Lidovky.cz

Česko není kuřáckým rájem

Evropa

  22:18

Ceny a zdanění cigaret u nás odpovídají průměru nových členů EU a nijak nevybočují z trendu, píše advokát Luboš Hejcman.

foto: © ReutersČeská pozice

KOMENTÁŘ Luboše Hejcmana / S tím, jak předchozí ministr zdravotnictví Leoš Heger a jeho nástupce Martin Holcát připravovali návrh zákona o úplném zákazu kouření v hospodách, barech a restauracích, se opět rozhořela diskuse o tom, jak se vlastně v Česku reguluje kouření. Objevily se hlasy zejména ze strany protikuřáckých aktivistů, že Česko je jakýmsi „popelníkem Evropy“, kde se kouření nereguluje vůbec, a navíc je v něm cena cigaret oproti dalším evropským zemím nízká, což údajně podporuje kouření zejména mladistvých. Jaká je skutečnost?

Výskyt kouření, stejně jako prodej cigaret v Česku v posledních několika letech klesá v průměru o dvě procenta ročně. Podle údajů Českého statistického úřadu jsme před čtyřmi lety vykouřili 2071 cigaret na osobu a rok, v roce 2011 to bylo 1977 cigaret. Odpovídá to obecnému civilizačnímu trendu, podle něhož v západních zemích dlouhodobě mírně klesá počet kuřáků, a tento trend podle mnoha odborných studií nesouvisí s mírou regulace kouření, podobou zdravotních varování na krabičkách ani jinými administrativními opatřeními.

Zákon o ochraně veřejného zdraví, který u nás reguluje kouření na veřejnosti, také odpovídá světovému mainstreamu. Podle tohoto zákona má restauratér povinnost označit, zda jeho provozovna je, nebo není kuřácká. Pokud se rozhodne mít prostory pro kuřáky i nekuřáky, musí prostory pro kuřáky stavebně oddělit tak, aby z nich neunikal dým do prostorů pro kuřáky.

Zákon se u nás nedodržuje a příslušné úřady jeho plnění nekontrolují dostatečně. Nabízí se tedy otázka, zda řešením situace je přijímání nových zákonů, nebo důsledné dodržování současných. Bývalý prezident Václav Klaus si kdysi na téma inflace zákonů postěžoval, že by se vůbec nic nestalo, kdyby parlament celý rok nepřijal jediný nový zákon...

V Evropské unii platí totální zákaz kouření v barech a restauracích v osmi z 28 členských států. Pokud by tedy Heger a Holcát či jejich nástupci prosadili úplný zákaz, dostalo by se Česko do třetiny nejpřísnějších regulátorů.

V Evropské unii platí totální zákaz kouření v barech a restauracích v osmi z 28 členských státůVe zbývajících státech je v barech a restauracích možné kouřit v nějaké podobě. Například v Belgii, která je považována z hlediska regulace za zemi přísnou, platí v barech částečný zákaz s možností v některých typech podniků kouřit – v oddělených místnostech tak, aby byl ochráněn personál podniku. Tyto místnosti nesmějí zabírat více než 25 procent celkové plochy, nesmí se v nich podávat teplá jídla a musejí být dostatečně větrány.

Praktický rozdíl oproti Česku je v tom, že personál nemusí do zakouřených místností a nepovolují se restaurace a hospody jen pro kuřáky. Dodržování zákona se však především přísně kontroluje.

Podobná situace je v Německu a Rakousku, zemích kulturně a historicky blízkých Česku, kde se kouření povoluje v oddělených a dobře větraných místnostech nepřesahujících určité procento plochy celého podniku.

Zdanění a ceny: Česko je ve středu nových členů EU

Také ceny cigaret a jejich zdanění v Česku nijak nevybočují z evropského průměru. Když odečteme státy evropské patnáctky, kde se zdanění a ceny pohybují z historických důvodů a z hlediska vyšší kupní síly na vyšší úrovni, mezi novými členskými státy je Česko opět zhruba uprostřed.

Přesto, že se na našem území nachází tabáková továrna, která významně přispívá českému exportu – například víc než celý export pivovarnického průmyslu –, nevyjednalo si Česko při vstupu do EU odklad zvýšení daní a cen na cigarety tak, jak to učinily třeba baltské státy.

Minimální spotřební daň je u nás stanovena na úrovni 86,42 eura na tisíc cigaret a průměrná vážená cena na tisíc cigaret je 138 eur. Jsme tedy zhruba na úrovni Polska (87,40/132,74 eura) a Maďarska (87,48/140,74 eura). Na Slovensku a ve Slovinsku jsou zdanění a cena o něco málo vyšší, kdežto v Litvě, Estonsku, Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku jsou výrazně nižší. Na rozdíl od Česka se většina z těchto států stejně jako třeba Velká Británie a Irsko, kde jsou ceny a daně vysoké, potýkají s vysokým podílem nelegálního trhu a na něj navázanou kriminalitou.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.