Na začátku listopadu se sešli představitelé devíti zemí střední a východní Evropy v Bukurešti, aby sjednotili svou pozici před summitem NATO ve Varšavě příští rok. Výsledkem jednání je deklarace, v níž vyjadřují znepokojení nad ruskou agresivitou a potvrzují své závazky k plnění společných cílů Aliance, přičemž chtějí posílit trvalou přítomnost jejích sil v regionu. Česká republika je jednou ze signatářských zemí. Proč to nestačí?
Dokument nehovoří o konkrétních počtech nebo umístění jednotek. ČR svým podpisem nevyjadřuje zájem o alianční základnu na svém území, ale spíše o všeobecně posílení přítomnosti NATO v regionu východní Evropy, zejména v hraničních státech. Předseda sněmovny Jan Hamáček, zastupující na jednání Česko, stejně jako řada dalších vládních politiků nevidí důvod pro přítomnost jednotek NATO na našem území.
Základny a velitelství
Působení jednotek NATO v Evropě v současnosti není výjimkou. Základny a velitelství jsou mimo jiné v Belgii, Francii, Itálii, Velké Británii, Německu, Řecku, Španělsku nebo Polsku. Ve většině těchto zemí se základny nacházejí již od studené války, ale například první areál nového systému pro řízení vzdušných operací NATO v Itálii funguje až od letošního července.
Nedávno zvolený polský prezident Andrzej Duda při své inauguraci slíbil, že se zasadí o zvýšení přítomnosti sil NATO na území Polska |
Alianční velitelství se šíří i mezi našimi partnery z Visegradské čtyřky. V Polsku již delší dobu existuje například výcvikové centrum spojeneckých sil v Bydgoszczi či velitelství Vícenárodního sboru Sever-Východ ve Štětíně. Od září zde funguje malé předsunuté velitelství v podobě zvláštní integrační jednotky a ještě letos by mělo vzniknout nové zpravodajské a protiteroristické výcvikové centrum.
Nedávno zvolený polský prezident Andrzej Duda při své inauguraci slíbil, že se zasadí o zvýšení přítomnosti sil NATO na území Polska. Přál by si ve své zemi další základny a nechce, aby Polsko bylo považováno pouze za nárazníkovou zónu Aliance.
Slovensko a Maďarsko
Zmíněná malá předsunutá velitelství, jejichž úkolem je koordinovat nasazení jednotek rychlé reakce v případě ohrožení, mají vzniknout i na Slovensku a v Maďarsku. Tyto země nejsou stejně aktivní, navzdory tomu s jejich vybudováním souhlasily.
Maďarský premiér Viktor Orbán loni na summitu NATO ve Walesu v projevu ujišťoval, že navzdory svému nesouhlasu se sankcemi vůči Rusku Alianci podporuje a slíbil zvýšit výdaje na obranu |
Slovenské ministerstvo obrany se snaží vykrucovat a tvrdí, že nepůjde o základny, ale spíše o tým plánovačů, který bude sloužit pouze k obranným účelům. Jedním z nejvýraznějších slovenských odpůrců přítomnosti aliančních jednotek je předseda vlády Robert Fico, který vybudování jakékoliv základny několikrát striktně odmítl.
Maďarský premiér Viktor Orbán oproti tomu loni na summitu NATO ve Walesu v projevu ujišťoval, že navzdory svému nesouhlasu se sankcemi vůči Rusku Alianci podporuje a slíbil zvýšit výdaje na obranu. Připustil, že se v budoucnu mohou její jednotky ve střední Evropě včetně Maďarska objevit. Letos v únoru maďarský ministr obrany Csaba Hende navrhl, aby NATO zřídilo 40člennou integrační jednotku ve městě Székesfehérvár na západě Maďarska.
Český politický postoj
Deklarace z Bukurešti také potvrzuje současné závazky členů NATO, mezi nimiž explicitně zmiňuje vydávat dvě procenta HDP na obranu, což ČR dlouhodobě nedodržuje. V současnosti se české výdaje na obranu mají do roku 2020 zvýšit na 1,4 procenta, což stále neodpovídá dohodnuté výši, navíc vývoj v tomto směru zatím není vidět. V roce 2015 bylo pro ministerstvo obrany z rozpočtu schváleno 1,04 procenta HDP, což je ale dokonce méně než v roce předchozím.
Z českého politického postoje vyplývá, že pokud se necítíme přímo ohroženi, nemáme důvod nejbližším spojencům nabízet trvalé základny pro společné operace na našem území |
Podobně je na tom Slovensko, které dává na obranu také asi procento a do roku 2020 slíbilo výdaje zvýšit na 1,6 procenta HDP, což je zhruba průměr zemí v Alianci. V tomto ohledu patří mezi nejhorší země i Maďarsko – jako jeden z mála členů NATO dvě procenta na obranu investuje pouze Polsko.
Otázkou je, kterou z těchto zemí se chceme inspirovat. Naše výdaje na obranu patří mezi nejnižší a současně jako jediná země Visegradské čtyřky odmítáme permanentní jednotky NATO na svém území a bráníme se závaznějším slibům a prohlášením. Navzdory kvalitní službě našich vojáků zaujímáme politický postoj, z nějž vyplývá, že pokud se necítíme přímo ohroženi, nemáme důvod nejbližším spojencům nabízet trvalé základny pro společné operace na českém území.
Zbraně i ubytování
Vzhledem k agresivnímu chování Ruska bychom si však měli uvědomit, že ač náš stát neleží na hranicích NATO a nesousedí se zeměmi, jako je Ukrajina nebo Gruzie, i nás konflikty v tomto regionu ohrožují. Jako členská země NATO bychom měli začít nejen připomínat, ale skutečně plnit závazky, které jsme před lety přislíbili, a čeští představitelé by měli deklarovat, že podporujeme přítomnost jednotek NATO na území ČR.
V krizi je třeba spojencům nabídnout nejen své zbraně, ale i ubytování |
To by udělal zralý spojenec, který chápe, že v krizi je třeba spojencům nabídnout nejen své zbraně, ale i ubytování. Tento jasný politický postoj by mohli alianční plánovači zohlednit při vytváření dlouhodobých koncepcí NATO, které dle českých strategických dokumentů garantuje naši bezpečnost.