Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

České školství v mezinárodních testech PISA 2018: Mírně nad průměrem

  10:50
V šetření Programme for International Student Assessment (PISA), nejdůležitějším mezinárodním měření vzdělávání, se tentokrát před nás dostaly i například Polsko nebo Estonsko, jež bývaly až za námi. Estonsko se vyšvihlo mezi úplnou špičku.
Měření vzdělanosti podle PISA aneb IQ test?

Měření vzdělanosti podle PISA aneb IQ test? foto: Richard Cortés, Česká pozice

Jednou za tři roky je výkonnost našeho školství porovnávána s jinými zeměmi mezinárodním testováním PISA. Výsledky toho loňského byly uvolněny teprve první týden v prosinci a zanechaly rozpačitý dojem. Máme se radovat, nebo si dělat starosti, ptali se novináři už na tiskové konferenci na ministerstvu školství. Začněme dobrou zprávou: čeští žáci se v žebříčku úspěšnosti posunuli oproti předchozímu šetření v roce 2015 nahoru ve všech třech testovaných disciplínách – čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.

Zatímco v roce 2015 se umístila Česká republika v matematice a přírodních vědách v průměru a ve čtenářství dokonce pod ním, tentokrát jsme kompletně nad průměrem, i když ve čtenářské gramotnosti jen těsně. Přesněji, v roce 2015 dosáhli čeští žáci ve čtenářské gramotnosti v průměru 487, loni 490 bodů. Nejlepší Estonci získali v minulém roce 523 a průměr Evropské unie činil 482 bodů. V matematice měli Češi v roce 2015 492, loni 499 bodů, průměr EU byl 489 bodů. V přírodovědě dosáhli školáci z Česka v roce 2015 průměrně 493 bodů, loni měli 497 a průměr EU činil 484 bodů.

Více horších zemí

Někoho možná překvapí, že nás výrazně nepoznamenala ani skutečnost, že naši učitelé brali méně peněz než učitelé na Západě. Máme přibližně stejné výsledky jako sousední Rakousko, kde byly, jak přiznalo české ministerstvo školství, výdaje na školství dvojnásobné. Jsou ale i méně potěšující zprávy. Jedna z nich například upozorňuje, že výsledky českých žáků v matematice a přírodních vědách jsou pořád pod úrovní, již ČR dosáhla v roce 2003. Čtenářská gramotnost je stále stejná, snad s výjimkou roku 2009, kdy jsme měli v tomto oboru propad. Máme štěstí, že přibylo zemí, jež jsou na tom hůř.

Výsledky českých žáků v matematice a přírodních vědách jsou pořád pod úrovní, již ČR dosáhla v roce 2003. Čtenářská gramotnost je stále stejná, snad s výjimkou roku 2009, kdy jsme měli v tomto oboru propad. Máme štěstí, že přibylo zemí, jež jsou na tom hůř.

Zároveň se ale před nás dostaly i země, které bývaly až za námi. Například Polsko nebo Estonsko, o kterém se dá mluvit jako o skokanovi, protože se vyšvihlo mezi úplnou špičku. Tu už dlouho obsazují především země z Asie, tedy Čína, Korea a Japonsko, mezi něž se už před lety vyšplhalo Finsko. Není tedy vyloučeno, že od teď začnou jezdit naši odborníci pro rozumy nejen do Finska, ale i do Estonska. Asijští tygři zůstávají tradičně mimo naše zorné pole už proto, že tam jde o trochu jinou mentalitu.

Dle matematika a komentátora školské problematiky Oldřicha Botlíka bychom si měli být také vědomi, že třeba v sousedním Německu (bývalo za námi a teď je před námi) se testování účastní i nemalý počet žáků s jinou než německou mateřštinou. Tím větší respekt pro Němce. Analytička Jana Straková si zase všímá značných rozdílů mezi českými školami a silné souvislosti mezi výsledky vzdělávání a rodinným zázemím. Ideální je, když se toto zázemí neprojeví, tedy že školy dokážou podpořit a vytáhnout nahoru i děti z ne právě komfortního a motivujícího prostředí.

Podle představitelů České školní inspekce tu však náznaky takového výtahu existují. Třeba ve Zlínském nebo Plzeňském kraji už se mezi úspěšnější děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů dostávají i jiní. PISA rozlišuje pět takzvaných gramotnostních úrovní. V té nejvyšší máme osm procent testovaných, v té nejnižší však 21 procent. Průměrně. Oproti minulému testování je to zlepšení, ale pořád jde o číslo příliš vysoké. Velikost této skupiny je v krajích různá a asi nebude překvapením, že s ní zápolí především v kraji Ústeckém, kde dosahuje 36 procent.

Čtenářská gramotnost

Zajímavé je srovnání škol veřejných a neveřejných. Připomeňme, že šetření PISA se týkalo 15letých žáků, tedy těch, kdo navštěvovali v loňském roce poslední ročník základní školy nebo věkově příslušný ročník víceletého gymnázia. A ukázalo, že výsledky žáků veřejných škol jsou v průměru lepší než výsledky žáků škol soukromých nebo církevních. Zásadní závěry bychom z toho ale asi dělat neměli, protože je možné, že privátní školy dávají dětem něco, co se špatně testuje.

Letošní šetření PISA kladlo důraz zejména na čtenářskou gramotnost. Nešlo ovšem o čtení jako takové, ale o to, jak dovedou žáci s textem nakládat. Zjišťovalo se, jestli si umějí vyhledávat informace, jestli přečtenému dostatečně rozumějí a zda o tom dokážou uvažovat v širších souvislostech. Ukázalo se, že v členských zemích EU jsou děti relativně úspěšné především ve vyhledávání informací. To platí i o ČR.

