Česku hrozí milionové pokuty kvůli nepřijatým zákonům

Rozpuštění sněmovny poslalo k ledu normy, které měly zaručit rozpočtovou odpovědnost. Jejich nepřijetím porušíme evropské směrnice.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Rozpuštění sněmovny a pád vlády přinášejí nové a nové komplikace. Kromě těch na první pohled evidentních, jako například že se zřejmě nestihne včas schválit rozpočet, jsou zde i ty méně viditelné. Jednou z nich je takzvaná směrnice Evropské unie o požadavcích na rozpočtové rámce, která byla schválena na úrovni EU již v listopadu 2011.

Cílem směrnice bylo upravit pravidla rozpočtové politiky členských států, aby se pokud možno předešlo malérům, jako je například ten řecký. Zda směrnice skutečně splní svůj účel, je na samostatnou debatu. Nyní je podstatnější fakt, že členské státy se zavázaly svou legislativu ve smyslu této směrnice upravit do konce letošního roku. A to se Česku téměř jistě nepodaří.

Základní pokuta je pro Česko zhruba 44 milionů korun plus penálePro naši zemi to znamená reálnou možnost zahájení takzvaného řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU, tedy Lisabonské smlouvy. Celý proces je krajně komplikovaný a figuruje v něm Evropská komise a Soudní dvůr EU. Po několikerém projednání a posouzení může přijí i finanční sankce. Základní pokuta, která však může být i výrazně vyšší, je pro Česko zhruba 44 milionů korun plus penále kolem 140 tisíc korun za každý den prodlení se zavedením směrnice.

Lehce kuriózní je, že se pochopitelně platí v eurech. Tudíž pokutu může prodražit i nedávná intervence České národní banky, která oslabuje korunu.

Varování vládě

Ministerstvo financí proto na přelomu října a listopadu zaslalo vládě informaci s výše popsaným sdělením. Kabinet ji sice zatím neprojednal, ale na skutečnostech obsažených ve zprávě to sotva co změní. Celá zpráva není veřejně dostupná, ale ČESKÁ POZICE ji má k dispozici. O co konkrétně jde?

Směrnice se týká pěti různých oblastí:

  • účetnictví a statistiky;
  • prognóz;
  • fiskálních pravidel;
  • střednědobých rozpočtových rámců;
  • transparentnosti veřejných financí a komplexnosti rozpočtových rámců.

Některé úpravy se podaří provést, zejména ty, kde se nemusí přímo měnit zákon. U ostatních to bude o dost složitější. Snaha přitom byla, jen návrhy zákonů prostě momentálně nemá kdo schválit. Stará sněmovna to nestihla a aktuálně zvolená bude muset začít nanovo.

Některé úpravy se podaří provést, zejména ty, u nichž se nemusí měnit zákon. U ostatních to bude složitější.Asi hlavní normou na toto téma byl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Stanovoval limity zadlužení a ukládal vládě i parlamentu procedury pro případ, že deficit nebo dluh přesáhnou jisté meze. Zákon budil řadu kontroverzí a zasloužil by si samostatný rozbor. Ale pro tuto chvíli je podstatné, že jeho putování sněmovnou skončilo po druhém čtení, které bylo přerušeno, a dalšího projednávání se už neměl kdo chopit. Zákon měl platit od 1. ledna 2014, tudíž by se lhůta pro zavedení směrnice bez problému stihla.

Samotný zákon kromě toho, že zaváděl do českého právního řádu některé požadavky směrnice, byl zároveň jakousi propustkou pro změnu dalších norem, které na směrnici navazovaly. Ani s těmito zákony to pochopitelně nedopadlo dobře, protože bez ústavního zákona by se ani projednávat nedaly. Podobný osud potkal i některá ryze technická opatření, která sice nepotřebovala změnit zákon, ale bylo třeba zákonné zmocnění, aby je někdo provedl.

Zpráva z ministerstva financí končí následujícím odstavcem, který je natolik výstižný, že nepotřebuje další komentář: „Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna, nelze předpokládat schválení ústavního zákona ani navazujícího zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, k nimž je potřeba souhlasu obou komor Parlamentu před koncem roku 2013. Je tedy velmi pravděpodobné, že ČR nesplní lhůty pro úplnou transpozici požadavků směrnice.“

Komise to zatím neřeší

Evropskou komisi (EK) prozatím patová situace u nás nevzrušuje. „Evropská komise pochopitelně vždy má informace o tom, že se některá opatření v daném termínu stihnout nepodaří. Nicméně v tomto případě, stejně jako v jakémkoli jiném, bude o dalším postupu rozhodnuto až poté, co skutečně uplyne lhůta pro transpozici směrnice. Komise se tedy začne tímto problémem zabývat až v příštím roce,“ řekl ČESKÉ POZICI Martin Stašek ze zastoupení EK v Česku.

Podle jeho vyjádření je však riziko pokuty relativně nízké. „Řízení pro porušení smlouvy má několik fází. V první vyzve komise členský stát k vysvětlení, proč danou směrnici do svého práva nezavedl. Pokud komise v této fázi neobdrží nějaké vysvětlení, jako třeba že opatření jsou v legislativním procesu a v řádu jednotek měsíců budou přijata, následuje takzvané odůvodněné stanovisko, v němž komise konstatuje, že došlo k porušení smlouvy, a dává nějaký termín k vyřešení. Pokud by země termín nestihla, následuje předání evropskému soudu, který vše znovu zkoumá, a pokud uzná, že členský stát skutečně porušil smlouvu, tak teprve potom komise navrhuje pokutu, kterou ovšem znovu posuzuje soud,“ popsal složitý mechanismus Stašek.

Ministerstvo financí je relativně optimistické a předpokládá, že zákony by mohly začít platit od ledna 2015Podle jeho slov jde o dlouhý proces a zpravidla se v jeho průběhu členskému státu podaří dát věci do pořádku. Česko by to tedy stihnout mohlo. Zřejmě i proto není zpráva ministerstva financí v otázce dalšího postupu zrovna dvakrát konkrétní.

Jak již bylo řečeno, implementace směrnice se neobejde bez změny zákonů. Ty sice již jednou byly napsány, a je tedy teoreticky možné je opět položit na stůl a znovu projednat v novém složení, ale prakticky je dost možné, že se řada ustanovení nové politické reprezentaci nebude líbit a nechá je předělat. Ministerstvo financí je relativně optimistické a předpokládá, že účinnosti zákonů bychom se mohli dočkat od 1. ledna 2015.

Vzhledem k absolutní nečitelnosti nově zvolené sněmovny, nejistoty ohledně nové politické vlády a komplikovanosti legislativního procesu je takové očekávání optimistické až přespříliš. Horizont účinnosti nových pravidel bude zřejmě vzdálenější. Pro úředníky z ministerstva financí a dalších institucí to představuje řadu zřejmě nepříliš příjemných jednání s lidmi z Evropské komise. A pro daňové poplatníky to může znamenat, že se část jejich peněz na pokutách doslova vyhodí oknem.

Počet příspěvků: 3, poslední 23.11.2013 04:03 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.