Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko chce zakázat import nekvalitních potravinových výrobků

  9:17
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) hodlá vytlačit importéry nekvalitních či dokonce kontaminovaných potravin z českého trhu. Opatření by se týkalo dovozců, kteří se opakovaně prohřeší. Prozatím jim hrozí jen pokuta a stažení odhalené vadné šarže. Zákaz by ovšem neplatil navěky, provinilé firmy by dostaly šanci se očistit.

potraviny foto: Česká pozice

Státu došla trpělivost s dovozci nekvalitních, nebo dokonce kontaminovaných potravin – hříšníkům chce dovoz dané komodity zakázat. S odhalenými příklady se spotřebitelé setkávají týden co týden. Například v úterý 21. srpna zveřejnila potravinářská inspekce výsledky kontroly sýrů z Francie, Nizozemska, Polska nebo Británie – nevyhověl každý čtvrtý. Už čtyřikrát během letošního roku také museli prodejci stahovat z pultů jablka z Polska obsahující pesticidy.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) v rozhovoru pro LN prohlásil: „Jsem připravený zakázat dovoz od firem, které budou posílat nekvalitní výrobky.“ Opatření by se týkalo dovozců, kteří se opakovaně prohřeší. Prozatím jim hrozí jen pokuta a stažení odhalené vadné šarže. Zákaz by ovšem neplatil navěky, provinilé firmy by dostaly šanci se očistit. Podle ministerstva zemědělství by se musely prokázat dokumentem od akreditované laboratoře, že je vše v pořádku.

Nejméně z tuzemska

Zároveň by se dle resortu mělo hlídat, aby firmy zákaz neobcházely například změnou jména. Čeští inspektoři by proto měli více spolupracovat se zahraničními kolegy. Ministr Toman už svůj záměr konzultoval i s polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowským. Právě z Polska se do tuzemska dovážejí zmíněná jablka i šizené masové konzervy. „Nechci říkat, že všechny polské potraviny jsou nekvalitní, ale z Polska se k nám často dovážejí potraviny na objednávku obchodních řetězců do jejich akcí,“ uvádí Toman. Právě do akcí se dle něho dovážejí nekvalitní potraviny, jež jsou tudíž levnější.

Z výroční zprávy Státní potravinářské a zemědělské inspekce (SZPI) z loňského roku vyplývá, že nejmenší podíl nevyhovujících potravin byl právě u komodit z Česka – necelých deset procent. U zboží dovezeného z Evropské unie to bylo 17 procent, ze třetích zemí dokonce 27,6 procenta.

Dovoz nekvalitních potravin na český trh je podle Tomana také jeden z důvodů, proč dlouhodobě prosazuje značení původu potravin. Ale i to, aby se zahraniční výrobky neupřednostňovaly na úkor těch českých. „My nemůžeme nijak ovlivnit, jak se s potravinou zachází mimo území České republiky. I proto doporučuji spotřebu a konzumaci českých, moravských a slezských potravin,“ říká Toman. Pro zákazníka to určitá záruka být může.

Jak totiž ukazuje výroční zpráva Státní potravinářské a zemědělské inspekce (SZPI) z loňského roku, nejmenší podíl nevyhovujících potravin byl právě u komodit z Česka – necelých deset procent. U zboží dovezeného z Evropské unie to bylo 17 procent, ze třetích zemí dokonce 27,6 procenta. Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica už před dvěma lety říkal, že kvůli nedodržení pravidel se v Česku musí nadále kontrolovat potraviny dovážené z EU, přestože jde o společný trh.

Stále viditelnější debata

Nejde přitom jen o Polsko. Množství nedostatků podle ředitele v podstatě poměrově kopíruje objem dovozu z konkrétních zemí. Záchyty inspekce jsou i z Německa a dalších členských států EU. Někdy jde o špatné značení, jindy o jakost a v krajních případech jsou potraviny zdravotně závadné. K prohřeškům firem přihlíží inspekce už teď, řeší i historii společnosti, a pokud pochybila v minulosti, pokuta je vyšší, než jde-li o první provinění. Debata o kvalitě potravin nabízených na tuzemském trhu je čím dál viditelnější. Netýká se jen nekvalitního dovozu, ale například i dvojí kvality potravin.

K prohřeškům firem přihlíží inspekce už teď, řeší i historii společnosti, a pokud pochybila v minulosti, pokuta je vyšší, než jde-li o první provinění. Debata o kvalitě potravin nabízených na tuzemském trhu je čím dál viditelnější. Netýká se jen nekvalitního dovozu, ale například i dvojí kvality potravin.

Loni nechalo udělat ministerstvo zemědělství, tehdy ještě pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL), velký srovnávací test stejných výrobků v Česku, Maďarsku, Rakousku, Německu a na Slovensku. Ukázalo se, že výrobky pod stejným názvem se v jednotlivých zemích liší. U některého zboží nebylo možné říct, které je kvalitnější. U jiného, například u rybích prstů, šlo prokázat i to. „Lepší“ zboží měl rakouský i německý trh.

