Česko potřebuje vizi. Jde ale o to, komu bude naslouchat

Ve světě nemáme reputaci. Sice se zde žije lépe než v minulosti, navzdory tomu jsme národ druhé kategorie. A způsobujeme si to sami – českou malostí, sobectvím a závistí, říká v rozhovoru miliardář Radim Passer, který řídí realitní impérium Passerinvest.

Vojtěch Wolf 22.8.2019
Radim Passer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radim Passer | foto: LN: Viktor Chlad
Radim Passer

Radim Passer, který řídí realitní impérium Passerinvest, v rozhovoru mimo jiné říká: „Ceny za bydlení jsou vysoké a spousta lidí ze střední třídy, která by měla být hlavní hybnou silou, na to nemá. Bydlení se stává nedostupným. To je špatně. Když se bude stavět bytů víc, nějaká korekce může nastat. Otázkou je, kdo je bude stavět. Pokud stát do stavebnictví nedodá alespoň 50 až 100 tisíc lidí v horizontu dvou tří let, je naprosto vyloučené, aby byty byly a nastala nějaká cenová korekce.“

LIDOVÉ NOVINY: Česká ekonomika roste. Sílí ale povědomí, že se něco stane, že nastane změna. Realitní trh je takovým indikátorem změn. Co lze dnes vyčíst z českého realitního trhu?

PASSER:  Česká ekonomika si stojí moc dobře, lidem se daří. Na druhou stranu spousta z nich si uvědomuje, že nedávno tu byla poměrně hluboká krize. To jsou ale jenom domněnky a pocity. To, co vidím jako největší brzdu české ekonomiky, je nedostatek lidí. Chybí tu půl milionu lidí a firmy kvůli tomu nemohou zdaleka fungovat tak dobře, jak by mohly, což má vliv i na daňové odvody.

LIDOVÉ NOVINY: A řešení?

To, co vidím jako největší brzdu české ekonomiky, je nedostatek lidí. Chybí tu půl milionu lidí a firmy kvůli tomu nemohou zdaleka fungovat tak dobře, jak by mohly, což má vliv i na daňové odvody.

PASSER: Makroekonomové a statistici předpovídají, že za 50 let nás bude sedm až osm milionů. Pokud s tím nic neuděláme, bude to znamenat bankrot země. Je třeba říci, pro kolik lidí chceme tuto zemi budovat. A jsou tři zdroje, jak počet obyvatel zvýšit třeba až na 15 milionů. Prvním z nich je přísun lidí z kulturně spřízněných zemí, jako je Ukrajina. Před dvěma lety byl na Ukrajině proveden průzkum, který ukázal, že třetina Ukrajinců by si přála žít v zahraničí. Neměli by k nám ale jezdit pouze svobodní muži, kteří nevědí, co mají po práci dělat.

Stát by měl připravit podmínky, že sem budou přicházet rodiny, které se po nějaké době stanou plnohodnotnou součástí společnosti. Hospodářská komora spočítala, že náklady na letošní kvótu Ukrajinců se budou pohybovat kolem 100 milionů korun. Každý další rok ale soukromá sféra zaměstnávající tyto Ukrajince přinese do daňových rozpočtů jen ze mzdových odvodů deset miliard korun. Druhým zdrojem lidí je západní Evropa.

LIDOVÉ NOVINY: Skutečně se budou lidé ze západní Evropy dobrovolně stěhovat do Česka?

PASSER: V BB Centru sídlí řada globálních korporací a bezvýhradně tuto myšlenku potvrzují. Západní Evropa je tradičně demokraticky a pro podnikání mnohem příznivější část světa než postkomunistický blok. V tom má velkou konkurenční výhodu. Její nevýhoda ale spočívá v tom, že se vydává sebevražedným směrem, a to kvůli naprosto nekontrolovatelné muslimské migraci.

Makroekonomové a statistici předpovídají, že za 50 let nás bude sedm až osm milionů. Pokud s tím nic neuděláme, bude to znamenat bankrot země. Je třeba říci, pro kolik lidí chceme tuto zemi budovat.

Mnoho lidí, kteří dlouhodobě žijí v západní Evropě, zjišťují, že tam pro jejich děti není úplně bezpečno. To je důvod, proč chtějí odejít. A pro Českou republiku je to příležitost. Tito lidé oceňují, že jsme bezpečnou a pokojnou zemí, kde nejsou náboženská pnutí a nesnášenlivost, jako je dnes často vidět v západní Evropě. A pak jsem ještě nezmínil třetí zdroj lidí, jímž by byl projekt, který jsem pracovně nazval zdravá rodina.

LIDOVÉ NOVINY: V čem by měl spočívat?

