Česko podmínky pro přijetí eura plní. Rozhodnout musejí politici

Evropská komise (EK) představila ve středu 31. května plán na stabilizaci Evropské unie založený na větší spolupráci zemí platících eurem. „Návrh, který se neodmítá“ – jak iniciativu před třemi týdny označil eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici –, má přilákat do eurozóny i členské země, jež společnou měnu nepoužívají. „Euro se již pro Evropany stalo symbolem jednoty a zárukou stability. Teď z něj chceme udělat prostředek ke společné prosperitě,“ prohlásil Moscovici. S tím, že státy euro přijmou, až splní konvergenční podmínky.

Česko přitom tyto podmínky plní. Kdyby se politici rozhodli, můžeme začít platit eurem už za necelé čtyři roky. „Když se díváme na všechna kritéria, která jsou k přijetí společné měny třeba splnit, my je splňujeme. Jsme premianti,“ řekl nedávno člen bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek, který měl přijetí eura na ministerstvu financí na starosti. Jenže o euru bude muset rozhodnout politická reprezentace. Podle průzkumů by přitom byl pro společnou měnu jen každý pátý Čech.

Tři pilíře

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý měsíc potvrdil, že o přijetí společné evropské měny rozhodne až příští vláda, která vzejde z podzimních voleb. Například exministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že bychom zatím do eurozóny vstupovat neměli, protože by pak Česko ručilo za cizí dluhy a ztratilo by jeden z nástrojů řešení hospodářských krizí. Naopak TOP 09 je podle svého předsedy Miroslava Kalouska pro co nejrychlejší přijetí. „Myslíme vážně, že už není čas na to, váhat s eurem,“ řekl Kalousek.

Budoucnost EU je s jednotnou měnou pevně spjata. Sám Moscovici zdůraznil, že jedinou členskou zemí EU, která si vyjednala podmínku a nemusí euro přijmout, je Dánsko. Zatím se eurem platí v 19 z 27 států EU. „Dokument jde jasně v linii, kdy země eurozóny říkají, že si myslí, že musí v něčem pokračovat, posilovat integraci, a že to chtějí udělat v rámci eurozóny,“ reagoval na návrh EK europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

Plán Evropské komise staví na třech pilířích: dotažení projektů finanční unie, dosažení propojenější hospodářské a fiskální unie a v neposlední řadě posílení pravomocí institucí eurozóny. Mezi cíli, které by se měly stihnout do roku 2019, je především snaha zajistit stabilitu finanční sféry. „Nemůžeme a ani bychom neměli čekat na další krizi,“ prohlásil ve středu místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.

Posílení rolí i pravomocí

Podle Bruselu je třeba pokročit v dokončení bankovní unie a docílit snížení a sdílení rizik v bankovním odvětví, čímž by se zvýšila odolnost evropských bank. „Například jde i o společný evropský systém pojištění vkladů. Ten je ekonomicky racionální, dobře připravený, ale uvázl na politické mělčině. Teď je ale vidět snaha to dotáhnout,“ řekl LN Niedermayer. Rovněž by do budoucna mohl po vzoru Mezinárodního měnového fondu vzniknout jeho evropský protějšek.

Plány EK směřují i k posílení rolí i pravomocí některých institucí v eurozóně. Například by mohla mít eurozóna společný rozpočet a „ministra financí“, vzniknout by mohl i úřad pro správu peněz eurozóny, tedy jakýsi resort financí. „Představa, že by tento orgán moudře reguloval finanční toky tam, kde jich je nejvíce třeba, je úplně nesmyslná. Nefunguje to nikde na světě, zejména ne v USA, což je pro EU asi největší vzor,“ upozorňuje ekonom Pavel Kohout.

„Kromě toho EU nemá společnou obranu, společný penzijní systém, společné zdravotnictví, společnou infrastrukturu ani společný sociální systém, což jsou hlavní položky amerického federálního rozpočtu. Rozpočtový federalismus bez nich nemá smysl,“ řekl Kohout LN. V době brexitu a chronických potíží jižního křídla eurozóny se zdá česká odpověď na nabídku, která se neodmítá, zatím předčasná. Nová vláda ji ostatně nezačne hledat dříve než letos na podzim.