Česko vloni vyvezlo rekordní množství elektřiny. Naposled?

Export elektřiny se v roce 2012 dostal na vrchol možností, dalším rekordům zřejmě zabrání tenčící se zásoby přístupného uhlí.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Pověst obra mezi evropskými exportéry elektřiny, kterou si Češi vysloužili během minulých let, potvrzují i nejnovější údaje za minulý rok. Čistý vývoz v roce 2012 – tedy rozdíl mezi exportem a importem – dosáhl 17,12 terawatthodiny. Česko se tak veze na vzestupné vlně, předchozí rekord z roku 2011 činil 17,04 terawatthodiny. Nové údaje se na konci týdne objevily ve statistice Energetického regulačního úřadu.

Vysoká úroveň exportu ovšem dlouhodobě vyvolává spory o to, zda se z něj máme radovat, či nikoliv. Ekologičtí aktivisté upozorňují, že fakticky vyvážíme severočeskou krajinu, protože většina elektřiny se v tuzemsku vyrábí z uhlí – především hnědého.

Pokud bychom loňské údaje srovnali s produkcí jaderných bloků, došli bychom zase k závěru, že Česko exportuje (jde o čistý vývoz) tolik elektřiny, kolik jí za rok vyprodukuje jedna ze dvou tuzemských atomových elektráren – tedy Temelín nebo Dukovany –, a ještě něco navíc.

Z makroekonomického hlediska je naopak výhodou, že kromě automobilů, elektroniky či strojírenských výrobků je tu další významný vývozní potenciál. Z hlediska energetické bezpečnosti je zase důležité, že nejenom dovážíme suroviny jako plyn nebo ropu, ale také sami strategickou komoditu (která má navíc oproti surovinám jistou přidanou hodnotu) exportujeme.

Ať už se ale na statistiku díváme z jakéhokoliv zmíněného pohledu, jisté je, že se Česko dostalo na vrchol svých schopností. Vzhledem k omezeným možnostem těžby uhlí podle všeho postupně poklesne i výroba a export elektřiny. Ministerstvo průmyslu pak očekává, že dramatický pokles těžby hnědého uhlí přijde od roku 2016.

Nástup atomových bloků

Loňský rekord byl dosažen díky tomu, že tuzemská elektrárenská jednička ČEZ ještě více „vyždímala“ jaderné zdroje

Loňský rekord byl ovšem dosažen díky tomu, že tuzemská elektrárenská jednička ČEZ ještě více „vyždímala“ jaderné zdroje. Rekordu ve výrobě elektřiny dosáhly Dukovany, které prošly modernizací svých čtyř bloků. Jihomoravská jaderná elektrárna těsně překročila hranici 15 terawatthodin a letos plánuje další zvýšení výroby.

Rekordní byl i Temelín, který dodal do sítě dokonce 15,3 terawatthodin.

Další vývoj ovšem bude ovlivňovat hnědouhelná energetika, která už loni ve výrobě elektřiny oproti předchozímu roku 2011 zaostala – zhruba o dvě terawatthodiny. Přesto hnědé uhlí jako zdroj pro výrobu elektřiny v celkovém součtu stále poráží jádro zhruba o třetinu.

Klíčovým faktorem nyní zřejmě bude postupný útlum aktivity těžařské společnosti Czech Coal podnikatele Pavla Tykače. Důvodem je skutečnost, že se těžba přibližuje svým územním limitům, které stanovila vláda na začátku devadesátých let.

I když se zřejmě nepřestane diskutovat o případném prolomení limitů – zvláště kvůli potřebám suroviny pro české teplárenství –, zatím vše nasvědčuje tomu, že to i nadále bude politicky neprůchodné.

Výkonný šéf Czech Coalu Luboš Pavlas nicméně neočekává, že by významný pokles těžby hnědého uhlí mohl nastat už v letošním roce.

Zasáhla by vláda?

I kdyby se očekávání nenaplnila a export elektřiny by se ani v příštích letech přirozenou cestou nesnižoval, vláda by se zřejmě pokusila vývoz srazit uměle.

Vývoz elektřiny by byl nesmyslný ve chvíli, kdy by chybělo uhlí pro české teplárenství

Právě o takovém scénáři loni mluvil ministr průmyslu Martin Kuba. Důvod? Vývoz elektřiny by byl nesmyslný ve chvíli, kdy by chybělo uhlí právě pro české teplárenství. Přechod na dražší surovinu typu zemního plynu by přitom mohl vést k rozpadu tradičního českého systému centrálního zásobování teplem. Ten chce ovšem vláda zachovat.

Ministerstvo průmyslu v této souvislosti uvažovalo o způsobech, jak export elektřiny učinit ekonomicky méně výhodným – například zavedením nových pravidel, podle nichž by se výrobci elektřiny podíleli na nákladech za její přenos. To by se ale zřejmě stalo pouze v nouzovém případě, který ani úřad Martina Kuby nepovažoval za pravděpodobný.

Poptávku po české elektřině v zahraničí zřejmě postupně omezí také stavba nových zdrojů v sousedním Německu. Není pochyb o tom, že výše českého vývozu souvisí s odchodem Berlína od jaderné energetiky, byť tato souvislost nemusí být vždy přímá a jasná. Je kupříkladu možné, že česká elektřina nahrazuje německou ve třetích zemích – třeba na Balkáně. Statistiky nejsou v tomto ohledu přesné, protože vykazují toky elektřiny (export a import) do sousedních zemí.

Spolková republika má zatím zpoždění při budování nových větrných parků a zvláště přenosových sítí. Kvůli současnému systému podpory obnovitelných zdrojů se zatím nevyplácejí investice do plynových elektráren. Přesto je možné očekávat, že Německo dříve nebo později udělá vše pro to, aby své jaderné elektrárny nahradilo.

Státní energetická koncepce stanovuje postupný útlum uhelných elektráren, které mají být nahrazovány třetím a čtvrtým blokem Temelína

Temelín: pro a proti

Nová česká státní energetická koncepce, která ještě prochází posouzením z hlediska vlivu na životní prostředí, stanovuje postupný útlum uhelných elektráren v Česku, které mají být nahrazovány třetím a čtvrtým blokem jaderné elektrárny v Temelíně.

Tohoto projektu se současná debata o exportu citelně dotýká: Údaje o vysokém vývozu elektřiny se fakticky stávají argumentem proti dostavbě Temelína. Očekávaný útlum hnědouhelné energetiky je na druhé straně argumentem pro další temelínské bloky.

Kartami ještě může zamíchat současná situace na evropském trhu. Ceny evropských emisních povolenek jsou příliš nízké, což znamená, že neplní svůj účel – nejsou bičem na uhelné zdroje, které oproti obnovitelným zdrojům, jádru, ale i plynu více znečišťují ovzduší.

Je tedy možné, že se elektrárenské společnosti vrhnou na další modernizaci uhelných elektráren nad rámec současných plánů. To by se mohlo týkat kupříkladu elektrárny Počerady – ať už zůstane ve vlastnictví ČEZ, nebo ji po čase (díky nyní sjednávané opci) koupí Czech Coal Pavla Tykače.

Nebo také elektrárny Chvaletice, kterou od skupiny ČEZ možná odkoupí Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatelů Daniela Křetínského, Petra Kellnera a Patrika Tkáče.

ctenarCP toskánské víno ... 15:43 3.2.2013

Počet příspěvků: 19, poslední 9.2.2013 11:21 Zobrazuji posledních 19 příspěvků.