Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko by mělo diverzifikovat ekonomické vazby na celý svět

  8:43
Česko nemá být závislé na německé ekonomice ani přijmout euro, říká v rozhovoru německý ekonom Hans-Werner Sinn, jenž ve čtvrtek 23. února převzal čestný doktorát Vysoké školy ekonomické v Praze. A varuje: S eurem byste dopadli jako Řecko.

Euro by mělo být klub, kterého se můžete dobrovolně účastnit, ale ve kterém zároveň nemůžete být závislí na ostatních, domnívá se Hans-Werner Sinn. foto:  Dan Materna, MAFRA

Známý, vlivný a velmi provokativní německý ekonom Hans-Werner Sinn v rozhovoru mimo jiné říká: „Napřed musíme vybudovat Evropu jako bezpečné partnerství, musíme vytvořit základy pro společný stát, teprve pak můžeme mluvit o přerozdělování. Ale tady lidé mluví o transferech peněz, aniž bychom vytvořili bezpečné partnerství. Když se například podíváte na USA, tak ty mají společný stát, společný rozpočet, ale přesto se nedělí o dluhy. Nemají dluhovou unii. Kalifornie může zkrachovat.“

LIDOVÉ NOVINY: Co vyplývá ze současné situace v Evropě pro Českou republiku? Máme se ekonomicky držet co nejblíže Německa?

SINN: Ne, není důvod, proč byste měli být nějak zvláštně navázáni na Německo. Naopak, měli byste být mezinárodně orientovanou ekonomikou, která obchoduje s celým světem, ne nějak obzvláště s Německem. Proč?

LIDOVÉ NOVINY: Protože hospodářsky vzato jsme sedmnáctá spolková země...

Vývoz není věc nějakého vašeho chtění, ale důsledek tržních sil, s tím se musejí vypořádat právě tržní síly a není žádný důvod, aby do toho politické síly nějak intervenovaly či se snažily to kontrolovat

SINN: To jistě, protože jsme sousední země a mezi sousedními zeměmi je obvykle vyšší hospodářská výměna než mezi vzdálenějšími, to je elementární. Ale pro Česko by bylo lepší diverzifikovat ekonomické vazby na celý svět.

LIDOVÉ NOVINY: Ale zásadní podíl našeho vývozu jde právě do Německa. Máme se nějak násilím „odpojovat“?

SINN: Onen vývoz ale není věc nějakého vašeho chtění, to je důsledek tržních sil, s tím se musejí vypořádat právě tržní síly a není žádný důvod, aby do toho politické síly nějak intervenovaly či se snažily to kontrolovat. Devadesát procent obchodní výměny Bavorska je se zbytkem Německa, to je prostě důsledek tržních sil.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tedy vnímáte současný kurz české hospodářské politiky? Je podle vás správný?

SINN: Česko je rozhodně protržně orientovaná ekonomika s hodně rozvinutým státem a velmi závisí na využívání své konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím. To se může za nějakou dobu změnit, nevím, jak jste s tím daleko, ale v tuto chvíli vás vidím takto.

LIDOVÉ NOVINY: Ve své přednášce při přijímání doktorátu jste zmínil, že eurozóna už není tržní ekonomikou. Jak tomu máme rozumět?

Česko je rozhodně protržně orientovaná ekonomika s hodně rozvinutým státem a velmi závisí na využívání své konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím

SINN: Máme velmi silnou kontrolu a usměrňování toku kapitálu prostřednictvím aktivit Evropské centrální banky. Majitelé kapitálu rozhodují, jaké nakoupí státní dluhopisy, jestli třeba řecké, španělské, nebo české. Musí se přitom dívat, jaké je riziko, že nedostanou své peníze zpět, a když je příliš vysoké, chtějí přirozeně vyšší úrok. Je pak zcela přirozené, že čím víc si země půjčuje, tím je riziko vyšší a roste i úrok, který za půjčené peníze platí.