PASSER: Stát by měl finančně motivovat lidi, aby v nerozvedeném manželství vychovali děti do ukončení středního vzdělání. Za druhé dítě by dostali více než za první, za třetí zase více než za druhé a tak dále. Pravidla by transparentně a předvídatelně musel určit stát. Tyto benefity by se týkaly lidí, kteří jsou normálně zapojeni do pracovního procesu a nezneužívají dávky.

LIDOVÉ NOVINY: Migrace z Afriky či Blízkého východu je dnes v Evropě velkým tématem. Proč se nedaří využít těchto lidí pro řešení nedostatku pracovních sil?

PASSER: Mluvil jsem o migraci z kulturně spřízněných zemí, protože to jsou lidé, u kterých je vysoká pravděpodobnost a předpoklad, že se asimilují do společnosti a stanou se její plnohodnotnou součástí. Německy mluvící země v našem sousedství, Německo a Rakousko, mají desítky let zkušeností s tureckou imigrací.

Mnoho lidí, kteří dlouhodobě žijí v západní Evropě, zjišťují, že tam pro jejich děti není úplně bezpečno. To je důvod, proč chtějí odejít. A pro Českou republiku je to příležitost. Tito lidé oceňují, že jsme bezpečnou a pokojnou zemí, kde nejsou náboženská pnutí a nesnášenlivost, jako je dnes často vidět v západní Evropě.

Před 16 lety jsem na veletrhu v Cannes hovořil s jedním rakouským investorem. Říkal mi, že v Rakousku si mysleli, že Turci se asimilují do společnosti a budou pro ni přínosem. Jenže se to nestalo. Zemi to dlouhodobě přináší mnohem více problémů než požehnání a benefitů. Proto hovořím o migraci z kulturně spřízněných zemí, které nepropagují žádné agresivní nebo nenávistné náboženství.

LIDOVÉ NOVINY: Nevěříte tedy, že migranti, kteří již v Evropě jsou, se časem zapojí do ekonomického procesu?

PASSER: Řada z nich to tak udělá. Jenže procento těch, kteří to neudělají, je, žel, příliš vysoké.

LIDOVÉ NOVINY: Vraťme se k realitnímu trhu. Ceny za bydlení jsou dnes extrémně vysoké, v Praze se za metr čtvereční v novém bytě platí více než 100 tisíc korun. Jde o obávanou bublinu, nebo je to vývoj, se kterým se musíme smířit?

PASSER: Pro stavební firmy je nejlepší stavět infrastrukturu. Pak to jsou sklady, kanceláře a shopping centra. Na úplném konci jsou byty, protože ty jsou z hlediska řemeslné zručnosti nejnáročnější. Ve stavebnictví chybí mnoho desítek tisíc lidí. A stavební firmy si dnes za práci říkají podstatně vyšší ceny než dřív. Rezidenční developeři musejí prodat metr čtvereční v novém bytě alespoň za dvojnásobek toho, za co postaví, aby se jejich marže pohybovala alespoň na úrovni 15 až 20 procent.

Stát by měl finančně motivovat lidi, aby v nerozvedeném manželství vychovali děti do ukončení středního vzdělání. Za druhé dítě by dostali více než za první, za třetí zase více než za druhé a tak dále. Pravidla by transparentně a předvídatelně musel určit stát. Tyto benefity by se týkaly lidí, kteří jsou normálně zapojeni do pracovního procesu a nezneužívají dávky.

V roce 2010 jsme stavěli rezidenční projekt park Baarova a metr čtvereční jsme tehdy postavili za 32 tisíc korun. Byla to vyšší střední kategorie. Dnes bychom projekt postavili za minimálně 65 tisíc korun za metr čtvereční. Prodávat bychom museli metr čtvereční za alespoň 130 tisíc korun, aby to ekonomicky dávalo smysl. Ceny za bydlení jsou vysoké a spousta lidí ze střední třídy, která by měla být hlavní hybnou silou, na to nemá.

Bydlení se stává nedostupným. To je špatně. Když se bude stavět bytů víc, nějaká korekce může nastat. Otázkou je, kdo je bude stavět. Pokud stát do stavebnictví nedodá alespoň 50 až 100 tisíc lidí v horizontu dvou tří let, je naprosto vyloučené, aby byty byly a nastala nějaká cenová korekce.

LIDOVÉ NOVINY: Ve chvíli, kdy se pro střední třídu stává nedostupné bydlení v Praze, lze očekávat, že se začnou objevovat i u nás až extrémní návrhy řešení, které zaznívají v západní Evropě, jako je zastropování nájemného či zabírání volných bytů.

