Ministr Martin Kuba (ODS) představil v únoru plán na vytvoření sítě 70 úředníků svého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kteří budou v zahraničí pomáhat českým exportérům s pronikáním na cizí trhy. Minulý pátek pak Kuba prezentoval dosažené výsledky — akční plán pro export a strategii, harmonogram zahraničních cest do dvanácti prioritních zemí a vybudování 38 zahraničních misí MPO ve světě.
Pod spoustou úřednických slov se však skrývá nepříjemné zjištění, že za půl roku se v realizaci exportní strategie příliš nepokročilo. Důvodem je absence politické dohody mezi Kubou a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), jehož podřízení reprezentují zájmy Česka ve světě. Schwarzenberg je přesvědčen, že se ho Kuba snaží svou koncepcí podpory exportu připravit o část agendy, jež dosud pokrývali diplomaté.
Na tento problém mimochodemČESKÁ POZICE upozornila už letos v březnu.
Na celé věci je pozoruhodné, že jde o dva ministry jedné koaliční vlády, kteří se šest měsíců nebyli schopni domluvit ani na osobním setkání! Kuba tvrdí, že se o to v březnu pokoušel, ale Schwarzenberg schůzku odmítl. Černínský palác zase uvedl, že se setkání obou politiků připravuje. Každopádně mnohaměsíční spor o rozdělení kompetencí mezi MPO a MZV komplikuje život českým vývozcům. Ti však s ohledem na své podnikání a fakt, že se chtějí i v budoucnu účastnit podnikatelských misí v doprovodu toho či onoho politika, raději o problémech nemluví.
Popsaný spor rozhodně není pouhou byrokratickou hříčkou. Zejména v rozvíjejících se ekonomikách mimo EU bývá podpora exportérů od úředníků-diplomatů považována za jakousi vstupní bránu k důležitým kontaktům v politice i byznysu.
Export táhne české hospodářství
Čeští podnikatelé loni vyvezli zboží a služby za 2,9 bilionu korun. Přibližně 90 procent této částky pochází z exportu na Západ a do Ruska. Asi deset procent směřuje do Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Cílem obou ministerstev je posílit export především do tří posledně jmenovaných teritorií. A to se bez podpory státu bude dělat těžko.
Na tahu je Schwarzenberg
Co vlastně ministr Kuba chce? Dle jeho představ by měla do konce příštího roku vzniknout síť 70 obchodních misí MPO v 56 zemích. Částečně ji budou tvořit zaměstnanci zahraničních kanceláří agentury na podporu podnikání CzechTrade a zaměstnanci zahraničních zastoupení CzechInvestu, jenž do Česka láká velké investory. Zbytek by měli obsadit zástupci MPO, kteří by byli přiděleni na české ambasády. Kuba počítá s tím, že s výběrem těchto zaměstnanců pomohou zástupci z byznysu.
„My bychom své zaměstnance dali na české ambasády. Takto jsme to také plánovali. Jsme přesvědčeni, že český velvyslanec má být reprezentantem České republiky. Z principu se však ne vždycky zabývá obchodem. Na ministerstvu zahraničních věcí nepracují obchodníci, což je poměrně přirozené. My chceme nabídnout obchodníka jako člověka do týmu ambasády,“ konstatoval minulý pátek ministr průmyslu.
Toto řešení má však hned dva háčky:
- Ministr Kuba počítá s tím, že jeho lidé budou sedět na velvyslanectvích a budou vybaveni diplomatickými pasy. Jenže s tím nesouhlasí šéf diplomacie Schwarzenberg. Diplomaté totiž nechtějí, aby jim cizí ministr nasadil na ambasády úředníky, jež se budou odpovídat ministru průmyslu, a nikoli Schwarzenbergovi. Nechce se jim platit za provozní náklady nových úřednických kolegů a už vůbec nechtějí, aby nesli odpovědnost za jejich případné průšvihy zvýrazněné vlastnictvím diplomatických pasů.
- Dalším problémem je, že „obchoďáci MPO“ by zřejmě mohli porušovat mezinárodní diplomatické konvence. Ty totiž zapovídají zástupcům cizích zemí některé podnikatelské aktivity. Na protest proti plánům MPO se diplomaté nezúčastnili ani přípravného jednání Řídícího výboru pro implementaci Exportní strategie ČR pro období 2012 – 2020, jež se konalo koncem července.
MPO nicméně věří, že by vyjednávání o diplomatických pasech pro několik desítek úředníků nemělo představovat zásadní problém. „Nevidíme důvod, proč by je mít neměli. A to i vzhledem k tomu, kolik jich Česká republika má. To číslo je poměrně vysoké. Bavit se o pár diplomatických pasech pro lidi, jejichž přínos pro českou ekonomiku je enormní, mi přijde jako absurdní debata,“ prohlásil Kuba. Dle důvěryhodného zdroje ČESKÉ POZICE z ministrova okolí má prý Česko okolo čtyř tisíc diplomatických pasů! Tuto informaci však popřel tiskový mluvčí MZV Vít Kolář.