Ale pokud takový přirozený mechanismus dluhu začnete ohýbat, poteče více kapitálu do rizikových zemí. Evropská centrální banka tím, že se zaručuje za dluh problémových zemí, právě takto pokřivuje trh a přesměrovává kapitálové toky z politických důvodů. Něco podobného jste mimochodem zažívali po desetiletí jako členové sovětského bloku...

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že současný systém je podobný tomu sovětskému?

SINN: Pozor, říkám, že se podobá jen v jednom ohledu, ne že jsou to podobné systémy! Nepřirovnávám Evropskou unii k Sovětskému svazu. Říkám, že toto ovlivňování kapitálových toků je podobné tomu, co se děje v centrálně plánovaném hospodářství.

LIDOVÉ NOVINY: Opakovaně mluvíte o konfederaci evropských států, kde by byl vyloučen „bailout“, tedy vzájemná pomoc při finančních potížích jednotlivých států. Nezaměstnanost v Německu a Česku je okolo čtyř procent, ve Španělsku dvacet a v Řecku přes pětadvacet. Jak můžeme vytvářet konfederaci? A, chceme-li politický svazek, jak se mohou „spokojené“ regiony nestarat o zásadní potíže těch v krizi? Mohl by se New York nestarat o 25procentní nezaměstnanost v Kalifornii?

Pokud přirozený mechanismus dluhu začnete ohýbat, poteče více kapitálu do rizikových zemí. Evropská centrální banka tím, že se zaručuje za dluh problémových zemí, právě takto pokřivuje trh a přesměrovává kapitálové toky z politických důvodů.

SINN: Můžeme mít nakonec transferovou unii, pokud budeme mít politickou unii. Kdybychom vytvořili Spojené státy evropské, pak bychom měli společný rozpočet a pak bychom měli i vzájemné přerozdělování. Ale musíme zvolit správné pořadí kroků, tedy nikoli začít s přerozdělováním.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké je podle vás to správné pořadí?

SINN: Napřed musíme vybudovat Evropu jako bezpečné partnerství, musíme vytvořit základy pro společný stát, teprve pak můžeme mluvit o přerozdělování. Ale tady lidé mluví o transferech peněz, aniž bychom vytvořili bezpečné partnerství. Když se například podíváte na USA, tak ty mají společný stát, společný rozpočet, ale přesto se nedělí o dluhy. Nemají dluhovou unii. Kalifornie může zkrachovat.

LIDOVÉ NOVINY: Zpátky do Evropy. Zmínil jste nízkou konkurenceschopnost, nízkou produktivitu eurozóny – co by tedy měla eurozóna dělat, aby se ze současné situace dostala?

SINN: V prvé řadě by země, které nejsou schopny vytvářet konkurenceschopné zboží a služby, měly eurozónu opustit. Odejít dočasně a poté se zas vrátit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké země máte na mysli?

Nepřirovnávám Evropskou unii k Sovětskému svazu. Říkám, že toto ovlivňování kapitálových toků je podobné tomu, co se děje v centrálně plánovaném hospodářství.

SINN: To je opravdu těžké říci. Někteří lidé říkají, že je to Itálie, že není schopná se udržet s eurem konkurenceschopná, ale já si to nemyslím. Myslím si, že mají šanci. Je to rozhodnutí Itálie, které musí udělat. Berlusconi chtěl odejít z eurozóny a vrátit se k liře. Na podzim 2012 vedl tajná jednání o odchodu z eurozóny, a nakonec to byl on, dvakrát, kdo byl odejit.

A v polovině února zopakoval, že Itálie by měla mít k euru ještě paralelní měnu. Tedy to samé, co plánoval dřívější řecký ministr financí Janis Varufakis pro svoji zemi. Je na Italech udělat toto rozhodnutí, mně osobně by bylo líto, kdyby odešli z eurozóny. Ale každý má právo odejít. Měnová unie nemůže být vězení.

