Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česká republika by měla plnit své závazky vůči NATO

Slovensko-cest

  18:47
Deklarace, již na začátku listopadu zveřejnili v Bukurešti představitelé devíti zemí střední a východní Evropy, také zmiňuje dvě procenta HDP na obranu, což Česko dlouhodobě nedodržuje. Čeští politici by měli i podporovat přítomnost jednotek NATO na území ČR, protože garantuje naši bezpečnost.

NATO foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Na začátku listopadu se sešli představitelé devíti zemí střední a východní Evropy v Bukurešti, aby sjednotili svou pozici před summitem NATO ve Varšavě příští rok. Výsledkem jednání je deklarace, v níž vyjadřují znepokojení nad ruskou agresivitou a potvrzují své závazky k plnění společných cílů Aliance, přičemž chtějí posílit trvalou přítomnost jejích sil v regionu. Česká republika je jednou ze signatářských zemí. Proč to nestačí?

Dokument nehovoří o konkrétních počtech nebo umístění jednotek. ČR svým podpisem nevyjadřuje zájem o alianční základnu na svém území, ale spíše o všeobecně posílení přítomnosti NATO v regionu východní Evropy, zejména v hraničních státech. Předseda sněmovny Jan Hamáček, zastupující na jednání Česko, stejně jako řada dalších vládních politiků nevidí důvod pro přítomnost jednotek NATO na našem území.

Základny a velitelství

Působení jednotek NATO v Evropě v současnosti není výjimkou. Základny a velitelství jsou mimo jiné v Belgii, Francii, Itálii, Velké Británii, Německu, Řecku, Španělsku nebo Polsku. Ve většině těchto zemí se základny nacházejí již od studené války, ale například první areál nového systému pro řízení vzdušných operací NATO v Itálii funguje až od letošního července.

Nedávno zvolený polský prezident Andrzej Duda při své inauguraci slíbil, že se zasadí o zvýšení přítomnosti sil NATO na území Polska

Alianční velitelství se šíří i mezi našimi partnery z Visegradské čtyřky. V Polsku již delší dobu existuje například výcvikové centrum spojeneckých sil v Bydgoszczi či velitelství Vícenárodního sboru Sever-Východ ve Štětíně. Od září zde funguje malé předsunuté velitelství v podobě zvláštní integrační jednotky a ještě letos by mělo vzniknout nové zpravodajské a protiteroristické výcvikové centrum.

Nedávno zvolený polský prezident Andrzej Duda při své inauguraci slíbil, že se zasadí o zvýšení přítomnosti sil NATO na území Polska. Přál by si ve své zemi další základny a nechce, aby Polsko bylo považováno pouze za nárazníkovou zónu Aliance.

Slovensko a Maďarsko

Zmíněná malá předsunutá velitelství, jejichž úkolem je koordinovat nasazení jednotek rychlé reakce v případě ohrožení, mají vzniknout i na Slovensku a v Maďarsku. Tyto země nejsou stejně aktivní, navzdory tomu s jejich vybudováním souhlasily.

Maďarský premiér Viktor Orbán loni na summitu NATO ve Walesu v projevu ujišťoval, že navzdory svému nesouhlasu se sankcemi vůči Rusku Alianci podporuje a slíbil zvýšit výdaje na obranu

Slovenské ministerstvo obrany se snaží vykrucovat a tvrdí, že nepůjde o základny, ale spíše o tým plánovačů, který bude sloužit pouze k obranným účelům. Jedním z nejvýraznějších slovenských odpůrců přítomnosti aliančních jednotek je předseda vlády Robert Fico, který vybudování jakékoliv základny několikrát striktně odmítl.

Maďarský premiér Viktor Orbán oproti tomu loni na summitu NATO ve Walesu v projevu ujišťoval, že navzdory svému nesouhlasu se sankcemi vůči Rusku Alianci podporuje a slíbil zvýšit výdaje na obranu. Připustil, že se v budoucnu mohou její jednotky ve střední Evropě včetně Maďarska objevit. Letos v únoru maďarský ministr obrany Csaba Hende navrhl, aby NATO zřídilo 40člennou integrační jednotku ve městě Székesfehérvár na západě Maďarska.

Český politický postoj

Deklarace z Bukurešti také potvrzuje současné závazky členů NATO, mezi nimiž explicitně zmiňuje vydávat dvě procenta HDP na obranu, což ČR dlouhodobě nedodržuje. V současnosti se české výdaje na obranu mají do roku 2020 zvýšit na 1,4 procenta, což stále neodpovídá dohodnuté výši, navíc vývoj v tomto směru zatím není vidět. V roce 2015 bylo pro ministerstvo obrany z rozpočtu schváleno 1,04 procenta HDP, což je ale dokonce méně než v roce předchozím.

Z českého politického postoje vyplývá, že pokud se necítíme přímo ohroženi, nemáme důvod nejbližším spojencům nabízet trvalé základny pro společné operace na našem území

Podobně je na tom Slovensko, které dává na obranu také asi procento a do roku 2020 slíbilo výdaje zvýšit na 1,6 procenta HDP, což je zhruba průměr zemí v Alianci. V tomto ohledu patří mezi nejhorší země i Maďarsko – jako jeden z mála členů NATO dvě procenta na obranu investuje pouze Polsko.

Otázkou je, kterou z těchto zemí se chceme inspirovat. Naše výdaje na obranu patří mezi nejnižší a současně jako jediná země Visegradské čtyřky odmítáme permanentní jednotky NATO na svém území a bráníme se závaznějším slibům a prohlášením. Navzdory kvalitní službě našich vojáků zaujímáme politický postoj, z nějž vyplývá, že pokud se necítíme přímo ohroženi, nemáme důvod nejbližším spojencům nabízet trvalé základny pro společné operace na českém území.

Zbraně i ubytování

Vzhledem k agresivnímu chování Ruska bychom si však měli uvědomit, že ač náš stát neleží na hranicích NATO a nesousedí se zeměmi, jako je Ukrajina nebo Gruzie, i nás konflikty v tomto regionu ohrožují. Jako členská země NATO bychom měli začít nejen připomínat, ale skutečně plnit závazky, které jsme před lety přislíbili, a čeští představitelé by měli deklarovat, že podporujeme přítomnost jednotek NATO na území ČR.

V krizi je třeba spojencům nabídnout nejen své zbraně, ale i ubytování

To by udělal zralý spojenec, který chápe, že v krizi je třeba spojencům nabídnout nejen své zbraně, ale i ubytování. Tento jasný politický postoj by mohli alianční plánovači zohlednit při vytváření dlouhodobých koncepcí NATO, které dle českých strategických dokumentů garantuje naši bezpečnost.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.