Lidovky.cz

Český vědec v časopise Nature: Objev tří genů pro lepší boj s rakovinou

Slovensko

  14:10

Mezinárodní vědecký tým s profesorem Jiřím Bártkem našel geny udržující genetickou stabilitu a bránící vzniku rakoviny.

Vědci identifikované geny nesou označení MCD4, MEX3C a ZNF516. foto: © repro Nature.comČeská pozice

Rakovina tlustého střeva (kolorektální karcinom) je ročně diagnostikována asi devíti tisícům Čechů. Ze statistik je také dobře známo, že Slovensko, Maďarsko a Česko patří v evropském srovnání k nejpostiženějším zemím. Minulý čtvrtek, jak ČESKÁ POZICE informovala, byla v prestižním vědeckém časopise Nature publikována studie, která dává do budoucna větší šance, jak možná nejen tento karcinom vyléčit.

Mezinárodní tým vědců – z elitních institucí jako londýnské Cancer Research UK nebo stockholmské Karolinska Institutet – objevil tři důležité geny, které by mohly být klíčem k pochopení, jak se nádorové buňky stávají geneticky velmi nestabilními a různorodými, což jim umožňuje odolávat léčbě a agresivně růst. Jedním z autorů článku je profesor Jiří Bártek, nejcitovanější český vědec, jenž působí nejen v Kodani, ale nově též v olomouckém Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Tři geny zvané MCD4, MEX3C a ZNF516, jejichž funkce byla dosud neznámá, jsou součástí lidského chromozómu 18. „V nádorových buňkách, kde je jeden nebo více z těchto tří genů ztraceno nebo jsou neaktivní, dochází rychle k ,chaosu´ v uspořádání genetického materiálu a celkové nestabilitě chromozómu. Taková variabilita mezi buňkami téhož nádoru pak umožní ,přežívání nejzdatnějších’, v duchu darwinovského výběru – v tomto případě mezi mnoha miliony nádorových buněk pacienta,“ sdělil ČESKÉ POZICI z kodaňské laboratoře Bártek.

„Takový ,přirozený výběr´ genetických variant pak umožňuje nádorovým buňkám se množit a nakonec metastázovat do jiných orgánů i navzdory chemoterapii nebo léčbě zářením. Jinými slovy: chromozomální změny, celková variabilita a genetický chaos v nádorových buňkách je možná největší překážkou úspěšné léčby nádorových onemocnění,“ vysvětluje profesor Bártek.

Vyřešená záhada v chápání nemocí

Pakliže se o značné variabilitě chromozómů u většiny nádorů vědělo, záhadou zůstávalo, proč a jakým způsobem se nádory stávají tak nesmírně nestabilními. „Náš výzkum nyní objasnil důležitou součást tohoto mechanismu, což představuje skutečně významný krok ve výzkumu maligních nádorových nemocí včetně možného dopadu na terapii. Odhalení, že námi identifikované tři geny jsou nezbytné k udržení normální struktury chromozómů, otevírá nové možnosti ve studiu genetické podstaty a biologie nádorů, jakož i cestu k využití tohoto objevu v péči o pacienty,“ říká Bártek, jehož takzvaný H-index (vědecká citovanost) dosahuje enormní cifry 97.

Odhalení, že námi identifikované tři geny jsou nezbytné k udržení normální struktury chromozómů, otevírá nové možnosti ve studiu genetické podstaty a biologie nádorůUveřejněná studie se soustředila, jak ukazuje i abstrakt článku, na chromozomální nestabilitu u karcinomu tlustého střeva a konečníku (kolorekta). Vědci srovnali chromozómy normálních a nádorových buněk, aby následně zjistili, že těm nemocným chyběla část úseku chromozómu 18. Mezi stovkami genů pak odhalili tři, které byly nezbytné pro udržení spořádané struktury. Když odstranili byť i jen jeden ze tří klíčových genů, v buňkách rychle docházelo k „chaosu“.

„Důležité je zjištění, že ona kritická část chromozómu 18 je často defektní také u mnoha dalších typů lidských nádorů, jako jsou rakovina prsu, prostaty, močového měchýře, mozku, plic a tak dále. Objev těchto tří genů, nazývaných nyní též ,supresory chromozomální nestability´ a nesoucích označení: MCD4, MEX3C a ZNF516, má tedy ještě mnohem obecnější význam nežli jen pro karcinomy kolorekta,“ upozornil v komentáři pro ČESKOU POZICI profesor Bártek.