PASSER: Podle mne je zásadní, aby stát nastavil podmínky, aby sem přicházeli lidé, kteří zde budou pracovat. Bez toho se nic neposune. Paralelně s tím musí probíhat reforma stavební legislativy. Ta je v zuboženém stavu. Obojí bude chvíli trvat. Až to bude splněno, nůžky, které se dnes rozevírají mezi cenou bydlení a příjmy obyvatel, se mohou začít zase trochu uzavírat. Je nutné řešit komplex problémů, nestačí vyřešit jen část. První signály změn k lepšímu by pak mohly být vidět v horizontu pěti až sedmi let. Musí zde být ale jasná a neměnná dlouhodobá vize.

LIDOVÉ NOVINY: A má ji stát?

Pro stavební firmy je nejlepší stavět infrastrukturu. Pak to jsou sklady, kanceláře a shopping centra. Na úplném konci jsou byty, protože ty jsou z hlediska řemeslné zručnosti nejnáročnější. Ve stavebnictví chybí mnoho desítek tisíc lidí. A stavební firmy si dnes za práci říkají podstatně vyšší ceny než dřív.

PASSER: Mluvil jsem o tom s Andrejem Babišem několikrát. Myslím si, že mu už před lety došlo, že jen s naštvaností a chutí něco změnit v politice nevystačí a že země potřebuje vizi. Jde ale o to, komu bude naslouchat. Žádný člověk to nedokáže obsáhnout všechno sám, vždy potřebuje mít kvalitní poradní tým. Četl jsem knihu Vize 2035. Řada z věcí podle mě dává smysl. Ale konkrétně oblast výstavby a infrastruktury považuji za nedostatečně zpracovanou.

LIDOVÉ NOVINY: V čem jsou zásadní pro další rozvoj Česka investice do infrastruktury?

PASSER: Pokud chceme udržitelnou prosperitu, musíme stavět s velkorysostí. Když se před lety stavěla trasa metra C, komunisté ji plánovali s trojnásobnou kapacitou vzhledem k tehdejším potřebám. Díky tomu metro stíhá na hraně své kapacity i dnes. Vezměte si ale například vnější okruh Prahy s novými tunely. Mají jen dva pruhy, což už nikdy nikdo nenapraví. To je doslova zločin. Všechny trasy, i těch nedostavěných dálnic či metra, byly naplánovány za minulého režimu.

Porevoluční garnitura nepřišla s ničím novým. Když jsme si to uvědomili, udělali jsme za rok vlastní studii za milion korun přímých nákladů, která obohacuje plánovanou silniční síť o 850 kilometrů nových dálnic a 1300 kilometrů jedniček. Tyto nové komunikace vhodně propojují regiony ČR a zlepšují spojení s okolními zeměmi. Součástí našeho návrhu jsou i trasy pro vysokorychlostní železnice a zcela nové trasy pražského metra.

Je zásadní, aby stát nastavil podmínky, aby sem přicházeli lidé, kteří zde budou pracovat. Bez toho se nic neposune. Paralelně s tím musí probíhat reforma stavební legislativy. Ta je v zuboženém stavu. Obojí bude chvíli trvat. Až to bude splněno, nůžky, které se dnes rozevírají mezi cenou bydlení a příjmy obyvatel, se mohou začít zase trochu uzavírat.

Praze chybí okružní trasa metra a všechny trasy se nesmyslně křižují pouze v centru. Podobně všechny dálnice vedou do Prahy a zbytečně přidávají pražskému dopravnímu skeletu každý den 300 tisíc aut! Všechny naše návrhy mají prověřené trasy, všechny nové stanice metra jsou navrhovány na městských pozemcích. Státu a Praze by takováto příprava trvala nejméně deset let a stála by stonásobně.

LIDOVÉ NOVINY: Má na to ale Česko?

PASSER: Finančně by to stát i Praha zvládly. Bavil jsem se o tom s bankéři. Kdyby se splátky takových investic rozložily do 40 let, například nová silniční infrastruktura by znamenala 35 miliard korun ročně, aniž by stát pro tento účel musel být závislý na PPP projektech (public private partnership, partnerství veřejného a soukromého sektoru – pozn. red.).

LIDOVÉ NOVINY: Mluvil jste o svém plánu už se zástupci vlády?

PASSER: Před rokem a půl jsme se o tom bavili na úrovni premiér, ministr dopravy a šéf ŘSD. Ti nás požádali, ať to probereme se všemi parlamentními stranami. Jediný, kdo si zatím na toto téma neudělal čas, je ČSSD. Ačkoliv od zástupců parlamentních stran máme v tuto chvíli nezávazné odpovědi, všichni, se kterými jsme mluvili, byli pozitivní a uvědomují si tuto klíčovou potřebu naší země. Teď v září by věc měla pokračovat slyšením před dopravní komisí parlamentu. A navázat by měla expertní komise na příslušném ministerstvu.

