Ani po jednání ministrů se zástupci černouhelné společnosti NWR 14. ledna nelze říct, zda hromadně propuštění horníci z Moravskoslezského kraje nezahájí protesty. Zatím není jasné, co a jestli vůbec něco firma udělá, aby jí stoprocentně vlastněné OKD během pár měsíců nezkrachovaly. Jednání má dva výsledky: restrukturalizaci podniku musejí v první řadě vymyslet vlastníci OKD, nikoli stát. Druhým závěrem je, že vláda je ochotná za symbolickou korunu převzít důl Frenštát, kde se nikdy netěžilo.
„Pro stát má smysl si důl udržet jako strategickou rezervu,“ uvedl po jednání ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Na Frenštátu pracuje asi 40 lidí a jede v udržovacím provozu, aby se zásoby v něm neznehodnotily. Provoz ročně vyjde na zhruba 60 milionů korun, což je výdaj, od kterého by si OKD převodem na státní podnik Diamo ulevily.
Neví se, jak se k návrhu stavějí zástupci společnosti NWR, setkání s členy vlády nechtěli komentovat. Když nápad už loni zmínil ministr Mládek poprvé, reagovali představitelé firmy sdělením, že je to pro ně překvapení a musejí si to promyslet.
Spor o pracovní místa
Další jednání už se povedou na dvou liniích. Zejména se bude diskutovat o jednokorunovém prodeji Frenštátu, nad budoucí restrukturalizací firmy se začne scházet speciální skupina, v níž zasednou lidé z NWR a vlády, za každou stranu asi sedm lidí. „Jasně jsme věřitelům a akcionářům řekli, že to oni musí podniknout kroky k vylepšení hospodářských výsledků společnosti,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Bylo by nejlepší, kdyby OKD zkrachovaly a stát by si v rámci konkurzu převzal zdravé šachty. Na nich by se dala udržovat těžba zhruba do roku 2020 a nezaměstnaných by v Moravskoslezském kraji přibývalo postupně. |
Ještě před setkáním ministři zdůrazňovali, že nikdo z nich nehodlá zachraňovat soukromou firmu a jediné, co je zajímá, jsou propouštění horníci. Kvůli nim už se úřady práce chystají na posílení, bude také třeba uvolnit peníze na předčasné důchody a rekvalifikační kurzy. „Když už dojde k propouštění, jde nám o to, aby to bylo postupně a v co nejdelším časovém horizontu,“ řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), poslední ze tří členů vlády, kteří se zástupci NWR rokovali.
Schůzka nahradila prosincové jednání, které se zrušilo poté, co NWR předložila vládě požadavky, na které nikdo nehodlá přistoupit. Podle informací LN firma chtěla zhruba čtyři miliardy korun za to, že do začátku roku 2017 udrží práci pro pět tisíc horníků. Celkem jde o místa 13 tisíc lidí.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by bylo nejlepší, kdyby OKD zkrachovaly a stát by si v rámci konkurzu převzal zdravé šachty. Na nich by se dala udržovat těžba zhruba do roku 2020 a nezaměstnaných by v Moravskoslezském kraji přibývalo postupně. Bylo by to snazší na zvládnutí pro region, úřady práce i státní rozpočet.
Tollingové financování
Firma se ke krachu podle všeho rychle blíží, protože jí dochází hotovost. Zároveň ale v rámci OKD zdravé šachty, schopné vydělávat, existují. Proto je ve hře i varianta, která se už před lety použila pro Vítkovické železárny před jejich privatizací – takzvané tollingové financování. Stát vybere nějakou svou firmu, která si vezme úvěr od banky namísto OKD. Z půjčky se zaplatí provoz, z prodaného uhlí půjdou splátky zpátky do banky.
Ve hře je i varianta, která se už před lety použila pro Vítkovické železárny před jejich privatizací – takzvané tollingové financování |
Jde o standardní nástroj, jakým se i v soukromé sféře pomáhá firmám, které jsou sice schopné výroby, ale mají z různého důvodu problém s hotovostí. A to firma má, hotovost NWR loni meziročně klesla o 26 procent. S tím souvisí i to, že by managementu mohly velmi brzy dojít peníze na mzdy horníkům. Jak upozornil odborářský předák Středula, jsou to lidé, kteří v takovém případě nebudou váhat zahájit protesty. A odbory se za ně rády postaví.
