Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko prohrává geopolitický boj o trasy nových plynovodů

  9:59
V zákulisí se už bojuje o to, jaký nový plynovod se postaví a kudy povede. Protože ten, přes jehož území se bude plyn rozvádět, inkasuje tranzitní poplatky. Skončí-li tranzit přes Česko, důsledky ponesou spotřebitelé.

Uvnitř potrubí - tudy bude proudit plyn. foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

Před českými zákazníky se otvírá temná vidina, že si brzy výrazně připlatí za plyn. Majiteli potrubní infrastruktury, firmě Net4Gas, se chýlí ke konci smlouvy na tranzit přes české území. Zdejší systém rour patří k těm nejrobustnějším v Evropě, a pokud Net4Gas nezíská nové přepravní kontrakty, přenesou se celé náklady na domácí spotřebitele. „Bohužel je možné, že tranzit plynu přes české území úplně přestane, a v takovém případě hrozí enormní nárůst cen pro zákazníky,“ potvrdil mluvčí Energetického regulačního úřadu Vladimír Černý.

O sehnání nových smluv se musí postarat přednostně společnost Net4Gas, ale zajištění stability a bezpečnosti dodávek plynu patří k výsostně strategickým úkolům vlády. Všechny státy kolem České republiky to chápou a v zákulisí se už nějaký čas urputně bojuje o to, jaký nový plynovod se postaví a kudy povede. Protože ten, přes jehož území se bude plyn rozvádět do dalších zemí, inkasuje tranzitní poplatky.

Nevyužitá kapacita

Česká vláda Net4Gasu s prosazením varianty výhodné pro zdejší spotřebitele moc nepomáhá a nechává se válcovat slovenskými a polskými zájmy. Pokud z rozkošatělé sítě českých trubek zmizí plyn pro zahraniční klienty, infrastruktura zůstane stejně velká a drahá, ale náklady ponesou jen Češi a kapacita bude nevyužitá. Nelze přesně říci, o kolik by se koncová cena plynu zvedla. Zdražení by každopádně bylo skokové. Nicméně česká vláda si nenechala vyčíslit, jaké ztráty utrpí, když se nebude stavět jí preferovaný plynovod, případně přes Česko nepovede.

Pokud z rozkošatělé sítě českých trubek zmizí plyn pro zahraniční klienty, infrastruktura zůstane stejně velká a drahá, ale náklady ponesou jen Češi a kapacita bude nevyužitá

Jde o Nord Stream 2, jímž má cestovat ruská surovina do Německa a odsud dál na jih Evropy. Zatím není jasné, kudy přesně bude z Německa do Itálie pokračovat. Češi by potřebovali, aby Gazprom svoje trubky vedl přes české území, stáčel se na Slovensko a k moři to vzal přes Rakousko. Jenomže je možná i trasa přes Rakousko a Švýcarsko. Pokud by se uskutečnila nebo se nestavělo, jak usilují Slováci s Poláky, pro české trubky to znamená loučení s poplatky za tranzit. Ministerstvo průmyslu na dotaz LN, jestli případné ztráty spočítá, neodpovědělo.

Na rozdíl od české vlády si ta slovenská spočítala, co by ji naopak stálo, kdyby se Nord Stream 2 vybudoval – ztráty, které by uplatňovali na evropských partnerech, vyčíslili na 19 miliard korun ročně. Za českou stranu nelze mluvit v penězích, ale dá se říci, kolik plynu se tudy přepraví k sousedům.

Podpora partnerů z V4

„Celkový objem zemního plynu přepraveného naší společností se v roce 2015 zvýšil na 49,5 miliardy metrů krychlových. Z toho zhruba 7,6 miliardy metrů krychlových čítala vnitrostátní přeprava. Zbývající objemy představuje mezinárodní tranzit,“ uvádí Zuzana Kučerová, mluvčí společnosti Net4Gas. Drtivou většinu plynu v českých trubkách tedy nyní představují dodávky pro zahraniční zákazníky a bez nich náklady zůstanou na těch, kdo si jinou trasu zvolit nemohou – na domácích spotřebitelích.

Přestože české zájmy na zajištění naplněných tranzitních kapacit se kryjí s těmi německými, oficiálně naše republika stojí za svými partnery z visegrádské čtyřky a stavbu Nord Streamu 2 odmítá. Jenže zatímco Polsko a Slovensko na jiné variantě vydělá, Česko výrazně ztratí.