Nelehká cesta k podstatě rakoviny

Podle Bártka je jedním z hlavních problémů onkologické léčby (třeba chemoterapie), přežití části nádorových buněk – a to právě díky nesmírné chromozomální a genetické variabilitě v populaci nádorových buněk. Různorodost tak zvyšuje šance, že alespoň malá část buněk léčeného karcinomu léčbě odolá a přežívající buňky se postupně nejen rozrostou, ale už na ně neplatí daná léčba. Jsou tedy rezistentní. A v malém se rekapituluje Darwinův zákon přirozeného výběru – i zde pak pod vnějším „tlakem“ léčiv přežijí ty nejsilnější a také nejpřizpůsobivější...

„Není tedy divu, ze jednou z nejdůležitějších otázek soudobého výzkumu nádorů je právě pochopení molekulární podstaty oné genetické variability a nalezení cesty, jak tomuto jevu buď zabránit, nebo ony přežívající, přizpůsobivé nádorové buňky zabít,“ přibližuje Bártek, jenž v olomouckém centru ÚMTM vede výzkumnou skupinu, která se přímo zabývá molekulární podstatou nemocí.

Vědci, jichž je pod studií podepsáno celkem 21, rovněž odhalili, jak ke zmíněné chromozomální nestabilitě dochází. Dosud si velká část vědecké komunity myslela, že za jejich nepravidelný počet v nádorech mohou chyby při putování rozdělených chromozómů do vznikajících dceřinných buněk. Bártek to přirovnává k analogii s pošťákem, který omylem vhodí dopis do cizí schránky. Ale je tomu jinak.

Chyby nastávají již mnohem dříve – v takzvané S-fázi, kdy dochází k replikaci všech asi tří miliard genetických písmen, z nichž se genom skládá. To pak vede i k abnormální struktuře a nepravidelnému počtu chromozómů. Nemůže za to tedy fiktivní pošťák, ale už ti, kteří na „dopis“ nadepisují adresu.

Jak vystresovat nádorové buňky?

Právě v tomto ohledu tkví přínos olomouckého rodáka. Bártek už v dřívějších studiích, jež celkově dosáhly stěží uvěřitelných 32 tisíc odborných citací, naznačil, že v mechanismu buněčného cyklu je právě etapa kopírování genomu v S-fázi důležitá pro uchování genetické integrity buňky. Jeho známá koncepce z let 2005 až 2006 o zvýšeném stresu nádorových buněk a podstatě mechanismu protinádorových bariér se ve spojení s objevem tří genů jeví jako logická a ukazuje cestu vpřed.

Nádorové buňky trpí daleko větším stresem než buňky normální, takže jsou mnohem závislejší na tom, aby si buňka vůbec udržela svůj genetický materiál v takovém stavu, jenž je ještě slučitelný s procesem množení a funkce buněk.

Jiří Bártek: Již začínáme preklinické testy, jak zvýšit vnitřní stres nádorových buněk natolik, že by je bylo možné zabít...„Na jedné straně ona výše zmíněná genetická nestabilita pomáhá nádorovým buňkám se přizpůsobit a vyvíjet se k větší agresivitě, na druhé straně je však tento zvýšený a všudypřítomný stres jevem, který by bylo možné obrátit proti nádoru samotnému,“ upozorňuje Bártek. Lepší pochopení mechanismů stresu v nádorech dává vědcům šanci stres ještě zvýšit – a to do míry, kdy už rakovinné buňky nebudou schopny se dělit a fungovat, zatímco normální buňky zásah přežijí.

Jak dál, pane profesore? „Naším cílem je co nejvíce prozkoumat molekulární procesy, v nichž se námi objevené geny uplatňují, a najít cesty, jak tyto mechanismy ovlivnit. Zároveň již začínáme preklinické testy a strategie, jak zvýšit vnitřní stres nádorových buněk natolik, že by je bylo možno zabít. A to způsobem, který by buď vůbec, nebo jen minimálně ovlivnil normální buňky pokusného zvířete. V budoucnosti pak i lidského pacienta,“ říká Bártek.

Související články ČESKÉ POZICE:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.