LIDOVÉ NOVINY: Do jaké míry je podceňování investic do infrastruktury důsledkem volebních preferencí? Voliči slyší na nižší jízdné či zlevněné jídlo, na navýšení různých dávek…

Porevoluční garnitura nepřišla s ničím novým. Když jsme si to uvědomili, udělali jsme za rok vlastní studii za milion korun přímých nákladů, která obohacuje plánovanou silniční síť o 850 kilometrů nových dálnic a 1300 kilometrů jedniček. Tyto nové komunikace vhodně propojují regiony ČR a zlepšují spojení s okolními zeměmi. Součástí našeho návrhu jsou i trasy pro vysokorychlostní železnice a zcela nové trasy pražského metra.

PASSER: Populismus dnes funguje všude. Výhodou západní Evropy je, že si to může dovolit, protože potřebnou infrastrukturu už má. U nás k tomuto populismu ale dochází ve chvíli, kdy ji ještě nemáme. Příčinu lze hledat v médiích, školských osnovách, ale i v rodinné výchově. Neučíme totiž své děti, že je třeba být odvážný a velkorysý. V okamžiku, kdy jsme ustrašení, vždy budeme národem druhé kategorie.

Vezměte si Nory, Švýcary, Švédy, Dány, Rakušany či Finy, kteří nejsou větší než my, ale mají ve světě skvělou reputaci. Jsme národ, který žádnou reputaci nemá. Sice se tu žije lépe než kdykoliv dřív, ale přesto jsme druhořadý národ a nikoho v podstatě nezajímáme. Mentálně si to způsobujeme sami. Jde o českou malost, sobectví a někdy i závist.

LIDOVÉ NOVINY: Co je třeba udělat, aby se celospolečenská poptávka po budování infrastruktury změnila?

PASSER: Dlouhodobá, odvážná a velkorysá politická vize a jasná podpora od veřejnoprávních médií, která si podobně jako politiky platíme z daní soukromé sféry.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vnímáte Andreje Babiše, kolem kterého se řeší několik kauz, počínaje Čapím hnízdem a konče bruselskými audity dotací pro Agrofert v době, kdy už byl premiérem?

Populismus dnes funguje všude. Výhodou západní Evropy je, že si to může dovolit, protože potřebnou infrastrukturu už má. U nás k tomuto populismu ale dochází ve chvíli, kdy ji ještě nemáme. Příčinu lze hledat v médiích, školských osnovách, ale i v rodinné výchově.

PASSER: Je to o parník nejlepší premiér, kterého tato země od revoluce měla. Pokud by v politice hledal jen ochranu svého podnikání a svých zájmů, bylo by pro něho nejlepší, kdyby nechal věci, jak byly, a řešil své zájmy přes různé lobbisty a prostředníky. Do roku 2010 jsem měl na Andreje Babiše mediálně zkreslený názor a vnímal jsem ho negativně. Poté, co jsem se s ním poprvé setkal, jsem musel přiznat, že dokáže nejen tvrdě pracovat, ale má v sobě i vnitřní pokoru a je schopný přiznat své chyby. Pokud někdo má takovou sebereflexi, je schopný v politice pracovat ve prospěch země.

LIDOVÉ NOVINY: Vy sám jste vždy odmítal vstoupit do politiky. Změnilo se něco na tomto vašem postoji?

PASSER: Na tom se nic nezměnilo. To by mě Bůh musel dát jasným a nezpochybnitelným způsobem najevo, že mě chce mít v politice. Nemyslím si ale, že to tak v mém životě bude. V podnikání máme práci na mnoho let. Mám malé děti a myslím si, že pro Pána Boha budu mnohem užitečnější v tom, co dělám teď.

Na druhou stranu jsem ale vděčný za každého slušného a kompetentního člověka, který se obětuje a do politiky jde. Pokud tam nejde krást, ale pracovat pro veřejnost, je to neuvěřitelná oběť. Ztratí soukromí, budou na něho neuvěřitelné tlaky, objeví se spousta pomluv. Je těžké se na to připravit, aby to člověk byl schopný unést.

Radim Passer (55)

  • V roce 1991 začal podnikat a založil společnost Passerinvest Group.
  • Jako investor a developer je firma spojena s projektem administrativního a multifunkčního areálu na Praze 4 s názvem BB Centrum.
  • Jde o jeden z největších kancelářských areálů v ČR.
  • Passer považuje svůj podnikatelský úspěch za dar od Boha, k němuž se obrátil v roce 1998 po smrti svého prvorozeného syna.
  • Toto rozhodnutí, které považuje za nejlepší ve svém životě, změnilo od základu jeho soukromý život i celkový pohled na svět.
  • Je prvním člověkem, jemuž se podařilo jet na veřejné dálnici rychlostí přes 400 kilometrů za hodinu.
  • Je ženatý a má čtyři syny.

Počet příspěvků: 2, poslední 28.8.2019 05:42 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.