Česko přemýšlí, co udělat s dalšími miliardami z EU

Evropská unie svůj rozpočet plánuje v sedmiletých cyklech, což je sice přehledné, ale vytváří to i řadu paradoxů. S jedním takovým se nyní potýká i Česko – ačkoliv čerpání dotací z balíku určeného na léta 2014–2020 se sotva pořádně rozběhlo, v Bruselu se již připravuje nová sedmiletka, která odstartuje v roce 2021.

I když by první čísla měla být na papíře až za půl roku, pro Česko vyhlídky oproti prvním poplašným zprávám nevypadají špatně. „Zatím to vypadá, že oproti minulému období si pohoršíme o nějakých deset procent. Spekulovalo se přitom i o tom, že by dotací mohlo být až o třetinu méně,“ řekl na nedávné konferenci k eurodotacím státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.

K dosavadnímu zhruba bilionu korun, který ve formě dotací z bruselského eráru doputoval příjemcům v Česku od našeho vstupu do EU v roce 2004, by tak mělo přibýt dalšího půl bilionu. Pak se zřejmě finanční tok zastaví a bruselský penězovod vyschne. „V pozici čistého plátce by se Česko mělo octnout až někdy kolem roku 2028,“ říká lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Až potud jde o dobrou zprávu. Jenže již nyní Brusel tlačí na to, aby si každá země určila jasné priority, na co peníze dát. A právě s tím má Česko problémy.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má koncepci čerpání eurofondů na starosti, v minulém roce vypracovalo hned dva strategické dokumenty, které mají popsat, o co chce Česko usilovat po roce 2021. Objevují se v nich ale jen velmi obecné a mlhavé formulace.

Vize nepřežijí vládu

Dočteme se tu například o tom, že „Česko bude usilovat o vyváženost mezi tematickou podporou a specifickými potřebami regionů“. Ovšem s tím, že soupiska našich potřeb musí být flexibilní tak, aby ji bylo možné měnit. Na to, že národní koncepci pro čerpání dotací po roce 2021 by již za půl roku měla na stůl dostat vláda, je to nevýrazný výsledek. „Chybí nám dlouhodobá vize, která by přežila funkční období vlády. Zaměřujeme se na maximalizaci v čerpání evropských peněz a teprve pak se ptáme, k čemu jsme je vlastně využili,“ upozorňuje Vladimír Kváča, viceprezident České evaluační společnosti.

Odpovídá tomu i pohled na dotační toky. Zatímco zmíněnou jednu miliardu korun má vláda makroekonomicky podchycenou a díky studii, kterou si nechala zpracovat, ví, že bruselské dotace přispívají k hospodářskému růstu, s jejich účelností už je to horší. Žádné srovnání co do úspěšnosti projektů neexistuje. Po roce 2021 přitom Brusel bude klást důraz právě na „chytré“ projekty orientované do budoucnosti. A v těch zatím Česko silně pokulhává.

Ležící miliardy

Příkladem může být balík v hodnotě 14 miliard korun určený na rozvoj vysokorychlostního internetu. Dosud se o něj uchází jen tři firmy – v objemu o tři nuly nižším. Žádosti jsou příliš složité a dosud není jasné, jak počítat návratnost, která je pro dotace EU klíčovým parametrem. A podobně nevyužité jsou také peníze na „smart cities“, tedy na nejrůznější technologické aplikace usnadňující život ve městech.

Podle Kváči Česko až příliš mnoho energie spotřebuje na utracení přidělených peněz a je velmi konzervativní. „Třeba Finsko experimentuje, nebojí se přiznat, že neví, co bude účelné ještě za deset let,“ upozorňuje.

A přidává i jednu oblast, na kterou by se Česko mělo zaměřit. „Slovinci nebo Portugalci jsou velmi aktivní na poli zlepšování kvality veřejné správy. Tady nám opravdu ujíždí vlak, protože toto téma dosud pro žádného premiéra nebyla priorita,“ zakončuje ekonom Kváča.