Ze stínu současné politické bouře vychází jedna pozitivní zpráva: česká ekonomika je na tom nečekaně dobře. Hrubý domácí produkt – barometr stavu tuzemského hospodářství – stoupl meziročně v prvním čtvrtletí letošního roku o 2,9 procenta, což předčilo i očekávání ekonomů. „K tomuto vývoji přispěla zejména zahraniční poptávka podpořená rostoucí spotřebou domácností,“ vysvětlil v úterý 16. května čerstvá čísla Český statistický úřad.
Podle odhadů se bude Česku dařit i zbytek roku. „Chuť utrácet domácnosti neopustí, a ve druhé polovině roku dokonce očekáváme, že zesílí,“ míní ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Podle ekonomů ovšem vedle domácností utrácejí i firmy, které teď začínají investovat, a to především do svých provozů a zaměstnanců, což potvrzují i čísla o trhu práce. Dle aktuálních dat Eurostatu je nezaměstnanost u nás nejnižší v celé EU a míra inflace dosahuje dvou procent, tedy úrovně, které se umělým oslabováním kurzu koruny snažila skoro 3,5 roku dosáhnout Česká národní banka.
Odvětví služeb
Apetit domácností i firem a tlak na růst mezd však mohou vést k rychlejšímu růstu cen. To by mohlo přimět ČNB ke zvýšení úrokových sazeb. Zdražit by pak mohly například hypotéky. Nyní se však dobře vyvíjí i obchod se zahraničím. „Když se podíváte, jak nám permanentně roste průmysl, jak dynamicky stoupá například export osobních automobilů, je to v kontextu toho, že evropský trh zpomaluje, překvapivé,“ komentuje aktuální vývoj analytik ČSOB Petr Dufek.
Na pozitivní výsledek HDP mělo nezanedbatelný vliv i odvětví služeb. Nabízí se proto otázka, jakou roli mohlo sehrát zavedení elektronické evidence tržeb. Statistici však tvrdí, že z jejich dat nelze tento vliv vyvodit. |
Jen během prvního čtvrtletí vyvezly tuzemské automobilky auta za 265 miliard korun. Loni za stejné období to bylo o bezmála 30 miliard korun méně, tedy 236 miliard. Na pozitivní výsledek HDP mělo nezanedbatelný vliv i odvětví služeb. Nabízí se proto otázka, jakou roli mohlo sehrát zavedení elektronické evidence tržeb. Statistici však tvrdí, že z jejich dat nelze tento vliv vyvodit. „EET za faktor růstu nepovažuji, nicméně jeho přínos pro statistiku může spočívat ve zpřesnění odhadů HDP a omezení následných revizí,“ soudí hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Česku se daří i ve srovnání s Evropou. V průměru rostla osmadvacítka podle zveřejněných dat Eurostatu o dvě procenta. Lépe na tom přitom byly východoevropské země. Například bulharská ekonomika vzrostla o 3,4 procenta, rumunská dokonce o 5,6 procenta a Maďarsko si meziročně polepšilo o 3,7 procenta. Vážná je však situace ekonomik na jihu Evropy. Stagnuje i francouzské hospodářství, které si polepšilo na meziroční bázi jen o 0,8 procenta.
Otázka společné evropské měny
„Výsledky jižního křídla Evropy včetně Francie ukazují, že tyto ekonomiky mají problém z hlediska konkurenceschopnosti. Nejde přitom jen o zahraniční obchod, ale i jejich trh,“ řekl LN Petr Dufek z ČSOB. „Evidentně se tu EU štěpí Německo a sousedící země, kam patří i Česko, proti Itálii a dalším státům, jejichž ekonomiky zamrzly na úrovni před osmi až deseti lety,“ dodal Dufek. Nehledě na stav evropského hospodářství a pochyby o stavu eurozóny se však v Česku nyní před volbami ozývají hlasy, které volají po brzkém přijetí eura.
Nehledě na stav evropského hospodářství a pochyby o stavu eurozóny se však v Česku nyní před volbami ozývají hlasy, které volají po brzkém přijetí eura |
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s tezí, že by si Česko mělo určit termín přijetí eura. Je to podle něho důležité vzhledem k očekávaným volbám v Německu a ve Francii. Lze očekávat zrychlení unijní integrace a Česko by nemělo zůstat pozadu. Český byznys je z velké části už dávno pro co nejrychlejší přijetí eura. Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR), by stanovení termínu podpořil, ale volil by spíš pozdější datum, za minimálně pět až sedm let.
„Podnikatelé jsou na to v podstatě připraveni, mnozí už dnes v eurech obchodují, ale jde o to, aby byla připravena i celá ekonomika,“ řekl Havlíček. Ani pro spotřebitele by se podle něho nemělo přijetím eura nic zásadního změnit. „Vycházím v tomto třeba ze zkušenosti Slovenska, které si i po přijetí eura jde svou cestou a podnikatelskému sektoru to prospělo,“ je přesvědčený Havlíček.
Jedna z priorit
Pro Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje na 11 tisíc společností, je co nejrychlejší přijetí eura jednou z priorit. Firmy i česká ekonomika jsou podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka připraveny, záleží jen na politicích. Jenže ti, jako v poslední době skoro ve všem, se v názoru na přijetí eura rozcházejí.
Pro Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje na 11 tisíc společností, je co nejrychlejší přijetí eura jednou z priorit |
„Z ekonomického i politického důvodu je pro Českou republiku vhodné euro přijmout. Budoucí vláda by termín stanovit měla,“ prohlásil pro LN předseda lidovců a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Další místopředseda vlády, ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš, by s termínem nespěchal. „Není to dneska aktuální téma. Korunu považuji za vhodný nástroj, který dokáže v případě potřeby korigovat ekonomiku,“ řekl Babiš.