LIDOVÉ NOVINY: Stará idea o „severním“ euru pro Německo, Nizozemsko, skandinávské státy a možná Česko a vedle toho „měkké“ jižní euro pro Itálii, Španělsko je úplný nesmysl?

SINN: Zní to zajímavě, ale v takovém případě by Francie patřila do „jižního“ okruhu a já bych se opravdu velice obával rozpadu německo-francouzského spojenectví. To by mělo zcela zásadní politické důsledky. Proto preferuji řešení, aby „okrajové“ země – myšleno geograficky – na jihu euro opustily, spíše než aby se eurozóna rozdělila na dvě.

LIDOVÉ NOVINY: A nemělo by tedy opustit euro samo Německo?

Preferuji řešení, aby „okrajové“ země – myšleno geograficky – na jihu euro opustily, spíše než aby se eurozóna rozdělila na dvě

SINN: Ne, určitě ne. Zejména proto, že euro je součástí projektu politické unie. Takže Německo by něco takového určitě nemělo dělat. Kdyby odešlo Německo, pak euro zůstane prázdné a celý projekt je mrtvý. Hlavním smyslem eura bylo zbavit se spolkové centrální banky Bundesbank, a pokud by Německo odešlo, tak jaký by mělo smysl?

LIDOVÉ NOVINY: Možná nás čeká další horké řecké léto, země má opět problémy se splácením dluhu a blíží se bankrotu. Mělo by Řecko opustit eurozónu?

SINN: V jejich vlastním zájmu ano. Nejsou vůbec konkurenceschopní a jsou příliš drazí. Snížit náklady a platy v rámci eurozóny je jen těžko možné. Pokud ale odejdou, mohou okamžitě začít tvořit pracovní místa, spotřebitelé budou kupovat domácí zboží namísto toho z dovozu a kapitál se vrátí do země, Řekové, kteří teď investovali v zahraničí, se vrátí domů.

Zvedne se také realitní trh, začne se rekonstruovat, což je další hnací síla ekonomiky. A samozřejmě i turistický ruch. Odchod by tedy Řecku velmi pomohl, protože záchranná opatření rozhodně nepomáhají mladým lidem, kteří nemají práci. Je to jejich právo, je to rozhodnutí Řecka, jestli odejdou, nebo ne. A měli by mít právo euro opustit.

LIDOVÉ NOVINY: Ale třeba německý ministr financí Wolfgang Schäuble by Řecko rád viděl mimo eurozónu...

Odchod by Řecku velmi pomohl, protože záchranná opatření rozhodně nepomáhají mladým lidem, kteří nemají práci. Je to jejich právo, je to rozhodnutí Řecka, jestli odejdou, nebo ne. A měli by mít právo euro opustit.

SINN: Ne, ne, ne, to on nikdy neřekl, nechce je „vyhodit“. Řekl jasně, že pokud chtějí odejít, měli by mít tu možnost. Problém je opačný, otázka zní, jestli máme činit aktivní kroky, abychom země udrželi v eurozóně. Ministr Schäuble se postavil právě proti takovému umělému udržování zemí, které to prostě nezvládnou. To není pro Evropu žádné řešení. Euro by mělo být klub, kterého se můžete zcela dobrovolně účastnit, ale ve kterém zároveň nemůžete být závislí na zdrojích od ostatních.

LIDOVÉ NOVINY: Vidíte budoucnost středoevropských zemí, jako je Česká republika nebo Polsko, jako členů tohoto klubu? Měli bychom se přidat?

SINN: Ne, nikoliv v tuto chvíli, protože euro je zjevně v hluboké krizi, kterou snad časem překoná, ale je třeba počkat, než se řešení najde. Také byste měli počkat, až se změní pravidla eurozóny, jinak byste čelili stejným problémům jako jižní Evropa. Okamžitě by se zvýšily investice, nafoukla by se realitní bublina, která by praskla... Je to krásných deset let, kdy máte euro, a pak začnou problémy.