Na nátlak některých členských zemí v čele s Českou republikou schválila letos v dubnu Evropská komise směrnici, která posiluje postavení spotřebitele v podobných případech. V červnu pak vydala metodiku, podle které se mají členské státy EU řídit v porovnávání složení. Nejen potravin, ale i drogistických výrobků. Za ministra Jurečky také vznikla nová pravidla pro značení potravin, aby měl zákazník jasno, jaké zboží si kupuje.

Pokud chce jakýkoliv výrobce použít slovo „český“, musí naplnit podíl surovin daný zákonem. U výrobku se značkou Česká potravina se už nesmí stávat, že sice byl vyrobený v tuzemsku, ale například z mléka z dovozu. U jednodruhových potravin, jako je maso nebo zelenina, můžou mít českou značku jen ty, které mají sto procent surovin z tuzemska. U vícesložkových potravin, jako je salám, je to 75 procent.

Pro slevové akce chci zavést pravidla

Čeští výrobci a čeští producenti byli u nás zahraničními řetězci postupně vytlačeni. Budu vyvíjet tlak, aby se to změnilo, říká v rozhovoru ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno jste s předsedou Svazu měst a obcí řešili venkov. Co dnešnímu venkovu nejvíce schází?

TOMAN: Musíme se snažit především o udržení, respektive oživení života na venkově. Venkov a zemědělství patří nezpochybnitelně k sobě. Zemědělství zaměstnává na venkově relativně velké množství lidí a zemědělec může i rozvíjet místní aktivity. Tím nemám na mysli jen podporování jednotlivých akcí, ale třeba otevírání dalších pracovních míst, ať už v přidružené výrobě, zpracování nebo produkci.

Spojení mezi venkovem a zemědělstvím se musí udržet. Důležitá je výroba regionálních potravin, prodeje výrobků. A týká se to i údržby krajiny. Pokud nebude přívětivá, lidi tam nebudou chtít být – ani tam bydlet, ani se tam rekreovat. Venkovu chybí i dobrá dopravní obslužnost a služby obecně.

LIDOVÉ NOVINY: S panem předsedou jste se dohodli, že dáte dohromady konkrétní opatření. Už máte představu, jak by měla vypadat?

TOMAN: V prvé řadě je to budování vodních nádrží, bavíme se také o obslužnosti. Jejich zájem je udržení obslužnosti, co se týká obchodu, prodeje potravin. My ve spolupráci s kolegy z jiných resortů, například z ministerstva pro místní rozvoj, bychom rádi zpracovali program, který by s tím pomohl. Bavíme se i o zaměstnanosti. Jde také o zadržování vody v krajině, o rybníky a protierozní vyhlášku, je to komplex věcí, které budeme řešit.

LIDOVÉ NOVINY: Loni, ještě jako prezident Potravinářské komory, jste říkal, že z dovozu konzumujeme 51 procent sýrů a tvarohu, 52,8 procenta másla, a označil jste to za tragický fakt. I tohle budete chtít nějakým způsobem měnit?

TOMAN: Určitě budu mít tu snahu. Není možné, abychom v tak velkém objemu dováželi potraviny, které se tady vyrábějí. Nechci ale ani prosazovat za každou cenu stoprocentní soběstačnost. Je třeba víc uplatnit produkci na domácím trhu, což zároveň podpoří venkov a živočišnou výrobu, která zase pomůže krajině. Český spotřebitel si zaslouží potraviny, jež jsou kvalitní, odpovídají cenou, a mají bonus, že zajišťují zaměstnanost. V Německu, Rakousku i v Polsku bych obtížně hledal komoditu, která se aspoň ze 70 procent neprodává z domácí produkce. To je cíl, kterého bychom měli dosáhnout.

LIDOVÉ NOVINY: Máte zmapováno, jaký je počáteční stav?

TOMAN: Je to komodita od komodity. Na dovozech jsme nezávislí s hovězím a mlékem. Vepřového masa je víc než 50 procent z dovozu, zeleniny 70 až 80 procent, podobně je to s jablky. Měli bychom se přitom držet u těch 70 procent z vlastní produkce, abychom tady měli to, co umíme dělat. V ruce to mají zahraniční řetězce, a ty mají vlastní politiku.

Špatné je, že čeští výrobci a čeští producenti byli postupně vytlačeni. Není to přitom ani kvalitou, ani cenou, ale upřednostňováním některých potravin ze zahraničí. Řetězce samozřejmě řeknou, že to není pravda, ale máme studii Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, ze které vyplývá, že zahraniční produkce se u nás prodává za lepších podmínek. Nejde to změnit ze dne na den, musíme to podporovat a vyvinout tlak na řetězce, aby české potraviny a české výrobky měly stejnou pozici na regálech.

LIDOVÉ NOVINY: Takže budete chtít řešit i politiku obchodních řetězců?

TOMAN: Nechci zakázat dovozy, to v žádném případě. Ale chci, aby se na českém trhu uplatnily české potraviny. Už jsem říkal, že v supermarketech v okolních zemích je minimálně 70 procent produktů domácí výroby, u některých, třeba u mléčných výrobků, je to až 90 procent. Strašně mě mrzí, že české výrobky z pultů mizí a jsou nahrazovány nekvalitními potravinami.

