Česká republika se bez jaderné energie dle náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera neobejde. Budoucnost atomových elektráren byla jedním hlavních témat konference Jaderný summit II, kterou 17. května uspořádalo Sdružení Czech Top 100. „Nízkouhlíková budoucnost bez jaderné energetiky je jen těžko představitelná, ne-li nemožná,“ prohlásil na konferenci Hüner.
V souvislosti s havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima zesílily v některých zemích názory, podle nichž by se s jádrem nadále jako se zdrojem energie nemělo počítat a že by dokonce měly být postupně odstaveny i existující atomové elektrárny. Aktivní je v tomto směru zejména sousední Německo. Česká vláda nadále počítá s dostavbou dalších bloků jaderné elektrárny Temelín.
Účastníci Jaderného summitu vnímají tento projekt jako mimořádnou příležitost pro český a slovenský průmysl a jeho úspěšné provedení jako nezbytnou referenci pro účast na dalších podobných stavbách v zahraničí. Za žádoucí požadují, aby licencovaný technický projekt zpracovávaly české společnosti a následně jej vedla česká inženýringová organizace.
Zájem o technické obory je na vzestupu a jejich absolventi mají okamžité uplatnění v praxi
Hlad po energetických specialistech
Rozvoj jaderné energetiky je spojen s potřebou technických odborníků, které musejí elektrárenské společnosti udržet po celou dobu provozu jaderné elektrárny i po jejím následném odstavení. Zástupci Západočeské univerzity v Plzni, ČVUT v Praze i VUT v Brně prohlásili, že zájem o technické obory je na vzestupu a jejich absolventi mají okamžité uplatnění v praxi. Průmysl by však prý byl schopen absorbovat více energetických specialistů.
Českou energetiku v současné době tvoří zhruba z 60 procent elektrárny na fosilní paliva, tedy černé a hnědé uhlí, z 30 procent jádro a zbývajících deset procent jsou obnovitelné zdroje. V roce 2030 by podíl fosilních paliv měl klesnout zhruba na 42 procent a v roce 2050 dokonce na 20 procent a tento výpadek bude třeba nahradit. Část obstarají obnovitelné zdroje, u nichž se počítá s tím, že do roku 2050 budou mít zhruba pětinový podíl.