LIDOVÉ NOVINY: Neviděl byste ale rád Česko jako člena eurozóny naopak z německého pohledu?

Euro by mělo být klub, kterého se můžete zcela dobrovolně účastnit, ale ve kterém zároveň nemůžete být závislí na zdrojích od ostatních

SINN: Ano, z německého pohledu by bylo samozřejmě hezké vidět více zemí, které se přidají. Ale nikoliv z pohledu Česka, ne v tuto chvíli.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte další z aktuálních problémů – migranty a jejich integraci do našeho sociálního státu? Je to v případě milionu lidí vůbec možné?

SINN: Tady je třeba zásadně odlišit dva typy imigrantů. Uprchlíky ze zemí mimo Evropskou unii, u kterých je jejich přijetí především složitá humanitární otázka. Něco jiného ale je ekonomická migrace, a to v rámci EU. Tam je třeba rozlišovat zájmy domácí a hostitelské země a jaké z toho která má benefity, a naopak.

LIDOVÉ NOVINY: V tuto chvíli ale v Česku čelíme problémům s nedostatkem pracovní síly, potřebujeme lidi...

SINN: Ano a právě proto mají mít možnost sem přijít. Proto máme princip volného pohybu osob na společném unijním trhu.

LIDOVÉ NOVINY: A měli by přijít ze zemí EU, nebo i ze zemí mimo ni?

Nemůžeme tedy úplně otevřít hranice celému světu pro volnou imigraci, to by bylo něco jako vzdát se třeba vlastnického práva. To nejde, tržní ekonomika potřebuje vlastnické právo a chrání ho technologií, které se říká hranice.

SINN: V první řadě z jiných unijních zemí. Nemůžete ale otevřít migraci pro lidi z celého světa. Především kvůli zapojení do sociálního systému, ale také kvůli objemu dalších veřejných prostředků, které imigranti stojí od využívání veřejné dopravy přes školství, zdravotnictví až po policii.

To vše je volně dostupné pro každého, kdo žije v dané zemi, s přílivem dalších lidí se ale náklady na tyto služby zvedají. Nemůžeme tedy úplně otevřít hranice celému světu pro volnou imigraci, to by bylo něco jako vzdát se třeba vlastnického práva. Představte si, že nemáme vůbec žádné soukromé vlastnictví a každý, kdo chce, se může volně nastěhovat do mého bytu a žít tam. To nejde, tržní ekonomika potřebuje vlastnické právo a chrání ho technologií, které se říká hranice.

Máme hranice, které chrání můj byt, jménem dveře, jež můžu zavřít a případně zavolat policii, když se na mě bude někdo dobývat. A máme systém hranic, které chrání státy. Podobné země ovšem mohou říct, že jsou si dost blízko, aby nechaly své obyvatele se volně pohybovat napříč hranicemi, a to je schengenský systém. V Evropské unii to dává velmi dobrý smysl, ale nelze jej rozšířit na celý svět.

Hans-Werner Sinn (68)

  • Jeden z nejuznávanějších německých ekonomů, dřívější předseda odborné společnosti německy mluvících ekonomů a prezident prestižního info Institutu při Universität München a International Institute of Public Finance.
  • Od roku 1989 člen vědecké rady spolkového ministerstva hospodářství, dále i Bavorské akademie věd, Evropské akademie věd a umění a dalších odborných společností.
  • Odborně se věnuje hlavně makroekonomii a v posledních letech sociálním systémům, ekonomickým aspektům klimatických změn a evropské ekonomické integraci a společné evropské měně.
  • Proslavil se kritickým pohledem na eurozónu, její mechanismy a příčiny její současné krize.
  • Z českých ekonomů má blízko k exprezidentovi Václavu Klausovi, který se účastnil i slavnostního předávání čestného doktorátu VŠE.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!