Lidovky.cz

Česku chybí až 300 tisíc řemeslníků. Učni se do letní praxe nehrnou

  9:57
Letní stavební sezona se rozjela a těch, kdo pracují rukama, se nedostává. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se dostala na rekordně nízkou hodnotu, spoléhaly firmy při výhledu na léto na učně, kteří teď mají prázdniny. Když už však učni docházejí na praxi, pak hlavně na povinnou během školního roku. Firmy proto shánějí řemeslníky.
řemeslník - ilustrační foto

řemeslník - ilustrační foto foto: Shutterstock

Petr Suchý ze stavební společnosti Chládek a Tintěra v Havlíčkově Brodě říká: „Kdyby se někdo ozval, naberu hned dvacet lidí.“ Letní stavební sezona se rozjela a těch, kteří pracují rukama, se nedostává. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se dostala na rekordně nízkou hodnotu, spoléhaly firmy při výhledu na léto na učně, kteří teď mají prázdniny. Ti se ale do praxe příliš nehrnou. Česku přitom podle odhadů chybí až 300 tisíc řemeslníků.

„Během školního roku k nám chodili někteří učni na povinnou praxi. Pokud je to povinné, tak samozřejmě nějakou činnost vykonávají. Někdy to bylo horší, jindy zase lepší,“ hodnotí Suchý. Mladé „dělníky“ na léto firma alespoň nějaké sehnala. „Máme tu například i děti našich zaměstnanců,“ podotkl Suchý. Stejně je na tom ostravská firma Timo profistavby. „Je to čím dál horší. Nenacházíme mladé lidi. Zaměstnanci stárnou a mladí to dělat nechtějí,“ řekl jednatel Tomáš Oboda. I sem se hlásí učni hlavně kvůli povinné praxi.

Dostatečná nabídka

Podle posledních statistik společnosti Cermat, která eviduje počty přihlášek deváťáků na střední školy nebo učiliště, vypadají čísla příznivě spíše pro teoreticky zaměřené vzdělávací instituce. Na střední odborná učiliště se oproti předchozímu ročníku hlásilo o několik set zájemců méně. V roce 2017 jich bylo téměř 8600, letos 8300. Podobně klesající trend zaznamenala i nástavbová studia. Loni se na ně hlásilo téměř 5700 učňů, letos 5400. Na gymnázia se počet přihlášek zvýšil. Z celorepublikového pohledu proto dle odborníků vychází, že rodiče si svého potomka představují v čisté a teplé kanceláři.

Podle ministerstva školství je v tuzemsku dostatečná nabídka oborů vzdělání zaměřená na řemesla a odpovídá i trhu práce. Problém, se kterým se většina krajů potýká, je nezájem žáků základních škol a jejich zákonných zástupců o určité obory vzdělání.

A děti tento názor přijímají za svůj. „Neoprávněně je střední odborné školství považováno za něco podřadného,“ vysvětluje tento trend Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů. Podobně to vidí i Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin: „Výběr je determinován omezenými možnostmi, úvahami o uplatnění závislými často na neplatných zkušenostech z minulosti, náhodných impulzech, jako je třeba vliv vrstevníků. Chybí funkční kariérové poradenství.“ Ministerstvo školství je se současným stavem v zásadě spokojeno.

„V posledních letech navzdory demografickému pokles nastává pozitivní trend v zájmu žáků základních škol o studium technických oborů vzdělání na středních školách,“ napsala mluvčí resortu Jarmila Balážová. Problémy přesto připouští. „Nevyřeší to však nedostatek absolutních počtů vzniklých demografickým poklesem,“ uvedla Balážová. Dle ministerstva je v tuzemsku dostatečná nabídka oborů vzdělání zaměřená na řemesla a odpovídá i trhu práce. „Problém, se kterým se většina krajů potýká, je nezájem žáků základních škol a jejich zákonných zástupců o určité obory vzdělání,“ dodala Balážová.

Nespokojenost

Národní prioritou tak je prohlubovat spolupráci škol a firem. Jednu takovou uzavřela zmíněná firma Chládek a Tintěra v Havlíčkově Brodě. „Smlouva se týká zajištění praxe na stavbách v Havlíčkově Brodě, spolupráce při odborném výcviku učňů, připravují se i podniková stipendia pro některé učňovské obory, které vyučujeme. Naopak technici z firmy by mohli fungovat jako odborníci z praxe u nás ve výuce a odborném výcviku v zimních měsících,“ popsal Ladislava Fiala, ředitel Střední průmyslové školy stavební akademika Stanislava Bechyně.

Podle loňského průzkumu analytické společnosti CEEC Research učni ztrácejí zájem o řemeslo v mnoha případech, i když na učňák chodí. Vadí jim podoba povinné praxe. Během ní musejí vykonávat někdy spíše pomocné práce. Stěžovala si na to třetina studentů technických škol. Nespokojení byli hlavně učni posledního ročníku.

Tato spolupráce se dle Suchého z firmy Chládek a Tintěra v Havlíčkově Brodě teprve rozjíždí. Podle odborníka na vzdělávání ze společnosti EDUin Tomáše Feřteka měly zájem o řemesla zvýšit jednotné přijímací zkoušky. Ty jsou povinné pro všechny, kteří se ucházejí o maturitní studium. Zájem zbylých studentů se proto měl soustředit na řemesla. To se dle Feřteka nepodařilo. „Dále je tu patrné, že se u nás udržuje poněkud abnormální poměr všeobecných a odborných oborů čtyřletého studia – cca 70 : 30. Ten poměr je jinde v Evropě vyváženější, často i opačný než u nás,“ upozorňuje Feřtek.

Podle loňského průzkumu analytické společnosti CEEC Research učni ztrácejí zájem o řemeslo v mnoha případech, i když na učňák chodí. Vadí jim podoba povinné praxe. Během ní musejí vykonávat někdy spíše pomocné práce. Stěžovala si na to třetina studentů technických škol. Nespokojení byli hlavně učni posledního ročníku. „Jako hlavní příčinu své nespokojenosti uvádějí zejména malou propojenost výuky s praxí,“ říká ředitel společnosti Jiří Vacek. Začít hned pracovat v oboru chce proto jen třetina z nich.

Nalákat žáky na základní škole, aby si vybrali učňovský obor, má znovuzavedení praktických dílen. Ty by se podle dosavadního plánu mohly vrátit do rozvrhů do dvou let. Se zástupci cechů o tom jednal premiér Andrej Babiš.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.