Celá anabáze začala v roce 2013, když firma OKD oznámila, že zavře ztrátový důl Paskov. S vládou pak vyjednala dohodu, podle níž měla těžbu utlumovat postupně s tím, že státní rozpočet si nachystá 600 milionů na následné sociální programy pro horníky. Loni ale dohoda padla, protože ceny uhlí klesaly setrvale a příliš nízko.
Záchrana OKD složitou kličkouStát nemůže připustit, aby těžba v Moravskoslezském kraji skončila ze dne na den, protože by to regionu přivodilo hluboký strukturální problém a z rozpočtu by musela najednou odejít obrovská částka, která by skokový nárůst nezaměstnanosti řešila. Nyní je proto ve hře řešení s takzvaným tollingovým financováním. V České republice nejde o novinku, tollingové financování se použilo už pro Vítkovické železárny před jejich privatizací na začátku tisíciletí. Řešení by se týkalo zdravých šachet OKD, na kterých se dá těžit za dnešní ceny a jež se drží v černých číslech. V praxi by to proběhlo následovně. Stát by určil nebo založil společnost, která by si vzala úvěr od soukromé banky. Z tohoto úvěru by platila chod šachet, aby je bylo možné uzavírat postupně, v horizontu zhruba tří let. Poměrně běžný nástroj „Je to úvaha, o které se diskutuje, a není úplně mimo racionální rámec. Stát by musel tollingovou firmu určit,“ říká ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Pro zmíněné Vítkovice se půjčkovým vehiklem stala státní akciová společnost Osinek a úvěr poskytla Česká konsolidační agentura. Podmínkou tollingového financování je, že firma – v tomto případě OKD – musí být schopná vydělávat, ale má problémy s hotovostí, a proto je pro ni samotnou komerční úvěr nedosažitelný. Půjčka od České konsolidační agentury možná není, protože ta už zanikla, a zapojit se nemůže ani státní Českomoravská záruční a rozvojová banka kvůli svým stanovám. Roli tollingové společnosti by tak na sebe podle kuloárních úvah mohly vzít například Severočeské doly. Financování přes tollingového prostředníka je poměrně běžný nástroj, zvláště v soukromé sféře. V té veřejné platí přísnější podmínky – pokud se Česká republika takto rozhodne, musí zavčasu informovat Brusel a přesvědčit jej, že nejde o nedovolenou veřejnou podporu. Jednou z podmínek je, že podnik, kterému se takhle pomůže, představuje pro region významného zaměstnavatele, což v případě OKD platí. Variantu, kdy se na zdravých šachtách těžba po určitou dobu udrží, preferovali od začátku podnikatelé z regionu. „Těžbu nemůžeme jen tak vypnout,“ prohlásil před Vánocemi viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. Nejde totiž jen o pracovní místa přímo v dolech, jsou na ně vázáni i další dodavatelé. Jde o zaměstnance Ministři zdůrazňují, že ať už se přijme jakékoli řešení, musí být jasné, že jim nejde a nepůjde o záchranu soukromé firmy, jejíž vlastníci v čele se Zdeňkem Bakalou jenom na její důlní části vydělali za uplynulých deset let více než 40 miliard korun. Čtyři miliardy, které firma požaduje, aby se rok udržela, shodou okolností odpovídají částce, za niž vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v roce 2004 svůj podíl v dolech prodala. „Nechci řešit OKD, firma mě nezajímá. Zajímají mě zaměstnanci. Kolik jich tam přesně je, jaké jsou národnosti, kolik z nich je přes pracovní agenturu. Chci vědět, jestli bude firma propouštět, kdy a kolik lidí,“ řekl LN ministr financí Andrej Babiš (ANO). V tom je zajedno s ministrem průmyslu. „Jediné, o co nám jde, je zmírnění sociálních dopadů do regionu,“ dodává Mládek. Jednání začala v roce 2013, kdy firma oznámila, že zavře ztrátový důl Paskov. Vláda a těžební společnost se dohodly, že OKD utlumí těžbu postupně do roku 2017 na své náklady, pak měl stát zaplatit 600 milionů na sociální programy pro propuštěné horníky. Loni v říjnu dohoda padla, protože cena uhlí dále klesala. NWR už se pak nechtěla bavit jen o Paskovu, ale o celé společnosti. |
