit na nový trh. Letos je k dispozici dvacet milionů. Nejvíc se byznysmenům zachtělo dobývat Asii, do toho regionu míří 40 z 91 přijatých žádostí. Zájem je i o východní Evropu, Kavkaz, západní Balkán a Afriku.

Za loňský rok si z balíku dotovaných záměrů odnesla premiantské frčky forma PRO-BIO. Učí v Moldávii farmáře pěstovat ovoce a zeleninu ve špičkové kvalitě a obráží s nimi demonstrační farmy, kde experti ze Starého Města pod Sněžníkem vysvětlují, jak v moldavských podmínkách vypěstovat cizrnu nebo špaldu. A sami si zajišťují nové odběratele.

Bilanční čísla ukazují, že hlavní vývozní destinace se nemění, tabulce odběratelů pořád vévodí Německo, Slovensko, Polsko, Velká Británie, Francie a na úrovni nadnárodních celků Evropská unie. Zajímavé je ale obsazení šesté příčky, kam se loni vytáhla Itálie, české výrobky do ní proudí masivněji než k sousedním Rakušanům.

Atraktivní dovolená

Na Apeninský poloostrov se vyvážejí české tramvaje, vlaky, autobusy, malí Italové vozí plyšáky na plastových tatrovkách a nejpozoruhodnější je značný nárůst objemu sýra, který si od nás Italové nechávají přivážet. I když originální parmazán mají přímo doma, navykli si jíst víc tvrdého sýra z hanáckých Benátek, Gran Moravie od litovelské firmy Orrero. Ostatně v Litovli koluje anekdota, jak výrobci tradičního parmazánu na Moravě ochutnali Gran Moravii.

Dovolená v Česku získává na atraktivitě u nejbližších sousedů, přibylo Němců, Slováků a Poláků, kteří se přijeli pokochat památkami. Letenku do Prahy si vyšší měrou pořizují i cestovatelé z Číny, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, naopak Rusové a Japonci už se podle čísel nabažili.

Když polkli sousto, reakce prý zněla: „S parmazánem to nemá společného vůbec nic, ale sýr je to vynikající.“ Meziročně Italové nakoupili o 2,5 tuny tvrdého sýra více, víc sýra obyvatelé „kozačky“ od žádného jiného státu neberou. Vedle toho si začínají zvykat také na kefír z Kunína. Jako lukrativní příspěvek exportu loni zafungoval turismus – jako forma zprostředkovaného vývozu, kdy si každý návštěvník tuzemské produkty odveze do cizokrajné domoviny ve vlastním zavazadle.

V roce 2016 padl rekord současného milénia; do republiky přijelo nejvíc návštěvníků od roku 2000. Konkrétně se jich tu od ledna do října ubytovalo 14,6 milionu. Dovolená v Česku získává na atraktivitě u nejbližších sousedů, přibylo Němců, Slováků a Poláků, kteří se přijeli pokochat památkami. Letenku do Prahy si vyšší měrou pořizují i cestovatelé z Číny, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, naopak Rusové a Japonci už se podle čísel nabažili.

Protože se růst světového obchodu zpomalil a tempo Číny se zadrhlo nejvíc za posledních 26 let, posílí česká strana v letošním roce formaci. Na třech ambasádách – ve Washingtonu, Tokiu a Bejrútu – přibudou zemědělští diplomaté, na dalších 19 zastupitelských úřadech naberou ekonomické experty z místních obyvatel, aby českému byznysu zajistili hladší průnik.

K tomu vzniká sbor dobrovolných mentorů, kteří budou pomáhat znalostí teritoria a českou pokladnu nebudou nic stát, pracují bez nároku na honorář. Prozatím je potvrzená Lada Zapletalová pro Afriku, Michal Neumann pro Balkán a postsovětské země a Jan Korbel pro Angolu. „Paní Zapletalová již deset let úspěšně podniká v rovníkové Africe, za svou činnost byla jmenována honorární konzulkou v Beninu, pan Korbel je obdobně dlouho v Angole a pan Neumann vede konzultantskou firmu v Bruselu,“ dodává Tlapa.

České výrobky dobývají svět

Projekty ekonomické diplomacie na rok 2017

240 oborových misí či účastí na veletrzích za 35,16milionu korun

  • Evropa

112 projektů za 13,84 milionu korun

Obory: zemědělství, potravinářství, farmacie, věda, výzkum

  • Asie

71 projektů za 12,16 milionu korun

Obory: zemědělství, potravinářství, obranný průmysl

  • Severní Amerika

24 projektů za 3,52 milionu korun

Obory: zemědělství, potravinářství, cestovní ruch

  • Afrika

22 projektů za 4,3 milionu korun

Obory: zemědělství, potravinářství, obranný průmysl

  • Jižní Amerika

10 projektů za 1,21 milionu korun

Obory: obranný průmysl, zemědělství, potravinářství,

  • Austrálie

1 projekt za 0,12 milionu korun

Obory: zpracovatelství

  • Kam letos vezmou ústavní činitelé na společnou cestu podnikatelské delegace: Albánie; Alžírsko; Čína; Etiopie; Chile; Chorvatsko; Kanada; Kazachstán; Korea; Kuba, Rusko; USA; Uzbekistán; Zambie

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...