Chci zaručit zákazníkovi, že si kupuje kvalitní potraviny za dobrou cenu. Ne aby se do akcí dovážely nekvalitní produkty, ať už jsou to masné výrobky, nebo jablka s pesticidy, které už několikrát zachytily kontroly. Není divu, že se pak prodávají levněji. Proto chci, aby se zavedla pravidla pro prodej v akcích.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měla vypadat?

TOMAN: Je to otázka diskuse a k té chci přizvat i obchodní řetězce. Máme představu, že by akce měly být dopředu dlouhodobě plánovány, aby se na ně všichni mohli připravit. Dopředu by se řeklo, jaké zboží v akci bude, v jaké kvalitě, protože ta nesmí být šizená.

LIDOVÉ NOVINY: Váš předchůdce, pan ministr Jiří Milek, chtěl zavádět minimální zisk pro dodavatele. Navážete na to?

TOMAN: Ne. Byl bych velmi rád, aby platil například zákaz prodeje se ztrátou za podnákupní ceny. Jsou i názory, aby se neprodávalo za podnákladové ceny, na to je třeba udělat analýzu, aby to bylo nastavené správně. To je otázka na ministerstvo financí, jak to změnit.

LIDOVÉ NOVINY: O špatných potravinách jste nedávno jednal se svým polským protějškem v Bruselu. Zmínil jste tam zákaz dovozu od firem, které se prohřeší. Jak jste s tím daleko, připravuje se to?

TOMAN: Nemůžeme nijak ovlivnit, jak se s potravinou zachází mimo území České republiky. I proto doporučuji spotřebu a konzumaci českých, moravských a slezských potravin. Jsou pod kontrolou Státní veterinární správy a Státního zemědělské a potravinářské inspekce, které patří k nejlepším v Evropě. Nechci říkat, že všechny polské potraviny jsou nekvalitní, ale bohužel se z Polska k nám velmi často dováží potraviny na objednávku obchodních řetězců právě do těch akcí.

Když jsem se svým polským kolegou jednal, shodli jsme se, že když se to v případě jednoho výrobce bude opakovat, jsem připravený od tohoto výrobce zakázat dovoz. Je to také důvod, proč dlouhodobě prosazuji značení původu potravin, aby na nich nestálo pouhé Made in EU, ale aby na nich byla adresa výrobce, země původu. Aby zákazník věděl, od koho to je, a dvakrát se nespálil. Takže určitě ano, jsem připravený zakázat dovoz od firem, které budou posílat nekvalitní výrobky.

LIDOVÉ NOVINY: Vznikne seznam hříšníků, kteří dostanou stopku?

TOMAN: Seznam hříšníků už existuje a je na portále Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Jsem domluvený s panem ředitelem, že když se to bude opakovat, upozorní mě na to, sejdeme se a začneme to řešit.

Nejznámější případy nevyhovujících potravin

Solná aféra (2012)

Před šesti lety vypukl skandál kvůli polské soli. Ukázalo se, že polské potraviny namísto jedlé obsahují technickou sůl, která se používá na posyp silnic. Šlo o tisíce tun potravin, které se do ČR dostaly. Česko podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Polská prokuratura v roce 2015 rozhodla, že nešlo o trestný čin, protože potraviny nebyly zdraví nebezpečné.

Konina v masových kuličkách (2013)

Testy Státního veterináního ústavu v Praze potvrdily, že v masových kuličkách určených pro obchodní dům IKEA se objevily stopy koňského masa. Měly přitom obsahovat jen vepřové a hovězí. Odkud zboží pocházelo, se nepodařilo prokázat. Problémy byly i v Británii, Nizozemsku či Belgii.

Technický mák (2016)

Před dvěma lety se Státní potravinářská a zemědělská inspekce zaměřila na dovoz máku. Bylo totiž několik případů, kdy se do Česka dovezl technický mák, který byl posléze vydávaný za potravinářský. Technický mák je odpad z farmaceutické výroby, vyrábí se z něj léky.

Pesticidová jablka (2017)

Od konce loňského roku zachytila Státní potravinářská a zemědělská inspekce několik případů dovozu jablek z Polska, která měla nepovolené množství pesticidů. Od začátku letošního roku se objevily čtyři takové případy. Naposledy v červnu bylo u jablek překročeno maximální povolené množství pesticidů 20krát. Pesticidy jsou karcinogenní látky.

Falšované oleje (2017)

Olivové oleje, které měly být extra panenské z různých zemí původu, převážně pak z Řecka, neodpovídaly slibované kvalitě.

Masové konzervy (2018)

Letos odhalila Státní potravinářská a zemědělská inspekce několik masových konzerv v různých supermarketech, které slibovaly větší obsah masa, než ve skutečnosti měly. Jednalo se o masové konzervy z Polska.

Nevyhovující potraviny podle země původu v roce 2017

  • 9,9 procenta nevyhovujících šarží bylo zjištěno u potravin z Česka.
  • 17 procent špatných vzorků obsahoval dovoz ze zemí Evropské unie.
  • 27,6 procenta závadných šarží bylo zachyceno u importu ze třetích zemí.
Autor: