Lidovky.cz

Česko cizince láká. Jejich počet překročil půl milionu

  15:10
Zatímco ukrajinská nebo vietnamská komunita se už několik let nerozrůstají, do Česka míří za prací čím dál více lidí z východní části Evropské unie, zejména z Rumunska a Bulharska. Byť s absorbováním čím dál většího počtu migrantů Česko nemá problém, stalo se z otevírání bran nově příchozím politikum.

Na vztahy s cizinci jen české právo nestačí. foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Když chtějí politici dokázat, jak je na tom české hospodářství dobře, obvykle sáhnou po „tvrdých“ číslech. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a také v meziročním růstu ekonomiky jsme na špici. O tom, že je v Česku dobré živobytí, ale svědčí i jiná data, která na první pohled nejsou tak zřetelná – ta o migraci. Ještě nikdy v novodobé historii země u nás nežilo tolik cizinců jako teď. Jejich počet letos na jaře překročil magickou hranici půl milionu. Za posledních třináct let se tak šik migrantů zdvojnásobil.

Výjimečný není jen celkový počet cizinců, ale i jejich meziroční nárůst. Jen během loňska jich k nám přišlo na třicet tisíc. Takový boom Česko naposledy zaznamenalo před deseti lety, těsně před hospodářskou krizí, kdy ekonomika „šlapala“ podobně dobře jako v těchto měsících.

Podíl migrantů na celkovém počtu obyvatel se loni vyšplhal téměř na pět procent a Česko ještě posílilo svou roli regionálního šampiona.

Podíl migrantů na celkovém počtu obyvatel se loni vyšplhal téměř na pět procent a Česko ještě posílilo svou roli regionálního šampiona. „Spolu se Slovinci je to nejvíce ze všech postkomunistických zemí střední a východní Evropy,“ potvrzuje Dušan Drbohlav, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Sice Lotyšsko a Estonsko nás v daném podílu vysoce překračují, tam však nejde o současnou imigraci, ale trvale přítomné obyvatele ruského původu, kteří se v těchto zemích narodili či se tam dávno přistěhovali,“ dodává.

Současný cizinecký boom ale nejde napříč všemi národnostmi. Patrné je to například u Ukrajinců, největší minority u nás. Počet obyvatel Ukrajiny, kteří u nás žijí a pracují, před dvěma roky překonal Slováky, od té doby ale stagnuje. A podobné je to s Vietnamci, jejichž šedesátitisícová komunita se již šestým rokem nerozrůstá. Je to dáno především odlišným typem výdělečné činnosti. Každý čtvrtý Vietnamec je živnostník, a práci si tak musí shánět sám. Oproti tomu je nabídka hůře ohodnocené manuální práce, ať už napřímo u zaměstnavatele, nebo přes agenturu, stále vysoká. Zvláště tam, kde jde o občany EU, a odpadá tedy povinnost vyřizovat pracovní povolení a vízum.

Gastarbeitři z Balkánu

V Česku proto sílí příliv gastarbeitrů z východu EU, zejména z Rumunska a Bulharska. Počet Rumunů se u nás za necelých pět let zdvojnásobil a také Bulhaři postoupili v žebříčku top 10 národností v Česku na sedmé místo.

„Firmy se čím dál více snaží nabírat zaměstnance v těchto zemích, protože jsou schopné je nalákat na vyšší mzdy, a vzhledem k tomu, že jde o občany EU, je jednodušší je do Česka dostat,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

„Pro Bulhary a Rumuny je Česko zajímavou lokalitou na manuální, méně kvalifikované práce, kde není vyžadována znalost češtiny u všech pracovníků, ale stačí pouze několik lidí, kteří jim překládají.“

Podobnou zkušenost má i Marek Strieborný, obchodní ředitel personální agentury Axial. „Pro Bulhary a Rumuny je Česko zajímavou lokalitou na manuální, méně kvalifikované práce, kde není vyžadována znalost češtiny u všech pracovníků, ale stačí pouze několik lidí, kteří jim překládají,“ vysvětluje.

S absorbováním půl milionu cizinců nemá Česko problémy. Naopak. Zástupci firem a průmyslu opakovaně apelují, že by český trh uživil další desítky tisíc migrantů. Ovšem za cenu udržení nízkých mezd.

Z otevírání bran do Česka se navíc stalo politikum. „Babiš mě neustále nutí, abych do této země přivedl 150 tisíc Ukrajinců,“ řekl nedávno v České televizi ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že firmy spadající pod holding Agrofert ministra financí Andreje Babiše vyplácejí cizincům extrémně nízké mzdy.

Pro české firmy bude podle Špicara nadále prioritou zaměstnávat Čechy. „Je to jednodušší, rychlejší a hlavně levnější,“ upozorňuje. „V situaci, kdy už není kde brát, musejí firmy nabírat v zahraničí i za cenu, že budou muset těmto pracovníkům platit více a ještě se jim často starat například o ubytování,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.