V tuto chvíli spotřeba plynu v Evropě roste, především ze tří důvodů. Plyn je pořád levná komodita, je ekologický a k jeho většímu využití na úkor hnědého uhlí tlačí členské státy Evropské unie také unijní emisní limity. To se týká předně Německa, Polska a České republiky. A přestože české zájmy na zajištění naplněných tranzitních kapacit se kryjí s těmi německými, oficiálně naše republika stojí za svými partnery z visegrádské čtyřky a stavbu Nord Streamu 2 odmítá. Jenže zatímco Polsko a Slovensko na jiné variantě vydělá, Česko výrazně ztratí.

O tom, že ostatní státy jsou v obhajobě svých zájmů mnohem aktivnější, svědčí událost z letošního srpna. Polskému antimonopolnímu úřadu se podařilo zablokovat vznik společného podniku Gazpromu se západoevropskými plynárenskými společnostmi, které chtěly začít Nord Stream 2 budovat a v tomto smyslu podepsaly loni smlouvu.

Polský antimonopolní úřad uvedl, že by tento plynovod ohrozil dodávky plynu do Polska, a projekt vetoval. I když jeho argument nedává smysl; bezpečnost jeho dodávek plynu by to naopak zvýšilo, protože vedle ukrajinské spojnice by přibyla záložní jižní cesta ze severu Moravy. Ruský Gazprom pak oznámil, že si najde jiné odběratele a bude stavět bez ohledu na to, co se líbí Polsku.

Chybí jednotná strategie

Celá debata o nutnosti stavby nových plynovodů vznikla proto, aby se kvůli vztahům Ruska s Ukrajinou zajistily nové přívodní cesty do evropských států. Trasování energetických infrastruktur je vždycky významně politicky motivované, ale problémem je, že nejen Evropa si nevytvořila jednotnou strategii, ale ani menší visegrádské uskupení. Každý stát pak prosazuje to, co je jen úzce v jeho zájmu, jednotlivé projekty se vzájemně vylučují a výsledkem je, že se nestane nic.

Trasování energetických infrastruktur je vždycky významně politicky motivované, ale problémem je, že nejen Evropa si nevytvořila jednotnou strategii, ale ani menší visegrádské uskupení. Každý stát pak prosazuje to, co je jen úzce v jeho zájmu.

Na tom vydělává především Rusko. Třeba jako když Polsko před několika lety tak dlouho odkládalo jednání o nové smlouvě na dovoz plynu od Gazpromu, až mu původní smlouva vypršela, aniž by si náš severovýchodní soused zajistil nějaké jiné dodávky plynu. Ve výsledku Poláci museli přijmout tvrdší podmínky ruského dodavatele, který si nasadil vysokou dovozní cenu. Situace se teď navíc akceleruje tím, že na jedné straně Poláci hodlají od roku 2022 úplně zastavit odběr ruského plynu a na druhé Rusové už po roce 2019 nechtějí vést tranzit přes Ukrajinu.

Slováci výstavbu Nord Streamu 2 také veřejně odmítli, pro ně je nejvýhodnější, aby se udržela trasa přes Ukrajinu. „Obrovská plynová potrubí na území Slovenska by jinak byla využívána jen minimálně. Nákladná údržba, provoz, ale i odpisy zařízení by se rozpočítávaly na menší objem přepraveného plynu, čímž by cena za metr krychlový výrazně stoupla,“ napsal slovenský deník Pravda v dubnu a dodal, že rozhodnutí o osudu Nord Streamu určí ceny plynu na další roky a rozdělí Evropu na vítěze a poražené.

Energetický regulační úřad

Zatímco Polsko a Slovensko nezahálejí, aby se zařadily mezi vítěze, Česko se příliš nesnaží, aby nezůstalo na smutné straně dělicí čáry. Tuzemští vládní představitelé řeší otázku bezpečnosti plynových dodávek, ale nechávají bokem využití potrubních kapacit. Hrozbou skokového růstu ceny plynu se nyní zabývá jen Energetický regulační úřad.

Tuzemští vládní představitelé řeší otázku bezpečnosti plynových dodávek, ale nechávají bokem využití potrubních kapacit. Hrozbou skokového růstu ceny plynu se nyní zabývá jen Energetický regulační úřad.

