Německý „ordnung“ v českých financích. Tak by šlo pojmenovat současnou situaci při splácení českých dluhů. Nejnovější statistiky ukazují, že kromě nejnižší nezaměstnanosti či ohrožení chudobou v celé Evropské unii excelují Češi ještě v jedné oblasti – splácejí své dluhy nejlépe z celé Evropy. Půjčovat Čechům tak pro úvěrové a bankovní instituce znamená minimum rizika. Podle Eurostatu za loňský rok měla problémy se závazky po splatnosti z úvěrů na bydlení, spotřebitelských půjček i plateb za vodu či teplo jen 3,2 procenta tuzemských domácností. Loni to přitom byla zhruba 4,4 procenta.
Češi tak předstihli i jinak dochvilné a pravidelně splácející Němce. U nich se meziročně zvýšil počet domácností v problémech se splácením ze 4,2 na 4,5 procenta. Vůbec nejhůř na tom bylo a je Řecko. Ještě v roce 2016 zde mělo problém se splácením 47,9 procenta domácností, letos 44,9 procenta. Průměr celé EU přitom činil 9,3 procenta.
Pozitivní ekonomický vývoj
„Postupné zlepšování platební morálky Čechů sledujeme již několik let. Jednu z největších rolí hraje pozitivní ekonomický vývoj v České republice,“ řekla LN Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Lidé totiž díky velmi nízké nezaměstnanosti snáze nalézají práci, s čímž jde zvyšování reálných mezd. Ty se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 6,6 procenta.
Postupné zlepšování platební morálky Čechů lze sledovat již několik let. Jednu z největších rolí hraje pozitivní ekonomický vývoj v České republice. Lidé díky velmi nízké nezaměstnanosti snáze nalézají práci, s čímž jde zvyšování reálných mezd. Ty se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 6,6 procenta. |
Podle Jana Stopky, tajemníka sdružení Solus, které spojuje 56 společností z řad bank, mobilních operátorů či nebankovních společností, pomáhají Čechům ke snižování počtu předlužených občanů změny v legislativě, silný ekonomický růst a rekordně nízká nezaměstnanost. Důležitou roli hraje i nový zákon o ochraně spotřebitele, který od června 2016 umožňuje společnostem zařadit do registrů dlužníků informaci o nespláceném závazku i bez souhlasu klienta.
„Zároveň nový zákon o spotřebitelském úvěru vyžaduje od finančních institucí důkladné prověření schopnosti klienta splácet půjčku ještě před podpisem úvěrové smlouvy,“ dodává Stopka. Jinými slovy, dnes je pro firmy díky zákonům a obecné situaci mnohem bezpečnější lidem půjčovat. V Solusu bylo ke konci druhého čtvrtletí zapsáno 7,14 procenta dospělých Čechů s nesplaceným závazkem po splatnosti. O rok dřív to bylo 7,4 procenta občanů.
Zajímavostí je, že poprvé v historii klesl od doby sestavování přehledové mapy regionů podíl osob s evidovaným dluhem po splatnosti pod 12 procent v Karlovarském kraji. Konkrétně tam bylo v Solusu zapsáno k 30. červnu 11,95 procenta občanů. Trend potvrzují i další.
Mladí lidé do 24 let
„Celkový objem ohroženého dluhu (úvěry, u kterých nebyly uhrazeny tří po sobě jdoucí pravidelné splátky, nebo zesplatněné úvěry – pozn. red.) klesá již od začátku roku 2014, a to poměrně výrazně,“ říká Novotná. „Zatímco na konci roku 2013 činila celková výše ohroženého dluhu téměř 53 miliard korun, v polovině letošního roku jen 40,6 miliardy. Za pouhé tři roky tak klesl objem ohroženého dluhu téměř o čtvrtinu. Tuto statistiku ještě podtrhuje fakt, že se objem celkového dluhu neustále zvyšuje,“ doplnila šéfka BRKI.
Potenciálně ohroženou skupinou jsou i mladí lidé do 24 let, u nichž se nesplacením ohrožený dluh meziročně zvýšil. U dlouhodobého dluhu to bylo téměř o 11 procent, u krátkodobého dokonce o 15 procent. Byla to prakticky jediná věková kategorie, u které se objem ohroženého dluhu zvýšil. |
Ne všichni ale těží z toho, že se ekonomice daří. „Zcela jistě neprofitují zadlužení lidé, kteří vykonávají práci jako zaměstnanci, jejich situace je stále stejná a dosáhnou vždy jen nezabavitelné částky, která je nízká, aby často pokryla základní životní potřeby, a to především pokud jde o rodinu. Zejména pak zadlužení senioři a jinak ohrožené skupiny ve společnosti,“ uvedla Barbara Halířová, dluhová poradkyně a lokální expertka na dluhy v Agentuře pro sociální začleňování spadající pod Úřad vlády ČR.
Za pravdu jí dávají i další. Z hlediska splácení dluhu jsou již delší dobu nejohroženější skupinou obyvatel lidé starší 54 let. „V rámci věkových skupin mají nejvyšší podíl ohroženého dluhu na celkovém, a to jak u dlouhodobého, tak i u krátkodobého dluhu. I v jejich případě se splácení dluhu zlepšuje, jsou však stále věkovou kategorií s největším odstupem od průměrných hodnot,“ potvrzuje Novotná.
Podle ní jsou potenciálně ohroženou skupinou i mladí lidé do 24 let, u nichž se nesplacením ohrožený dluh meziročně zvýšil. „U dlouhodobého dluhu to bylo téměř o 11 procent, u krátkodobého dokonce o 15 procent. Byla to prakticky jediná věková kategorie, u které se objem ohroženého dluhu zvýšil,“ doplnila Novotná. Podíl této skupiny na celkovém objemu problematického dluhu je však, na rozdíl od nejstarší věkové kategorie, podle ní zatím velmi malý.