Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Češi sice dost pijí, ale ne tolik, jak tvrdí svět

  14:57
Unie lihovarníků zpochybňuje statistiku, která nás řadí na první místa spotřeby alkoholu. Češi ji prý sice malou nemají, ale přesto výrazně nižší, než uvádějí světové zdroje. České úřady a instituce bojující proti alkoholismu však považují údaje světových zdrojů za hodnověrné.

Ilustrační foto: Čepované pivo foto: Shutterstock

Svět nám křivdí, Češi nejsou takoví ochmelkové, jak tvrdí některé světové organizace ve svém srovnání průměrné spotřeby alkoholu. Unie výrobců a dovozců lihovin chce nyní znovu jednat třeba se zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO) o rozdílech v metodice výpočtu.

Česko podle unie lihovarníků nemá sice malou spotřebu, ale je výrazně nižší, než uvádějí světové zdroje. A to dokonce i u národního nápoje – piva.

Aktuální údaje zveřejnila nedávno Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která vyčíslila českou průměrnou spotřebu jednoho obyvatele nad 15 let na 11,9 litru stoprocentního alkoholu.

Podle tvrzení WHO totiž patří Česku údajnou spotřebou 12,5 litru v přepočtu na čistý líh na hlavu první místo na světě. Aktuální údaje pak zveřejnila nedávno Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která vyčíslila českou průměrnou spotřebu jednoho obyvatele nad 15 let na 11,9 litru stoprocentního alkoholu, což nás řadí ve srovnání 35 členských zemí OECD na druhé místo za Rakousko.

„Metodika WHO nebo OECD je pokřivená. Chceme s nimi jednat o tom, aby započítávaly objektivnější údaje České republiky,“ uvedl Jaroslav Burkart, ředitel lihovarnické unie, která sdružuje největší likérky a distributory.

Spotřeba čistého alkoholu se různými způsoby vypočítává z množství prodaného vína (11 až 16 procent alkoholu), lihovin (40 procent) a především piva (4,5 až pět procent), které má u nás vlivem vysokého prodeje největší, skoro poloviční podíl na domácí spotřebě čistého lihu.

Problém je v tom, že domácí zdroje uvádějí viditelně nižší celková čísla. Český statistický úřad, celníci, sami výrobci i některé tuzemské nezávislé analýzy vyčíslují domácí spotřebu kolem deseti litrů čistého alkoholu na osobu.

České úřady a instituce bojující proti alkoholu mají údaje světových zdrojů za hodnověrné. Podle Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila spočívá problém Česka v tom, že je zde alkohol poměrně snadno dostupný. „Podle Světové zdravotnické organizace svou roli hraje také cenotvorba. Alkoholické nápoje v České republice jsou levné, levnější než voda, a to především v restauracích, kde se jich konzumuje přibližně polovina,“ uvedl Vobořil.

Rozdílná data o pivu

O rozdílné metodice jednala Unie lihovarníků s WHO už před lety. Tehdy se zjistilo, že data se přibližně shodují v případě lihovin a vína, ale u konzumace piva vycházejí zahraniční statistiky z výrazně větší spotřeby, než odpovídá skutečné situaci v Česku. A pivo přitom tvoří zhruba polovinu české spotřeby přepočtené na čistý líh.

„Data o spotřebě piva evidentně nemají z českých zdrojů. Zřejmě tam započítávají i jakýsi objem černého trhu,“ soudí Jaroslav Burkart z Unie výrobců a dovozců lihovin. Jenže v Česku je nezdaněný a neevidovaný prodej piva věcí neznámou. Pivovarníci ani daňová správa žádný případ nelegálních obchodů s pivem nezaznamenali. „Černý trh s pivem v Česku neexistuje. Tento problém je u lihovin nebo vína, ale u piva ani náznakem. Mrzí to i nás, že světové organizace dělají Česku takovou nelichotivou reklamu,“ posteskl si předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Rozdílná metodika přispívá podle analýzy nezávislé poradenské společnosti EY k tomu, že WHO a OECD tradičně řadí Česko na nejvyšší příčky v konzumaci alkoholu.

Ke srovnání metodiky používané odborníky WHO a OECD s českými statistikami však dosud nedošlo. Unie lihovarníků i pivovarníci proto chtějí o nápravě jednat dál. Právě rozdílná metodika přispívá i podle analýzy nezávislé poradenské společnosti EY k tomu, že WHO a OECD tradičně řadí Česko na nejvyšší příčky v konzumaci alkoholu. Skutečnou spotřebou se však řadíme podle EY spíše k evropskému průměru.

Česko se podle této analýzy ve většině mezinárodních statistik umisťuje v první desítce zemí s největší konzumací alkoholu na osobu v Evropě například vlivem rozsáhlé „alkoholové turistiky“ ze zahraničí nebo relativně nízkého počtu úplných abstinentů, kteří tvoří u nás zhruba 11 procent populace. „Pokud se abstinenti ze statistiky vypustí a konzumace se rozpočítá pouze na osoby, které alkohol skutečně pijí, dostává se Česká republika rázem až na 26. místo evropských žebříčků,“ uvádí materiál společnosti EY.

Studie také uvádí, že v souvislosti s metanolovou aférou došlo v roce 2014 k nárůstu spotřeby legálně prodávaných, tedy kolkovaných lihovin na úkor do té doby rozsáhlého nelegálního alkoholu. Což se projevilo ve zvýšení hodnot oficiálních statistik, skutečná spotřeba však nevzrostla.

Nárazovému pití Češi nehoví

Pak je tu ještě další fenomén, který ale žebříčky spotřeby nepopisují: nárazové pití, ve světě známé jako „binge drinking“ (čti „bindž drinking“). Rizikový sociálně-zdravotní problém extrémně vysoké konzumace během krátké doby nemá jednotnou definici, za jeho hranici se však často považuje požití pěti jednotek alkoholu (odlivek lihoviny či sklenic piva) během jedné hodiny.

Rizikový sociálně-zdravotní problém extrémně vysoké konzumace během krátké doby nemá jednotnou definici.

Paul Skehan, generální ředitel instituce Spirits Europe, která zastupuje národní lihovarnické asociace 28 zemí Evropské unie, uvedl v rozhovoru pro LN jako příklad Finsko. Panuje tam přísná regulace prodeje, ve spotřebě alkoholu podle žebříčku OECD je až na 23. místě, ale v podílu lidí, kteří přiznávají nárazovou konzumaci, mu patří přední příčky.

„Na rozdíl třeba od takové Itálie, kde je problém s binge drinking minimální. Tam lidé pijí třeba i pravidelně, skleničku vína po každém obědě nebo večeři, ale střídmě. To je pro společnost mnohem menší riziko,“ věří Skehan.

Česko má prý problém s nárazovým pitím menší než Skandinávie. „Tady je to záležitost víkendových párty a návštěv restaurací. V pracovních dnech se lidé alkoholu spíš vyhýbají,“ tvrdí Burkart z Unie českých lihovarníků.

Autor:

Prodej bytu 1+kk, 28 m2, Třeboň, ul. Jiřího Havlise
Prodej bytu 1+kk, 28 m2, Třeboň, ul. Jiřího Havlise

Jiřího Havlise, Třeboň - Třeboň II, okres Jindřichův Hradec
3 120 000 Kč