Letošní šetření PISA kladlo důraz zejména na čtenářskou gramotnost. Nešlo ovšem o čtení jako takové, ale o to, jak dovedou žáci s textem nakládat. Zjišťovalo se, jestli si umějí vyhledávat informace, jestli přečtenému dostatečně rozumějí a zda o tom dokážou uvažovat v širších souvislostech. Ukázalo se, že v členských zemích EU jsou děti relativně úspěšné především ve vyhledávání informací. To platí i o ČR.

Na stupnici porozumění zazářilo z evropských zemí prakticky jen Maďarsko. V posuzování a uvažování předčil ostatní Evropany Kypr, z mimoevropských zemí byli lepší Američané, Kanaďané a Australané. Možná je to tím, že anglosaské země trénují tyto věci mnohem dřív a lépe než my a namísto rozpoznávání druhů vět vedlejších dají spíš na formulování myšlenek a názorů.

Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment) je ve světě považované za největší a nejdůležitější mezinárodní měření výsledků vzdělávání. Děje se v režii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a bývá zaměřené na 15leté žáky. Loni se do srovnání zapojilo 79 zemí a ekonomických regionů. V Česku se ho zúčastnily 15leté děti z 333 škol. Česká republika se do programu zapojuje od roku 2000.

Vedle PISA existují další podobné programy, z nichž u nás známe ještě TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study), který zjišťuje úroveň znalostí a dovedností žáků čtvrtých a osmých ročníků základních škol v matematice a v přírodních vědách. A také PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) zaměřený na testování čtenářské gramotnosti žáků čtvrtých ročníků základních škol.

Pořadí zemí podle čtenářské gramotnosti

V závorce jsou uvedeny body z matematické/přírodovědné gramotnosti

1. Čína (části) 555 (591/590)

2. Singapur 549 (569/ 551)

3. Macao 525 (558/544)

4. Hongkong 524 (551/517)

5. Estonsko 523 (523/530)

6. Kanada 520 (512/518)

7. Finsko 520 (507/572)

8. Irsko 518 (500/496)

9. Korea 514 (526/519)

10. Polsko 512 (516/511)

11. Švédsko 506 (502/499)

12. Nový Zéland 506 (494/508)

13. USA 505 (478/502)

14. Velká Británie 504 (502/505)

15. Japonsko 504 (527/529)

16. Austrálie 503(491/503)

17. Taipei 503 (531/516)

18. Dánsko 501(509/493)

19. Norsko 499 (501/490)

20. Německo 498 (500/503)

21. Slovinsko 495 (509/507)

22. Belgie 493 (508/499)

23. Francie 493 (495/493)

24. Portugalsko 492 (492/ 492)

25. ČR 490 (499/497)

26. Nizozemsko 485 (519/ 503)

27. Rakousko 484 (499/490)

28. Švýcarsko 484 (515/495)

29. Chorvatsko 479 (464/ 472)

30. Lotyšsko 479 (496/487)

31. Rusko 479 (488/478)

32. Itálie 476 (487/468)

33. Maďarsko 476 (481/481)

34. Litva 476 (481/482)

35. Island 474 (495/475)

36. Bělorusko 474 (472/471)

37. Izrael 470 (463/462)

38. Lucembursko 470 (483/477)

39. Ukrajina 466 (453/469)

40. Turecko 466 (454/468)

41. Slovensko 458 (486/464)

42. Řecko 457 (451/452)

43. Chile 452 (417/444)

44. Malta 448 (472/457)

45. Srbsko 439 (448/440)

46. Sjednocené arabské emiráty 432 (435/434)

47. Rumunsko 428 (430/426)

48. Uruguay 427 (418/426)

49. Kostarika 406 (402/416)

50. Kypr 424 (451/439)

51. Moldavsko 424 (421/428)

52. Černá Hora 421 (430/415)

53. Mexiko 420 (409/419)

54. Bulharsko 420 (436/424)

55. Jordánsko 419 (400/429)

56. Malajsie 415 (440/438)

57. Brazílie 413 (384/404)

58. Kolumbie 412 (391/413)

59. Brunej 408 (430/431)

60. Katar 407 (414/419)

61. Albánie 405 (437/417)

62. Bosna a Herc. 403 (406/398)

63. Argentina 402 (379/404)

64. Peru 401 (400/404)

65. Saudská Arábie 399 (373/386)

66. Thajsko 393 (419/426)

67. S. Makedonie 393 (394/413)

68. Baku (Ázerbájdžán) 389 (420/398)

69. Kazachstán 387 (423/397)

70. Gruzie 380 (398/383)

71. Panama 377 (353/365)

72. Indonésie 371 (379/396)

74. Maroko 359 (368/377)

75. Libanon 353 (393/384)

76. Kosovo 353 (366/365)

77. Dominikánská republika 342 (325/336)

78. Filipíny 340 (353/357)

79. data ze Španělska nedostupná

Průměry OECD

  • čtenářská gramotnost 487
  • matematická gramotnost 489
  • přírodovědná gramotnost 489

Zdroj: OECD PISA 2018

Pro informaci

  • České zdroje někdy neuvádějí výsledky zemí, které jsou v tomto žebříčku na několika prvních místech; pravděpodobně z toho důvodu, že šetření nebylo provedeno v celém státě, ale jen v rozvinutějších regionech nebo například ve zvláštních správních oblastech, jako je Hongkong.