„To je zcela scestné číslo. Ze zákona na něj mají nárok pouze zaměstnanci našeho ministerstva, ústavní činitelé a lidé, jimž udělí výjimku ministr zahraničí. Výjimek udělí ministr zhruba deset za rok,“ řekl ČESKÉ POZICI Kolář, který však přesné číslo vydaných diplomatických pasů nechtěl prozradit. Jde totiž o údaj, jenž zahrnuje i cestovní doklady lidí, kterým MZV poskytuje v zahraničí krytí. Patří sem například zaměstnanci rozvědky.
Trochu naděje do debaty vnesl náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub (ODS), který má ekonomickou diplomacii na starosti a ČESKÉ POZICI řekl: „Od ministra Kuby přišel dopis se žádostí o schůzku a nyní kabinety řeší konkrétní datum. Dohodli jsme se s náměstkem z MPO Milanem Hovorkou, že se před schůzkou ministrů dvakrát potkáme, abychom vše připravili. Chci, abychom se dohodli na něčem, co má hlavu a patu.“
Organizační galimatyáš
Česko si momentálně buduje hned dvě struktury na podporu exportu — jednu z ekonomických radů na MZV a druhou, jež sestává z obchodních misí MPONa sporu obou ministerstev je paradoxní, že až donedávna probíhala jejich spolupráce při podpoře českých exportérů celkem bezproblémově. Zaměstnanci zahraničních kanceláří CzechTradu a CzechInvestu byli akreditovaní na českých ambasádách coby diplomaté, na velvyslanectvích seděli obchodně-ekonomičtí diplomaté, jejichž místa zčásti obsazovali lidé z MPO, a ministerstvo průmyslu každoročně přispívalo resortu zahraničí částkou přibližně 100 milionů korun právě na chod obchodně-ekonomických úseků.
Za působení Kubova předchůdce Martina Kocourka (ODS) však byla vypovězena smlouva o spolupráci mezi MPO a MZV. Nyní je situace taková, že si malé Česko buduje hned dvě struktury na podporu exportu — jednu z ekonomických radů (zčásti ji tvoří bývalí zaměstnanci MPO) na MZV a druhou, jež sestává z obchodních misí MPO (dříve zahraničních kanceláří CzechTradu a CzechInvestu).
Připomeňme, že v podřízených agenturách pod MPO je momentálně situace značně nepřehledná. CzechTrade je již několik měsíců bez šéfa, protože v dubnu ministr Kuba odvolal generálního ředitele Ivana Jukla. Ten po pár týdnech nastoupil na MZV jako vrchní ředitel ekonomické sekce. Pověřeným ředitelem CzechTradu je Zdeněk Vališ, bývalý zaměstnanec MZV, který je zároveň ředitelem exportu na MPO.
Situace není lepší ani v druhé agentuře ministertva, v CzechInvestu. Po skandálu, na nějž v červenci upozornila ČESKÁ POZICE, ministr Kuba odvolal jejího šéfa Miroslava Křížka. Agenturu nyní vede ředitel sekce EU fondů na MPO Petr Očko.
Kotrmelce s ambasádami
I na MZV se dějí některé nelogické kroky, jež způsobují problémy exportérům. Příkladem může být oznámení ze srpna, že diplomaté chtějí příští rok otevřít českou ambasádu v Kolumbii. Neuplynuly ani dva roky, co úřednická vláda Jana Fischera rozhodla o jejím zrušení. Čeští podnikatelé už tehdy varovali, že jim to zkomplikuje podnikání. Marně. Jejich nářky vyslyšeli politici a úředníci současného kabinetu. Sám ministr zahraničí Schwarzenberg připustil nelogičnost počínání MZV na úterní poradě velvyslanců. Vypůjčil si pro to citát německého politika Konrada Adenauera: „Co je mi do blbosti z minulého týdne.“
Výčet problémů agentur ministerstva průmyslu tím však nekončí. Realizace nové obchodní sítě MPO již v srpnu začala sloučením zahraničních kanceláří CzechTradu a CzechInvestu. Jejich zaměstnanci byli převedeni přímo pod ministerstvo průmyslu. Jenže tímto administrativním krokem byl jejich právní status uveden do nejistoty. Až dosud byli zaměstnanci státních agentur považováni za zástupce Česka a byli zpravidla akreditování při ambasádách. Změna zaměstnavatele jim může v zahraničí způsobit řadu nepříjemností. „Podle našeho právního výkladu je to skutečně problém,“ potvrdil ČESKÉ POZICI mluvčí MZV Kolář.
A potíže pod příslibem anonymity potvrzují i zaměstnanci agentur. „Celá síť vznikla nelogickým postupem. Místo, aby se nejprve řeklo — chceme dělat to a to a podle toho síť postavíme, postup MPO byl přesně opačný. Řeklo se — postavíme síť, a pak uvidíme, co by mohla dělat,“ řekl ČESKÉ POZICI úředník CzechInvestu.