„V rámci svých kompetencí ERÚ vyvine veškerou aktivitu, která dopady do cen plynu co nejvíce minimalizuje. Čeští zákazníci nemohou doplácet na aktiva soukromé společnosti, jejichž rozsah a velikost nejsou potřeba pro dodávku do domácích odběrných míst. Nord Stream 2 by zvýšil využití české přepravní soustavy a nezatížil české spotřebitele v takové míře, protože jeho výstavba by se financovala z tranzitních poplatků,“ dodává mluvčí ERÚ Černý.

Energetický regulační úřad může zamezit tomu, aby Net4Gas promítl do koncové ceny nové investice, pokud svědčí především zákazníkům v cizině. Ale těžko odmítne růst nákladů, kdyby celou soustavu využívali jen čeští spotřebitelé, byť by to bylo jako brát si na zvednutí hrášku bagr.

Polsko jako středoevropský rezervoár

Smlouvy na tranzit Net4Gasu by měly doběhnout v letech 2019 až 2021 s výjimkou plynovodu Gazela. Podle informací LN náhradní kontrakty domluvené nejsou, ale firmě zákony nedovolují, aby to komentovala. „Ale jsme optimističtí, Česká republika je z hlediska mezinárodního tranzitu zemního plynu v dobré pozici,“ doplnila mluvčí Kučerová.

Poláci by se rádi stali středoevropským rezervoárem, odkud se komodita rozlije dál. Na to by potřebovali postavit Baltic pipeline, plynovod, který by vedl z Norska na pevninu.

Výhodné umístění uprostřed Evropy ale zastiňují polské ambice. Poláci by se rádi stali středoevropským rezervoárem, odkud se komodita rozlije dál. Na to by potřebovali postavit Baltic pipeline, plynovod, který by vedl z Norska na pevninu. Není to poprvé, co to Polsko Skandinávcům navrhuje, takže seveřané jsou k nápadu skeptičtí. Navíc se v kuloárech předpokládá, že tuto stavbu zablokují Němci.

Jediný skutečně nachystaný a reálný projekt plynovodu, severojižní propojení Stork II, Poláci už zařízli. Diplomatickými cestami oznámili, že se nechtějí podílet na výstavbě bez záruky, že v trubkách nebude proudit ruský plyn. To ale nikdy nebylo cílem Storku, měl dodávky plynu diverzifikovat, ne nahradit ty z Ruska.

Zájmy

Polsko

  • Chce se vymanit z vlivu Ruska a Německa, proto blokuje stavbu plynovodu Nord Stream 2, kterým by vedl plyn po dně Baltského moře a pak přes pevninu na jih Evropy.
  • Prosazuje vybudování alternativního plynovodu Baltic Pipeline z Norska a tranzit na jih Evropy přes svoje území od roku 2022.
  • Chce úplně přestat odebírat plyn z Ruska, kvůli tomu také shodilo stavbu severojižního plynovodu Stork II.

Německo

  • Usiluje o stavbu plynovodu Nord Stream 2, protože německá spotřeba plynu roste.
  • Nesouhlasí se stavbou Baltic piperine.

Rusko

  • Chce ukončit tranzit plynu přes Ukrajinu po roce 2019, trasumá nahradit rozšíření plynovodu Nord Stream. Hodlá ho postavit i navzdory nesouhlasu Polska a vést trasu tak, aby se Polsku vyhnulo.

Slovensko

  • Blokuje výstavbu Nord Stream 2, protože by přišlo o poplatky z tranzitu přes své území.
  • Prosazuje cestu plynu přes Eastring.
  • Hlavní priorita je, aby se zachoval tranzit přes Ukrajinu, protože ten vede do Rakouska a Itálie právě přes Slovensko.

Česká republika

  • Podporuje pozici Polska a Slovenska ohledně odporu vůči stavbě Nord Stream 2, přestože tak ohrožuje využití robustní české plynové infrastruktury.
  • Z hlediska využití plynových trubek na českém území by však bylo strategické, aby Nord Stream 2 vznikl a vedl plyn na jih přes ČR.

Bulharsko

  • Chtělo by se vrátit k unijně zablokovanému projektu South Stream, stalo by se díky němu tranzitní zemí a mohlo výrazněji investovat do svojí domácí infrastruktury.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...