Lidovky.cz

Česká rozvědka se znemožnila ve Washingtonu

USA

  17:03

Český rozvědčík v USA Jan Beroun dal výpověď, údajně kvůli tomu, že ho nadřízení z Úřadu pro zahraniční styky a informace ignorovali.

foto: © ČESKÁ POZICE, ČTKČeská pozice

Jako zlý sen působí následující informace ze zákulisí české rozvědky. Prezident Spojených států amerických Barack Obama pozval na návštěvu Washingtonu českého premiéra Petra Nečase. Součástí jeho delegace by měl být i Ivo Schwarz, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky. Potud vše v pořádku. Jenže český zástupce ÚZSI ve Washingtonu Jan Beroun neměl o návštěvě svého nadřízeného, která se uskuteční koncem října, ani tušení. Co hůř, Beroun se o příjezdu Schwarze údajně dozvěděl až na schůzce s americkým agentem.

Jan Beroun okamžitě po této aféře, která se odehrála letos v září, zaslal do pražské centrály ÚZSI zprávu, že podává výpověď.

„Po odchodu Randáka (Karel Randák byl dříve šéfem ÚZSI – pozn. red.) ho (Berouna) nové vedení úřadu systematicky obcházelo. Nedivím se, že se tak rozhodl,“ řekl ČESKÉ POZICI důvěryhodný zdroj, který si nepřál být jmenován. Oficiální vyjádření ÚZSI k této záležitosti se doposud ČESKÉ POZICI nepodařilo získat.

Stopku na policejního prezidenta vystavil Nečas

O Berounovi, jenž působil jako náměstek ředitele ÚZSI za Randáka a dříve u policie vedl odbor nasazování policejních zvědů do zločineckých sítí, se ještě na konci loňského roku spekulovalo jako o možném nástupci policejního prezidenta Oldřicha Martinů. S jeho nominací však nesouhlasil premiér Nečas.

Naopak bývalý ministr vnitra a nynější předseda braně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny František Bublan (ČSSD) v této souvislosti loni prohlásil: „Toto jméno je dobrý tip. Navíc není spojen s žádnou politickou stranou.“ Nakonec se však policejním prezidentem stal Petr Lessy a Jan Beroun zůstal ve Washingtonu coby prodloužená ruka české rozvědky.

Připustíme-li, že šlo v tomto případě o šlendrián a centrála ÚZSI v Praze jednoduše zapomněla svému člověkovi v USA poslat avízo o Schwarzově cestě, vážně tím narušila důvěru a respekt k systému získávání a předávání informací v Česku. Logicky si totiž Američané museli položit minimálně dvě nepříjemné, leč legitimní otázky:

  • Co je to za spojeneckou zemi, když její hlavní agent v USA ani neví, co se děje u nich doma v „baráku“?
  • Jaké informace jsou vůbec čeští zpravodajci schopni získat?
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.