Česká exportní banka napadá soudní procesy na Ukrajině. Že by „kauza Tymošenková“ nestačila?

Tuzemská instituce dává najevo, že by případ české pohledávky mohl být další překážkou přidružení Kyjeva k EU.

Jan Žižka 17.11.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Soudní prohry při vymáhání pohledávky na Ukrajině, které Česká exportní banka (ČEB) považuje za nespravedlivé, vedly tuto tuzemskou státní instituci k poměrně razantnímu prohlášení. „Nechtěli bychom, aby se tento případ stal další překážkou na cestě k podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií,“ uvedla ČEB.

Fakticky tím česká banka „vystrčila zoubky“ – vyslala do Kyjeva vzkaz, že pokud na Ukrajině nebude „obnovena spravedlnost“, hodlá v tomto směru dělat potíže. Navrch uvedla, že je rozhodnuta vést s Ukrajinci mezinárodní arbitrážní spor.

ČEB zpochybňuje ukrajinskou připravenost na přidružení k EU v situaci, kdy na pochybné rozhodování ukrajinských soudů nedávno upozornil svého ukrajinského kolegu Viktora Janukovyče prezident Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, že pochybnosti o rozhodování ukrajinských soudů jsou v Evropě rozšířené kvůli spornému uvěznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové, sází ČEB zjevně na to, že by jí právě nedůvěra k tamní justici mohla pomoci k vymožení pohledávky.

ČEB využívá situace, kdy jsou pochybnosti o rozhodování ukrajinských soudů velmi rozšířené kvůli spornému uvěznění Julije TymošenkovéO co přesně jde? V roce 2007 exportní banka poskytla úvěr 15 milionů eur společnosti KKZ – Kuzminěckému cihlovému závodu. Ten však nebyl splácen. Nejde sice o mimořádně vysokou částku, nicméně způsob vyřešení celého případu se může stát jistým precedentem při vymáhání dalších pohledávek ČEB na Ukrajině (či případně v dalších zemích) – celkově v řádu miliard korun.

Hlavním dodavatelem stavby cihelny byla brněnská společnost Alta – dobře známá z řady podobných dodávek investičních celků do zemí bývalého Sovětského svazu. Cihelna byla postavena a nebýt sporů kolem financování, zřejmě by se mohla stát referenčním projektem Alty na Ukrajině.

Společnost KKZ požadovala restrukturalizaci dluhu kvůli hospodářské krizi, což ale česká banka odmítala. ČEB se obrátila na rozhodčí soud při Hospodářské komoře v Praze a ten rozhodl, že Ukrajinci mají předčasně splatit nejen úvěr, ale také zaplatit příslušné sankce. Celková vymáhaná částka se vyšplhala na 18 milionů eur.

Špatné umístění razítka

Ukrajinský soud první instance výrok české arbitráže potvrdil. Pak ale nastalo dlouhé „martyrium“, kdy ČEB na Ukrajině prohrávala jeden soudní spor za druhým. Původní rozhodnutí změnil apelační soud. Podle banky šlo o absurdní verdikt, na který během své cesty na Ukrajinu fakticky upozornil právě Miloš Zeman, když při jednáních otázku pohledávek ČEB nadhodil.

Miloš Zeman poukázal na odstrašující příklad, kdy  odvolací soud odmítl pohledávku s odkazem na špatné umístění razítkaZeman podle mediálních zpráv „poukázal na odstrašující příklad, kdy soud v první instanci uznal pohledávku české strany, odvolací soud ale s odkazem na špatné umístění razítka nárok shodil ze stolu“.

Po onom zpochybňovaném verdiktu apelačního soudu následovala kasační žaloba ČEB, při jejímž posuzování byly podle banky překročeny zákonné lhůty. Pro českou banku nepříznivé rozhodnutí pak potvrdil Nejvyšší apelační soud krátce po návštěvě Miloše Zemana a poté, co prý Viktor Janukovyč přislíbil, že nechá sporné případy ukrajinských pohledávek ČEB prověřit. (Jde nejenom o cihelnu, ale také o nesplácení úvěrů na budování závodů na výrobu lahví, které stavěla česká firma Sklostroj.) Poslední verdikt soudci podle ukrajinských médií odůvodnili tím, že banka nepředložila kompletní přehled potřebných dokumentů. Podle české banky je rozhodnutí soudu v rozporu s jeho jinými verdikty v analogických případech.

Soud legalizuje podvod?

Kdyby však šlo jen o samotné vymáhání pohledávky ČEB, ještě by to nebylo to nejhorší. Potíž tkví v tom, že zatímco česká banka se svými požadavky narážela, další věřitel cihelny, formálně česká společnost TML Investment byla naopak úspěšná. Ta by tedy mohla podle jiného soudního verdiktu peníze získat. Podle České exportní banky se ale v tomto případě Hospodářský soud Kyjevské oblasti fakticky podílí na legalizaci protiprávní činnosti.

Jak cihelnu (firmu KKZ), tak společnost TML totiž podle informací ČEB majetkově ovládá ukrajinský podnikatel Taras Onufrik – mimochodem spojovaný právě s bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou. A pražští bankéři se domnívají, že celé soudní „divadlo“ na Ukrajině je součástí úsilí o to, aby se Onufrik svých dluhů vůči ČEB zbavil.

Celé soudní „divadlo“ na Ukrajině je podle ČEB součástí úsilí o to, aby se podnikatel Onufrik svých dluhů vůči české instituci zbavilČEB se údajně snažila k soudnímu procesu mezi TML a cihelnou připojit, přihlásila svoji pohledávku, ale vše marně. Exportní banka také v této věci podala vlastní žalobu. Ani to nepomohlo.

Pohled zástupců cihelny – tedy společnosti KKZ – je samozřejmě odlišný. Ředitel závodu Taras Sivaň podle citace v ukrajinském vydání listu Kommersant tvrdí, že se jeho společnost pokoušela o smír s českou bankou. Vyhrocení sporu z tohoto pohledu zřejmě souvisí i s tím, že ČEB v posledních letech postupuje vůči svým dlužníkům v Rusku a na Ukrajině tvrději – častěji dává přednost tvrdšímu vymáhání pohledávek před dohodami o restrukturalizaci dluhu. Ať tak či onak, nemůže jít o žádnou omluvu pro nestandardní rozhodování ukrajinských soudů – pokud se tedy pochybnosti ČEB potvrdí.

Rozhodne mezinárodní arbitráž? Podle informací ČESKÉ POZICE jde o jednu z variant. Ve hře jsou ale zřejmě i další možnosti. Podle některých výkladů poslední verdikt Nejvyššího apelačního soudu ještě umožňuje vrátit celý případ pohledávky ČEB k první instanci. A není také vyloučeno, že jednání prezidentů Zemana a Janukovyče by nakonec také mohla přinést určitý efekt.

Každopádně se zdá, že argumenty o další překážce pro jednání Ukrajiny s EU, které zazněly právě i během politických rozhovorů, by přece jen zabírat mohly. Ukrajina navíc čelí dalším kritikám svého prostředí pro investory, takže spory s Českou exportní bankou celý problém jen vyhrocují. V Kyjevě zaznívají hlasy, že už pouhé zahájení arbitráže by bylo dalším špatným vzkazem pro investory.

Počet příspěvků: 1, poslední 13.11.2013 07:19 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.